Je pravdou, že naprostá většina příjmů zaměstnanců převyšuje minimální mzdu. S ohledem na současnou nepříznivou ekonomickou situaci však může docházet k tomu, že se příjem zaměstnance může snížit a může tak z různých důvodů poklesnout i pod úroveň minimální mzdy. Alternativně může být takový příjem sjednán, třeba formou zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek anebo prostřednictvím některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Plátcem pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je zaměstnavatel, proto veškeré platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
Příjmy podléhající odvodu pojistného
Povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění zejména podléhá:
a) bez ohledu na jeho výši příjem na základě pracovní smlouvy či příjem charakteru odměny za výkon funkce a funkčního požitku podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 a odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
b) u dohody o pracovní činnosti příjem ve výši alespoň 3 000 Kč,
c) u dohody o provedení práce příjem převyšující 10 000 Kč.
Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen
Když zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci v kalendářním měsíci roku 2020 příjem nižší než 14 600 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, musí této okolnosti vždy věnovat zvýšenou pozornost, neboť právě na takové situace se kontrolní orgány zdravotních pojišťoven primárně zaměřují. Za účelem předejít případným problémům v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance právě s ohledem na minimální vyměřovací základ jsou zde uvedeny doklady, resp. postupy, při jejichž použití zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. Aby mohl zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je výše uvedené zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit některý z následujících dokladů, resp. dokum