Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021

Minimální mzda v souvislostech zdravotního pojištění

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance hraje roli především tehdy, když příjem zaměstnance nedosahuje:

1. minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,
2. poměrné části minima tehdy, když se (ve vazbě na kalendářní dny trvání dané skutečnosti) jedná o některou ze situací definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, třeba když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen.

Pokud příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu (tedy od 1. 1. 2021 částky 15 200 Kč) nebo jeho poměrné části, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima například v těchto situacích:

1. tehdy, pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Doplatek do povinného minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele). Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady tohoto doplatku - a to v plné výši - v situaci, kdy se jedná o překážku v práci na jeho straně ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce;
2. při provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima 15 200 Kč;
3. v případě neplatného rozvázání pracovního poměru.

Jestliže soud po přezkoumání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru podané zaměstnancem rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

1. dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
2. odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
3. zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:
   • nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
   • byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
   • po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Dalším případem, kdy zaměstnavatel provádí dopočet a následný doplatek pojistného do minima stanoveného zákonem, je přečerpaná dovolená. Pokud dochází v kalendářním měsíci, ve kterém je rozvazován pracovní poměr, k odúčtování náhrady mzdy z důvodu přečerpané dovolené, musí být (i při odečtení této náhrady) dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Ze skutečné výše příjmu, tedy nižší než 15 200 Kč, odvádí zaměstnavatel pojistné tehdy, pokud se jedná o osobu nebo situaci vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. U těchto osob je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, a to bez ohledu na další okolnosti (například jiné zaměstnání, souběžnou samostatnou výdělečnou činnost, nemoc, neplacené volno apod.)

Minimum 15 200 Kč nemusí být dodrženo například tehdy, když zaměstnání skončí třeba 15. 1. 2021 a příjem zaměstnance je alespoň 7 354,83 Kč, což se vypočte jako [(15 : 31) x 15 200]. Výší příjmu je v tomto případě dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu.

Nekolidující zaměstnání v souvislostech zdravotního pojištění

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání - za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoli však dohodu o provedení práce), od 1. 1. 2021 s příjmem maximálně 7 600 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele" zdravotní pojišťovně (kódem „P") skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I". K ukončení této kategorie se pak používá kód „J". Vyměřovacím základem je dosažený příjem, neboť za tuto zaměstnanou osobu současně platí pojistné stát.

Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2021 částku 2 052 Kč, do prosince 2020 činila tato platba 1 971 Kč.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

• nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
• není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. - blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.), a ani
• není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Průměrná mzda pro účely zdravotního pojištění a rozhodná částka 3 500 Kč

V důsledku hodnoty průměrné mzdy pro rok 2021 (jedná se o částku 35 441 Kč) se při řešení určitých situací zvyšuje od data 1. 1. 2021 „rozhodná částka" na 3 500 Kč. Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné a plnit související zákonné povinnosti, musí být dosaženo příjmu alespoň 3 500 Kč u:

1. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
2. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
3. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Minimum OSVČ a souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2021 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 35 441 Kč, tj. 17 720,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2021 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 720,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2021 z dosavadních 2 352 Kč na 2 393 Kč, tj. o 41 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2021 ve výši 2 393 Kč je 8. únor 2021.

Alespoň minimální zálohu, tedy od 1. 1. 2021 částku 2 393 Kč, platí pojištěnec tehdy, pokud je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikání hlavním zdrojem jeho příjmů, anebo tehdy, je-li podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů. Minimální zálohu platí většina OSVČ.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zaměstnavatel nepředloží zdravotní pojišťovně ve stanoveném termínu (tedy za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, mají zdravotní pojišťovny legislativní sankční nástroje, které mohou v této souvislosti vůči zaměstnavateli (a také vůči OSVČ) uplatnit.

Za toto porušení zákona může být zaměstnavateli uložena pokuta až 50 000 Kč. Kromě toho může být jako relevantní pohledávka zdravotní pojišťovny vyměřeno tzv. pravděpodobné pojistné (včetně navazujícího penále).

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2021 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, kdy hodnota tohoto parametru je 34 766 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 52 149 Kč (1,5 x 34 766), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 7 041 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2021 poloviční (3 521 Kč). Podotýkám, že veškeré nároky plátců i zdravotních pojišťoven lze ve zdravotním pojištění uplatňovat v rámci promlčecí doby, která je s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).

Vyměřovací základ pro platby pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Jedním z řešení, jak v důsledku krizových jevů nahradit scházející zdroje v systému veřejného zdravotního pojištění, bylo přijetí zákona č. 231/2020 Sb., kterým se novelizovalo ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. S účinností od 1. 1. 2021 se zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, na částku 13 088 Kč. Toto opatření znamená, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce roku 2020 se od 1. 1. 2021 zvyšuje platba za „státní pojištěnce" o dalších 200 Kč, tj. na 1 767 Kč (13,5 % z částky 13 088 Kč).

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce" představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Od 1. ledna 2021 se tak částka odpočtu zvyšuje na 13 088 Kč. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Pokud příjem takového zaměstnance nedosáhne u tohoto speciálního zaměstnavatele od ledna 2021 částky 13 088 Kč, neplatí zaměstnavatel (ani zaměstnanec) při uplatnění odpočtu žádné pojistné.

Náhrady škody podle zákoníku práce

Mezi příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění řadíme podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb. náhrady škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry (blíže viz například § 265 - § 275 zákoníku práce). Významnou novelou zákoníku práce č. 285/2020 Sb. došlo k rozšíření okruhu náhrad nepodléhajících odvodu pojistného na zdravotní pojištění o následující:

• § 271f: Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
• § 271g odstavce 2 a 3: Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
• § 271i: Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých přísluší

1. manželovi nebo partnerovi zemřelého zaměstnance,
2. dítěti zemřelého zaměstnance a
3. rodiči zemřelého zaměstnance.

Ani tyto náhrady se nezahrnou do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.