Důchodové pojištění

Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance (lékaře a sestry) nepovinný členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Tento příspěvek nedaní, neodvádí pojistné na sociální pojištění, nemá jej vedený na mzdových listech. V rekapitulacích mezd má vedeno na účtech: - - 538 = ostatní daně a poplatky - 379 = jiné závazky - 221 = bankovní účty - 321 = dodavatelé Je postup zaměstnavatele správný? Jedná se nám o odvod pojistného na sociální pojištění.
Vydáno: 16. 02. 2024
Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?
Vydáno: 15. 01. 2024
Přihlašování všech zaměstnanců na DPP od 1. 7. 2024 na správu sociálního zabezpečení zůstává v platnosti, nebo na základě pozměňovacích návrhů bylo zrušeno a dohody budou přihlašovány tak jako doposud, tj. až po dosažení hranice 10 000 Kč?
Vydáno: 08. 01. 2024
Zaměstnavatel obdržel od obchodníka místo úhrady faktury za provizi poukázky, které rozdal zaměstnancům ve výši 5 000 Kč na jednoho zaměstnance. Jde o poukázky, za které lze koupit oblečení, potraviny. Jedná se mi o to, zda se musí odvést daň, sociální a zdravotní jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. 
Vydáno: 20. 12. 2023
Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 
Vydáno: 20. 12. 2023
Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?
Vydáno: 12. 12. 2023
Když zaměstnanec zažádá o neplacené volno pouze na 5 dní, jaké to bude mít dopady na sociální pojištění a jak to správně vykázat?
Vydáno: 30. 11. 2023
Zaměstnanci byl přiznán předčasný starobní důchod od 31. 12. 2022 v srpnu 2023. Výplata starobního důchodu nenáleží. Podle jiné odpovědí na tomto webu je zaměstnavatel povinen zpětně oznámit zdravotní pojišťovně změnu pod kódem D a pro zaměstnance neplatí od 31. 12. 2022 minimální vyměřovací základ. Bude zaměstnavatel kód D vykazovat také na ELDP od 31. 12. 2022, tzn. že musí na OSSZ zaslat nový ELDP za rok 2022? Jaké jiné změny nastanou v souvislosti se sociálním pojištěním?
Vydáno: 28. 11. 2023
  • Článek
V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.
Vydáno: 24. 11. 2023
Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?
Vydáno: 16. 11. 2023
S. r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru 4 invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 9. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která není invalidní, na pozici asistentky. Její pracovní úvazek je 10 hodin týdně. Zároveň tato osoba pečuje o dítě mladší 10 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanc dle § 7a odst. 3 písm. d) zákona o pojistném na soc. zabezpečení to nejde. Jestliže to u této asistentky lze, oznámíme to ČSSZ až nyní v 11/2023 a odkdy můžeme slevu uplatnit, až od 1. 12. 2023?
Vydáno: 13. 11. 2023
Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 
Vydáno: 10. 11. 2023
Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.
Vydáno: 20. 10. 2023
Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 
Vydáno: 19. 10. 2023
Dle novely zákoníku práce budeme se zaměstnanci podepisovat dohody o práci na dálku. Jeden náš zaměstnanec ale na Slovensku. Příjem má jen od naší firmy z hlavního pracovního poměru, místo výkonu práce je v našem sídle v ČR. Do zaměstnání pravidelně dojíždí. Rozsah práce na dálku v dohodě chceme nastavit na 50 %. Jaký je postup, když chceme, aby náš zaměstnanec zůstal účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Lze v tomto případě uplatnit rámcovou dohodu k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004? 
Vydáno: 13. 10. 2023
Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?
Vydáno: 12. 10. 2023
Náš zaměstnanec byl od 3. 9. 2023 v pracovní neschopnosti. Dne 15. 9. 2023 nám jeho dcera nahlásila úmrtí s tím, že neví přesně, kdy její otec zemřel, protože žil sám. K 6. 9. 2023 lékař ukončil neschopenku, ovšem není nám známo, na základě jaké skutečnosti k tomuto kroku přistoupil. Dne 6. 10. 2023 nám dcera doložila úmrtí list, na kterém stojí, že „Den, měsíc a rok úmrtí = nezjištěno“. Jaký postup bude nyní následovat? Dohledali jsme informace, že by o tom měl rozhodnout soud, protože bez data úmrtí nelze zahájit dědické řízení, odhlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny, na OSSZ a ani vystavit ELDP.
Vydáno: 10. 10. 2023
Jaké má povinnosti mzdová účetní po nahlášení, že je zaměstnanec ve vazbě a následně, pokud dojde k výkonu trestu zaměstnance?
Vydáno: 05. 10. 2023
Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 
Vydáno: 05. 10. 2023
Zaměstnanec se zaměstnavatelem se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou dle §4 9 zákoníku práce. V dohodě se dále smluvní strany dohodly, že bude zaměstnanci vyplaceno odchodné ve výši trojnásobku jeho průměrného hrubého výdělku. Jedná se o klasický pracovní poměr – pozice chůva. Budeme počítat odchodné obdobně jako odstupné? Jak se na odchodné pohlíží z hledisek daní? Bude se z odchodného platit zdravotní, sociální pojištění a daň z příjmu? 
Vydáno: 02. 10. 2023