Důchodové pojištění

S jakými daty a kdy přihlásit ke ZP a OSSZ zaměstnance pracujícího na DPP uzavřenou na dobu určitou (4. 1. 2023 do 31. 8. 2023), když měl výdělek vyšší než 10 000 Kč jenom v měsíci červenci a srpnu? V měsíci červenci pracoval od 10. 7. do 31. 7. a v srpnu od 14. 8. do 25. 8. 2023.

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

Zvýšený odvod na sociálníé zabezpečení u člena HZS v kategorii I (26,8 %) se má počítat z výkonu práce tzn. počítá se tedy i z přesčasové práce a příplatků? Nepočítá se z dovolené, překážek, pohotovosti? Nový formulář Potvrzení o počtu směn pro ČSSZ se vykazuje na počet směn (odpracované hodiny bez přesčasu ?/8 hod)?

Zaměstnanec je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a byla mu již ukončena výplata nemocenských dávek. Je tato doba, kdy je stále nemocen, ale nepobírá už nemocenské dávky, vyloučenou dobou na ELDP?

Obdrželi jsme od ČSSZ dopis, v němž nás informuje, že u zaměstnance končí podpůrčí doba k 1. 8. Jaké má toto datum další návaznosti a povinnosti pro zaměstnavatele?

Pojištěnec narozený 1. 4. 1990 byl uznán plně invalidním od 1. 6. 2017, tehdy mu bylo 27 let. Potřebnou dobu důchodového pojištění 4 let před vznikem invalidity nezískal a invalidní důchod mu tudíž nebyl přiznán. Pojištěnec později začal platit dobrovolné důchodové pojištění a v období 2. 8. 2013 - 1. 8. 2023 získal akorát 4 roky pojištění. Invalidní stále zůstává. Vznikne mu nárok na invalidní důchod od 2. 8. 2023, nebo bude vyžadováno již 5 let, protože ke dni 2. 8. 2023 mu bude již 33 let, a tudíž nárok na invalidní důchod nevznikne?

Společnost vstoupila k 1. 7. 2023 do dobrovolné likvidace. Jednatel společnosti se stal likvidátorem. Je likvidátor v tomto případě druhým pracovním poměrem tohoto jednatele ve společnosti? A musí se přihlašovat k OSSZ a ZP, když už je tamtéž přihlášen z poměru jednatele? 

Jaká jsou pravidla při předání ELDP zaměstnanci: ELDP musí být v papírové podobě nebo lze zaslat i elektronicky (emailem) a za jakých podmínek, při předání v papírové podobě musí zaměstnanec podepsat stejnopis, který zůstane zaměstnavateli, jako důkaz předání? 

Který den se považuje za den ukončení pracovního poměru v případě, kdy dojde ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době? Jde o zahraniční pracovníky, kteří utečou a my jim zasíláme poštou toto ukončení. Mám za to, že je to den doručení (vrácenky z pošty). V některých případech ale toto doručení trvá dlouho – ve mzdě pak uvádíme neomluvenou nepřítomnost, platíme tak (než se nám dodejka vrátí) za ně zdravotní pojištění. 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na HPP, kromě HPP má u dalších zaměstnavatelů tři DPP do 10 000 Kč. V tuhle chvíli nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění z DPP. Jak tomu bude po novele zákoníku práce?

Zaměstnankyni končila RD 5. 5. 2023 po 3 letech věku dítěte dle její původní žádosti. Může si prodloužit RD např. do 25. 5. 2023 a 26. 5. 2023 podat zaměstnavateli výpověď, protože pečuje o dítě? Zaměstnankyně se poté přihlásí na úřad práce. Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči ČSSZ a ZP? 

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 

jak správně řešit přechod zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu na velký rozsah a zpět. Uvedu konkrétní modelový příklad: Zaměstnanec nastoupí dle pracovní smlouvy na pracovní poměr od 1. 1. na úvazek 0,20 a mzdu 3 800 Kč. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. V březnu přesáhne mzdu 4 000 Kč a je přihlášen na sociálku s datem nástupu 1.1. jako ZMR. Pracuje dál a k 1.7. podepíše dodatkem změnu pracovní smlouvy s tím, že úvazek se navyšuje na 0,5 a mzdu 10 000 Kč, od 1.7. se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu. K 30.6. je ze sociálky odhlášen jako ZMR a k 1.7. přihlášen jako velký rozsah. Tento postup jsme konzultovali se správou sociálního zabezpečení s tím, že pokud se pracovní poměr změní na malý rozsah či naopak, pro sociální správu se jedná o samostatný pracovní poměr a tak se taky přihlašuje/odhlašuje. Též se pak vystaví dva evidenční listy. Moje dotazy jsou: 1) Chci se ujistit, zda je v pořádku změnu pracovní smlouvy na zvýšení/snížení úvazku v tomto případě řešit standardně dodatkem nebo je potřeba uzavřít novou pracovní smlouvu a tu předchozí ukončit? Předpokládám, že dodatek je v pořádku. Navíc může dojít i k situaci, kdy ke změně ZMR dojde změnou rozhodného příjmu např. pracovní smlouva na 3 800 pro rok 2022 nebylo ZMR od roku 2023 po změně rozhodného příjmu na 4 000 již je a je zachována původní smlouva bez jakéhokoli dodatku. 2) Jak toto řešit ve mzdovém programu – zadávat přechod na ZMR/zpět jako dva samostatné pracovní poměry či jako jeden, když co se týče pracovní smlouvy je to jeden pracovní poměr. Předpokládám, že zadávat spíše jako dva samostatné pracovní poměry. Stěžejní je, aby např. náhrada za nemoc, průměrný čistý příjem pro UP apod. se počítal správně. Pokud bude zadáno jako jeden pracovní poměr výpočet bude jiný, než když bude zadáno jako dva pracovní poměry, i když co se týče pracovní smlouvy se jedná o jednu smlouvu. Jak má být zadáno a počítáno (jako jeden pracovní poměr či jako dva), aby byl výpočet viz výše správně podle zákona a všechna potvrzení o příjmu (např. pro úřad práce) byla v pořádku? Při zadání dvou pracovních poměrů pak budou předpokládám zaměstnanci vystaveny dva zápočtové listy, což je též zmatečné, protože zaměstnanec má jednu pracovní smlouvu a k ní jedno ukončení. Děkuji za upřesnění postupu v tomto případě

Firma poskytuje 22 dní dovolené, tzn. 2 dny nad rámec daný zákoníkem práce. Má zaměstnance, na které uplatňuje slevu na sociálním pojištění ve výši 5 %. Při ověřování, zda daný zaměstnanec splňuje podmínky pro uplatnění slevy dle § 7a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pro účely stanovení průměru na jednu hodinu dle vyjádření ČSSZ se musí z úhrnu odpracovaných hodin vyjmout hodiny za dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc. Je rozšířen názor, že má zaměstnanec čerpat nejdříve tu část dovolené, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat alespoň v minimální výši, a teprve poté že se čerpá ta část dovolené, o kterou její délku zaměstnavatel dobrovolně prodloužil. Je někde v zákoně opora, že se dovolená nad rámec stanoveným zákonem nepovažuje za odpracovanou dobu, a proto se pro účely § 7 a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,, tato doba nepovažuje za odpracovanou dobu?

Jak správně vyplnit ELDP? V lednu zaměstnankyni končila mateřská dovolená k 27. 1. a 28. 1. nastoupila na rodičovskou dovolenou. Počet vyloučených dob je 27 a vyměřovací základ 0. 

Zaměstnanec měl během roku uzavřeno několik navazujících dohod DPČ 1. 1. 2022 - 31. 5. 2022, DPP 1. 6 .2022 - 14. 8. 2022, DPČ 15. 8. 2022 - neurčito. Ve všech měsících vznikla účast na pojištění. Je povinnost jednotlivé pracovní vztahy přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovně? 

Stejně jako každý rok i letos připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Zaměstnavatel odvádí pozdě pojistné zaměstnanců, často dluží dvě platby pojistného na sociální zabezpečení (za dva měsíce zpátky). Může tento zaměstnavatel uplatnit novou 5 % slevu na pojistném, pokud splní ostatní podmínky?

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Náš jednatel, daňový rezident, bez podepsaného prohlášení k dani, bude mít pravidelnou měsíční odměnu ve výši 1 000 Kč. Jaké bude mít odvody? Co se týče daně, myslím, že bude odvádět 15 % srážkovou daň (tj. 150 Kč). Co se týče sociálního pojištění, protože se jedná o příjem nižší než 4 000 Kč, tak nebude odvádět nic. Jedná se i v případě odměny za jednatelství o malý rozsah (budu MR případně muset uvést v evidenčním listu). Nevím ale, jak je to se zdravotním pojištěním. Zaměstnanec s touto částkou ZP neodvádí, ale myslím, že jednatel musí ZP odvést ( tj. 45 Kč z 1 000 Kč). Jak by to bylo s dopočtem do min.VZ na ZP? Pokud by současně i podnikal, stačí mi, že doloží písemné prohlášení, že na ZP odvádí min. zálohy jako OSVČ hlavní ? Přesto, že má takto nízké příjmy ve více firmách, údajně si platí ZP jako OSVČ hlavní.