Stravné a výdaje
Je nutné uvádět v cestovním příkazu i časy přestupu z jednoho letadla na druhé, nebo pokud pracovník zůstane celou dobu v tranzitu a letiště neopustí to nutné není? Může při několikahodinovém čekání na přestup v určité zemi vzniknout nárok na diety z této země i když pracovník zůstává celou dobu v tranzitu?
1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu.
V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den?
2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?
Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně?
- Článek
Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.
Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?
Platí dosud, že zaměstnanci přísluší stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:
a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin;
b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin;
c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin?
Jsme příspěvková organizace-základní škola, zřizovatelem je město, a tuto skutečnost máme ve vnitřní směrnici o cestovních náhradách.
Optimální hodnota stravenky, která je ideální z daňového hlediska, od 1. 1. 2023 činí 194 Kč, v závěru roku 2022 to byla stravenka v hodnotě 180 Kč, tj. o 14...
V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.
Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?
Optimální hodnota stravenky, která je ideální z daňového hlediska, od 20. srpna 2022 činí 180 Kč, do 19. srpna 2022 to byla stravenka v hodnotě 150 Kč, to jest o...
Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?
Jako zaměstnavatel poskytujeme stravovací paušál ve výši 80,00 Kč. Pracovní doba je stanovená od 7 do 15 hodin. Pracovník je vyslán na pracovní cestu ve 12 hodin ( odpracoval tedy 5 hodin). Pracovní cesta končí v ten samý den v 18 hodin (pracovní cesta trvá 6 hodin). Jak v tomto případě postupovat? Má zaměstnanec nárok jak na paušál, tak i na stravné? Nebo si může vybrat a chtít jenom stravné? A nebo má nárok jenom na stravovací paušál?
Je možno proplácet stravenkový paušál do mzdy jen části zaměstnanců nebo když se firma rozhodne jej vyplácet, musí všem?
Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně).
Optimální hodnota stravenky, která je ideální z daňového hlediska, od 1. 1. 2022 činí rovných 150 Kč, v roce 2021 to byla stravenka v hodnotě 137 Kč, tj. o 13...
Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál i za odpracovaný svátek, za předpokladu, že práce ve svátek byla předem se zaměstnavatelem dohodnuta? Podle mého názoru ano.
Zaměstnanec se zúčastnil třídenního kurzu. Na faktuře je uvedena pouze částka za kurz bez jídla. Zaměstnanec uvedl, že strava jim byla bezplatně poskytnuta. Náleží zaměstnanci celé stravné nebo bude pokráceno?
Společnost svým zaměstnancům poskytuje peněžitý příspěvek na stravování. 1. Může zaměstnavatel poskytovat tento příspěvek i prokuristovi, který má uzavřenou pouze smlouvu o výkonu funkce prokuristy, pokud bude mít ve smlouvě vymezen rozsah pracovní doby pro výkon funkce, kterou bude zároveň vykazovat v měsíční evidenci pracovní doby? 2. Odměna prokuristy je stanovena jako pevná měsíční odměna. Dle podmínek smlouvy má prokurista nárok na 20 pracovních dnů placeného volna. Bude v evidenci pracovní doby vykazovat čerpání tohoto pracovního volna? Pokud ne, má nárok na peněžitý příspěvek na stravování za dny placeného volna?
OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?
Jaká jsou pozitiva a negativa stravenkového paušálu? Jaký je na něj pohled z hlediska daní, pracovního práva, sociálního a zdravotního pojištění? Jak jej správně nastavit a vyplácet? Má stále své...