S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance
K této problematice úvodem poznamenávám, že dne 31. 1. 2020 (tedy ještě před započetím koronavirové krize) zamítla Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky poslanecký návrh na zrušení minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců. To znamená, že i nadále jsou v účinnosti mj. ustanovení § 3 odst. 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, řešící odvod pojistného zaměstnavatelem v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně na jeho poměrnou část.
Minimální mzda, zvýšená k datu 1. 1. 2021 na částku 15 200 Kč, má ve zdravotním pojištění především tyto dopady. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, pokud je takto povinen učinit. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn překážkami v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele.
Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 14 000 Kč.
Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do minima 15 200 Kč takto:
- z částky příjmu 14 000 Kč činí 13,5 % pojistného 1 890 Kč, jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 260 Kč) hradí zaměstnavatel,