Články z časopisu

Také v pracovněprávní praxi se s tím lze setkat čím dál častěji – podpis osoby zastupující zaměstnavatele není vlastnoruční, ale je nahrazen některým z mechanických prostředků, například podpisovým razítkem (razítkem s podpisovým vzorem). Použití tohoto mechanického prostředku s sebou ale vždy…

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 – II. část 8. KRITÉRIA PRO PŘIZNÁNÍ NĚKTERÉ ZE SLOŽEK MZDY Může zaměstnavatel za jedno z kritérií pro posouzení práva zaměstnance na nenárokovou…

Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se oproti hrubé mzdě sjednané se zaměstnavatelem liší, neboť z hrubé mzdy je odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Zdanění dále není pro všechny zaměstnance stejné, závisí nejenom na výši mzdy, ale i na životní a rodinné situaci.

Spolupráce s osobami z různých národních kultur se v podnikové praxi stává stále běžnější. Často s sebou přináší nové pohledy, podněty či inspirace, občas se však stává i příčinou nedorozumění, plynoucích z odlišných kulturně podmíněných zvyklostí a očekávání. V mezním případě může dokonce…

Situacím, kdy je zaměstnanec dlouhodobě nepřítomen v zaměstnání, musejí zaměstnavatelé vždy věnovat zvýšenou pozornost, a to zejména z pohledu placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti. Je pravdou, že nejčastějším důvodem (často dlouhodobé) nepřítomnosti zaměstnance v práci bývá nemoc…

Při placení pojistného na zdravotní pojištění dochází k situacím, kdy je zapotřebí například prokázat kontrolnímu orgánu odůvodněnost postupu zaměstnavatele, tedy předložit potvrzení, na jehož základě například nemusí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ,…

Institut přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů plní v pracovním právu funkci garance základní míry jistoty zaměstnance, že podmínky jeho pracovního poměru budou zachovány také v případě změny subjektu zaměstnavatele, na který nemůže mít z pozice osoby vykonávající závislou práci…

V rámci právní úpravy odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění stále přetrvává dvoukolejný systém, kdy s ohledem na odlišná kritéria pro výpočet těchto nemajetkových újem nelze vyloučit různou výši vypočtené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, a to v závislosti na…

Jednotlivé druhy cestovních náhrad, na které má zaměstnanec při pracovní cestě nárok, jsou vymezeny v ust. § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále též „ZP“ nebo „

(sledované období: 5. 3. 2019 - 3. 4. 2019)