Články

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Na konci června Komora certifikovaných účetní zveřejnila dotazník na téma Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Během pěti dnů ho vyplnilo 290 respondentů, z toho skoro 55 % se jednalo o členy samotné Komory, necelou polovinu všech odpovědí tvořily OSVČ, kteří zajišťují zpracování mezd. Dotazník byl rozdělen na několik částí, které se týkaly komunikace ze strany státních institucí, práci v samotném systému a technického řešení či podpory.

Právní úprava odměňování zaměstnanců platem s sebou nese opakovaně řadu otázek. Ať už jde o otázky vyplývající z legislativních změn, nebo z každodenní praxe. V článku přinášíme odpovědi na vybrané aktuální otázky, např. nové vymezení náhradních dob pro účely zařazení zaměstnance do platového stupně od 1. 6. 2025 (započitatelná praxe) nebo určení platu vedoucím zaměstnancům a jejich zástupcům, poskytnutí kompenzace za práci přesčas nebo správné nastavení některých příplatků.

Čeští studenti mohou během studia pracovat nebo podnikat i v jiných státech Evropské unie. Jak se v takovém případě určuje jejich účast v systému sociálního zabezpečení, kdo za ně odvádí zdravotní pojištění a na jakou zdravotní péči mají v zahraničí nárok? Přinášíme přehled pravidel vyplývajících z evropských koordinačních předpisů i důvody, proč se vyplatí uzavřít komerční cestovní pojištění.  

V tomto článku si připomeneme informace související s cestovními náhradami, zejména povinnost jejich poskytování, postup při vysílání zaměstnanců na pracovní cesty, daňové souvislosti a sankce při neposkytování cestovních náhrad. Zaměříme se také na případy, kdy dochází k záměně cestovních náhrad s odměnou za práci zaměstnanců. Závěrečná část článku bude obsahovat příklady z praxe a odpovědi na nejčastější související dotazy.

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ často představuje ve zdravotním pojištění problémovou oblast, kdy zaměstnavatel musí důsledně zvážit zvolené řešení tak, aby byl ve finále zajištěn postup podle zákona. Musí při souběhu dvou zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ oba zaměstnavatelé? A jak se postupuje v případě, když má zaměstnanec u jednoho ze zaměstnavatelů vykázánu neomluvenou absenci?

Rostoucí tlak na mzdy, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a zvýšená fluktuace vedou zaměstnavatele k hledání nových způsobů odměňování. V posledních letech se přitom ukazuje, že plošné navyšování základních mezd není dlouhodobě udržitelné. Firmy se tak stále častěji obracejí k pohyblivým složkám mzdy, které umožňují pružně reagovat na výkon zaměstnance, ekonomickou situaci zaměstnavatele i situaci na trhu práce.

  Pracovněprávní aktuality   JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...

Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 8 Afs 229/2024-97 nepřinesl pouze další vývoj judikatury k takzvaným hypotetickým transakcím, ale otevřel i otázku role zahraničních jednatelů a vyslaného managementu v kontextu mezinárodního pronájmu pracovní síly. Rozhodnutí NSS zdůrazňuje význam skutečného výkonu rozhodovacích funkcí a odpovědnosti vyslaného managementu při určování funkčního a rizikového profilu společnosti.

Nejnovější data výzkumu zaměřeného na generaci Z v ČR ukazují významné rozdíly mezi mladšími a staršími generacemi v oblasti vzdělávání, práce s informacemi i využívání digitálních technologií. Zatímco téměř 80 % respondentů generace Z vnímá digitální technologie a umělou inteligenci jako faktor zlepšující vzdělávací proces, více než dvě třetiny současně přiznávají problém udržet pozornost během tradičních prezenčních přednášek. Výsledky navíc naznačují, že pro část mladších respondentů již flexibilní a digitálně podporované vzdělávání nepředstavuje konkurenční výhodu, ale očekávaný standard. Právě tato zjištění mohou v následujících letech značně ovlivnit podobu onboardingu, firemního vzdělávání i adaptačních procesů ve firmách. Současně se zde začíná projevovat paradox současného trhu práce: očekávání mladších zaměstnanců v oblasti podpory rozvoje a individualizace vzdělávání rostou právě v době, kdy část zaměstnavatelů omezuje juniorní pozice a prostor pro získávání prvních pracovních zkušeností.

Souběh zaměstnání a podnikání není ničím výjimečným ani u osob, za které odvádí zdravotní pojištění stát. Jaká pravidla platí pro zdravotní pojištění při kombinaci pracovního poměru a samostatné výdělečné činnosti, vzniká povinnost platit zálohy na pojistné a kdo zdravotní pojišťovně oznamuje zařazení do některé ze státních kategorií pojištěnců? Přehledně shrnujeme nejdůležitější podmínky a povinnosti.

Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.

Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.

Ve firmách se o zpětné vazbě mluví hodně. Spousta vedoucích a manažerů z ní má ale stále strach. Jak poskytnout feedback tak, že padne na úrodnou půdu a druhého nenaštve? Na to si mnoho z nich neumí odpovědět. Takže kolem problému chodí po špičkách a rozhovor s kolegou odsouvají. A nebo – kdy už přijde na věc – zabalí své vyjádření do tolika opatrností, až z něj skoro nic nezbyde. A tím skutečné řešení problému akorát oddalují. Ukážeme vám, jaké kroky je potřeba podniknout, abyste se přestali zpětné vazby bát. A začali ji dávat jasně, efektivně a s reálným přínosem pro druhou osobu.

Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci, ale především se záměrem vyhnout se možným sankcím. Jaké jsou konkrétní termíny pro oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných i pojištěnců, jak se počítají lhůty podle aktuální legislativy, a jaké pokuty hrozí při jejich nedodržení? Přehledně shrnujeme pravidla, sankce a praktické příklady, které by měl znát každý plátce pojistného ve zdravotním pojištění.

Chyby jsou nevyhnutelnou součástí pracovního procesu a mohou být vnímány jako příležitost k růstu a zlepšení. Tento článek se zaměřuje na to, jak se efektivně zotavovat z omylů v práci a budovat odolnější pracovní procesy. Zkoumá rozdíly mezi individuálními chybami, týmovými selháními a systémovými slabinami a klade důraz na to, jak důležitá je firemní kultura, která podporuje otevřenou komunikaci o chybách. Zatímco skrývání chyb může vést k finančním ztrátám a snížené důvěře, prostředí, které chyby přijímá jako příležitost k učení, přispívá k psychologickému bezpečí a vyšší produktivitě. Článek také nabízí strategii, jak přistupovat k chybám, a zdůrazňuje důležitost psychologického bezpečí při jejich řešení.

Evropská směrnice o transparentním a rovném odměňování skýtá poměrně velký prostor pro zástupce zaměstnanců ohledně možnosti jejich participace na nastavení vhodného transparentního systému rovného odměňování u zaměstnavatele a na jeho následném prosazování. Kruciální otázkou pak je, jakým způsobem byl tento prostor využit při transpozici požadavků předmětné směrnice do českého právního řádu. Záměrem tohoto článku je zmapovat možnosti, které pro zástupce zaměstnanců směrnice představuje a porovnat je s aktuálním návrhem české právní úpravy transponující požadavky diskutované směrnice.

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Platformová práce se během několika let stala pevnou součástí trhu práce – pro jedny flexibilním přivýdělkem, pro jiné hlavním zdrojem obživy. Zároveň vyvolává silné otázky o ochraně pracujících, roli algoritmů i odpovědnosti digitálních platforem. Evropská unie dnes nastavuje nová pravidla a státy včetně Česka hledají rovnováhu mezi podporou inovací a pracovně-právní jistotou. O tom, kde končí flexibilita a začíná odpovědnost, mluvíme s paní Veronikou Bush, která vede agendu veřejné politiky pro střední a východní Evropu ve společnosti Wolt.

Pracovní doba pedagogických pracovníků má některá specifická pravidla. Jsou dána mj. tím, že její součástí je tzv. přímá pedagogická činnost. S jejím rozvržením, stejně jako s rozvržením pracovní doby obecně, má řada zaměstnavatelů problémy, tím spíše, pokud jde konkrétně o nerovnoměrné rozvržení.