Články

Pojmy jako syndrom vyhoření, chronický stres, úzkostné stavy nebo deprese se v uplynulých letech definitivně přesunuly z lékařských ordinací a lifestylových magazínů i do kanceláří personalistů a na stoly mzdových účetních. Duševní zdraví na pracovišti již není otázkou volitelného HR marketingu a benefitních balíčků, ale stává se integrální součástí zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Článek přináší komplexní pohled na to, jak k psychickému zdraví zaměstnanců přistupovat systematicky, jak identifikovat a měřit psychosociální rizika v souladu s legislativou, jak implementovat efektivní preventivní programy a v neposlední řadě, jak tyto aktivity správně ošetřit z hlediska mzdového a daňového.

Odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je v České republice aktuálně předmětem intenzivních debat, a to zejména v souvislosti s pravidelným zvyšováním minimální mzdy a snahou vlády přiblížit její výši hranici 47 % průměrné mzdy. Tento zákonný trend má za cíl zajistit důstojnou kompenzaci za výkon závislé práce, zároveň však odhaluje systémové nedostatky platových tarifů, které často nejsou provázány s valorizačním mechanismem a mnohdy zůstávají pod úrovní zaručeného platu či dokonce minimální mzdy stanovenou zákonem. Předmětem tohoto příspěvku je právní zamyšlení nad legalitou a legitimitou současného právního stavu, kdy nařízení vlády stanoví mnohé platové tarify pod úrovní nejnižší úrovně zaručeného platu, a dokonce i pod úrovní minimální mzdy, jejichž výše je dána zákonem. Předkládaný text se současně vyjadřuje k tomu, zda současná právní konstrukce uvedených platových tarifů a náležitostí je či není v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Poslanecká sněmovna na své schůzi dne 26. 6. 2026 schválila návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích) – dále jen „ZSZ“ s plánovanou účinností od 1. 11. 2026. ZSZ má nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě (dále jen „ZSS “), a přinést podstatné změny v právním postavení státních zaměstnanců (úředníků) působících v ministerstvech a jiných správních úřadech. Tento článek má za cíl přiblížit hlavní novinky, které má ZSZ přinést, se zaměřením na problematiku skončení pracovního poměru.

Ženy by neměly mít pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou, říká Michaela Černá. Radní Prahy 12 v rozhovoru otevřeně mluví o skloubení veřejné funkce s rodinným životem, překážkách, kterým ženy ve vedoucích pozicích stále čelí, i o tom, proč jsou pro pracující rodiče klíčové flexibilní úvazky, důvěra zaměstnavatele a dostupná péče o děti.

Jak promění JMHZ přístup firem k personálním a mzdovým datům? A jakou roli budou tato data hrát při naplňování nových požadavků na transparentnost odměňování? Článek ukazuje, proč se kvalitní a správně strukturovaná data stávají strategickým předpokladem pro splnění regulatorních povinností, odhalování rizikových rozdílů v odměňování i obhajobu nastavených mzdových pravidel. Zuzana Rozsívalová na příkladech vysvětluje limity administrativních dat, upozorňuje na nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů a nabízí konkrétní doporučení, jak se na novou éru reportingu a transparentního odměňování připravit s předstihem.  

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k...

Zaměstnanci se v průběhu pracovní cesty obvykle přepravují z místa určeného zaměstnavatelem do cíle pracovní cesty a zpět. Způsob dopravy předem určuje zaměstnavatel. Přitom zohledňuje podmínky pracovní cesty, dostupnost jednotlivých způsobů dopravy i své finanční možnosti. Zaměstnanec je povinen zaměstnavatelem stanovené podmínky pracovní cesty dodržet a bez jeho souhlasu nemůže určený způsob dopravy svévolně změnit. Na zaměstnavatelem určený způsob dopravy navazuje také rozsah náhrady jízdních výdajů. Zaměstnanci proto přísluší náhrada jízdních výdajů v rozsahu a za podmínek stanovených zákoníkem práce . V článku se podrobně dozvíte, jaké cestovní náhrady zaměstnanci přísluší, jak postupovat při změně dopravního prostředku, jaké doklady je nutné předkládat a jaké výjimky a specifika platí pro místní dopravu či návštěvu rodiny během dlouhodobé pracovní cesty.

Už jste na vlastní kůži zažili vrácené podání, nejasné chybové hlášení nebo dohledávání údajů na poslední chvíli? Chcete mít jistotu, že vaše JMHZ projde bez chyb? Máme pro vás praktickou příručku, která shrnuje nejčastější chyby, rizika i první zkušenosti z fungování JMHZ v praxi. Pro stažení se zdarma registrujte.

Máte kolegu, jehož jméno na displeji zvonícího telefonu nebo pozvánka na společnou poradu ve vás vyvolává nepříjemný pocit? Nejste sami. Antipatie na pracovišti jsou mnohem běžnější, než si často připouštíme. Skutečnou profesní výzvou však není mít rád všechny, ale umět rozlišit osobní nesympatie od skutečných problémů a nenechat své emoce ovlivnit pracovní rozhodování, spolupráci a hodnocení druhých. Článek proto nabízí praktický pohled na to, jak rozpoznat vlastní psychologické pasti, změnit perspektivu a zachovat profesionální přístup i v komplikovaných pracovních vztazích.

  Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel...

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Na konci června Komora certifikovaných účetní zveřejnila dotazník na téma Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Během pěti dnů ho vyplnilo 290 respondentů, z toho skoro 55 % se jednalo o členy samotné Komory, necelou polovinu všech odpovědí tvořily OSVČ, kteří zajišťují zpracování mezd. Dotazník byl rozdělen na několik částí, které se týkaly komunikace ze strany státních institucí, práci v samotném systému a technického řešení či podpory.

Právní úprava odměňování zaměstnanců platem s sebou nese opakovaně řadu otázek. Ať už jde o otázky vyplývající z legislativních změn, nebo z každodenní praxe. V článku přinášíme odpovědi na vybrané aktuální otázky, např. nové vymezení náhradních dob pro účely zařazení zaměstnance do platového stupně od 1. 6. 2025 (započitatelná praxe) nebo určení platu vedoucím zaměstnancům a jejich zástupcům, poskytnutí kompenzace za práci přesčas nebo správné nastavení některých příplatků.

Čeští studenti mohou během studia pracovat nebo podnikat i v jiných státech Evropské unie. Jak se v takovém případě určuje jejich účast v systému sociálního zabezpečení, kdo za ně odvádí zdravotní pojištění a na jakou zdravotní péči mají v zahraničí nárok? Přinášíme přehled pravidel vyplývajících z evropských koordinačních předpisů i důvody, proč se vyplatí uzavřít komerční cestovní pojištění.  

Od 1. července 2026 nabývá účinnosti několik významných změn z oblasti sociální podpory, sociálního pojištění, pracovněprávní administrativy i sociálních služeb. Největší dopad budou mít na zaměstnavatele nová pravidla jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, na OSVČ snížení minimálních odvodů a na rodiny zavedení superdávky pro stávající příjemce sociálních dávek. Další změny posilují ochranu žen při opakované mateřské a rozšiřují možnosti podpory v domácím prostředí.

V tomto článku si připomeneme informace související s cestovními náhradami, zejména povinnost jejich poskytování, postup při vysílání zaměstnanců na pracovní cesty, daňové souvislosti a sankce při neposkytování cestovních náhrad. Zaměříme se také na případy, kdy dochází k záměně cestovních náhrad s odměnou za práci zaměstnanců. Závěrečná část článku bude obsahovat příklady z praxe a odpovědi na nejčastější související dotazy.

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ často představuje ve zdravotním pojištění problémovou oblast, kdy zaměstnavatel musí důsledně zvážit zvolené řešení tak, aby byl ve finále zajištěn postup podle zákona. Musí při souběhu dvou zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ oba zaměstnavatelé? A jak se postupuje v případě, když má zaměstnanec u jednoho ze zaměstnavatelů vykázánu neomluvenou absenci?

Rostoucí tlak na mzdy, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a zvýšená fluktuace vedou zaměstnavatele k hledání nových způsobů odměňování. V posledních letech se přitom ukazuje, že plošné navyšování základních mezd není dlouhodobě udržitelné. Firmy se tak stále častěji obracejí k pohyblivým složkám mzdy, které umožňují pružně reagovat na výkon zaměstnance, ekonomickou situaci zaměstnavatele i situaci na trhu práce.

  Pracovněprávní aktuality   JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...

Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 8 Afs 229/2024-97 nepřinesl pouze další vývoj judikatury k takzvaným hypotetickým transakcím, ale otevřel i otázku role zahraničních jednatelů a vyslaného managementu v kontextu mezinárodního pronájmu pracovní síly. Rozhodnutí NSS zdůrazňuje význam skutečného výkonu rozhodovacích funkcí a odpovědnosti vyslaného managementu při určování funkčního a rizikového profilu společnosti.