Články

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti . Nejinak tomu bude i za rok 2024. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Od 1. 1. 2025 čekají zaměstnavatele a zaměstnance dílčí změny v oblasti kompenzace práce ve ztíženém pracovním prostředí. V návaznosti na novelu zákoníku práce účinnou od 1. 8. 2024 dochází i k úpravě pravidel pro poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Vymezení ztíženého pracovního prostředí, včetně titulů pro poskytování příplatku, sice zůstává v zásadě beze změn, avšak způsob, kterým bude zveřejňovaná minimální sazba příplatku, respektive jeho rozpětí, se mění. V článku se podíváme blíže na to, jak nové předpisy ovlivní každodenní praxi na pracovištích a jakým způsobem se změnily jednotlivé aspekty právní úpravy, podle níž se příplatek stanoví nejen pro podnikatelskou, ale i pro veřejnou sféru.

Rozvržení pracovní doby pedagogů je v porovnání s jinými zaměstnanci zvláštní tím, že musí zahrnovat obě části pracovní doby, tj. rozvrh přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících. Tato skutečnost se výrazně projeví zejména v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a při sjednání kratší týdenní pracovní doby pedagogů. Tento příspěvek je druhou částí řešené problematiky.

Z hlediska řešení pojistného vztahu vyhodnocuje zdravotní pojišťovna jako rozhodné období kalendářní měsíc, přičemž nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Proto postačí, když je pojištěnec evidován v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba jen jeden den jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Z toho plyne, že zdravotní pojišťovna se nezabývá situací, kdy má pojištěnec některou z výše uvedených kategorií pokryté období trvající kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Kdy vzniká a zaniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění a za jakých podmínek je občan ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?

Téma umělé inteligence (artificial intelligence, AI) v kontextu práce a jejího využití se v posledních třech letech posunulo z oblasti snové budoucnosti do reality nejen pracovních dní. AI ovlivňuje práci jako celek, od mikroúrovně práce jednotlivců, přes trh práce, až po makroúroveň na úrovni ekonomik. Jak konkrétně ovšem AI ovlivňuje tyto jednotlivé sféry a jaká je budoucnost využití AI v kontextu práce, je stále opředeno řadou mýtů a předsudků, které je vhodné uvést na správnou míru. Jaké konkrétní dopady má AI na trh práce a jak moc jsme na nové technologie připraveni nebo proč začít řešit využití AI na celofiremní úrovni spíše dříve nežli později? Právě na tyto časté otázky přináší následující článek komplexní odpovědi.

Obecně platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec si o tom, kdy bude čerpat dovolenou, může rozhodnout v situaci, kdy mu zaměstnavatel písemně neoznámil čerpání dovolené ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku (byť samotný termín čerpání dovolené připadne na pozdější dobu). I tohle právo zaměstnance je ale spojeno s příslušnými podmínkami.

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Trvá-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, musí být vyměřovací základ zaměstnance alespoň na úrovni minima 20 800 Kč, výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v dalším textu. Minimální vyměřovací základ se ve zdravotním pojištění poměrně snižuje podle počtu kalendářních dnů trvání některé z dále uvedených skutečností.

Při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) se zaměstnanci setkávají s otázkou náhrady mzdy, která jim náleží během prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti. Zaměřme se proto na podmínky vzniku nároku na tuto náhradu, výpočet její výše a specifika týkající se pracovníků s dohodami o provedení práce (DPP) či pracovníky směnného a nepřetržitého provozu. Jaké jsou nové legislativní změny, které od roku 2025 ovlivní účast na nemocenském pojištění a změní redukční hranice pro výpočet náhrad při DPN? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů ohledně evidence příjmů? A jaká práva mají zaměstnanci při neplnění těchto povinností? Odpovědi najdete v následujícím příspěvku.

V současné době se blíží ke konci legislativní proces novely zákona o zaměstnanosti , jež by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2025. Návrh zákona vedle zákona o zaměstnanosti novelizuje také zákon o inspekci práce , zákon o daních z příjmů , zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o nemocenském pojištění a zákon č. 163/2024, kterým se novelizuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech . V článku si představíme klíčové změny, které novela přináší, s důrazem na praktické dopady pro zaměstnavatele, zaměstnance i cizince usilující o práci v České republice. Dochází ke zpřísnění sankcí za nelegální zaměstnávání, posílení rolí orgánů inspekce práce v oblasti prokazování přestupků a zavedení nových pravidel pro hlášení pracovních úrazů přes informační systém, účinných od 1. 1. 2026.

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 6. 11. 2024 – 2. 12. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon o soudech, soudcích, přísedících...

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 306 vytváří právní základ pro vydání pracovního řádu, který vydává zaměstnavatel. Jedná se o zvláštní vnitřní předpis zaměstnavatele, který nezakládá práva a nároky. Jde o normativní právní akt, upravující skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu, nejedná se o právní jednání. Pracovní řád je nutno rozlišovat od vnitřního předpisu, který zaměstnavatel může vydat podle § 305 ZP . Vnitřní předpis zakládá práva a nároky zaměstnanců (nikoliv povinnosti). Práva (nároky) v něm jednostranně stanovené zaměstnavatelem jsou vymahatelné a uplatnitelné u soudu, jako ostatní pracovněprávní nároky uvedené např. v zákoníku práce . Další rozdíl mezi oběma předpisy zaměstnavatele spočívá v tom, že pracovní řád nekontrolují orgány inspekce práce. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má značný význam, neboť může upravovat pravidla v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Je pravidlem koncem roku, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.

Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku).

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto v následujícím textu upozorňujeme na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti. Jedná se zejména o povinnost oznamovat změny ve zdravotním pojištění, především nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání, změnu zdravotní pojišťovny nebo skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále, nebo uložení pokuty.

Jednatel společnosti s ručením omezeným bude mít za vykonanou práci pro společnost pravidelnou měsíční odměnu ve výši 10 000 Kč. Odvádí se pojistné na zdravotní pojištění z této částky? Jak by to bylo s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu? Kdyby současně i podnikal, postačí písemné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy? Pojištěnec má takto nízké příjmy ve více firmách, nicméně si údajně platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy. Jak na takovou situaci nahlížet ve zdravotním pojištění? V dalším textu přinášíme odpovědi na otázky týkající se specifického postavení jednatelů ve zdravotním pojištění a nabízíme přehled klíčových principů a postupů, které pomohou zaměstnavatelům i pojištěncům se lépe orientovat v otázkách stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného.

Jednou z nejproblémovějších oblastí zdravotního pojištění je odvod pojistného zaměstnavatelem v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance. Za účelem správného postupu zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího odvodu pojistného se budeme primárně zabývat situacemi, kdy je příjem zaměstnance nižší než zákonem stanovené minimum. Minimální vyměřovací základ představuje pro zdravotní pojištění v roce 2025 částka 20 800 Kč. Na straně jedné tak zaměstnavatel dle situace provádí při příjmu nižším než 20 800 Kč dopočet a doplatek pojistného do stanoveného minima, na straně druhé relevantně odvádí pojistné z příjmu nižšího než minimální mzda, anebo dokonce nemusí odvést za zaměstnance a za sebe žádné pojistné. V těchto souvislostech je v dalším textu obsažen návod, jak má zaměstnavatel komunikovat se zaměstnancem předtím, než bude provádět dopočet do minima.

Pracovní dobu pedagogů tvoří dvě neoddělitelné části: přímá pedagogická činnost a práce s ní související. Proto je s pojmem pracovní doba u pedagogů nutno pracovat jinak než u ostatních zaměstnanců, a to zejména u tzv. kratších pracovních úvazků. Tento příspěvek je první částí řešené problematiky.