Povinnosti zaměstnavatele

Výrazné zjednodušení administrativy firem a dalších zaměstnavatelů v jejich pravidelné informační povinnosti vůči vybraným orgánům veřejné moci. To znamená návrh zákona MPSV o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a doprovodného zákona, který před 2 dny v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna a posunula jej tak do další fáze legislativního procesu.

Je v dokumentu „Informace o obsahu pracovního poměru“, ve kterém je nutné seznámit zaměstnance s pracovní dobou, dostačující tato formulace: „Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance činí 40 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně.“ Nebo je nutné uvést i informaci o tom, že se jedná např. o pevnou pracovní dobu 9:00 – 17:30. Podotýkám, že v pracovní smlouvě přesná informace rovněž není uvedena. Dokument pokračuje dalšími ustanoveními - Informace o práci přesčas, nepřetržitý odpočinek v týdnu apod. Jde mi pouze o info, zda je nutné uvést i přesný čas. 

V loňském roce jsme vás informovali o nově schválené směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále pro zjednodušení jen „Směrnice“). V Poslanecké sněmovně se nyní ocitla první vlaštovka vycházející z této Směrnice, a to zavedení zákazu doložky mlčenlivosti o mzdě, platu, odměně z dohod v novém znění § 346a zákoníku práce. Podle návrhu zatím schváleného Poslaneckou sněmovnou budou moci nově zaměstnanci informaci o výši své mzdy, platu, odměně z dohod volně šířit a za případné porušení tohoto práva bude moc inspekce práce udělit zaměstnavateli pokutu až do výše 400 000 Kč. Poslanci se zde rozhodli jít nad rámec požadavků Směrnice, která zákaz zakotvovala pouze vůči kolegům pro účely prosazování zásady rovného odměňování.

Flexinovela zákoníku práce byla dne 7. 3. 2025 schválena Poslaneckou sněmovnou a dne 9. 4 2025 Senátem. Její účinnost se předpokládá od 1. 6. nebo od 1. 7. 2025. Jedno z nových ustanovení, které se do novely dostalo skrze pozměňovací návrh (jako příprava na harmonizaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. 5. 2023 – tzv. Pay Transparency směrnice), výslovně zakazuje sjednávání/stanovení doložek o mlčenlivosti ohledně výše a struktury mzdy, platu a odměny z dohody zaměstnance (pro účely tohoto článku budeme uvádět pouze výraz „mzda“, ačkoliv je tím myšlen i plat a odměna z dohod). Tento článek má za cíl rozebrat dosavadní právní úpravu, přiblížit dopady navrhovaného ustanovení pro praxi a poskytnout zaměstnavatelům doporučení, jak se na tuto „novou“ povinnost připravit.

Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 

České firmy netrpělivě čekají na vyšší míru digitalizace státní správy. Zásadní krok k jejímu dosažení by přitom mohlo přinést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Sloučení 25 různých hlášení do jednoho souhrnného dokumentu výrazně sníží byrokratickou zátěž zaměstnavatelů. Zatímco pro malé podniky ale bude časová úspora vyplývající z novinky v případě schválení minimální, pro velké výrobní firmy s vysokou fluktuací může představovat zásadní krok vpřed. 

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Naše zaměstnankyně v pracovní době opustila své pracoviště a šla si na parkoviště do auta pro svoje osobní věci, bohužel upadla a musela vyhledat ošetření u lékaře. Nyní je v pracovní neschopnosti, u lékaře to nahlásila jako pracovní úraz. Dle našeho názoru se o pracovní úraz nejedná. Musím i v tomto případě vyplňovat záznam o úrazu a zasílat na příslušné instituce, nebo v tomto případě stačí pouze zaznamenat do knihy úrazů?

Musí být v popisu pracovní činnosti uvedeny kvalifikační předpoklady a dosažené vzdělání?

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Údaje by firmy a instituce měly poskytovat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), využijí je pak i další úřady. Zavést se má evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Počítá s tím návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a doprovodná novela některých dalších předpisů, které na svém zasedání 5. března 2025 schválila vláda.

Podle znění zákona o dani z příjmů se částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance považují za nepeněžní příjem zaměstnance a jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Je potřeba u každého jednotlivého zaměstnance i toto nepeněžní plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance, musí se takto chápat znění § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP? Evidujeme na mzdovém listě pouze příspěvek na stravování a příspěvek na rekreaci (jiné benefity neposkytujeme - vyjma školení, na které se ptám). Bylo by možné uvést přehled všech nepeněžních plnění ve prospěch zaměstnance, které je nutné na mzdových listech vést? Nebo platí, že vše co je osvobozeno od daně-ano, to se uvádí a co není předmětem daně, to se neuvádí? Co hrozí zaměstnavateli za sankci v případě kontroly ze strany finančního úřadu, když takovou evidenci nepovede, nebude úplná a podobně? 

Když vyplňuji přihlášku zaměstnavatele k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání, tak mi to v políčku odpovědný zástupce napíše, že se jedná o povinný údaj. Když jsem si přečetla informace o tom, že „jestliže akciová společnost bude provozovat některou ze živností, je s ohledem na zákonné podmínky, které musí splnit, nezbytné, aby ji provozovala prostřednictvím osoby takzvaného odpovědného zástupce. Výjimku tvoří pouze živnost volná, pro kterou zákon povinnost ustanovit odpovědného zástupce nestanoví“ Toto mě znejišťuje, proč se tedy v přihlášce Kooperativy musí odpovědný zástupce uvést, když třeba daná společnost provozuje pouze volnou živnost a žádného zástupce pro tuto živnost nemá. Musí se tedy vždy uvést ten zaměstnavatel jako odpovědný zástupce?

Máme invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek (15 hodin týdně, někteří 20 hodin týdně). Často se stává, že chodí k doktorovi a nepřijdou do práce. Nenosí ani potvrzení - propustku od doktora. Jsou povinni ze zákona doložit nějaký papír, že byli u doktora? Může zaměstnavatel požadovat, aby si den, který byli u doktora, napracovali? Např. místo tří hodin zůstali v práci 6 hodin a následující den šli k doktorovi. Přijde nám divné, že při zkráceném úvazku se nedostanou k lékaři mimo pracovní dobu.

Jak prosím vyřešit 1) na pracovních smlouvách, pokud zaměstnavatel pracuje ve zkušebním provozu na hale ve městě A (zatím bez čísla popisného), ale stále má poštovní schránku a není plně vystěhovaný z města B? 2) Kdy se tato změna hlásí finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, příp. dodavatelům?

S. r. o. dočasně přidělila svého zaměstnance dle § 43a zákoníku práce. Jsou splněny podmínky § 43a ZP. Firmě, kde byl zaměstnanec dočasně přidělen, budeme fakturovat pouze mzdové náklady a cestovní náhrady. Výnos zaúčtuji na účet 648? Fakturuji s DPH nebo bez? 

Hospodářská komora ČR má zásadní výhrady k poslaneckému návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (sněmovní tisk č. 894). Podle Komory by tento návrh představoval významné administrativní náklady a finanční tlak na zaměstnavatele, zejména na malé a střední podniky. Zavedení nových povinností by vyžadovalo úpravy interních procesů a systémů pro evidenci směn a příspěvků, což by zvýšilo celkovou administrativní zátěž a náklady na úpravy informačních a mzdových systémů.

Jak máme postupovat v případě, kdy nám zemřela zaměstnankyně, která byla již několik měsíců na DPN? Listopad 2024 byl poslední měsíc, za který jsme jí účtovali mzdu, která nám z důvodu přečerpané dovolené před DPN vyšla záporná. Kde a jakým způsobem můžeme uplatnit tuto pohledávku? Rodina zatím nemá přiděleného právníka na vyřízení dědictví. Zároveň prosím o radu, zda můžeme rodině poskytnout podklad pro FÚ, kterému jsou povinni předložit do 90 dní DP zesnulé. Nebo zda doporučujete čekat na přiděleného právníka, i když pak nemusí stihnout lhůtu 90 dní u FÚ. Právník pro vyřízení dědictví prý může být přidělen třeba až za půl roku po úmrtí. 

Je třeba žádat o vystavení Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1, v případě, že: 1. pedagogický pracovník jede s dětmi na poznávací a pobytový zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný a organizovaný agenturou včetně průvodce. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 2. pedagogický pracovník jede s dětmi na lyžařský zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný agenturou (bez průvodce), ale náš pedagogický pracovník je zároveň instruktor lyžování i noční pohotovost. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 

Zaměstnanec požádal o výplatu mzdy za 6/2024 na pokladnu firmy, skončil pracovní poměr a mzdu si nevyzvedl. Není k sehnání, telefon nebral, na sms nereagoval a po několika našich pokusech telefon vypnul a už je nedostupný, na adrese se nezdržuje. Jak máme postupovat dále? Mzda je účetně proúčtovaná, vše odvedeno. 

Do firmy nastoupí student na praxi. Se školou máme uzavřenou smlouvu o provádění praktického vyučování žáků. Je tato smlouva dostačující, nebo je nutno uzavřít DPP a hlásit tuto dohodu o provedení práce na správu sociálního zabezpečení v měsíčních přehledech?