Povinnosti zaměstnavatele

Jak přihlásit kategorie zaměstnanců (odměňovaných osob příjmy ze závislé činnosti), kteří zatím nejsou v registru ČSSZ? Jde o to, že zpracováváme mzdy pro veřejnou správu a v registu nám chybí kolem 300 osob (neuvolnění členové obecních zastupitelstev, členové obecních komisí, kteří nejsou zastupitelé ap.) Na tyto činnosti jsme zatím nenašli kódy pro druh pracovního vztahu, nejsou sociálně pojištění. Bohužel v dubnu už se to nebude stíhat napsat přes e-portál nebo jiný program k tomu určený.

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je výjimečný způsob, jak se se zaměstnancem rozloučit. Důvodem takového postupu může být za určitých okolností i to, že zaměstnanec útočí na majetek zaměstnavatele, případně jedná v rozporu s jeho oprávněnými zájmy.

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026? 

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Jak postupovat při odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u zaměstnance - cizince, za kterého posíláme odvody zdravotního i sociálního pojištění na Slovensko (dle potvrzení A1)? Jeho vyměřovací základ v ČR je nula. Víme, že: základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Jedná se o zaměstnance v malých firmách, kde má zaměstnanec ve smlouvě několik profesí současně například: Obchodní manažer + Vedoucí managementu kvality ISO 9001 + Fakturant + Pokladní + Vedoucí skladu. Jak určit profesi (ID 10234) dle národní klasifikace zaměstnání CZ-ISCO? Uvést profesi, kterou vykonává nejčastěji v rámci pracovní doby? Více než jeden kód není možné uvést. A jak v souvislosti s určením profese postupovat při vyplnění položky ID 10235 Název pozice? Má se vyplnit skutečně výčet profesí z pracovní smlouvy (v nějakých zkratkách, protože celé se nevejde) nebo jen to co odpovídá profesi, abychom předešli nějakým chybovým hlášením, že profese neodpovídá názvu pozice?

Zaměstnanec vykonal práci na základě DPP uzavřené na období od 1. 12. 2025 do 31. 12. 2025, ale neposlal zaměstnavateli vyúčtování této DPP ani přes několikeré připomenutí a povinnost poslat toto vyúčtování zakotvenou v podepsané DPP. Předpokládáme, že se o svou odměnu přihlásí až dodatečně např. v únoru 2026. Jak v takovém případě postupovat? Uzavřít DPP na rok 2026, aby mu mohla být odměna doplacena? Obáváme se komplikací zejména ve spojitosti s chystaným Jednotným hlášením.

Budou mít nárok na povinný příspěvek na stáří zaměstnanci, kteří jsou zařazeni v třetí kategorii pro riziko vibrací z důvodu práce s křovinořezem? Tuto rizikovou práci vykonávají v sezóně duben až září, ale většinou tato práce trvá jen cca 1 hodinu denně. Většina prací již probíhá na traktorových sekačkách. Pracovní doba je 40 hodin týdně. Jak správně spočítat rizikové směny v tomto případě. Příspěvek by náležel jen v měsíci, kdy by byly splněny 3 rizikové směny a v ostatních měsících by se neposkytoval? 

Vztahuje se na nás povinnost přispívat zaměstnancům na penzijní spoření dle zákona č. 324/2025 Sb., když zaměstnáváme noční hlídače objektů (sedí v recepci budovy a párkrát za noc obejdou areál) a noční pracovníky třídíren (fyzická práce, třídí různě těžké balíky a pracují výhradně v noci)?

Máme zaměstnance ve třetí kategorii pro obsluhu kovoobráběcích strojů, kteří mají stálou noční směnu. Z hygieny máme Rozhodnutí o zařazení do kategorie práce třetí, a to takto: Hluk - 2, Pracovní poloha - 2, Psychická zátěž - 3, Výsledná kategorie práce 3. Domníváme se správně, že v tomto případě se na zaměstnavatele nevztahuje povinný příspěvek na penzijní připojištění? 

Od ledna začne platit vyšší příspěvek pro kategorii 3 - rizikové práce. Co má dělat zaměstnavatel, když tento zaměstnanec nemá penzijní připojištění a ani si ho nehodlá sjednat. Je to jeho povinnost? Jak má tedy postupovat zaměstnavatel? 

Chápu dobře, že dle zákona č. 324/2025 do rizikové práce nespadají pracovníci zařazené do 3. rizikové skupiny rizika hluku a prachu, tudíž se na ně povinné příspěvky nevztahují? Naše firma má pracovníky jen ve 3. skupině z hlediska hodnoceného fakturu hluk a prach.

Jaký je postup podle zákona č. 324/2025 Sb.? Pokud je zaměstnanec zařazen do 3. kategorie práce, ale: nemá uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS) ani penzijním připojištění, a zároveň nepodá zaměstnavateli písemné oznámení s údaji o penzijní společnosti a číslem smlouvy, je postup zaměstnavatele správný, pokud: příspěvek ve výši 4 % z hrubé mzdy nevyplácí, tento příspěvek nelze vyplatit zaměstnanci v hotovosti, na jeho osobní účet ani jej přičíst ke mzdě, zaměstnavatel splní svou povinnost tím, že zaměstnance o nároku a podmínkách prokazatelně informuje?

Jak je to s novým zákonem stanovujícím povinné platby penzijního pojištění pro rizikové skupiny povolání? Spadají do této skupiny stavební dělníci? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v tomto směru? Má nařídit zaměstnanci si založit penzijní spoření? Jak se určí, že se jedná o rizikové povolání? 

Začátek kalendářního roku je spojen s řadou legislativních změn. Ani rok 2026 není výjimkou. Jednu z takových změn přinesl s účinností od 1. 1. 2026 zákon č. 324/2025 Sb. , o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří). Na jeho základě musí zaměstnavatelé za určitých podmínek poskytovat některým svým zaměstnancům příslušné plnění. Účelem následujících řádků je nejen vysvětlit základní principy nové právní úpravy, ale upozornit též na vybrané problémy, které při její aplikaci vznikají. A není divu, protože je to právní úprava dle mého názoru nepovedená.

Nově vzniklá dohoda o provedení práce dne 2. 1. 2026. V roce 2025 byla možnost dohodu o provedení práce nahlásit přes výkaz DPP, tzn. do 20 dne následného měsíce od nástupu. Výkazy DPP se již za leden 2026 podávat nebudou. Je potřeba přihlásit takto zaměstnance pracujícího na DPP (zahájení 2. 1. 2026) přes přihlášku ONZ, i když nebude účasten nemocenského pojištění vlivem částky do 12 000 Kč, nebo se zaměstnanec nebude přihlašovat a přihlásí se až registrací pres JHMZ? Jaký postup bude u DPČ, v případě, že částka nepřesáhne rozhodující částku pro nemocenské pojištění?

Od 1. 1. 2026 se zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem bude probíhat registrace firem a zaměstnanců v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026, pokud nový formulář bude spuštěn až v dubnu. 

Chtěla bych se zeptat na budoucí postup v souvislosti s JMHZ u cizinců, kteří nemají české rodné číslo. Jak bude JMHZ řešit DPP – občany Ukrajiny, kteří: nemají přidělené české RČ, nemají účast na nemocenském pojištění (např. DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do limitu), a tedy jim ČSSZ v současnosti nepřiděluje evidenční číslo pojištěnce (EČP)? Jakým způsobem bude možné takového zaměstnance v JMHZ uvést v hlášení? Vznikne pro tyto případy nová povinnost přidělování identifikátoru (EČP) i u dohod bez odvodů? Budeme v rámci JMHZ nově povinně hlásit i DPČ s příjmem do limitu, které dnes nepodléhají nemocenskému pojištění?

Má zaměstanavatel povinnost evidovat rodinný stav zaměstnanců? Pokud se dívám na aktuální formuláře pro ČSSZ a ZP tak údaj rodinný stav nikde nefiguruje. Pokud se dobře dívám na požadavky na JMHZ tak tam údaj rodinný stav také nevidím. Ptám se proto, že evidujeme velký odpor zaměstnanců pokytovat jakékoliv údaje o své osobě, teď například doložit nejvyšší doložené vzdělání a kontatní adresu, které jsou povinnými dohlašovanými údaji za zaměstnance v souvislosti s JMHZ. Máme povinnost nebo můžeme se dotazovat na rodinný stav? Mzdový a personální SW tento údaj stále vyžaduje, ale neradi bychom měli spory se zaměstnaci co to odmítají sdělit. 

Pokud máme zaměstnance, který mění kontaktní adresu třeba každý měsíc, budeme muset u takových zaměstnanců neustále zjišťovat kontaktní adresu a neustále hlásit v JMHZ do registru zaměstnanců každou změnu?