Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ

Vydáno: 15 minut čtení

Ve zdravotním pojištění jsou jasně určeny zásady pro dodržení minimálního vyměřovacího základu při odvodu pojistného.

Pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, pak musí činit od 1. 1. 2019 vyměřovací základ zaměstnance:

  1. alespoň 13 350 Kč (tedy hodnotu minimální mzdy) při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc, nebo
  2. alespoň poměrnou část tohoto minima, tedy minimum snížené podle počtu kalendářních dnů trvání některé ze skutečností ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

tedy případně i s potřebou provedení dopočtu a doplatku pojistného do zákonem stanoveného minima.

Pro účel stanovení, resp. dosažení příslušného minima se sčítají příjmy ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. V úvahu se však berou, tedy se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Další důležitou zásadou je skutečnost, že pro účel stanovení povinného minima fakticky nemá žádný význam rozsah pracovního úvazku, podstatná a směrodatná je primárně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

V souvislosti s příjmy ve dvou (případně více) zaměstnáních se v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění reálně vyskytují nejčastěji tyto varianty:

  • Příjem v hlavním i v dalším zaměstnání je v každém z těchto zaměstnání vyšší než minimální mzda - pojistné se odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance.
  • Příjem v hlavním zaměstnání je 20 000 Kč, v dalším zaměstnání 4 500 Kč - v dalším zaměstnání se neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. "Vedlejší" zaměstnavatel musí mít k dispozici potvrzení od "hlavního" zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí alespoň minimální zákonné pojistné. Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat.
  • Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 8 500 Kč a ve druhém zaměstnání 6 000 Kč - každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu, ať už se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima či nikoliv, potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu totiž nemůže vystavit žádný ze zaměstnavatelů. V souvislosti s placením pojistného je tedy nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu doložení příjmů u druhého zaměstnavatele v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum.
  • Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 6 500 Kč a ve druhém zaměstnání 5 000 Kč - pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, provede zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 13 350 Kč.
Poznámka:

Pokud se jedná o zaměstnání na základě dohody o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč anebo příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 3 000 Kč, nebere se takový příjem v úvahu, resp. nesčítá se s ostatními příjmy. Připomínám, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Kdy minimum nemusí být dodrženo

Obecně tedy platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2019 nejméně v částce 2 208 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Dohody o provedení práce a zdravotní pojištění

Ve zdravotním pojištění řeší zaměstnavatelé problematiku dohod o provedení práce (DPP) od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se pojistné na zdravotní pojištění z tohoto pracovněprávního vztahu neodvádělo, přičemž nerozhodovalo, na jak dlouhé časové období byla dohoda uzavřena, a ani se nepřihlíželo k částce zúčtovaného příjmu.

S účinností od 1. ledna 2012 se již zaměstnavatelé musejí zabývat situací, když uzavřou se zaměstnancem DPP. Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPP přesáhne 10 000 Kč, pak:

  • vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele,
  • zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • zaměstnavatel od 1. 1. 2017 řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, případně jeho poměrné části,
  • při trvající DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlášena,
  • taková dohoda, tedy s příjmem vyšším než 10 000 Kč, řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.
Příklad č. 1:

Zaměstnanec má v lednu 2019 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě DPP. První trvá od 1. 1. do 15. 1. s příjmem 6 300 Kč, druhá trvá od 22. 1. do 31. 1. s příjmem 5 580 Kč.

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 11 880 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé vypočítat poměrnou část minima za celkem 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, což činí 10 776,12 Kč [(25: 31) x 13 350]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 11 880 Kč.

Vyměřovacím základem by byla částka 11 880 Kč i tehdy, kdyby se jednalo o takový příjem u jediné DPP, která by skončila dne 25. 1. 2019.

Kdyby však současně běžely u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě DPP s příjmy 6 300 Kč a 5 580 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet do minima 13 350 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc jako rozhodné období.

Příklad č. 2:

Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u tří různých zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.

Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů, nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti ve zdravotním pojištění, takže pokud pojištěnec:

  • nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné nebo
  • není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou anebo
  • nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,

bude osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit od 1. ledna 2019 měsíční pojistné 1 803 Kč (13,5 % z částky 13 350 Kč).

Příklad č. 3:

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy:

  1. 3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč. Úhrnem příjmů zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniká, pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.
  2. 4 000 Kč + 5 000 Kč + 6 000 Kč. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné z vyměřovacího základu 15 000 Kč.

Protože se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, sčítají se všechny tři příjmy.

Dohody o pracovní činnosti a zdravotní pojištění

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce rozhoduje z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu. To znamená, že zaměstnavatel nepřihlíží k délce trvání dohody v daném měsíci, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší. Pokud je však dohoda jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného v návaznosti na příslušné minimum (viz výše).

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy u dohody o pracovní činnosti alespoň z 3 000 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

  • má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 13 350 Kč dosaženo - nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat), nebo
  • je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 208 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo
  • zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Z uvedeného vyplývá, že o vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje také u dohody o pracovní činnosti (DPČ) výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Činí-li tento příjem - bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci - alespoň 3 000 Kč, stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a platit pojistné podle zákona.

Příklad č. 4:

V zaměstnání nastala situace, kdy:

  1. zaměstnankyně pracuje na dvě DPČ v měsíci s příjmy 10 000 Kč (rozsah práce 48 hodin měsíčně, 12 hodin týdně) a 5 000 Kč (rozsah práce 24 hodin měsíčně, 6 hodin týdně). Není to jediný její pracovní poměr, zaměstnankyně je zaměstnána u jiného zaměstnavatele;
  2. zaměstnankyně pracuje na jednu DPČ 10 000 Kč (rozsah práce 48 hodin měsíčně, 12 hodin týdně). Není to jediný její pracovní poměr, zaměstnankyně je ještě zaměstnána u jiného zaměstnavatele;
  3. zaměstnankyně pracuje na jednu DPČ 11 000 Kč (rozsah práce 60 hodin měsíčně, 15 hodin týdně). Není to jediný její pracovní poměr, zaměstnankyně je zaměstnána na základě pracovní smlouvy u jiného zaměstnavatele s příjmem 8 000 Kč.

V jednotlivých situacích činí úhrnný vyměřovací základ u dohody (dohod) o pracovní činnosti:

  1. 15 000 Kč,
  2. 10 000 Kč,
  3. 11 000 Kč.

To znamená, že v bodech 1) a 3) je minimální vyměřovací základ každopádně dodržen. Vyměřovací základ v bodě č. 2) platí v situaci, kdy příjem u jiného zaměstnavatele, zakládající povinnost odvodu pojistného, činí alespoň 3 350 Kč. Zaměstnavatelé si pak navzájem dokladují výši vyměřovacího základu, každý z nich odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, dopočet do minima se neprovádí.

Příklad č. 5:

Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru se pohybuje v rozpětí od 8 500 Kč do 12 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně provádí na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. 2019 drobné úklidové práce s měsíčním příjmem od 600 Kč do 1 300 Kč. Mzdová účetní má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí alespoň minimální měsíční zálohy jako OSVČ. Je zaměstnavatel za této situace povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu a jak se posuzuje vedlejší příjem z dohody o pracovní činnosti?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ pro zaměstnanou osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, kdy vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Na základě výše uvedeného se vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí uvést, že každý pracovněprávní vztah se v tomto případě posuzuje samostatně. Jestliže příjem zúčtovaný u dohody o pracovní činnosti nedosáhne "rozhodné" částky 3 000 Kč, nezakládá účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí. Hrubý příjem 3 000 Kč a vyšší však již povinnosti placení pojistného podléhá a sčítal by se v příslušném měsíci s příjmem v pracovním poměru.

Pokud by však zaměstnanec zaměstnavateli výše uvedené čestné prohlášení nevystavil, to znamená, že v daném souběhu by byla samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů (anebo by samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána vůbec), muselo by být v zaměstnání odvedeno v každém kalendářním měsíci roku 2019 pojistné v částce nejméně 1 803 Kč jako 13,5 % z minimální mzdy 13 350 Kč.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec pracoval v březnu od 1. 3. do 13. 3. s příjmem 5 000 Kč na základě pracovní smlouvy a v tomtéž měsíci ještě od 20. 3. do 26. 3. s příjmem na dohodu o pracovní činnosti 4 000 Kč.

Oba příjmy zakládají povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, takže je sčítáme, a v rozhodném období kalendářního měsíce března je výší příjmu (9 000 Kč) zajištěn odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, kdy tato poměrná část činí 8 612,90 Kč [(20: 31) x 13 350]. Zaměstnavatel nemusí provádět žádný dopočet a vyměřovacím základem bude částka 9 000 Kč.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Hlavním zdrojem příjmů pojištěnce jsou buď příjmy ze zaměstnání, nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Tuto rozhodnou skutečnost oznamuje pojištěnec "své" zdravotní pojišťovně tehdy, když souběh těchto dvou činností začíná, a dále ji sděluje na titulní straně Přehledu, předkládaného jím jako OSVČ každoročně zdravotní pojišťovně zatržením těch kalendářních měsíců, ve kterých pro ni nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Pokud je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí v něm být odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč, tedy nejméně v částce 1 803 Kč, přičemž zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum platné pro OSVČ dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

Jestliže je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, pak

  • OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2019 nejméně ve výši 2 208 Kč,
  • zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,
  • zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Závěr

Jak je již výše uvedeno, sčítají se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. V jednom kalendářním měsíci však u jednoho zaměstnavatele nemůžeme sečíst třeba příjem na dohodu o pracovní činnosti 2 000 Kč s příjmem na dohodu o provedení práce 9 000 Kč. Jedná se o typově odlišné dohody a žádná z částek příjmu nezakládá účast na zdravotním pojištění.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)

Související články

Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - problémové situace na přelomu let
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a zdravotní pojištění po 1. 1. 2021
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Dohody a zdravotní pojištění
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - souběžná zaměstnání a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v roce 2017 v číslech a datech
Osoby samostatně výdělečně činné a snížení záloh ve zdravotním pojištění v roce 2017

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Dohoda o pracovní činnosti
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zdravotní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Stravenkový paušál a DPP
Zdravotní pojištění OSVČ
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Souběh DPP a smlouva o výkonu funkce
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů