Cestovní náhrady

Máme 2 zaměstnance, jeden z nich je jednatel, kteří jsou občané ČR, ale mají v pracovních smlouvách „výkon práce Bratislava“. Na Slovensku se zdržují tak, aby byli stále rezidentmi ČR, takže mají kombinaci kanceláře a homeoffice. Pokud zůstanou v Bratislavě přes noc, mají ubytování v hotelu, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta? A pokud mají meeting a přenocují v hotelu v ČR, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta?

Organizace má oficiální sídlo v Brně, avšak její kanceláře se nacházejí ve městě Slavkov. V pracovní smlouvě je jako místo výkonu práce uvedeno město Slavkov a Brno, přičemž pravidelné pracoviště není specifikováno. Pro účely cestovních náhrad tak bylo pravidelné pracoviště stanoveno fikcí dle § 34a zákoníku práce, a to ve Slavkově, kde mají zaměstnanci své kanceláře. Chtěla bych se proto zeptat na otázku týkající se výkonu práce v Brně a případného nároku na cestovní náhrady. Pokud zaměstnanec jede z kanceláře ve Slavkově do Brna (ne vždy pouze do sídla společnosti), je v okamžiku opuštění Slavkova na cestě mimo své pravidelné pracoviště, nikoli však na pracovní cestě. Cesta ze Slavkova do Brna trvá přibližně 30 minut, zaměstnanec následně stráví v Brně 5 hodin výkonem práce a poté se vrací zpět do Slavkova. Celková doba mimo pravidelné pracoviště tedy činí 6 hodin. K cestě je použit služební automobil. V této souvislosti bychom chtěli ověřit, zda zaměstnanci náleží stravné z toho důvodu, že byl mimo pravidelné pracoviště déle než 5 hodin, nebo zda se v případě cesty mimo pravidelné pracoviště za účelem výkonu práce v rámci sjednaného místa výkonu práce pro účely stravného započítává pouze doba samotné cesty ze Slavkova do Brna a zpět, nikoli čas strávený výkonem práce v Brně.

Příspěvková organizace, domov pro seniory, má 2 střediska, A a B. Jsou od sebe vzdálena 15 km, nejsou v jednom městě. Všichni zaměstnanci organizace mají v pracovní smlouvě napsána obě místa (A i B) jako místo výkonu práce. Pravidelné pracoviště pak mají ve smlouvě podle toho, v jakém středisku pracují.a) Jedná se o pracovní cestu zaměstnance (s vyplacením cestovních náhrad – stravné) v případě, že zaměstnanec ze střediska A odjel na 1 den v týdnu zastupovat zaměstnance na stejné pracovní pozici do střediska B? Ve středisku B po celou svou denní pracovní dobu pracoval a odebral oběd s příspěvkem zaměstnavatele, mezi středisky přejel zaměstnanec služebním vozem. b) Školení zaměstnanců obou středisek se koná ve středisku B. Zaměstnanci střediska A se školení zúčastní, převezeni jsou služebním vozem. Ve středisku B odeberou oběd s příspěvkem zaměstnavatele. Jde o pracovní cestu na celý den nebo se jako doba cesty počítá jen přejezd a doba školení je výkonem práce (bez nároku na stravné)?c) Středisko B pořádá pravidelnou akci-slavnost, jíž se účastní klienti obou středisek. Je pro zaměstnance střediska A, který doprovází klienty v rámci své pracovní náplně do střediska B tento doprovod pracovní cestou? 

Evropská komise na konci července oznámila, že Systém vstupu a výstupu pro sledování a evidenci cizinců cestujících do Schengenského prostoru (EES) se začne zavádět 12. října 2025.

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Jsme příspěvková organizace. Máme vícero objektů po Plzni i Plzeňském kraji. Vedoucí zaměstnanec má schválené použití soukromého vozidla ke služebním účelům a pracovištěm pro cestovné je adresa objektu v Plzni, kde je vedoucím. Jeho úkolem je vykonávat činnost vedoucího a zároveň zajišťovat spojitost mezi jednotlivými objekty, které zásobuje např. nářadím nebo zajišťuje další potřebné úkoly. Cestovné nemám problém spočítat, ale nevím, jak na stravné. Máme pružnou pracovní dobu (pevná část 8-13:30), zaměstnanec pracuje pravidelně 6-14:30. V metodice máme pro cestovné určený čas 7-15:30, dále je uvedeno, že stravné 148 Kč je za cestu v rozmezí 5-12 hod., s tím, že když je doba kratší, náleží stravné ve výši 58 Kč. Zároveň máme benefit stravenkový paušál - pokud zam-nec odpracuje alespoň 3 hod/směnu, náleží mu ve výši 68 Kč. Jak postupovat u vedoucího, kdy např. jednu směnu jel 7:00-7:45 na objekt v Plzni a zpět a pak na další objekt v Plzeňském kraji 10-11:30, zbytek byl na svém pracovišti. Další den jel na objekt v Plzni a zpět 6-7:10 a pak v Plzni koupit nářadí a zpět 11-11:40 a zbytek na svém pracovišti a třetí den objekt v Plzni 7:45-9:15, Plzeň 10-10:40, Plzeňský kraj 11-14:30. Jak správně spočítat stravné a zbytečně se do toho nezamotat a případně i stravenkový paušál?

Zaměstnanec má místo výkonu práce Brno, pravidelné pracoviště sjednáno není. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance vyšle v rámci jeho pracovní doby na školení, které se koná v Brně. V podstatě tento zaměstnanec není na pracovní cestě. Jakým způsobem můžeme zaměstnanci proplatit jízdenky MHD? Byla by chyba mu to proplatit přes cesťák, ve kterém si bude nárokovat pouze jízdenky a nikoliv stravné? Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a nadlimitním plněním na straně zaměstnance. 

Zaměstnavatel umožnil dvěma svým zaměstnancům prohloubení kvalifikace. Objednal a zaplatil jim vícedenní školení, koná se ve dnech pracovního klidu (o sobotách, dvakrát za měsíc po dobu 3 měsíců), mimo pravidelné pracoviště zaměstnanců (souhlas s pracovní cestou máme ve smlouvě). Zaměstnanci volí k cestě na školení vlastní dopravu, ne vlastním automobilem, ne hromadnou dopravou, jezdí společně s dcerou jednoho ze zaměstnanců, která v místě školení pracuje. Jaký bude nárok na cestovní náhrady (jízdné, stravné) pro zaměstnance A, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do směn do pracovního týdne pondělí–neděle a školení připadne na den, kdy má naplánovanou směnu? A jak by se situace změnila, kdyby na den školení směnu naplánovanou neměl? A jaký bude nárok na cestovní náhrady pro zaměstnance B, který má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do pracovního týdne pondělí–pátek a školení připadne na sobotu? Má vůbec na cestovní náhrady nárok? A mají být dny sobotního školení pro něho započteny do jeho pracovní doby? 

Pokud zaměstnanec pravidelně dle svého rozvrhu v konkrétních dnech v týdnu vykonává práci na smluvních pracovištích zaměstnavatele, lze s ním sjednat dodatkem ke smlouvě více míst pracoviště pro účel cestovních náhrad? Můžou byt sjednaná 3 místa pravidelného pracoviště? Třeba pondělí a pátek,  pracoviště zaměstnavatele v Novém Městě nad Metují (sídlo), úterý, středa – smluvní pracoviště v Polici nad Metují, čtvrtek – smluvní pracoviště v Broumově. Jedná se o učitele odborného výcviku, který probíhá na smluvních pracovištích v Penny marketech. Musí byt uvedené v dodatku ke smlouvě přesné adresy smluvních pracovišť, nebo stačí označení Penny market a název obce? Ještě pokud sídlo školy se nachází v Novém Městě nad Metují a zaměstnanec bude vyslán do Penny marketu v Novém Městě nad Metují (zaměstnanec má možnost odebírat oběd ve škole, vzdálenost 443m pěšky), bude se jednat v tomto případě o služební cestu? Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nepodepíše dodatek ke smlouvě?

Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?

Zaměstnanec bude jezdit tři dny na školení. Nepůjde už do práce, ale pojede přímo z domu. Může mu zaměstnavatel určit, že tento cestovní příkaz bude začínat každý den v místě jeho bydliště?

V případě pracovní cesty nebo cesty mimo pravidelné pracoviště zaměstnance mohou nastat různé situace ve vztahu k pracovní době. Jednou z nich je případ, kdy zaměstnanec má sice rozvrženu pracovní dobu, ovšem práci (typicky z důvodu cestování) nevykonává. Základní informace Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě (nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště) jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do rozvržené pracovní doby zaměstnance, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou či platem, jedná se o netypickou situaci, kdy zaměstnanci za takovouto neodpracovanou pracovní dobu přísluší mzda či plat (a nikoli náhrada mzdy či platu, jak je u překážek v práci obvyklé), respektive se zaměstnanci mzda či plat nekrátí. Pokud zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, tj. zejména pokud je odměňován úkolovou mzdou, pak má za dobu takovéto překážky v práci na straně zaměstnavatele právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance. Za dobu strávenou na pracovní cestě v pracovní době výkonem práce přísluší zaměstnanci běžná mzda či plat. Za dobu výkonu práce mimo rozvrženou pracovní dobu pak navíc příplatek či náhradní volno za práci přesčas. Pokud zaměstnanec čas mimo rozvrženou pracovní dobu tráví na cestě (a nikoli výkonem práce), nenáleží mu za takovéto časové úseky mzda, plat ani jejich náhrada; má právo pouze na cestovní náhrady. Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v době strávené na pracovní cestě, která spadá do směny, jinak než prací, se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení. Příklad: Zaměstnavatel v cestovním příkazu určí, že zaměstnanec má na pracovní cestu vyjet v 7.30, na místo dorazí v 9.30. Práci koná od 9.30 do 16.00, zpět na místo pravidelného pracoviště dorazí v 18.00. Pracovní dobu má rozvrženu od 8.30 do 17.00, pobírá měsíční mzdu. Zaměstnanci přísluší cestovní náhrady za dobu od 7.30 do 18.00. Doba od 8.30 do 9.30 a od 16.00 do 17.00, tedy pracovní doba, ve které zaměstnanec nevykonával práci, je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, za kterou se zaměstnanci měsíční mzda nekrátí. Za dobu od 9.30 do 16.00 náleží zaměstnanci běžná mzda.

Zaměstnanec, německý občan, přijede vlakem do ČR, aby zde vykonal dvoudenní pracovní úkol. Na tento úkol má s českým spolkem uzavřenu DPP, v ní je sjednán nárok na cestovní náhrady, místo výkonu práce je v konkrétním městě v ČR, místo pravidelného pracoviště není sjednáno. Na základě § 155 odst. 2 zákoníku práce předloží zaměstnanec k proplacení jízdenku, zakoupenou v měně EUR. Můžeme mu tuto jízdenku proplatit v eurech? A dále, pokud tomuto zaměstnanci vznikne nárok i na stravné, můžeme mu ho proplatit v eurech? Pokud nebude možné proplacení v eurech, ale cestovní náhrady budou proplaceny v CZK, jaký kurz máme použít pro přepočet? 

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Účetní jednotka má interním předpisem stanovený pevný měsíční kurz, který je roven kurzu k poslednímu dni předcházejícího měsíce, např. v lednu 2025 je roven kurzu k 31. 12. 2024, který byl vyhlášen ČNB. V případě vyúčtování pracovní cesty, kdy záloha na zahraniční cestu byla vyplacena (v měně CZK bezhotovostně) např. 20. 1. 2025 a samotná cesta proběhne v únoru 2025, může při vyúčtování stravného použít svůj pevný měsíční kurz z ledna 2025? I přesto, že § 183 zákoníku práce v tomto případě stanovuje směnný kurz pro určení hodnoty zahraničního stravného v den vyplacení zálohy?

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Zaměstnanci ve firmě ABC mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po-pá v jednosměnném, dvousměnném nebo třísměnném provozu. Příspěvek na stravné poskytuje zaměstnavatel formou elektronických stravenek na stravenkovou v hodnotě 135 Kč, ponechán poměr 45 % hradí zaměstnanec a 55 % hradí zaměstnavatel. V průběhu zkušební doby zaměstnanci obdrží stravenkový paušál v hodnotě 55 % z ceny elektronické stravenky. Nárok na příspěvek na el. stravenku případně stravenkový paušál vzniká zaměstnanci po odpracování 4 hodin. Práce je vykonávána vždy v místě výkonu práce. Jaký je postup pro zdanění a zákonné odvody pro příspěvek na stravné ve formě el. stravenek/stravenkového paušálu v případě přesčasů v sobotu nebo v neděli s ohledem na § 152 písm. c) zákoníku práce a § 156 odst. 2 zákoníku práce? Je v tomto případě nějaký dopad z pohledu vzniku nároku na stravné a cestovní náhrady?

Máme zaměstnance, kteří jsou přijati na výkon práce řidiče a mají uzavřeny pracovní smlouvy, kde je místo výkonu práce celá Česká republika. Je povinnost vypisovat cestovní příkazy na jízdy pouze po České republice? Nejedná se zde o žádnou služební cestu, ale běžný výkon práce. 

Zákoník práce stanoví zaměstnavatelům povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady a současně prostřednictvím prováděcích předpisů určuje jejich aktuální výši. S účinností od 1. 1. 2025 stanovilo Ministerstvo zahraničních věcí vyhláškou č. 373/2024 Sb. základní sazby zahraničního stravného a Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo vyhláškou č. 475/2024 Sb. tuzemské stravné, sazby základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot. Zaměstnavatelé jsou povinni změny účinné od 1. 1. 2025 zohlednit v náhradách cestovních výdajů poskytovaných zaměstnancům a upravit související vnitřní předpisy. Vzhledem k tomu, že se úpravy sazeb a průměrných cen pohonných hmot týkají také podnikajících fyzických osob (OSVČ), v následujícím textu si popíšeme, v jaké výši mohou v roce 2025 cestovní výdaje daňově uplatnit tito podnikatelé.

Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?