Cestovní náhrady

Dobrý den, ráda bych se zeptala na praktické řešení pro praxi při využití § 157 odst. 2: „Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.“ Jakým způsobem správně (nejlépe) určovat odpovídající cenu jízdného za určený hromadný dopravní prostředek: vyžadovat dokladování po zaměstnanci a jakým způsobem? Zjišťovat ceny z jízdních řádů v časech konaných cest ze strany zaměstnavatele? Jak rozlišovat zda brát dopravu autobusem nebo vlakem (do některých míst existují spojení oběma prostředky)? 

Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?

Zřizovatel organizuje konkursní řízení na ředitele školy. Předsedou konkursní komise je ředitel jiné školy, který musel dojet z místa svého bydliště cca 100 km na jednání konkursní komise. Může zřizovatel předsedovi konkursní komise vystavit cestovní příkaz a vyplatit mu cestovné, když není jeho zaměstnancem? Jakým jiným způsobem mu můžeme uhradit cestovní náklady?

Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách. „Na vývoj cen pohonných hmot reagujeme bezodkladně a v souladu se zákonem upravujeme vyhlášku tak, aby zaměstnanci na pracovních cestách nebyli znevýhodněni aktuální situací na trhu. Naším cílem je zachovat spravedlivé a předvídatelné podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V posledních dvou měsících došlo k výraznému nárůstu cen ropných produktů na světových trzích v důsledku geopolitické situace. Tento vývoj se promítá i do cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec nemá k dispozici doklad o nákupu pohonné hmoty a výši náhrady určuje zaměstnavatel podle ceny stanovené vyhláškou. Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle zákoníku práce povinno upravit vyhlášku vždy, když se některá z cen zvýší nebo sníží alespoň o 20 % podle údajů Českého statistického úřadu. Podle dat za březen 2026 dosáhla průměrná cena motorové nafty 42,02 Kč za litr, což představuje nárůst o 23,46 % oproti hodnotě stanovené vyhláškou č. 573/2025 Sb. (34,10 Kč za litr). Na základě toho ministerstvo připravilo návrh nové vyhlášky. Návrh bude v nejbližších dnech předložen do zkráceného meziresortního připomínkového řízení s předpokládanou účinností od 1. června 2026. Po zákonném zaokrouhlení bude průměrná cena nafty stanovena na 42,10 Kč za litr. V případě, že dojde ke zvýšení cen dalších ropných produktů nebo jiných sazeb a cen uvedených ve vyhlášce o více než 20 %, provede Ministerstvo práce a sociálních věcí odpovídající aktualizaci. K takovému kroku však může přistoupit až na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou zpracovány metodicky jednotným způsobem.

Po základních informacích v předchozím příspěvku se nyní zaměříme na specifické situace, jako jsou pracovní cesty kratší než 5 hodin, cesty přes půlnoc, více cest v jednom dni či souběh stravného a stravenkového paušálu, a s využitím praktických příkladů vysvětluje správný postup podle zákoníku práce i daňových předpisů. Přináší tak užitečný návod, jak stravné správně poskytnout a posoudit z pracovněprávního i daňového hlediska.

Cestovní náhrady jsou součástí pracovního práva a jejich právní úprava je obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce. Jednou z těchto náhrad je stravné, tedy náhrada zvýšených stravovacích výdajů, které zaměstnanci vznikají při tuzemských pracovních cestách. Tento článek se zaměřuje na stravné v tuzemských podmínkách, jeho výši, daňové aspekty a příklady z praxe, které ilustrují, jak se stravné uplatňuje v různých situacích. Na tento příspěvek navážou další články věnované jiným oblastem cestovních náhrad.  

Naši zaměstnanci mají v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce uvedeno Kladno a Středočeský kraj. Jelikož je místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, je pro účely cestovních náhrad přihlíženo k místu sídla firmy, tj. Kladno. Jelikož jsou zaměstnanci zároveň z jiných krajů (Ústecký, Královéhradecký) a do práce nemohou cestovat každý den, poskytuje jim zaměstnavatel ubytování, které je vystaveno na zaměstnavatele a zaměstnavatel jej také celé platí. Je možné toto ubytování z hlediska daně z příjmu brát jako daňově uznatelný náklad v plné výši, kterou zaměstnavatel za ubytování zaplatí?

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./13. Mimořádná cesta a právo na cestovní náhrady přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Máme 2 zaměstnance, jeden z nich je jednatel, kteří jsou občané ČR, ale mají v pracovních smlouvách „výkon práce Bratislava“. Na Slovensku se zdržují tak, aby byli stále rezidentmi ČR, takže mají kombinaci kanceláře a homeoffice. Pokud zůstanou v Bratislavě přes noc, mají ubytování v hotelu, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta? A pokud mají meeting a přenocují v hotelu v ČR, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta?

Organizace má oficiální sídlo v Brně, avšak její kanceláře se nacházejí ve městě Slavkov. V pracovní smlouvě je jako místo výkonu práce uvedeno město Slavkov a Brno, přičemž pravidelné pracoviště není specifikováno. Pro účely cestovních náhrad tak bylo pravidelné pracoviště stanoveno fikcí dle § 34a zákoníku práce, a to ve Slavkově, kde mají zaměstnanci své kanceláře. Chtěla bych se proto zeptat na otázku týkající se výkonu práce v Brně a případného nároku na cestovní náhrady. Pokud zaměstnanec jede z kanceláře ve Slavkově do Brna (ne vždy pouze do sídla společnosti), je v okamžiku opuštění Slavkova na cestě mimo své pravidelné pracoviště, nikoli však na pracovní cestě. Cesta ze Slavkova do Brna trvá přibližně 30 minut, zaměstnanec následně stráví v Brně 5 hodin výkonem práce a poté se vrací zpět do Slavkova. Celková doba mimo pravidelné pracoviště tedy činí 6 hodin. K cestě je použit služební automobil. V této souvislosti bychom chtěli ověřit, zda zaměstnanci náleží stravné z toho důvodu, že byl mimo pravidelné pracoviště déle než 5 hodin, nebo zda se v případě cesty mimo pravidelné pracoviště za účelem výkonu práce v rámci sjednaného místa výkonu práce pro účely stravného započítává pouze doba samotné cesty ze Slavkova do Brna a zpět, nikoli čas strávený výkonem práce v Brně.

Příspěvková organizace, domov pro seniory, má 2 střediska, A a B. Jsou od sebe vzdálena 15 km, nejsou v jednom městě. Všichni zaměstnanci organizace mají v pracovní smlouvě napsána obě místa (A i B) jako místo výkonu práce. Pravidelné pracoviště pak mají ve smlouvě podle toho, v jakém středisku pracují.a) Jedná se o pracovní cestu zaměstnance (s vyplacením cestovních náhrad – stravné) v případě, že zaměstnanec ze střediska A odjel na 1 den v týdnu zastupovat zaměstnance na stejné pracovní pozici do střediska B? Ve středisku B po celou svou denní pracovní dobu pracoval a odebral oběd s příspěvkem zaměstnavatele, mezi středisky přejel zaměstnanec služebním vozem. b) Školení zaměstnanců obou středisek se koná ve středisku B. Zaměstnanci střediska A se školení zúčastní, převezeni jsou služebním vozem. Ve středisku B odeberou oběd s příspěvkem zaměstnavatele. Jde o pracovní cestu na celý den nebo se jako doba cesty počítá jen přejezd a doba školení je výkonem práce (bez nároku na stravné)?c) Středisko B pořádá pravidelnou akci-slavnost, jíž se účastní klienti obou středisek. Je pro zaměstnance střediska A, který doprovází klienty v rámci své pracovní náplně do střediska B tento doprovod pracovní cestou? 

Evropská komise na konci července oznámila, že Systém vstupu a výstupu pro sledování a evidenci cizinců cestujících do Schengenského prostoru (EES) se začne zavádět 12. října 2025.

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Jsme příspěvková organizace. Máme vícero objektů po Plzni i Plzeňském kraji. Vedoucí zaměstnanec má schválené použití soukromého vozidla ke služebním účelům a pracovištěm pro cestovné je adresa objektu v Plzni, kde je vedoucím. Jeho úkolem je vykonávat činnost vedoucího a zároveň zajišťovat spojitost mezi jednotlivými objekty, které zásobuje např. nářadím nebo zajišťuje další potřebné úkoly. Cestovné nemám problém spočítat, ale nevím, jak na stravné. Máme pružnou pracovní dobu (pevná část 8-13:30), zaměstnanec pracuje pravidelně 6-14:30. V metodice máme pro cestovné určený čas 7-15:30, dále je uvedeno, že stravné 148 Kč je za cestu v rozmezí 5-12 hod., s tím, že když je doba kratší, náleží stravné ve výši 58 Kč. Zároveň máme benefit stravenkový paušál - pokud zam-nec odpracuje alespoň 3 hod/směnu, náleží mu ve výši 68 Kč. Jak postupovat u vedoucího, kdy např. jednu směnu jel 7:00-7:45 na objekt v Plzni a zpět a pak na další objekt v Plzeňském kraji 10-11:30, zbytek byl na svém pracovišti. Další den jel na objekt v Plzni a zpět 6-7:10 a pak v Plzni koupit nářadí a zpět 11-11:40 a zbytek na svém pracovišti a třetí den objekt v Plzni 7:45-9:15, Plzeň 10-10:40, Plzeňský kraj 11-14:30. Jak správně spočítat stravné a zbytečně se do toho nezamotat a případně i stravenkový paušál?

Zaměstnanec má místo výkonu práce Brno, pravidelné pracoviště sjednáno není. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance vyšle v rámci jeho pracovní doby na školení, které se koná v Brně. V podstatě tento zaměstnanec není na pracovní cestě. Jakým způsobem můžeme zaměstnanci proplatit jízdenky MHD? Byla by chyba mu to proplatit přes cesťák, ve kterém si bude nárokovat pouze jízdenky a nikoliv stravné? Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a nadlimitním plněním na straně zaměstnance. 

Zaměstnavatel umožnil dvěma svým zaměstnancům prohloubení kvalifikace. Objednal a zaplatil jim vícedenní školení, koná se ve dnech pracovního klidu (o sobotách, dvakrát za měsíc po dobu 3 měsíců), mimo pravidelné pracoviště zaměstnanců (souhlas s pracovní cestou máme ve smlouvě). Zaměstnanci volí k cestě na školení vlastní dopravu, ne vlastním automobilem, ne hromadnou dopravou, jezdí společně s dcerou jednoho ze zaměstnanců, která v místě školení pracuje. Jaký bude nárok na cestovní náhrady (jízdné, stravné) pro zaměstnance A, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do směn do pracovního týdne pondělí–neděle a školení připadne na den, kdy má naplánovanou směnu? A jak by se situace změnila, kdyby na den školení směnu naplánovanou neměl? A jaký bude nárok na cestovní náhrady pro zaměstnance B, který má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do pracovního týdne pondělí–pátek a školení připadne na sobotu? Má vůbec na cestovní náhrady nárok? A mají být dny sobotního školení pro něho započteny do jeho pracovní doby? 

Pokud zaměstnanec pravidelně dle svého rozvrhu v konkrétních dnech v týdnu vykonává práci na smluvních pracovištích zaměstnavatele, lze s ním sjednat dodatkem ke smlouvě více míst pracoviště pro účel cestovních náhrad? Můžou byt sjednaná 3 místa pravidelného pracoviště? Třeba pondělí a pátek,  pracoviště zaměstnavatele v Novém Městě nad Metují (sídlo), úterý, středa – smluvní pracoviště v Polici nad Metují, čtvrtek – smluvní pracoviště v Broumově. Jedná se o učitele odborného výcviku, který probíhá na smluvních pracovištích v Penny marketech. Musí byt uvedené v dodatku ke smlouvě přesné adresy smluvních pracovišť, nebo stačí označení Penny market a název obce? Ještě pokud sídlo školy se nachází v Novém Městě nad Metují a zaměstnanec bude vyslán do Penny marketu v Novém Městě nad Metují (zaměstnanec má možnost odebírat oběd ve škole, vzdálenost 443m pěšky), bude se jednat v tomto případě o služební cestu? Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nepodepíše dodatek ke smlouvě?

Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?