Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění

Vydáno: 12 minut čtení
K datu 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 13 350 Kč. Tato zákonná úprava ovlivňuje ve zdravotním pojištění placení pojistného zaměstnavateli (jako minimální vyměřovací základ zaměstnance) a osobami bez zdanitelných příjmů (měsíční platba pojistného), naopak se netýká osob samostatně výdělečně činných a „státních pojištěnců“. Ve kterých situacích se tedy projeví zvýšení minimální mzdy při placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance?

Příjem nižší než 13 350 Kč

Při příjmu nižším než 13 350 Kč v zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc přicházejí v úvahu dvě varianty úhrady doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu:

  1. doplatek do minima hradí (prostřednictvím zaměstnavatele) zaměstnanec,
  2. doplatek do minima hradí zaměstnavatel.
Příklad č. 1:

Vyměřovací základ zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce činí 11 200 Kč.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

(13 350 - 11 200) x 0,135 = 291 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 13 350 = 1 803 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(11 200 x 0,135) : 3 = 504 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 504 + 291 = 795 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 803 - 795 = 1 008 Kč.

Na rozdíl od Příkladu č. 1 hradí doplatek do zákonného minima zaměstnavatel tehdy, jedná-li se o překážku v práci na jeho straně podle ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce. V praxi jsou nejčastěji se vyskytující překážkou v práci na straně organizace situace popisované v ustanovení § 209 zákoníku práce, kdy jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele tehdy, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (tzv. částečná nezaměstnanost). V těchto případech se může zaměstnavatel dohodnout s odborovou organizací o poskytování náhrady mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, může být tato dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele jsou specifikovány v § 207 zákoníku práce jako prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Poznámka:

Z rozdílové částky, tj. minimální vyměřovací základ minus skutečně dosažený příjem, hradí částku doplatku v plné výši buď zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele), nebo zaměstnavatel.

Příjem nižší než poměrná část minima

V následujících příkladech si nastíníme situace, kdy řešíme odvod pojistného ve vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. V příkladu č. 2 situace nastává z toho důvodu, že zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec ukončil zaměstnání dne 23. 1. 2019 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 23 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu činí 9 904,83 Kč [(23: 31) x 13 350].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 9 904,83 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 338 Kč (9 904,83 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 904,83 Kč, tj. 528 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 1 338 Kč bude zaměstnanci sraženo 798 Kč (270 + 528) a zaměstnavatel uhradí 540 Kč.

Dalším důvodem mohou být důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance po část kalendářního měsíce (§ 191 a násl. zákoníku práce).

Příklad č. 3:

Zaměstnanec byl nemocen v období 7. 1. - 24. 1. 2019 a za tento měsíc mu zaměstnavatel zúčtoval na základě pracovní smlouvy hrubý příjem 8 420 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (13: 31) x 13 350 = 5 598,38 Kč,

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena,

13 = počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce ledna (tj. období mimo nemoci),

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci,

13 350 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2019,

Pmin = 5 598,38 x 0,135 = 756 Kč,

Pmin = minimální pojistné.

Za měsíc leden musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 5 598,38 Kč, tj. minimálně v částce 756 Kč. Odvodem pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 8 420 Kč je zabezpečen postup podle zákona, dopočet do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč se v takových případech neprovádí. Pokud by však vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl částky 5 598,38 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima podle § 3 odst. 9 písm. b) a § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Obdobně by zaměstnavatel postupoval při výpočtu výše pojistného i tehdy, kdyby nemoc trvala ještě v dalším (předcházejícím nebo následujícím) kalendářním měsíci.

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci nejméně jeden celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:

  • vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč (není-li do takového měsíce zúčtována odměna),
  • takového zaměstnance započítává zaměstnavatel v Přehledu předkládaném (měsíčně) zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem,
  • nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně zdokladováno,
  • bez ohledu na nemoc má pojištěnec řešen u pracovní smlouvy pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).
Poznámka:

Kdyby se jednalo o dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 000 Kč nebo o dohodu o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč, musela by být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

Příklad č. 4 se týká situace, kdy registrace u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 4:

Zaměstnankyně se stala poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu první stupně od 20. 2. 2019. Jaký musí být její vyměřovací základ za měsíc únor?

Minimální vyměřovací základ se snižuje podle počtu kalendářních dnů na poměrnou část i tehdy, pokud registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.]. Vyměřovací základ za měsíc únor tak musí činit alespoň 9 058,92, což se vypočte jako [(19 : 28) x 13 350], jinak provádí zaměstnavatel příslušný dopočet.

Upozornění:

V příkladech č. 2-4 se neprovádí dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč.

Neplacené volno a neomluvená absence

V případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci se k rozsahu nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání nepřihlíží, důležitým parametrem je (od 1. 1. 2015) minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Příklad č. 5:

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč ve výši 1 803 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstnanec částku 1 803 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby za zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Příklad č. 6:

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 9 000 Kč, současně měl pět dnů neplaceného volna.

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného následovně. Ze skutečně dosaženého příjmu 9 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 215 Kč. Jednu třetinu (405 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (810 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 4 350 Kč ve výši 588 Kč (uhradí zaměstnanec). Z celkové (minimální) částky pojistného 1 803 Kč je zaměstnanci sraženo 993 Kč (405 + 588) a zaměstnavatel uhradí 810 Kč.

Neplatné rozvázání pracovního poměru

Jestliže nedojde v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obrátí se zaměstnanec za účelem uplatnění svých práv na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Bude-li o zaměstnancem podané žalobě rozhodnuto v jeho prospěch, zaměstnavatel ve zdravotním pojištění v návaznosti na neplatné rozvázání pracovního poměru:

  1. dodatečně přihlásí zaměstnance,
  2. odvede pojistné z přiznané náhrady mzdy,
  3. provede dopočet pojistného do zákonného minima.

Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje. Jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, platí celou částku pojistného zaměstnavatel. Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát).

Upozornění:

Protože zpětně dochází ke změně v počtu zaměstnanců a zpravidla i ve výši úhrnného vyměřovacího základu a v částce pojistného, podává zaměstnavatel za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovna musí disponovat relevantními údaji.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

  • osoby jako zaměstnance, účastné všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 88/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009),
  • cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,
  • případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění není například sjednaná dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 000 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč.

Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 6 675 Kč. Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.

Minimum nemusí být dodrženo

Minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část nemusí zaměstnavatel dodržet u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se nejčastěji jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát. Přitom se nepřihlíží například k případné nemoci zaměstnance, k jinému souběžnému zaměstnání nebo k výkonu podnikatelské činnosti apod. Vyměřovacím základem je v těchto případech vždy dosažený příjem zaměstnance, v roce 2019 bez omezení horní hranicí.

Zvýšení plateb osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce zaměstnán, nepodniká a současně za něj není plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2019 částku 1 803 Kč, poprvé splatnou nejpozději dne 8. 2. 2019.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Minimální mzda
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Minimální mzda
Zaručená mzda
Dovolená po mateřské dovolené
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Doba pojištění (příspěvková, povinná)

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Plátci a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2023
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Poměrná část minima ve specifických situacích
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích

Související otázky a odpovědi

Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Neplacené volno
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Odměny členů orgánů právnických osob
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Zaměstnání malého rozsahu
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Odvod zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance
Přeplatek mzdy - zápůjčka
Oprava mezd
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Česká firma a slovenský zaměstnanec
Odměna za výkon funkce jednatele 2018
Odměna jednatele + dohoda o provedení práce: sociální a zdravotní pojištění, zálohová daň

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
435/2004 Sb. o zaměstnanosti