Navigátor

Tento diagram popisuje specifický proces žádosti o vydání krátkodobého nebo dlouhodobého víza pro dítě narozené na území, od jejího podání přes zpracování a rozhodnutí, až po případné opravné prostředky.

Tento diagram popisuje specifický proces žádosti o vydání trvalého pobytu nebo povolení k dlouhodobému pobytu pro dítě narozené na území, od jejího podání přes zpracování a rozhodnutí, až po případné opravné prostředky.

Povolení k dlouhodobému pobytu neboli povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu delší než 90 dnů, tedy k dlouhodobému pobytu.

Z důvodu zajištění řádného výkonu funkce zástupců zaměstnanců jsou členové orgánů odborových organizací chráněni před jednostranným ukončením svého pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v době výkonu této funkce a jeden rok po skončení jejího výkonu. Zaměstnavatel může dát takovémuto zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze se souhlasem odborové organizace (který může být dán i nečinností v 15denní lhůtě). Rozvázání pracovního poměru bez vyžádání tohoto souhlasu je neplatné.

Pokud zaměstnanec dal zaměstnavateli výpověď, okamžité zrušení nebo zrušení ve zkušební době a zaměstnavatel je považuje za neplatné (případně pokud zaměstnavatel považuje za neplatnou dohodu o rozvázání pracovního poměru - § 71 ZP), je třeba, aby dle § 72 ZP neplatnost uplatnil u soudu v 2měsíční prekluzivní lhůtě ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. V případě, že zaměstnavatel oznámí písemně zaměstnanci, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, trvá při úspěchu ve sporu pracovní poměr i nadále. Pokud zaměstnanec nevyhoví výzvě zaměstnavatele k dalšímu výkonu práce, má zaměstnavatel nárok dle § 70 odst. 1 ZP na náhradu škody, která mu tím vznikla, a to ode dne výzvy.

Stanovenou týdenní pracovní dobu upravuje § 79 ZP. Její základní délka činí 40 hodin. Tato pracovní doba je zkrácena pro některé skupiny zaměstnanců přímo v ZP – u zaměstnanců pracujících v dvousměnném pracovním režimu na 38,75 hodiny, u zaměstnanců pracujících ve vícesměnném a nepřetržitém režimu na 37,5 hodiny. Dále může být stanovená týdenní pracovní doba zkrácena bez snížení mzdy kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem. Na kratší pracovní době, která je spojena s nižší mzdou, se musí zaměstnanec a zaměstnavatel individuálně dohodnout dle § 80 ZP.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu, plat, náhradu mzdy či platu nebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období jejich splatnosti, tedy od skončení následujícího kalendářního měsíce, za který mzda, plat či jejich náhrada přísluší, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr na základě § 56 odst. 1 písm. b) ZP. V takovém případě má zaměstnanec právo na náhradu mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Zaměstnance jmenované na vedoucí pracovní místa ve veřejném sektoru (§ 33 odst. 3 ZP), jakož i zaměstnance na vedoucích pracovních místech v soukromém sektoru, se kterými to bylo sjednáno (vždy zároveň s možností vzdání se pracovního místa), lze z tohoto vedoucího pracovního místa odvolat. Odvolání musí být provedeno oprávněnou osobou, vyhotoveno písemně a doručeno zaměstnanci. Na základě odvolání nekončí pracovní poměr zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen nabídnout zaměstnanci jiné pracovní zařazení, odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pokud zaměstnavatel takové místo nemá nebo zaměstnanec nabízené místo odmítne, je zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. c) ZP na základě tzv. fikce nadbytečnosti. Na odstupné dle § 67 odst. 1 ZP má ovšem při této výpovědi zaměstnanec právo pouze tehdy, když se ruší vedoucí pozice, ze které byl odvolán.

Legální pobyt cizince v České republice může mít různé charakteristiky dle toho, z jaké země cizinec pochází nebo zda má určité vazby na Evropskou unii / ČR. Současně musí před vstupem do ČR znát i další kritéria své cesty a pobytu, a to zejména délku pobytu a účel. Dle těchto charakteristik lze určit, jaké pobytové či jiné oprávnění je nutné pro jeho pobyt. Tento diagram Vás provede základním rozdělením pobytů dle české a evropské legislativy, a to zejména na základě typu cizince.

Legální pobyt cizince v České republice může mít různé charakteristiky dle toho, z jaké země cizinec pochází nebo zda má určité vazby na Evropskou unii/ČR. Současně musí před vstupem do ČR znát i další kritéria své cesty a pobytu, a to zejména délku pobytu a účel. Dle těchto charakteristik lze určit, jaké pobytové či jiné oprávnění je nutné pro pobyt cizince na území ČR. Tento diagram vás provede základní typologií pobytů na území České republiky/Evropské unie, a to na základě délky předpokládaného pobytu. Protože se jedná spíše o přehled či výčet pobytů, jejich popis je velice stručný. Detailnější informace jsou k nalezení v dalších diagramech.

Diagram pojednává o procesu žádosti o krátkodobé vízum (neboli také vízum typu C či schengenské vízum) od jejího podání přes zpracování, rozhodnutí až po případné opravné prostředky. Krátkodobé vízum opravňuje cizince k pobytu dle doby pobytu a doby platnosti uvedené ve štítku.

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad si zaměstnavatel a zaměstnanec obvykle sjednávají v pracovní smlouvě. V takovém případě musí dodržet pravidlo, že pravidelné pracoviště nesmí být širší než jedna obec. Pokud si strany pravidelné pracoviště nesjednají a sjednané místo výkonu práce je širší než jedna obec, stanoví § 34a ZP přesná pravidla pro jeho určení.

Úprava povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání je obsažena v § 269 až 271u ZP (uplatní se též společná ustanovení v § 272 až 274a ZP). Pro tyto účely jsou všichni zaměstnavatelé ze zákona pojištění za podmínek upravených ve vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Institut dočasného přidělení upravený § 43a ZP umožňuje, aby byl zaměstnanec svým zaměstnavatelem (zaměstnavatel A) dočasně přidělen k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel B), a to aniž by zaměstnavatel musel získávat povolení ke zprostředkování zaměstnání. Jedná se tedy o dočasné přidělení mimo institut agenturního zaměstnávání. Účelem dočasného přidělení je primárně řešení situace, kdy zaměstnavatel A dočasně nemůže zaměstnanci přidělovat práci a zajistí mu ji proto dohodou u zaměstnavatele B.

Zaměstnavatel nesmí ukončit pracovní poměr zaměstnanců z důvodu přechodu práv a povinností z pracovního poměru, a to ani převádějící zaměstnavatel – zaměstnavatel A, ani nabývající zaměstnavatel – zaměstnavatel B.

V případě, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, zaměstnavatel ztrácí možnost přidělovat zaměstnancům práci podle jejich pracovní smlouvy. Pokud nedojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců na jiného zaměstnavatele, musí zaměstnavatel se zaměstnanci ukončit pracovní poměr na základě § 52 písm. a) ZP, a to buď dohodou, nebo výpovědí. Zrušení zaměstnavatele nebo jeho části totiž není právní skutečností, která by sama o sobě způsobila zánik pracovního poměru.

V případě, že se přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část, ve které zaměstnanec pracuje, mimo sjednané místo výkonu práce, zaměstnavatel ztrácí možnost přidělovat zaměstnancům práci podle jejich pracovní smlouvy. Pokud nedojde k dohodě na změně místa výkonu práce, musí zaměstnavatel se zaměstnanci ukončit pracovní poměr na základě § 52 písm. b) ZP, a to buď dohodou, nebo výpovědí.

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Duální zaměstnanecká karta v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.