Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Vydáno: 10 minut čtení

Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. z minimální mzdy) musí být ve zdravotním pojištění zajištěn zaměstnavatelem v případě, kdy se na zaměstnance tato povinnost vztahuje.

Naopak, patří-li zaměstnanec po celý kalendářní měsíc do některé ze skupin, u kterých nemusí být ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, toto zákonné minimum dodrženo, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu. Mimoto nastávají některé specifické situace, kdy zaměstnavatel taktéž nemusí minimální vyměřovací základ respektovat, což si předvedeme formou příkladů.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je kalendářní měsíc. Pro účely placení pojistného se sčítají veškeré příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění, které byly zaměstnanci za příslušný měsíc zúčtovány.

Příklad č. 1:

Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 5 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 7 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

V tomto případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Na základě výše uvedeného je tedy za tohoto stavu úhrnem příjmů zajištěn v příslušném kalendářním měsíci odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 5 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být dodržen. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 7 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být zdokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 7 000 Kč. Za těchto okolností totiž nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (viz následující příklad).

Poznámka:

Tento postup nelze použít, pokud by některým pracovněprávním vztahem byla dohoda o provedení práce.

Příklad č. 2:

Hrubý příjem zaměstnance činí 4 500 Kč měsíčně. Zaměstnavatel má současně k dispozici potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za tohoto zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je skutečně dosažený příjem 4 500 Kč. Při této výši příjmu není rozhodující, zda zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, nebo na základě pracovní smlouvy. Pojistné by se neodvádělo pouze tehdy, pokud by se jednalo o dohodu o provedení práce. Kdyby však skončilo zaměstnání, ve kterém je dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musel by být proveden příslušný dopočet.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec je současně OSVČ a platí v roce 2016 měsíční zálohy na pojistné nejméně v částce 1 823 Kč.

Je-li příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu i tehdy, jestliže zaměstnanec doloží zaměstnavateli formou čestného prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Pokud zaměstnanec toto prohlášení nevystaví, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec začal pracovat dne 5.1.2016 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 000 Kč. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu činí 8 622,58 Kč [(27: 31) x 9 900].

To znamená, že při sazbě 13,5% z částky 8 622,58 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 165 Kč (8 622,58 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5% z rozdílové částky 2 622,58 Kč, tj. 355 Kč. Doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 1 165 Kč zaplatí zaměstnanec standardně 625 Kč (270 + 355) a zaměstnavatel 540 Kč. Situace, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, jsou uvedeny v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Poznámka:

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny. Z hlediska stanovení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance nehraje roli také rozsah pracovního úvazku, ale pouze výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Příklad č. 5:

Firma přijala do pracovního poměru zaměstnance současně evidovaného na úřadu práce.

S účinností od 1.10.2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

  1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
  2. výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“. Praktické použití těchto kódů je tedy následující:

„I“ – použije se (vždy společně s kódem „P“) při přihlášení zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání,

„J“ – použije se při skončení evidence uchazeče o zaměstnání.

Varianty, které mohou nastat:

  • zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání: zaměstnavatel použije k příslušnému datu současně kódy „O“ a „J“,
  • zaměstnanec skončí zaměstnání, nadále je však evidován jako uchazeč o zaměstnání: zaměstnavatel pouze oznámí zdravotní pojišťovně kódem „O“ zánik účasti na zdravotním pojištění,
  • zaměstnanec ukončí v průběhu zaměstnání evidenci uchazeče o zaměstnání: zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně kódem „J“ ukončení evidence ve „státní kategorii“.

Uchazeč o zaměstnání může současně vykonávat závislou činnost, pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší v roce 2016 polovinu minimální mzdy, tj. 4 950 Kč.

Příklad č. 6:

Zaměstnavatel zaměstnává poživatele invalidního důchodu. Existuje v takovém případě nárok na odpočet od dosaženého příjmu?

V návaznosti na účinnost novely č. 123/2005 Sb. byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. tehdy vloženým odstavcem č. 7 od března 2005 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu. Měsíční výše odpočtu činí od 1.1.2016 částku 6 444 Kč. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat následující:

  • nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, kdy
  • u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec byl po volbách v roce 2014 zvolen starostou obce a zaměstnavatelem byl uvolněn pro výkon veřejné funkce.

V takovém případě zaměstnavatel vykazuje zaměstnanci neplacené volno, a pokud mu jiný zaměstnavatel (úřad) vystaví potvrzení o odvodu pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, neplatilo se do konce roku 2014 z takto poskytnutého neplaceného volna (slovy zákona z pracovního volna bez náhrady příjmu) žádné pojistné. Obdobně nemusí být po 1.1.2015 dodržen minimální vyměřovací základ, takže ani po tomto datu se pojistné neplatí.

Forma pracovněprávního vztahu

V případě dohody o pracovní činnosti se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem) tehdy, je-li jí v roce 2016 zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce příjem alespoň 2 500 Kč. Naopak, u pracovní smlouvy žádné omezení tohoto charakteru není a zaměstnavatel odvádí pojistné vždy, to znamená i z částky nižší než 2 500 Kč. U dohody o provedení práce vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání tehdy, pokud zúčtovaný příjem převýší 10 000 Kč. Od data 1.1.2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Závěr

Minimální vyměřovací základ je jednou z odlišností při placení zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kdy se kontrolní činnost zdravotních pojišťoven zaměřuje mj. na to, zda zaměstnavatel při placení pojistného postupoval v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ v souladu se zákonem.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené

Související články

Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Jak s nemocí zaměstnance ve zdravotním pojištění?
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
123/2005 Sb. , kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů