Otázky a odpovědi

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Naši zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce. Někteří nás požádali o poskytnutí neplaceného volna. Již nemají dostatek dovolené a odjeli na Ukrajinu na více dní. My jsme na to přistoupili. Jak se jim to bude započítávat? Bude se jim neplacené volno započítávat do konta pracovní doby, nebo se jim to promítne do aktuálního měsíce a nedostanou tzv. stálou mzdu, ale mzdu jen za odpracovanou dobu (poníženou o neplacené volno). My bychom samozřejmě chtěli, aby se do konta pracovní doby započítávala jen doba, kdy pro ně zaměstnavatel nemá práci, a naopak, kdy je práce nadbytek. To je podle nás smysl konta pracovní doby. Nemáme zájem, aby se jim započítávala do „minusu“ i neodpracovaná doba z jejich vlastní vůle a my bychom jim museli nařizovat nějaké směny navíc, aby na konci vyrovnávacího období neměli hodně neodpracovaných hodin. Protože, pokud má zaměstnanec na konci období hodně neodpracovaných ("mínusových") hodin, jde to na náklady zaměstnavatele. Pokud by se jim neplacené volno zahrnovalo do konta pracovní doby, mohli by si zaměstnanci brát neplacené volno a my bychom již neměli tolik práce navíc, abychom jim nařídili mimořádné směny, kvůli vyrovnání „minusových“ hodin. Snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Ale je to složité na popisování. Zahrnuje se neplacené volno do konta pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce a můžeme jej poskytnout?

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

Náš dotaz se týká stanovení průměrného hodinového výdělku. Naše firma poskytuje v roce dosažení věku 50 let zaměstnancům u příležitosti životního jubilea odměnu až do výše průměrného měsíčního výdělku. Dle uzavřené kolektivní smlouvy se výše odměny stanoví na základě zhodnocení pracovních zásluh zaměstnance a dle délky pracovního poměru k zaměstnavateli, a to i v případě přetržitého pracovního poměru. Lze takto vyplacenou odměnu zahrnout do hrubé mzdy pro účely zjištění průměrného výdělku? A v případě, že ano, rozpočítá se do čtyř čtvrtletí?

Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívejší než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze záměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 

Který z výpočtů je správný pro výpočet pravděpodobného výdělku u DPP? DPP uzavřená od 11. 8. 2023 do 31. 12. 2023 na 300 hodin. Skutečně byla ukončena již 30. 8. 2023. Během trvání (20 dní) bylo vyčerpáno 121 hodin. Hodinová sazba 200 Kč/hodinu.  Výpočet : DPP uzavřena na 142 kalendářních dní (původně) Počet měsíců     142 : 30,42 (průměrný počet dní v měsíci)  = 4,67 měsíce Průměrný počet hodin za měsíc               300 : 4,67  = 64,24 hodin Průměrný počet hodin za týden               64,24 : 4,348  = 14,77 hodin Pravděpodobný výdělek                          200 × 4,348 × 14,77 = 12 844 Kč   DPP skutečně trvala 20 kalendářních dní Počet měsíců     20 : 30,42 = 0,66 měsíce Průměrný počet hodin za měsíc               300 : 0,66 = 454,55 hodin Průměrný počet hodin za týden               454,55 : 4,348 =   104,54 hodin Průměrný počet hodin za týden zredukován na 40 hodin Pravděpodobný výdělek                             200 × 4,348 × 40 = 34 784 Kč

Část zaměstnanců pracuje na 7,5 hod denně, tedy 37,5 hod týdně. Druhá část pracuje 11,5 hod denně: jeden týden 3×, druhý týden 4×. Zaměstnanec odpracoval 14 dnů × 11,5 hod., tj. 161 hod, vedoucí směny mu k tomu napsal 11,5 hod. dovolenou, ale ve skutečnosti byl doma 4 dny, a měl by mít tedy dovolenou 4 × 11,5 hod., tj. 46 hod. Ale pak by byl fond pracovní doby 161 hod. plus 46 hod. a neodpovídalo by to 172,5 hod. Jak správně postupovat? 

Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?

Jak správně postupovat při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku pokud náš zaměstnanec, který byl v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu, má u jiného zaměstnavatele sjednán další (souběžný) pracovněprávní vztah? Zaměstnanci vznikla ztráta na výdělku z obou příjmů, nikoli jen z pracovněprávního vztahu, ve kterém pracovní úraz utrpěl.

Jako zaměstnanec mám sjednanou dohodu o provedení práce na 300 hod za rok s odměnou 150 Kč/hod. Směny nejsou dány, pracuji dle potřeb pro zaměstnavatele (brigáda). V případě, že pracuji o víkendu, mám nárok na příplatek za sobotu a neděli v částce 10 % (firemní sféra)? Pokud ano, musí to být ve smlouvě výslovně sjednáno? Pokud ne, pak na tento příplatek "dohodáři" nárok nemají? Platilo by to samé i pro práci ve státní svátek, resp. v nočních hodinách? Děkuji za vysvětlení a doplnění konkrétního ustanovení zákoníku práce.

Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?

Nastoupil k nám zaměstnanec, který má několik exekucí. Bohužel k nám donesl „pouze několik papírů“, kde vidíme, že nějaké exekuce má. Zápočtový list nám nepředal, nevidíme tedy, kdy a jak exekuce postupně dorazily k jeho předchozím zaměstnavatelům. Jak v této situaci postupovat – je možné kontaktovat nějakou „Komoru“ nebo samotného zaměstnance požádat o to, aby nám předal jeho kompletní exekuce? On nám říkal, že tady na papíře, co nám předává, není určitě všechno. Zatím u nás pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a jeho příjem nebude dosahovat ani 10 000 Kč, tj. žádné exekuce strhávat nebudeme (má přednostní i nepřednostní), ale jsem domluveni, že bychom s ním chtěli uzavřít pracovní poměr s hrubou mzdou 32 000 Kč, a pak tedy budeme muset exekuce strhávat. Chtěli bychom to udělat dle zákona, a tak jak se má, jen nevíme, jak najít správnou cestu, s exekucemi jsem doposud nepracovali. 

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům zkrátit v pátek pracovní dobu o půl hodiny na 7,5 hodiny. Ostatní dny zaměstnanci pracují 8 hodin. V pracovní smlouvě mají uvedený úvazek 40 hodin týdně rovnoměrný. Mohu řešit způsobem, že ponechám úvazek dle pracovní smlouvy a každý pátek dle docházky zadám 0,5 hodiny neplaceného volna? Svátky a náhrady v pátek by byly placené 8 hodin, nebo je potřeba upravit pracovní smlouvu na 39,5 hodiny týdně a na nerovnoměrný zkrácený úvazek? Svátky a náhrady v pátek by pak byly placené jen 7,5 hodiny. Zaměstnanci pobírají hodinovou mzdu. 

Jako nezisková organizace s odlehčovací službou s nepřetržitým provozem plánujeme zavést ke stávajícímu režimu pracovní doby ve 12hodinových směnách denních a nočních, při nichž se střídají čtyři zaměstnanci, ještě navíc dva pracovníky, kteří se budou střídat pouze v denních 12hodinových směnách (nebudou pracovat v nočních směnách). Náleží těmto dvěma pracovníkům zvláštní příplatek, který pobírají ostatní pracovníci v nepřetržitém provozu? 

Pokud uzavřeme dohodu o provedení práce s mladistvým, který splňuje zákonné podmínky (dovršil 15 let věku, dokončil povinnou školní docházku), je možné ho odeslat na týdenní pracovní cestu se zajištěným ubytováním? Pracovní směny by byly naplánované od pondělí do pátku v čase 7-15,30 hod.

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Zaměstnanec požádal o výplatu mzdy za červen v měně EUR. Vzhledem k tomu, že SRO vede valutovou pokladu a Eura jsou neustále k dispozici nevidím v tom žádný problém mu vyhovět. SRO využívá denní kurs ČNB a přepočet bude proveden v den výplaty dle aktuálního kurzu. Chci se jen ujistit, že tento postup je v souladu s platnými předpisy. 

Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?

Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?

Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě šel na neschopenku, při kontrole dodržování režimu DPN ovšem nebyl dvakrát zastižen v místě hlášeného pobytu. Záznamy o kontrole byly poslané zaměstnanci do vlastních rukou, na OSSZ a lékaři. NA OSSZ mi bylo řečeno, že zaměstnanci nemusím vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschoponosti. Jak dál postupovat, aby to bylo všechno správně právně ošetřené, když mu náhradu vyplatit nechci?