Srážky ze mzdy

Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívejší než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze záměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 
Vydáno: 07. 09. 2023
Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?
Vydáno: 05. 09. 2023
Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?
Vydáno: 10. 08. 2023
Nastoupil k nám zaměstnanec, který má několik exekucí. Bohužel k nám donesl „pouze několik papírů“, kde vidíme, že nějaké exekuce má. Zápočtový list nám nepředal, nevidíme tedy, kdy a jak exekuce postupně dorazily k jeho předchozím zaměstnavatelům. Jak v této situaci postupovat – je možné kontaktovat nějakou „Komoru“ nebo samotného zaměstnance požádat o to, aby nám předal jeho kompletní exekuce? On nám říkal, že tady na papíře, co nám předává, není určitě všechno. Zatím u nás pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a jeho příjem nebude dosahovat ani 10 000 Kč, tj. žádné exekuce strhávat nebudeme (má přednostní i nepřednostní), ale jsem domluveni, že bychom s ním chtěli uzavřít pracovní poměr s hrubou mzdou 32 000 Kč, a pak tedy budeme muset exekuce strhávat. Chtěli bychom to udělat dle zákona, a tak jak se má, jen nevíme, jak najít správnou cestu, s exekucemi jsem doposud nepracovali. 
Vydáno: 08. 08. 2023
Podle Asociace věřitelů přestaly fungovat srážky ze mzdy dlužníků u 52 % exekučních řízení, podobně je tomu i u insolvencí. Množství prováděných srážek z mezd kleslo na historické minimum. Důvodem...
Vydáno: 23. 06. 2023
  • Článek
Nárůst výše nezabavitelných částek v posledních letech způsobil značný pokles srážek ze mzdy. Dochází k nevynutitelnosti práva, klesá míra uspokojování oprávněného a s prodlužováním doby trvání exekuce roste riziko vzniku mnohočetných exekucí. Autor proto navrhuje nový koncept srážek ze mzdy, který by zohlednil reálnou situaci, zprůhlednil celý proces a zároveň obsahoval i motivační prvek pro povinného.
Vydáno: 23. 06. 2023
Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?
Vydáno: 16. 06. 2023
Nový zaměstnanec na dohodu o provedení práce (bude dodrženo 10 000 Kč/měsíčně 300 hod./rok) uvedl v mzdovém dotazníku, že je mu schválena insolvence. Má podepsané prohlášení. Dále do dotazníku uvedl, že jinde nepracuje. Máme povinnost kontaktovat insolvenčního správce?
Vydáno: 01. 06. 2023
Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 
Vydáno: 19. 04. 2023
Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky životního minima (ze 4 620 Kč na 4 860 Kč), změně metodiky a zvýšení částky normativních nákladů na bydlení (o 5 412...
Vydáno: 03. 02. 2023
  • Článek
Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Zvýšila se částka životního minima i normativních nákladů na bydlení, u normativních nákladů na bydlení se přitom změnila i metodika stanovování jejich výše. Došlo však i ke změně nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Vlivem těchto změn se zvýšila základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka, snížila nezabavitelná částka na další vyživované osoby a zvýšila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2023, které se provádí v průběhu února 2023.
Vydáno: 31. 01. 2023
Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?
Vydáno: 02. 12. 2022
Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?
Vydáno: 17. 11. 2022
  • Článek
Dne 1. 10. 2022 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 289/2022 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro období do 31. prosince 2022 zvyšují částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení a mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Vydáno: 07. 11. 2022
Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.
Vydáno: 31. 10. 2022
  • Článek
Již počtvrté v letošním roce dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Dvakrát se v letošním roce zvýšilo životní minimum (1. 4. a 1. 7.), již potřetí se zvyšují normativní náklady na bydlení (v lednu 2022 dvakrát a nyní od 1. 10.). Dochází tak k dalšímu zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu dlužníka i na vyživované osoby a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
Vydáno: 21. 10. 2022
  • Článek
Nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima zveřejněném ve Sbírce předpisů v částce 92/2022 Sb., došlo od 1. 7. 2022 ke zvýšení životního minima jednotlivce na 4 620 Kč.
Vydáno: 02. 09. 2022
Od 1. 7. 2022 se po třech měsících opět zvýšilo životní minimum ze 4 250 Kč na 4 620 Kč (nařízení vlády č. 204/2022 Sb.), jedná se o jeden z...
Vydáno: 25. 07. 2022
  • Článek
Úvodem je nutné rámcově popsat vývoj názorů a závěrů týkajících se koncepce nezabavitelné částky v roce 2022. Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2022, se zvýšily normativní náklady na bydlení, které jsou jednou ze dvou veličin pro výpočet nezabavitelné částky. Dne 28. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 17/2022 Sb. (dále jen „zákon“). Touto novelou byl do zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vložen nový § 26a, kterým se navýšily normativní náklady na bydlení s retroaktivní účinností od 1. 1. 2022.
Vydáno: 08. 07. 2022
V souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu o zařazení mimořádného navýšení normativních nákladů na bydlení (1 120 Kč) do nezabavitelné částky se řeší zpětné doplacení chybně navýšených srážek od začátku roku...
Vydáno: 01. 07. 2022