Srážky ze mzdy

Zaměstnáváme likvidátora, který již pobírá starobní důchod od ČSSZ. Ze starobního důchodu mu ČSSZ sráží pro více exekučních příkazů a ponechává mu základní nezabavitelnou částku. Naše organizace obdržela exekuční příkaz srážkami ze mzdy, na který ČSSZ zatím nesráží - je u nich veden „v pořadí“. Likvidátor má u nás jen nepravidelné příjmy, naposledy to bylo v roce 2021 a nyní mu budeme vyplácet, zřejmě v 4/2025 nebo v 5/2025 příjem, který se skládá z odměny likvidátora a vynaložených hotových výdajů (představující např. náklady za zprostředkování služby, na poštovné, na ověřování a kopie, zpracování účetnictví, náklady za zveřejnění vstupu likvidované společnosti do likvidace). Odměna likvidátora podléhá srážce na zdravotní a případně sociální pojištění a dani. Vynaložené hotové výdaje jsou likvidátorovi vypláceny celé, v čisté částce, nepodléhají žádným odvodům ze mzdy. Z ČSSZ mám potvrzeno, že mu je ponechána základní nezabavitelná částka. Mohu z odměny likvidátora, po odečtení částek na zdravotní a sociální pojištění a daně, srazit celý zbytek na exekuční příkaz? Myslím si, že vynaložené hotové výdaje likvidátora nejsou příjmem, z něhož bych částku mohla provádět. Mám pravdu?

Máme dvě situace: 1) Zaměstnanec u nás již 2 měsíce nepracuje a přišel nám přeplatek z exekuce, na kterou jsme mu sráželi. Jak máme postupovat? 2) Máme se zaměstnancem uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy na splacení půjčky a na užívání telefonu (2 dohody) a zaměstnanec nyní pobírá i invalidní důchod. Jak je to v tomto případě s nezabavitelnou částkou? Můžeme použít celou nebo ji máme snižovat o výši důchodu? Nebo jaký je postup v tomto případě? 

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Společnost s r. o. má zaměstnance na DPP, který jel firemním vozem, špatně zaparkoval a nyní za to přišla pokuta. Firma pokutu zaúčtuje na účet 545 a pokutu ve výši 500 Kč dá zaměstnanci na DOPP jako nepeněžní příjem. Je tento postup správný? Pokud by za daný měsíc vyšla odměna na DPP například na 9 500 Kč, připočtu danou pokutu 500 Kč a zaměstnanec má ve firmě podepsané prohlášení poplatníka, tak zaměstnanci vyplatím 9 500 Kč a s ohledem na aktuální limity nevzniknou žádné odvody na FÚ, SP a ZP. Je to takto správně? 

Je možné zaměstnanci, na kterého jsou vedeny exekuce, na základě kterých jsou prováděny srážky ze mzdy, také strhávat ze mzdy odebrané obědy? S tímto zaměstnancem byla sepsána dohoda o srážkách ze mzdy na úhradu čerpaných obědů. Nebo již nesmí být provedena žádná jiná srážka a případné obědy musí uhradit zaměstnavateli např. hotově?

U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci? 

Byla v souvislosti se zrušením manželky jako vyživované osoby od 1. 1. 2025 zrušena i nezabavitelná částka na neprovdanou matku po dobu 2 let od narození dítěte zaměstnance (žijí-li ve společné domácnosti)? Nebo se změna na tuto vyživovací povinnost nevztahuje a je jí i nadále možno uplatňovat?

Insolvenční správce obeslal naši firmu, abychom strhávali našemu zaměstnanci měsíčně na insolvenci 6 000 Kč. Nám ale vychází ze zákona výše 2/3 max. na 5 400 Kč. Jsme tedy povinni posílat vyšší částku?

Zaměstnanec má dítě, které bylo soudem svěřeno do péče babičky, na toto dítě platí výživné. Nyní je zaměstnanec v exekuci. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce?

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

Jak v návaznosti na nařízení vlády č. 441/2024 a č. 465/2024 Sb. počítat exekuční srážky z platu za 12/2024, s výplatou v lednu 2025, s ohledem na nové znění: „Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, odstavec 1 se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.“ 

Přišla nám exekuce na běžné výživné a zároveň v tomto usnesení jsou vyčísleny náklady na odměnu exekutora a úroky za dlužné výživné (dlužné výživné už uhradil). Budu tedy srážet na běžné výživné, ale nevím, jak se zachovat u úroků a odměny exekutora. Považuje se to za klasickou přednostní pohledávku (takže dle časového pořadí) nebo „superpřednostní“ pohledávku (takže bez ohledu na den doručení)? Eviduji totiž také i jiné přednostní exekuce s „lepším“ datem.

V listopadu 2024 poprvé postupují mzdové účetní podle nových pravidel pro srážky ze mzdy. Jestliže má dlužník nařízeny 4 a více exekucí, ze mzdy za říjen mu srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy i v případě nepřednostních pohledávek. 

Od 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje zákon č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, a další zákony. Tato novela mění i některé podmínky u srážek ze mzdy. Nejzásadnější změnou je, že při nařízených čtyřech a více exekucích se bude dlužníkovi nově srážet ze mzdy částka dvě třetiny zbytku čisté mzdy u nepřednostních pohledávek stejně jako u exekuce pro přednostní pohledávky. Došlo i k dalším změnám v oblasti srážek ze mzdy.

Na zaměstnankyni, uklízečku, dorazily čtyři nepřednostní exekuce. Podepsala prohlášení o vyživovaných osobách, kde uvedla, že je svobodná a má 4 děti, doložila rodnými listy, děti jsou nezletilé od 4 do 12 let. Normálně bych děti započítala do vyživovaných osob pro exekuce a srážka by jí nevyšla většinou žádná. Ale když podepisovala prohlášení daně, tak se vyjádřila, že u sebe děti nemá, že se o ně soudí, s tím že některé je v dětském domově. Mám povinnost zjišťovat, jak to má s péčí o děti? Mohu uznat děti jako vyživované osoby pro výpočet exekuční srážky, i pokud jsou v dětském domově nebo v nějaké pěstounské péči? 

Od exekutorů jsme obdrželi sdělení, kde nás informují, že došlo ke změně výpočtu exekučních srážek do 1. 10. 2024, a to konkrétně § 279 odst. 4 a 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Chápu novelu OSŘ správně: V případě, že tedy bude mít zaměstnanec 4 a více výkony rozhodnutí na nepřednostní pohledávky, bude zaměstnavatel srážet 2 třetiny místo třetiny jedné, bude tedy postupovat stejně jako u přednostních pohledávek? Bohužel v odborné literatuře jsem k této změně nic nedohledala, ač tato změna podstatně mění výpočet srážek u zaměstnavatele. Bylo by tedy možné zveřejnit článek nebo komentář, který by se týkal všech změn uvedených v zákoně č. 252/2024 Sb.? 

Zaměstnankyně, nepedagogický pracovník, má celkem 5 exekucí, na první v pořadí pravidelně srážíme a zasíláme exekutorovi. Dnes přišlo do datové schránky od exekutora pověřeného exekucí číslo 4: Sdělení o změně způsobu provádění srážek ze mzdy (s účinností od 1. 10. 2024 na základě ust. § 279 odstavce 4 až 7, vč. poznámky pod čarou č. 110). Toto se týká již platu za září (je vyplácen po 1. 10. 2024)? Tuto změnu provádím automaticky u všech ostatních exekucí, nebo čekám na dokument od exekutora? 

Zaměstnanec je členem odborové organizace a sráží se mu příspěvky odborům. Na základě výpovědi bylo stanoveno odstupné, které bylo vyplaceno s poslední mzdou. Z celkové výše čisté mzdy - včetně odstupného - byly strženy odborové příspěvky ve výši 1 %. Je to správně? Zajímá nás, zda odstupné po odpočtu daní patří do čisté mzdy, ze které se příspěvek odborům vypočítává.

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.