Zaměstnávání cizinců

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při...

Je nutné pracovní povolení pro cizince ze třetí země, který by pracoval ze svého domova (Rumunsko) pro zaměstavatele se sídlem v ČR, může mít DPP nebo DPČ?

Lidé, kteří k nám uprchli před ruskou válkou na Ukrajině, získají šanci registrovat se ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu a získat tak např. volný přístup na trh práce na dobu pěti let bez nutnosti průběžného prodlužování pobytového oprávnění. Mohlo by se to týkat tisíců, maximálně nižších desítek tisíc Ukrajinců. Ostatní mají možnost dále využívat institut dočasné ochrany. 

Povolení k dlouhodobému pobytu neboli povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu delší než 90 dnů, tedy k dlouhodobému pobytu.

Poslanecká sněmovna schválila koncem roku 2024 návrh novely Lex Ukrajina, která prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinským občanům a zpřísňuje podmínky pro získání českého občanství pro ruské občany.

Legální pobyt cizince v České republice může mít různé charakteristiky dle toho, z jaké země cizinec pochází nebo zda má určité vazby na Evropskou unii / ČR. Současně musí před vstupem do ČR znát i další kritéria své cesty a pobytu, a to zejména délku pobytu a účel. Dle těchto charakteristik lze určit, jaké pobytové či jiné oprávnění je nutné pro jeho pobyt. Tento diagram Vás provede základním rozdělením pobytů dle české a evropské legislativy, a to zejména na základě typu cizince.

Diagram pojednává o procesu žádosti o krátkodobé vízum (neboli také vízum typu C či schengenské vízum) od jejího podání přes zpracování, rozhodnutí až po případné opravné prostředky. Krátkodobé vízum opravňuje cizince k pobytu dle doby pobytu a doby platnosti uvedené ve štítku.

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Duální zaměstnanecká karta v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Existují dvě verze zaměstnanecké karty – duální a neduální. Duální zaměstnanecká karta v sobě standardně zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Modrá karta je pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci. Jedná se o duální povolení k pobytu, které v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění. Na rozdíl od zaměstnanecké karty se neduální verze modré karty nevydává. Modrou kartu vydává Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, také jako karta ICT (angl. intra-corporate transfer) je jedním z typů povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání.

Diagram pojednává o procesu žádosti o dlouhodobé vízum (neboli také vízum typu D či vízum k pobytu nad 90 dnů) od jejího podání přes zpracování a rozhodnutí až po případné opravné prostředky.

Trvalý pobyt nebo-i povolení k trvalému pobytu je nejvyšším pobytovým titulem pro cizince v České republice. Typicky se vydává po pěti letech nepřetržitého oprávněného dlouhodobého pobytu na území. Výjimky z povinnosti časového kritéria jsou např. pro nezletilé děti držitelů povolení, nebo rodinným příslušníkům azylanta, z důvodu zvlášť zřetel hodných nebo v zájmu republiky či rodinnému příslušníkovi občana EU či ČR, který sám má v ČR trvalý pobyt.

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. Zaměstnávání těchto zaměstnanců s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Zaměstnáváme hodně cizinců z Ukrajiny s vízem za účelem dočasné ochrany. Vždy jsme s nimi uzavírali pracovní poměr na dobu určitou dle platného víza. Následně, jak se jim vízum prodloužilo, prodloužili jsme také pracovní poměr. Opět jen po dobu platnosti víza. Nyní budou mít tito cizinci prodloužené vízum na další rok tj. do 31.3.2025. Tím, že jsme jim prodlužovali PP několikrát, nyní musíme prodloužit PP na dobu neurčitou. Pokud se jim další vízum neprodlouží, nebo bude ukončen válečný konflikt na Ukrajině, pozbyde důvod jejich pobytu na území ČR. Nebudou zde mít platný pobyt. My je tedy již nebudeme moci dále zaměstnávat. Na základě jakého § zákoníku práce ukončíme pracovní poměr? Zaměstnávat cizince z tzv. třetích zemí můžeme pokud mají platný pobyt a povolení k zaměstnání, zam. kartu apod. (tito cizinci samozřejmě povolení nepotřebují, ale platný pobyt za výše uvedeným účelem ano). Lze použít § 52 písm. f) "nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce..."? V tomto případě je ale stanovená 2 měsíční výpovědní doba. Avšak ten cizinec již pracovat bez platného víza nemůže. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat.

Musí učinit ohlašovací povinnost vůči Úřadu práce pouze elektronicky? Nelze např. podat poštou?

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?