Pojištění

Počet vyhledaných dokumentů: 1179
Počet vyhledaných dokumentů: 1179
Plný výdělek v případě pracovní neschopnosti po odběru pravděpodobně dostanou také dárci tkání a buněk. Stejně jako dárci orgánů budou mít navíc nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Změnu přinese poslanecká novela transplantačního zákona, kterou 12. června schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Vydáno: Včera
  • Článek
Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci. Které skutečnosti oznamují u studentů zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně? Do jaké míry se zaměstnavatelé zabývají u studentů tematikou minima? A platí univerzálně věková hranice 26 let pro posouzení nezaopatřenosti, tedy ve zdravotním pojištění „státní kategorie“?
Vydáno: 27. 06. 2025
Naše zaměstnankyně nastoupila 3. 12. 2024 na PPM s druhým dítětem (do 2. 12. 2024 byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem), nyní jí končí PPM a podala si žádost, že by chtěla čerpat dovolenou. Máme nárok na 200 hodin dovolené/rok. Jaký bude mít nárok na dovolenou v roce 2025? 
Vydáno: 26. 06. 2025
Máme zaměstnankyni, která je od r. 2017 zaměstnána v naší firmě. Dne 1. 7. 2021 šla na první mateřskou dovolenou, do práce se nevrátila a nastoupila opět 6. 11. 2024 na další mateřskou dovolenou. Za jakých podmínek se bude vracet do pracovního poměru? Kdybychom ji chtěli propustit, protože už pro ni za ta léta nemáme práci, musíme jí dát odstupné platy a kolik? Jestliže by se vrátila, jsou pro ni nějaká omezení, které musíme dodržet - např. práce v noci, když má malé děti?
Vydáno: 20. 06. 2025
Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soudce Jan Wintr čte odůvodnění nálezu.
Vydáno: 19. 06. 2025
Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona schválila Sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července. 
Vydáno: 17. 06. 2025
Máme zaměstnance v dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo nařízeno zaměstnavatelem (mám písemně) čerpání ŘD, z ČSSZ nám byla doručena pracovní neschopnost - nemoc od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DNP + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DNP, bude mu běžet dále čerpání ŘD nebo by mu to měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnácti denní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci, s tím, že po ukončení DNP nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DNP skončí? 
Vydáno: 12. 06. 2025
Jedna z podmínek pro uplatnění slevy na pojistném je pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc. Je možné uplatnit slevu při ukončení pracovního poměru v průběhu měsíce, tedy starobní důchod je pobírán celý kalendářní měsíc, ale pracovní poměr netrvá celý kalendářní měsíc. 
Vydáno: 12. 06. 2025
Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?
Vydáno: 12. 06. 2025
  • Článek
Při oznámení těhotenství nebo žádosti o mateřskou dovolenou ze strany zaměstnankyně nastává řada kroků, které by měl zaměstnavatel znát. V tomto přehledném průvodci najdete vše důležité: jaké dokumenty si vyžádat, co je povinností zaměstnavatele a na co si dát pozor.
Slevu na odvodech využilo za březen 136.300 pracujících důchodců a důchodkyň. V průměru si nechali 2638 korun, které státu nemuseli z březnového výdělku poslal na důchodovém pojistném. Za letošní první tři měsíce senioři a seniorky díky úlevě neodvedli přes miliardu korun. Výsledky dnes na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ze základu výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Pracující starobní důchodci po penzijní reformě od letoška odvody platit nemusí. Museli o odpuštění ale požádat sociální správu.
Vydáno: 10. 06. 2025
  • Článek
Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?
Vydáno: 09. 06. 2025
Senát schválil zásadní novelu zákona o důchodovém pojištění, která zavádí řadu změn. Jejich cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému a reagovat na demografické výzvy. Jedná se o zákon, který si žádala demokratická situace, státní pokladna, ale i desítky let trvající volání. Jak probíhalo jednání a jaké konkrétní úpravy nás čekají?
Vydáno: 05. 06. 2025
  • Článek
Nemoc ovlivňuje (nebo může ovlivnit) situaci u zaměstnance a zaměstnavatele, nebo u podnikající osoby. Jak se projevuje rozdíl v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc u pracovní smlouvy, při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a také u OSVČ? Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být zaměstnavatelem z důvodu nemoci při odvodu pojistného dodržena? A může být účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění i OSVČ ze zahraničí?
Vydáno: 05. 06. 2025
Zaměstnavatelé pozor! Nejzazší termín pro odevzdání evidenčního listu důchodového pojištění (ELDP) za rok 2024 je 30. května 2025. ELDP je nutné předložit do 30 dnů od jeho vystavení, které mělo proběhnout nejpozději do 30. dubna 2025. Při skončení pracovního poměru během roku je třeba ELDP vystavit do 1 měsíce po konečném vyúčtování. Archivace:Mzdové listy a účetní záznamy pro důchodové účely je nutné uchovávat 45 let.
Vydáno: 28. 05. 2025
  • Článek
Zaměstnavatel musí ve zdravotním pojištění především zajistit řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance a oznamovat změny týkající se zaměstnanců. Pro plnění stanovených povinností jsou určeny lhůty, jejichž nedodržení je (anebo může být) důvodem pro uplatnění sankčního postihu zdravotní pojišťovnou. Jak zdravotní pojišťovna reaguje, když zaměstnavatel například nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele nebo neodvede za zaměstnance pojistné tak, jak mu ukládá zákon? Lze odpustit nějakou platbu pojistného nebo alespoň požádat o prominutí vyměřeného penále? Tento článek přináší podrobný pohled na hlavní povinnosti a potenciální sankce, které může zaměstnavatel očekávat při jejich nedodržení.
Vydáno: 23. 05. 2025
Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 
Vydáno: 22. 05. 2025
Na základě novelizace zákona č. 589/1992 Sb. je v § 5a nezbytné rozdělovat vyměřovací základ člena jednotky HZS podniku na část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnosti člena JHZS a část, kdy vykonával jiné činnosti. Pokud mají spadat do okruhu osob daného §37d odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. zaměstnanci vykonávající činnosti uvedené ve funkcích zařazených do kategorie I. a II. pro posouzení zdravotní způsobilosti dle přílohy č. 1 NV č. 352/2003 Sb., tak mezi těmito činnostmi jsou uvedeny i „práce převážně administrativního a organizačního charakteru“. Z kterých těchto činností administrativního a organizačního charakteru má být odváděno vyšší pojistné (samozřejmě za předpokladu, že splňují zaměstnanci podmínku posouzení zdravotní způsobilosti dle tohoto NV)? Mají to být veškeré administrativní činnosti směřující k předcházení požárů? TH zaměstnanci jednotky HZS podniku se mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost, ale jejich hlavní náplní jsou právě práce administrativního a organizačního charakteru: zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, zpracovávají plány odborné přípravy jednotek PO, provádějí lektorskou činnost v této oblasti, posuzují projekty požární ochrany apod.  Doplnění tazatelky: Omlouvám se za chybně uvedený odkaz na § ve svém dotazu. Jedná se o § 37d odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., nikoli odst. 3. Máme k dispozici obecné vyjádření ze starších článků k tomuto tématu, ze kterého však nevyplývá okruh zaměstnanců, na které se zákon vztahuje ani specifikace činností, ze kterých by mělo být odváděno vyšší pojistné. Naše organizace má zřízenou jednotku HZS podniku a její členové jsou našimi zaměstnanci v souladu s uvedenými podmínkami, ale v dotazu nám jde o to, na které zaměstnance - členy JHZS podniku - se vztahuje uvedený zákon. Zda se snížení důchodového věku týká pouze zmiňovaných „výjezdových hasičů“ (tedy profesí jako je hasič, hasič strojník, hasič velitel,…) nebo zda se snížení důchodového věku týká také zaměstnanců – členů JHZS podniku, kteří vykonávají práce převážně administrativního a organizačního charakteru (s tím, že splňují podmínku posouzení zdravotní způsobilosti podle ustanovení § 3 odst. 1 NV č. 352/2003 Sb.). Jedná se o technickohospodářské zaměstnance, kteří provádějí např. lektorskou činnost v oblasti požární ochrany, zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, posuzují projekty požární ochrany, tedy zajišťují činnosti směřující k předcházení požárů, zároveň se však mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost. Týká se i těchto členů JHZS podniku zvláštní ustanovení o důchodovém věku, a pokud ano, tak zda má být odváděno vyšší pojistné pouze za dobu, kdy se výjimečně účastní výjezdu nebo za veškerou dobu, kdy tito zaměstnanci vykonávají činnosti administrativního a organizačního charakteru směřující k předcházení požárů. Praxe v této oblasti je nejednotná – v některých organizacích odvádějí vyšší pojistné za veškerou odpracovanou dobu všech členů JZHS podniku (tedy i za veškeré práce administrativního charakteru), protože není zřejmé, co znamená „jiné činnosti“ (§ 5a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.), v jiných pouze činnosti „výjezdových hasičů“ (protože není vymezen okruh zaměstnanců).
Vydáno: 22. 05. 2025
Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.
Vydáno: 21. 05. 2025
Pokud odměna jednatele nepřesahuje limit 4 499 Kč, podle zákona není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Je možné, aby jednatel, i přesto, že jeho odměna je pod stanoveným limitem, dobrovolně platil tyto odvody? Je možné, aby jednatel na základě dohody s firmou platil sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím společnosti, pokud to není povinnost vyplývající ze zákona nebo podle zákona musí jednatel tyto odvody platit jako fyzická osoba sám?
Vydáno: 21. 05. 2025