Pojištění

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?

Jsem OSVČ a hlavním zdrojem mých příjmů je starobní důchod. Odvádím měsíčně zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Mám také nárok jako pracující důchodce na slevu na soc. zabezpečení a jakým způsobem o ni zažádat? 

Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které v roce 2024 vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, mají povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za tento rok. Od ledna 2025 jsou povinny podat přehled výhradně elektronicky, pokud mají zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona.

OSVČ, starobní důchodce má vypočtenou zálohu na důchodové pojištění z Přehledu roku 2023. Byla vypočtena 50 % z daňového základu × 29,2 % a vyděleno 12 měsíci. Od ledna 2025 je sleva na důchodce ve výši 6,5 %. Máme přepočítat zálohu a platit od ledna jinou částku? Správně by mělo být 55 % z daňového základu × 22,7% a vyděleno 12 měsíci. Jak máme postupovat, aby to bylo správně?

Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Zaměstnavatel provede dopočet, ale kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí? Víme, že v případě, kdy trvají tyto překážky po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu). Ale jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu (např. zkrácený úvazek) po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?

Jaký doklad vystavují v nemocnici pro rodiče, který je tam spolu s dítětem jako doprovod: OČR nebo neschopenku?

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

ČSSZ opět upozorňuje na podvodné SMS, které jejím jménem vyzývají k návštěvě podvodných webů, jež nabízí výběr banky pro přihlášení přes bankovní identitu. Jedná se o podvodnou techniku smishing s cílem vylákat z vás citlivé osobní údaje včetně údajů o bankovních účtech a odcizit tak vaše peníze.

Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí dnes představila významný krok vpřed ve spolupráci obou resortů – propojení sociálních a zdravotních dat. Tento nový systém, který začal vznikat v roce 2022, je nyní plně funkční a legislativně podložený. Díky propojení dat mezi oběma resorty je nyní možné lépe zajišťovat péči těm, kteří potřebují kombinovanou zdravotní a sociální podporu. Tento projekt nejen zjednodušuje administrativní procesy, ale přináší i konkrétní výsledky v podobě zlepšení sociálně-zdravotní péče a podpory pro pacienty a pečující osoby.

Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit. 

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu měsíce, tj. např. 15. února 2025 a doloží k tomuto datu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v plné výši (důchod je mu vyplácen v plné výši již od 10/2024) + doloží žádost o slevu na pojistném. Má nárok na slevu již od měsíce února nebo až od března 2025? Co když zaměstnanec (pracující důchodce) uplatňující slevu na pojistném ukončí pracovní poměr opět v průběhu měsíce, bude mít nárok na slevu v měsíci ukončení?

Jak správně vyplnit ELDP v tomto případě? Zaměstnanec na DPČ onemocněl v 5/2024. Měl nárok na nemocenské. Nemocný byl do konce roku. Jak správně vyplnit na ELDP měsíce za dobu pracovní neschopnosti (6-12/2024)? Jak se počítají vyloučené doby? Zaměstnanec neměl plánované směny pravidelně. Pracoval každý měsíc jinak podle potřeby a směny se plánovaly vždy měsíc předem.

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na časté chyby při využívání digitálních služeb a zasílání formulářů v rámci eDávek. Jejich správné používání pomůže urychlit vyřízení žádostí o dávky.

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Období celodenní osobní a řádné péče představuje jednu z problémových oblastí zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců – pečujících osob. Proto se při péči o dítě objevuje spousta nejasností, neboť podmínky péče lze splnit jednak u osoby pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, jednak u osoby pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. Jak má tedy zaměstnavatel správně postupovat při placení pojistného, pokud lze u zaměstnance naplnit podmínky celodenní osobní a řádné péče? A proč je důležitý věk dětí?

Jak správně u zaměstnance pracujícího v tzv. rizikovém zaměstnání rozdělit vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele pro vyšší sazbu (rizikové zaměstnání – 26,8 %) a standardní sazbu (24,8 %)? Příklad: Zaměstnanec odpracoval 168,67 hod, z toho 153 hod. v riziku a měl 7,33 hod. dovolené. Jednotlivé složky vyměřovacího základu jsou: základní mzda - celkem odpracováno 168,67 hod. 25 549 Kč, prémie 2 555 Kč, příplatky 3 232 Kč, dovolená - náhrada 7,33 hod. 1 738 Kč, jubilejní odměna 2 000 Kč, stravné nad rámec 105 Kč, vyměřovací základ SP celkem 35 179 Kč. 

Považuje se školení hasičů, které je prohloubením kvalifikace, a tedy odpracovanou dobou, za dobu výkonu práce, v níž je vykonávána činnost člena jednotky hasičského záchranného sboru, nebo je to výkon jiné činnosti (pro účely rozdělení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele a zápočet odpracovaných hodin pro účely potvrzení směn v zaměstnání člena jednotky hasičského sboru)?