Pojištění

Jak máme správně odvádět pojistné z odměny členů představenstva bytového družstva, když členská schůze schválí odměnu předsedovi 4 500 Kč? Je možné pak následně vyplácet jen 4 499 Kč a odvádět pouze daň s tím, že se předseda té 1 Kč jakoby vzdá? Představenstvo předává informace o výši odměn správcovské firmě. Tedy si myslí (předseda), že když si nechá vyplácet méně než odsouhlasených 4 500 Kč, vyhne se odvodům na obojí pojistné (je i členem družstva). Já se domnívám, že částka schválená členskou schůzí je částka sjednaná, a proto se sociální pojištění odvádí z jakékoli výše vyplácené odměny, nehledě na to, kolik představenstvo nahlásí k výplatě správcovské firmě. Kdo má pravdu? Shrnu situaci: členská schůze odsouhlasí předsedovi odměnu 4 500 Kč. Představenstvo nechá vyplácet jen 4 499 Kč, je správně: a) odvod na sociální pojištění (sjednaná výše činí 4 500 Kč), na zdravotní pojištění se neodvádí;b) není odvod ani na sociální ani zdravotní pojištění – neřešíme, že členská schůze odsouhlasila odměnu ve výši 4 500 Kč, ale řešíme to, že je vypláceno jen 4 499 Kč).

Poslanci dnes řeší několik zásadních změn s dopadem na důchodce i chod státní správy. Sněmovna má na programu novelu týkající se doplňkového penzijního spoření, která by mohla část penzistů zbavit sankcí při předčasném ukončení smlouvy. Týkat se má těch, kteří si spoření sjednali ještě před koncem roku 2023. Nově by mohli odejít bez povinnosti splnit minimální dobu spoření a někteří by zároveň měli šanci získat zpět část peněz, o které kvůli dřívějším změnám přišli. Úprava reaguje na situaci z loňska, kdy stát přestal vyplácet příspěvky důchodcům. Řada z nich pak smlouvy ukončila a přišla nejen o státní podporu, ale někdy i o část vlastních úspor. Předkladatelé návrhu krok označují za napravení nespravedlnosti a chtějí umožnit, aby si dotčení mohli o kompenzaci požádat. Vedle penzí se Sněmovna zabývá i změnou pravidel pro státní zaměstnance. Na stole je návrh na zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novou úpravou. Podle autorů má přinést větší flexibilitu při obsazování úřednických pozic, což ale kritici vnímají jako riziko pro stabilitu a nezávislost státní správy. Program doplňuje také volba čtvrtého místopředsedy Sněmovny, kde se opakovaně nedaří obsadit místo určené pro hnutí STAN, a pokračování projednávání novely stavebního zákona. Ta má mimo jiné vrátit do systému centralizovaný model stavební správy s novým hlavním úřadem.  

Zaměstnanec podepsal 13. 5. 2026 smlouvu na HPP s nástupem od 18. 5. 2026, první den nepřišel, protože onemocněl a nechal si vystavit neschopenku. Jelikož nevznikl pojistný vztah nemá nárok na nemocenskou tzn. že mu ji nemůžu vykázat do směn, i kdyby náhrada byla 0 Kč? Pokud bych nemohla zadat nemoc a přijde do zaměstnání 22. 5. 2026, čím mu omluvíme neodpracované 4 dny, když už měl pracovat? Můžeme mu napsat 4 dny neplaceného volna? Na OSSZ ještě není nahlášený, ale na pojišťovnu je již od 18. 5. 2026 hlášený, takže by měl mít nějak tyto dny vykázané. Jak tuto situaci řešit?

  Plátci pojistného: lhůty a sankce ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci,...

Vláda schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. „Rodičovský příspěvek je jedním z klíčových nástrojů podpory rodin s dětmi. Jsem rád, že vláda podpořila jeho navýšení tak, aby lépe odpovídal současným životním nákladům a pomohl rodinám v období péče o malé děti. Tím zároveň naplňujeme programové prohlášení vlády,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Schválený návrh počítá se zvýšením celkové částky rodičovského příspěvku z dosavadních 350 000 korun na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem. V případě rodin, ve kterých se současně narodí dvě nebo více dětí, by se celková částka zvýšila ze současných 700 000 korun na 800 000 korun. Zvýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027 nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2027. Navrhovaná změna upravuje pouze výši rodičovského příspěvku. Právní konstrukce dávky, její účel, okruh oprávněných osob, procesní pravidla ani administrativní postupy se nemění. Návrh zároveň nezavádí žádné nové povinnosti ani omezení. Cílem návrhu je zmírnit dopady inflace na rodiny s dětmi, zlepšit jejich finanční situaci a podpořit lepší sladění rodinného a pracovního života. V současnosti se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodičovský příspěvek poskytuje: v celkové částce 350 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené od 1. ledna 2024, nejdéle do 3 let jeho věku, v celkové částce 300 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené před 1. lednem 2024, nejdéle do 4 let jeho věku.

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Od 1. 4. 2026 zaměstnavatel již nemusí vyhotovovat ELDP, neboť veškeré informace jsou součástí JMHZ. Musí zaměstnavatel i nadále předávat zaměstnanci opis ELDP a jeden, zaměstnancem podepsaný, si uchovat? Na webu ČSSZ je uvedeno následující: „Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) sestavené ČSSZ na základě údajů z JMHZ budou zaměstnancům zpřístupněny na ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace, buď prostřednictvím přístupového rozhraní Informačního systému datových schránek nebo přes Národní identitní autoritu, tzv. NIA, prostřednictvím portálu Identita občana. Na žádost občana ČSSZ zašle ELDP současně s jeho zpřístupněním do datové schránky fyzické osoby, nebo na adresu elektronické pošty, kterou občan pro tento účel sdělil ČSSZ." Ale už není uvedeno, kdy bude tato funkce spuštěná, a jestli musí zaměstnavatel nadále předávat zaměstnancům ELDP. 

Právní úprava veřejného zdravotního pojištění obsahuje řadu výjimek, kdy se z dosaženého příjmu pojistné neodvádí, a to přesto, že může podléhat dani z příjmů. Článek přehledně vysvětluje, u kterých zaměstnanců, OSVČ i dalších pojištěnců se v roce 2026 zdravotní pojištění neplatí, jaké příjmy se nezahrnují do vyměřovacího základu a jak správně řešit pojistný vztah, aby nevznikl dluh vůči zdravotní pojišťovně.

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů. Stojí to v usnesení výboru. S návrhy nesouhlasil za předkladatele místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Negativní postoj mělo i ministerstvo financí.

Odbory trvají na zastropování důchodového věku na 65 letech. Nesouhlasí s tím, aby se penze náročných profesí řešila spořením zaměstnavatelů. Za práci v riziku žádají dřívější důchod od státu. Novinářům to dnes před jednáním tripartity řekli předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle nich by vláda měla změny prosadit co nejdříve, tedy už v letošní důchodové novele. O důchodovém věku a penzi náročných profesí jedná dnes tripartita.

Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu. Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.

OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (činnost), je povinna předložit Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (přehled) za tento rok nejpozději do: 4. 5. 2026 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě, 1. 6. 2026 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026, 3. 8. 2026 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026. S blížícím se koncem lhůt pro podání přehledů také vzrůstá počet přehledů, které OSVČ ve spěchu vyplní chybně. Některé chyby, ale již následně nelze napravit a mají na OSVČ nepříznivý finanční dopad. K nejčastějším chybám se řadí dvě: neuvedení informace o vedlejší činnosti v části B., C. a D. přehledu. Řada OSVČ svoje podnikání považuje za vedlejší činnost při zaměstnání, pobírání důchodu, studiu nebo při péči o dítě do 4 let věku či o osobu závislou na péči jiné osoby. Pokud ale OSVČ v přehledu činnost za vedlejší neoznačí, považuje se její činnost v daném kalendářním roce za hlavní. Pak vždy vzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a často výrazně vyšší než z vedlejší činnosti. Charakter činnosti (hlavní/vedlejší) uvedený na řádném přehledu po jeho podání není možné dodatečně změnit, a to ani podáním opravného přehledu. OSVČ vykonávající vedlejší činnost na přehledu v části E. nesprávně zaškrtne křížkem variantu „ano“, a tím se přihlásí k účasti na důchodové pojištění, přestože by jinak, vzhledem k nízkým příjmům z podnikání, neměla povinnost platit pojistné a toto pojistné platit ani dobrovolně nechce. Přihlášku k účasti na důchodovém pojištění po podání přehledu rovněž nelze vzít zpět, a to ani podáním opravného přehledu. Podáním přihlášky vždy vzniká povinnost uhradit pojistné na důchodové pojištění! Doporučujeme všem OSVČ zkontrolovat, jaké údaje do přehledu vyplnily, zejména pak výši vypočítaného vyměřovacího základu v řádcích č. 27. a 28. a doplatku nebo přeplatku v řádku č. 34. Správa sociálního zabezpečení při stanovení pojistného vychází z údajů, které OSVČ v přehledu uvedla. Vzniklý doplatek na pojistném je OSVČ povinna uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení. Nepozornost se tak nemusí vyplatit. Tiskopis přehledu je zveřejněný zdarma na ePortále ČSSZ a je k dispozici zde: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Přihlášeným uživatelům ePortálu ČSSZ jsou nabídnuty předvyplněné údaje:  základní identifikační údaje (správný variabilní symbol důchodového pojištění);  údaje o době výkonu a charakteru činnosti v daném roce, pokud je předtím správě sociálního zabezpečení OSVČ oznámila; částka úhrnu zaplacených záloh na pojistné na daný rok, které mají vliv na stanovení správné výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění aj. Podání přehledu je tak výrazně jednodušší. Vyúčtování přehledu a další informace o stavu pohledávek OSVČ budou po zpracování přehledu dostupné v online službě(nejsou zasílány tištěnou formou): Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ | ePortál ČSSZ, informace o možnostech a způsobech přihlášení se do ePortálu ČSSZ získáte zde.

Milí uživatelé, dnešní novinka se věnuje chystané důchodové novele, která má změnit způsob navyšování penzí ve vyšším věku, vrátit valorizace blíž k růstu reálných mezd a výrazněji zohlednit práci v důchodu; článek přehledně popisuje navrhované částky, načasování i očekávané rozpočtové dopady těchto změn.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala několik dotazů zaměstnavatelů, z nichž vyplývá, že zaměstnavatelé mají určitou pochybnost, jakým způsobem uplatňovat v rámci JMHZ slevu na pojistném zaměstnavatele, na niž má zaměstnavatel nárok za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. Níže uvádíme shrnutí problematiky.

Zaměstnavatelé mají povinnost provést dohlášení údajů o zaměstnancích prostřednictvím podání REGZEC Akce 3 – Změna, a to nejpozději do 30. 4. 2026.

Zaměstnankyně je na dlouhodobém OČR při kterém potřebuje/chce čerpat 1 den dovolené. Je to možné?

Kdy má zaměstnanec nárok odstupné a jak v případě tohoto plnění postupuje zaměstnavatel ve zdravotním pojištění? Musí zaměstnavatel u příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání věnovat pozornost tomu, u které zdravotní pojišťovny je osoba aktuálně pojištěna? Se kterými zaměstnanci nelze sjednat konkurenční doložku? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Skončení zaměstnání je pro zaměstnance často významným životním momentem, který s sebou přináší řadu otázek nejen v oblasti pracovního práva, ale také zdravotního pojištění. Praktické příklady a aktuální právní úprava vám pomohou zorientovat se v situacích, které mohou po skončení zaměstnání nastat.

Ministerstvo financí nebude souhlasit se zvýšením rodičovské, pokud si na něj resort práce nenajde peníze ve svém rozpočtu díky úsporám. Odmítá zvedat v příštích letech výdaje státu. Poukazuje i na to, že bez dalších úprav by přidání mohlo oslabit motivaci matek k dřívějšímu návratu do práce. Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva a šéfky poslanců ANO Taťány Malé by se měla zvednout měsíční pobíraná částka rodičům s nízkým výdělkem, jinak se rodičovské volno protáhne o víc než čtvrt roku. Vyplývá to z připomínek k chystané novele se zvýšením rodičovské z 350.000 na 400.000 korun od ledna pro nově narozené děti.   Vláda ANO, SPD a Motoristů ve svém programu slibuje růst rodičovské na 400.000 korun. Píše také, že umožní flexibilní čerpání částky a rodičům dětí do tří let nabídne možnost volby mezi "klasickou rodičovskou dovolenou a rodičovským režimem". Novelu připravilo ministerstvo práce. Zvedá v ní podporu z 350.000 na 400.000 korun a u dvojčat a vícerčat ze 700.000 na 800.000 korun na děti, které se narodí po 1. lednu. Výdaje by postupně rostly. Příští rok by činily 230 milionů korun, v roce 2029 na konci volebního období 2,9 miliardy korun. Podle ministerstva financí v době nutnosti maximální konsolidace a zefektivňování je to výrazný výdajový růst. "Je nezbytné trvat na tom, aby veškerá navrhovaná opatření byla realizována s ohledem na aktuální stav a možnosti státního rozpočtu," uvedlo ministerstvo financí. Podle něj si má resort práce stanovit priority a na ně si najít peníze ve své pokladně díky úsporám. Česko má podle ministerstva financí ve srovnání s jinými zeměmi nižší zaměstnanost žen mezi 25 a 40 lety. "Ta je úzce spojena s dlouhou rodičovskou dovolenou," uvedlo v připomínkách ministerstvo. Podle něj je kvůli stárnutí a nedostatku pracovních sil nutné podporovat co nejvyšší zapojení žen na trhu práce. Přidání bez flexibilnějšího čerpání by motivaci k dřívějšímu návratu do práce mohlo dál oslabovat, napsal resort financí. Podle Malé vyšší částka nízkou porodnost nevyřeší a potřeba jsou i školky, dostupné bydlení a větší zapojení otců. Zmocněnkyně doporučuje zvýšit rodičům s nízkým výdělkem či na studiích maximální měsíční příspěvek z 15.000 na 17.500 či 20.000 korun. Pokud by se hranice nezvedla, rodičovská by se prodloužila o víc než čtvrt roku z 23,3 na 26,7 měsíce. Nynější dávka je také pod minimální čistou mzdou, takže část samotných rodičů či chudších rodin musí ještě pobírat dávky, podotkl tým zmocněnkyně. Podle některých ministerstev i odborářů by vyšší rodičovskou měly mít všechny děti do tří let, nejen nově narozené. Národní rozpočtová rada očekává, že to poslanci ve Sněmovně budou prosazovat. Chce proto znát výdaje i u této varianty. Navrhuje také to, aby podklady k novele obsahovaly i reálnou hodnotu příspěvku či jeho podíl na průměrné hrubé mzdě.

Vláda dál počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V nedělní debatě České televize to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze. Podotkl, že Česko bude navíc potřebovat výrazné prostředky na zajištění péče kvůli stárnutí.

Co znamená konkrétně pojem „navazující zaměstnání“ v JMHZ. Ve firmě uzavíráme některé pracovní smlouvy na dobu určitou, např. do 31. 12. 2026. Zhruba měsíc před tímto termínem některým zaměstnancům prodloužíme pracovní smlouvu zpravidla zase na další rok, a to dohodou o změně pracovní smlouvy. To znamená, že není uzavřena nová pracovní smlouva (nový PPV), ale sále trvá původní pracovní smlouva, původní PPV. Z toho chápu, že nebudu znovu REGZEC posílat. To bych měla udělat pouze v případě, že skutečně pracovní poměr skončí 31. 12. 2026 a od 1. 1. 2027 bude uzavřena nová pracovní smlouva, byť by měla stejné náležitosti jako ta první? Některé výklady a odpovědi na dotazy z ČSSZ a MPSV nejsou stejné, každý si je vykládá po svém a konkrétní odpověď nemáme.