Pojištění

Valorizace plateb za státní pojištěnce nad rámec současného automatického navýšení podle možného budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) příští rok nebude. Návrh rozpočtu to neumožňuje, uvedl na odborné pražské konferenci Efektivní nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun, příjmy by měly být zhruba o 15 miliard korun nižší.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Je povinností zdravotní pojišťovny nějakým způsobem vyhovět podané žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále? Musí být dodržen minimální vyměřovací základ i u zaměstnance ze zahraničí? Může být zaměstnanec pracující na základě některé z dohod současně ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Které sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit vůči zaměstnavateli v případě, když jí nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele? Tento článek se zaměřuje na hlavní chyby, kterých se zaměstnavatelé často dopouštějí, a současně nabízí přehled o tom, jak je možné těmto problémům předejít.

Vážení uživatelé, přinášíme další díl týdeníku Podrženo, sečteno. Tentokrát se budeme věnovat změnám v oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění, které od roku 2026 výrazně zjednoduší proces pro zaměstnavatele i zaměstnance. Dále se podíváme na novinku v oblasti plateb – ČNB spustila okamžité platby daní, což znamená rychlejší a pohodlnější odvody státu. Přiblížíme také aktuální statistiku příjmů v EU, kde Česko stále zaostává za průměrem. V závěru připomeneme možnosti daňové optimalizace prostřednictvím spoření na stáří a upozorníme na blížící se Česko-slovenský poradenský den k důchodům v Olomouci.

Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska, pořádá každoročně dvoustranné mezinárodní poradenské dny k důchodům. Cílem je poskytnout na jednom místě od odborníků z obou stran informace týkající se důchodového pojištění osobám, které pracovaly/pracují v České republice (ČR) a na Slovensku nebo v Německu či v Rakousku. Je zajištěno tlumočení. Poradenské dny jsou vhodné především pro občany, kteří se blíží důchodovému věku a potřebují zjistit informace související s jejich budoucím důchodem (v případě mezinárodních poradenských dnů z obou států). Klientům jsou zodpovězeny dotazy týkající se podmínek jejich nároku na důchod, dob pojištění, důchodového věku, postupu při uplatňování žádostí o důchod nebo informace o stavu probíhajícího důchodového řízení. Důležité je, aby se klienti předem objednali. Podrobnější informace k jednotlivým poradenským dnům budou cca měsíc před konáním akce zveřejněny v části Aktuality webu ČSSZ. Mezinárodní dvoustranné poradenské dny k důchodům v r. 2025: Česko-slovenské poradenské dny: Martin – 29. dubna 2025 Olomouc –27. listopadu 2025 Česko-německé poradenské dny: Plavno – 11. – 12. března 2025 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 4. – 5. června 2025 Pasov – 23. – 24. září 2025 Ústí nad Labem – 7. – 8. října 2025 Česko-rakouský poradenský den: Vídeň – 11. června 2025 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 9. října 2025

Je možné, aby zaměstnavatel plnil povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně na základě kolektivní smlouvy? Nebylo by to diskriminační, když by vedle sebe stáli dva zaměstnanci, z nichž jeden by svůj příspěvek dostal celý ve formě benefitu na základě ujednání v kolektivní smlouvě, kdežto ten druhý by část ze stejné částky měl jako povinný a zbytek jako dobrovolný příspěvek?

Od ledna 2026 dochází ke změnám v oblasti zdravotního pojištění, které ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, podnikatele a pojištěnce. Nový zákon č. 289/2025 Sb. novelizuje klíčové předpisy, jako je zákon č. 48/1997 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb. Kterých oblastí zdravotního pojištění se přijaté změny dotýkají? S účinností od 1. 1. 2026 se například snižuje zátěž zaměstnavatelů při oznamování změn zdravotní pojišťovně (nicméně některé nové povinnosti zaměstnavatelům přibývají), odstraňují se určité nevýhody u zaměstnanců. Nebude se platit pojistné z vybraných nízkých příjmů, některé OSVČ nebudou platit zálohy, zkracuje se lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného. Platby budou probíhat pouze bezhotovostně a hlášení podávaná zaměstnavateli budou jen v elektronické podobě.

Adam Vojtěch, který by se měl podle záměru hnutí ANO v nové vládě znovu ujmout vedení zdravotnictví, neplánuje v příštím roce měnit valorizaci odvodů za státní pojištěnce ani zvýšit zdravotní pojištění. Novinářům dnes při příchodu na jednání poslaneckého klubu nejsilnější parlamentní strany řekl, že zdravotnictví bude muset vycházet z možností rozpočtu, který vláda do velké míry zdědí, a zopakoval, že formující se kabinet nechce překročit plánovaný schodek.

V souvislosti se zákonem č. 324/2025 Sb., bych si ráda ujasnila otázku potvrzení zaměstnavatele – v § 6 je uvedeno, že „zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.“ V jedné z důvodových zpráv jsem četla, že se jedná o jednorázové potvrzení. Je správný postup:A) Zaměstnavatel vydá pouze jedno potvrzení o tom, že zaměstnanci platí povinný příspěvek, a to vzápětí, co zaměstnanec uplatnil nárok. B) Zaměstnavatel vydává toto potvrzení vždy za rozhodné období (při splnění podmínky 3 odpracovaných směn). Jaké jsou náležitosti potvrzení pro „správnou“ variantu? 

Jak je to s přihlašováním zaměstnanců se zaměstnáním malého rozsahu do registru pojištěnců ČSSZ? Zaměstnanec uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti (obě ZMR) dne 2. 12. 2024. První odpracovaná směna v případě první dohody byla až dne 10. 1. 2025 – výdělek 6 000 Kč. V případě druhé dohody byla směna odpracována až 17. 3. 2025 (výdělek 2250 Kč). S jakými daty má být zaměstnanec přihlášen do registru pojištěnců? 

Jak je správný postup u § 2 písm. e) a f) zákona č. 324/2025 Sb., o povinném spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů. Zaměstnáváme traťové dělníky, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie pro faktor pracovních podmínek vibrace. Tito zaměstnanci mají v popisu práce obsluhu stavebních strojů (např. vibračních desek), provádějí montáž kolejí, pokládku velkoplošných panelů apod. Jaké činnosti se mají posuzovat jako riziková práce a odpracovaná doba pro účely uvedeného zákona? Jedná se pouze o dobu, v níž by např. obsluhoval vibrační desku (tedy dobu, kdy působí rizikový faktor), nebo je to veškerá odpracovaná doba v této profesi související s úpravou tratí? 

Zaměstnavatel musí poskytnout povinný příspěvek, pokud zaměstnanec splňuje podmínky pro jeho poskytnutí a zároveň si o něj požádá. Jak má správně postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nemá uzavřenou smlouvu na penzijní připojištění nebo DPS a ani ji uzavřít nehodlá? Zaměstnavatel mu tudíž příspěvek nemůže poskytnout, protože ho nebude mít kam zaslat. Nemůže to být považováno za diskriminační?

Zaměstnanec je nemocen od 15. 9. 2025, denní úvazek: 7,5 hodiny denně. Rozhodné období 1. 9. 2024 - 31. 8. 2025. 17. 12. 2024: 4,5 hodiny odpracoval a 3 hodiny měl neplacené volno. 17. 12. 2024 je vyloučeným dnem? A jak by to bylo v případě neomluvené absence po část dne?

Poslanecká sněmovna  schválila i změnový zákon k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který výrazně sníží administrativní zátěž firem. Namísto až 25 různých formulářů pro pět institucí budou zaměstnavatelé nově podávat jediné elektronické hlášení měsíčně.

Na dnešním zasedání projedná vláda mimojiné další nařízení, podle kterého by se od příštího roku měla zvýšit platba za státní pojištěnce na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně.

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a výpočtu ČTK. Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.

Člen družstva, pracující pro družstvo bez pracovněprávního vztahu k družstvu, zaujímá ve zdravotním pojištění zvláštní postavení, a to především v souvislosti s výší zúčtovaného příjmu. Kdy se tato osoba stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a jak družstvo postupuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Článek se zaměřuje na tyto otázky a vysvětluje podmínky, za kterých se členové družstva zapojují do systému veřejného zdravotního pojištění, zejména ve vztahu k výši dosaženého příjmu a povinnostem zaměstnavatele. Zároveň se věnuje návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a postupům zaměstnavatele jako plátce pojistného.

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.