Pojištění

Poslanecká sněmovna  schválila i změnový zákon k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který výrazně sníží administrativní zátěž firem. Namísto až 25 různých formulářů pro pět institucí budou zaměstnavatelé nově podávat jediné elektronické hlášení měsíčně.

Na dnešním zasedání projedná vláda mimojiné další nařízení, podle kterého by se od příštího roku měla zvýšit platba za státní pojištěnce na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně.

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a výpočtu ČTK. Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.

Člen družstva, pracující pro družstvo bez pracovněprávního vztahu k družstvu, zaujímá ve zdravotním pojištění zvláštní postavení, a to především v souvislosti s výší zúčtovaného příjmu. Kdy se tato osoba stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a jak družstvo postupuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Článek se zaměřuje na tyto otázky a vysvětluje podmínky, za kterých se členové družstva zapojují do systému veřejného zdravotního pojištění, zejména ve vztahu k výši dosaženého příjmu a povinnostem zaměstnavatele. Zároveň se věnuje návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a postupům zaměstnavatele jako plátce pojistného.

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.

Rodiče by v příštím roce mohli do žádosti o rodičovskou začít zapisovat také to, kdy by se rádi vrátili do práce a v jakém místě by chtěli mít pro dítě školku. Údaje budou pak pravidelně dostávat starostové, aby měli přehled o poptávce a stihli včas dostatek míst v zařízeních zajistit. Novinářům to dnes řekl ministr práce a lídr Spolu v Olomouckém kraji Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice ODS, TOP 09 a lidovců ve volebním programu slibuje dostupné školky a dětské skupiny pro každé dítě. Koaliční politici a političky dnes představili stranické plány v rodinné politice na setkání s novináři. V příštím volebním období by chtěli prosazovat i zvýšení rodičovské či daňové slevy na třetí a další dítě.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.

Zaměstnankyně byla na rok na dočasné pracovní neschopnosti, podpůrčí doba ji skončila 3.7. 2025. Od 4.7. 2025 bude mít nárok na invalidní důchod III. stupně (možná o něm ještě není zatím rozhodnuto). V zaměstnání si požádala o čerpání staré dovolené od 4. 7. 2025 s tím, že po jejím vyčerpání má v plánu se vrátit na úvazek 3 hodiny denně. PN byla ukončena k 3.7. 2025 a proto jsme jí začali od 4. 7. 2025 vyplácet náhradu za dovolenou. Dne 12. 8. 2025 přišlo od ČSSZ oznámení o ukončení PN k 2. 8. 2025 (ačkoliv my jsme vůbec neměli informaci, že tato PN stále běží, protože jsme předtím dostali oznámení o ukončení k 3. 7. 2025). Po dotazu na ČSSZ nám bylo sděleno, že jí ještě běžela jakási měsíční ochranná doba a my bychom jí tak měli provést opravu ohledně vyplacené dovolené. Je čerpání této ochranné doby povinné? Zaměstnankyně neměla problém s tím, vrátit se od 4. 7. 2025 zpět do zaměstnání ( a čerpat dovolenou), o této ochranné době vůbec nevěděla. Je nutné tedy dělat změny ve vyplacené dovolené a nebo bude stačit, pokud si to na ČSSZ opraví tak, že tato ochranná doba nebyla využita a ponechají původní datum ukončení PN, tj. 3. 7. 2025?

Je možné, aby si český zaměstnanec bez vědomí svého českého zaměstnavatele samostatně zažádal o vystavení formuláře A1 a chtěl odvádět pojistné do systému jiného členského státu? Má český zaměstnavatel možnost zabránit tomu, aby jeho zaměstnanec vstoupil do systému sociálního pojištění jiného státu EU, nebo je povinen bez omezení akceptovat související administrativní zátěž a případné navýšení svých nákladů?

Od 1. ledna 2026 se většiny českých důchodců (klientů ČSSZ), kteří bydlí v zahraničí, bude týkat zjednodušení výplaty jejich důchodu. Převážná část z nich totiž nebude muset zasílat ČSSZ „Potvrzení o žití“ před každou výplatou důchodu, ale pouze dvakrát ročně. Důchod jim bude zasílán v pravidelných měsíčních splátkách, nikoliv zpětně až po zaslání „Potvrzení o žití“, jako dosud. Klientům bydlícím na Slovensku odpadne povinnost zasílat toto potvrzení úplně. Zároveň se ruší výplata důchodů prostřednictvím bankovních šeků. Připomínáme, že zasílání „Potvrzení o žití“ je povinnost klientů prokazovat trvání nároku na výplatu důchodu (tj. informovat ČSSZ, že jsou naživu). Tyto změny souvisejí s přijatou důchodovou reformou.

Pracující starobní důchodkyně s plným důchodem uplatňovala slevu na pojistném zaměstnance. K 31.5.2025 ukončila pracovní poměr. Ale za měsíc červen jí byly ještě vyplaceny odměny jako obchodnímu zástupci. Mzdová účetní už za měsíc červen (tedy po skončení pracovního poměru) tuto slevu pracující důchodkyni z opatrnosti nepřiznala. Byla vyplněna žádost o vrácení pojistného důchodce na Okresní správu sociálního zabezpečení podle jejího místa bydliště. Zde byla pracovnicí OSSZ odmítnuta, s tím, že slevu musí vyplatit a pořešit bývalý zaměstnavatel. Je tomu prosím tak? 

Rodičovský příspěvek vzroste od ledna při narození dvojčat nebo vícerčat z 525.000 korun na 700.000 korun. Zvýšení celkové částky dnes stvrdil podpisem novely o zdravotních službách prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Doplnění růstu rodičovské v případě dvojčat či vícerčat prosadil ve Sněmovně do předlohy jen několik měsíců před volbami do dolní komory lidovec Šimon Heller.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.

Plný výdělek v případě pracovní neschopnosti po odběru pravděpodobně dostanou také dárci tkání a buněk. Stejně jako dárci orgánů budou mít navíc nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Změnu přinese poslanecká novela transplantačního zákona, kterou 12. června schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci. Které skutečnosti oznamují u studentů zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně? Do jaké míry se zaměstnavatelé zabývají u studentů tematikou minima? A platí univerzálně věková hranice 26 let pro posouzení nezaopatřenosti, tedy ve zdravotním pojištění „státní kategorie“?

Máme zaměstnankyni, která je od r. 2017 zaměstnána v naší firmě. Dne 1. 7. 2021 šla na první mateřskou dovolenou, do práce se nevrátila a nastoupila opět 6. 11. 2024 na další mateřskou dovolenou. Za jakých podmínek se bude vracet do pracovního poměru? Kdybychom ji chtěli propustit, protože už pro ni za ta léta nemáme práci, musíme jí dát odstupné platy a kolik? Jestliže by se vrátila, jsou pro ni nějaká omezení, které musíme dodržet - např. práce v noci, když má malé děti?

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soudce Jan Wintr čte odůvodnění nálezu.

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona schválila Sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července.