Pojištění

Jak mají být na sebe navázány tyto položky v JMHZ: 10476, 10477, 10478. Původně jsem měla v JMHZ 10476 a stejnou částku v 10477, nešlo mi odeslat. Následně jsem opravila na 10477 a stejnou částku v 10478 (nemáme žádné zaměstnance jako záchranáře, hasiče...), 10476 prázdná hodnota a takto mi prošlo. Nejsem si stále jistá, jestli jsem odeslala správně. 

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Zaměstnanec má sjednanou DPČ s tím, že mu bude odměna vyplacena až po skončení sjednaného úkolu, a to vždy v prosinci ve výši 5 000 Kč. Rozsah práce je stanoven na maximálně 30 h ročně, měsíčně pracuje v průměru 2,5 h (měsíční výkaz pracovní doby bez odměny). Bude se jednat o ZMR?

Čeští studenti mohou během studia pracovat nebo podnikat i v jiných státech Evropské unie. Jak se v takovém případě určuje jejich účast v systému sociálního zabezpečení, kdo za ně odvádí zdravotní pojištění a na jakou zdravotní péči mají v zahraničí nárok? Přinášíme přehled pravidel vyplývajících z evropských koordinačních předpisů i důvody, proč se vyplatí uzavřít komerční cestovní pojištění.  

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ často představuje ve zdravotním pojištění problémovou oblast, kdy zaměstnavatel musí důsledně zvážit zvolené řešení tak, aby byl ve finále zajištěn postup podle zákona. Musí při souběhu dvou zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ oba zaměstnavatelé? A jak se postupuje v případě, když má zaměstnanec u jednoho ze zaměstnavatelů vykázánu neomluvenou absenci?

  Pracovněprávní aktuality   JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...

Tento článek odpoví například na otázku, do jaké míry je ve zdravotním pojištění přihlašování osoby jako zaměstnance vázáno na výši příjmu nebo na existenci příjmu. Dozvíte se, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, a také o povinnostech pojištěnce jako zaměstnance. Seznámíme se s pravidly platnými pro společníky a jednatele s. r. o. a také s postupy zaměstnavatele v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci při současném výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jehož cílem je zatraktivnit a zefektivnit III. penzijní pilíř a posílit jeho roli jako doplňku ke státním důchodům. Návrh reaguje zejména na nízkou účast mladších ročníků a snaží se zvýšit jejich motivaci k dlouhodobému spoření na stáří. Mezi klíčové změny patří zvýšení státní podpory pro mladé a nezletilé, a to až na 40 % příspěvku, dále nově zavedená možnost částečného výběru prostředků (bez státní podpory) pro osoby ve věku 18 až 36 let, což má zvýšit flexibilitu systému. Návrh současně počítá se snížením poplatků penzijních společností a zavedením povinné strategie životního cyklu, která automaticky přizpůsobí investiční riziko věku účastníka. Zásadní změnou je také postupné ukončení stávajících transformovaných fondů v rámci penzijního připojištění, a to nejpozději do 31. prosince 2036, čímž má dojít k přechodu na dynamičtější a výnosovější formy spoření. Návrh tak reaguje na současný stav, kdy ve třetím pilíři spoří přibližně 3,9 milionu účastníků, avšak podíl mladších osob zůstává nízký. Připomínkové řízení probíhá do 17. června 2026.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení prošla legislativním procesem a po podpisu prezidenta dne 5. června 2026 směřuje k účinnosti; jejím cílem je zastavit další růst měsíčního vyměřovacího základu OSVČ vykonávajících hlavní činnost a zachovat jej od roku 2026 na úrovni 35 % průměrné mzdy.

Jak máme správně odvádět pojistné z odměny členů představenstva bytového družstva, když členská schůze schválí odměnu předsedovi 4 500 Kč? Je možné pak následně vyplácet jen 4 499 Kč a odvádět pouze daň s tím, že se předseda té 1 Kč jakoby vzdá? Představenstvo předává informace o výši odměn správcovské firmě. Tedy si myslí (předseda), že když si nechá vyplácet méně než odsouhlasených 4 500 Kč, vyhne se odvodům na obojí pojistné (je i členem družstva). Já se domnívám, že částka schválená členskou schůzí je částka sjednaná, a proto se sociální pojištění odvádí z jakékoli výše vyplácené odměny, nehledě na to, kolik představenstvo nahlásí k výplatě správcovské firmě. Kdo má pravdu? Shrnu situaci: členská schůze odsouhlasí předsedovi odměnu 4 500 Kč. Představenstvo nechá vyplácet jen 4 499 Kč, je správně: a) odvod na sociální pojištění (sjednaná výše činí 4 500 Kč), na zdravotní pojištění se neodvádí;b) není odvod ani na sociální ani zdravotní pojištění – neřešíme, že členská schůze odsouhlasila odměnu ve výši 4 500 Kč, ale řešíme to, že je vypláceno jen 4 499 Kč).

Souběh zaměstnání a podnikání není ničím výjimečným ani u osob, za které odvádí zdravotní pojištění stát. Jaká pravidla platí pro zdravotní pojištění při kombinaci pracovního poměru a samostatné výdělečné činnosti, vzniká povinnost platit zálohy na pojistné a kdo zdravotní pojišťovně oznamuje zařazení do některé ze státních kategorií pojištěnců? Přehledně shrnujeme nejdůležitější podmínky a povinnosti.

Poslanci dnes řeší několik zásadních změn s dopadem na důchodce i chod státní správy. Sněmovna má na programu novelu týkající se doplňkového penzijního spoření, která by mohla část penzistů zbavit sankcí při předčasném ukončení smlouvy. Týkat se má těch, kteří si spoření sjednali ještě před koncem roku 2023. Nově by mohli odejít bez povinnosti splnit minimální dobu spoření a někteří by zároveň měli šanci získat zpět část peněz, o které kvůli dřívějším změnám přišli. Úprava reaguje na situaci z loňska, kdy stát přestal vyplácet příspěvky důchodcům. Řada z nich pak smlouvy ukončila a přišla nejen o státní podporu, ale někdy i o část vlastních úspor. Předkladatelé návrhu krok označují za napravení nespravedlnosti a chtějí umožnit, aby si dotčení mohli o kompenzaci požádat. Vedle penzí se Sněmovna zabývá i změnou pravidel pro státní zaměstnance. Na stole je návrh na zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novou úpravou. Podle autorů má přinést větší flexibilitu při obsazování úřednických pozic, což ale kritici vnímají jako riziko pro stabilitu a nezávislost státní správy. Program doplňuje také volba čtvrtého místopředsedy Sněmovny, kde se opakovaně nedaří obsadit místo určené pro hnutí STAN, a pokračování projednávání novely stavebního zákona. Ta má mimo jiné vrátit do systému centralizovaný model stavební správy s novým hlavním úřadem.  

Zaměstnanec podepsal 13. 5. 2026 smlouvu na HPP s nástupem od 18. 5. 2026, první den nepřišel, protože onemocněl a nechal si vystavit neschopenku. Jelikož nevznikl pojistný vztah nemá nárok na nemocenskou tzn. že mu ji nemůžu vykázat do směn, i kdyby náhrada byla 0 Kč? Pokud bych nemohla zadat nemoc a přijde do zaměstnání 22. 5. 2026, čím mu omluvíme neodpracované 4 dny, když už měl pracovat? Můžeme mu napsat 4 dny neplaceného volna? Na OSSZ ještě není nahlášený, ale na pojišťovnu je již od 18. 5. 2026 hlášený, takže by měl mít nějak tyto dny vykázané. Jak tuto situaci řešit?

Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci, ale především se záměrem vyhnout se možným sankcím. Jaké jsou konkrétní termíny pro oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných i pojištěnců, jak se počítají lhůty podle aktuální legislativy, a jaké pokuty hrozí při jejich nedodržení? Přehledně shrnujeme pravidla, sankce a praktické příklady, které by měl znát každý plátce pojistného ve zdravotním pojištění.

Vláda schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. „Rodičovský příspěvek je jedním z klíčových nástrojů podpory rodin s dětmi. Jsem rád, že vláda podpořila jeho navýšení tak, aby lépe odpovídal současným životním nákladům a pomohl rodinám v období péče o malé děti. Tím zároveň naplňujeme programové prohlášení vlády,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Schválený návrh počítá se zvýšením celkové částky rodičovského příspěvku z dosavadních 350 000 korun na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem. V případě rodin, ve kterých se současně narodí dvě nebo více dětí, by se celková částka zvýšila ze současných 700 000 korun na 800 000 korun. Zvýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027 nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2027. Navrhovaná změna upravuje pouze výši rodičovského příspěvku. Právní konstrukce dávky, její účel, okruh oprávněných osob, procesní pravidla ani administrativní postupy se nemění. Návrh zároveň nezavádí žádné nové povinnosti ani omezení. Cílem návrhu je zmírnit dopady inflace na rodiny s dětmi, zlepšit jejich finanční situaci a podpořit lepší sladění rodinného a pracovního života. V současnosti se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodičovský příspěvek poskytuje: v celkové částce 350 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené od 1. ledna 2024, nejdéle do 3 let jeho věku, v celkové částce 300 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené před 1. lednem 2024, nejdéle do 4 let jeho věku.

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Od 1. 4. 2026 zaměstnavatel již nemusí vyhotovovat ELDP, neboť veškeré informace jsou součástí JMHZ. Musí zaměstnavatel i nadále předávat zaměstnanci opis ELDP a jeden, zaměstnancem podepsaný, si uchovat? Na webu ČSSZ je uvedeno následující: „Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) sestavené ČSSZ na základě údajů z JMHZ budou zaměstnancům zpřístupněny na ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace, buď prostřednictvím přístupového rozhraní Informačního systému datových schránek nebo přes Národní identitní autoritu, tzv. NIA, prostřednictvím portálu Identita občana. Na žádost občana ČSSZ zašle ELDP současně s jeho zpřístupněním do datové schránky fyzické osoby, nebo na adresu elektronické pošty, kterou občan pro tento účel sdělil ČSSZ." Ale už není uvedeno, kdy bude tato funkce spuštěná, a jestli musí zaměstnavatel nadále předávat zaměstnancům ELDP. 

Právní úprava veřejného zdravotního pojištění obsahuje řadu výjimek, kdy se z dosaženého příjmu pojistné neodvádí, a to přesto, že může podléhat dani z příjmů. Článek přehledně vysvětluje, u kterých zaměstnanců, OSVČ i dalších pojištěnců se v roce 2026 zdravotní pojištění neplatí, jaké příjmy se nezahrnují do vyměřovacího základu a jak správně řešit pojistný vztah, aby nevznikl dluh vůči zdravotní pojišťovně.

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů. Stojí to v usnesení výboru. S návrhy nesouhlasil za předkladatele místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Negativní postoj mělo i ministerstvo financí.

Odbory trvají na zastropování důchodového věku na 65 letech. Nesouhlasí s tím, aby se penze náročných profesí řešila spořením zaměstnavatelů. Za práci v riziku žádají dřívější důchod od státu. Novinářům to dnes před jednáním tripartity řekli předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle nich by vláda měla změny prosadit co nejdříve, tedy už v letošní důchodové novele. O důchodovém věku a penzi náročných profesí jedná dnes tripartita.