Pojištění

Zaměstnanci skončil pracovní poměr k 31. 7. 2026, za červenec mu vznikl nárok na povinný příspěvek na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu. VZ za červenec činí 50 000 Kč a od začátku roku již bylo zaměstnanci poskytnuto na produkty na stáří 49 000 Kč. Výše příspěvku bude činit 2 000 Kč, které se budou zahrnovat do měsíce výplaty, tedy do srpna. Limit pro osvobozený příjem bude tedy v srpnu překročen o 1 000 Kč, ze kterých by se mělo odvést SP, ZP a daň. V JMHZ se 1 000 Kč v srpnu vykáže jako odložený příjem. Ale z čeho má zaměstnavatel odvést SP, ZP a daň za zaměstnance, když zaměstnanec už u něho nepracuje, a tudíž nemá žádný příjem, ze kterého by šlo odvody uhradit? Zaměstnavatel se tak dostává do situace, kdy mu zákon přikazuje příspěvek poskytnout, ale při kombinaci ukončení PP a překročení limitu, se dostane do situace, kdy mu vzniknou dodatečné náklady. Sice může již bývalého zaměstnance oslovit, aby mu je doplatil, ale reálně bude vymahatelnost dosti malá. Je tato situace nějak ošetřena legislativně nebo existuje k tomuto vyjádření GFŘ, ČSSZ a ZP?

Dodržování zákonných povinností je ve zdravotním pojištění klíčové nejen pro zaměstnance, ale také pro zaměstnavatele a samotné zdravotní pojišťovny. Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou zaměstnanec má, je oznámení své příslušnosti ke zdravotní pojišťovně ke dni nástupu do zaměstnání, jakož i oznámení každé její změny. Opomenutí či pozdní splnění této povinnosti může vést k závažným komplikacím – od nesrovnalostí v evidenci pojištěnce v informačním systému zdravotní pojišťovny až po chybný odvod pojistného zaměstnavatelem. Důsledkem neplacení pojistného podle zákona je vznik penále. Jak těmto nežádoucím situacím předejít, jak správně postupovat při jejich řešení a jaké jsou možnosti zmírnění následků? Odpovědi přináší následující článek.

Vláda projednala novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která má změnit fungování třetího penzijního pilíře. Návrh počítá s vyšším státním příspěvkem pro mladé účastníky, možností částečného výběru naspořených prostředků před důchodem, snížením poplatků penzijních společností i zavedením povinných strategií životního cyklu. Součástí návrhu je také ukončení transformovaných fondů ke konci roku 2036.

Zaměstnankyně má dva pracovní poměry u stejného zaměstnavatele. U prvního PP splnila podmínky pro výplatu PPM, ale u druhého nesplnila podmínky pro výplatu PPM. Bude vedena u zaměstnavatele jako žena na mateřské dovolené u obou pracovních poměrů nebo jen u toho, kde splnila podmínky? Před nástupem na rodičovskou dovolenou může čerpat dovolenou na zotavenou u obou pracovních poměrů?

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k...

  Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel...

Od roku 2027 se zvýší rodičovský příspěvek z 350 000 Kč na 400 000 Kč, u vícerčat na 800 000 Kč. Současně se od října 2026 upraví parametry dávky státní sociální pomoci, které posílí podporu samoživitelů a přesněji zohlední regionální náklady na bydlení. Pro HR a mzdovou praxi jde především o změny, které mohou ovlivnit finanční situaci zaměstnanců na rodičovské dovolené, samoživitelů i zaměstnanců s nízkými příjmy. Rodičovský příspěvek Dosud: 350 000 Kč na dítě narozené od 1. ledna 2024, 700 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Nově od 1. ledna 2027: 400 000 Kč na nejmladší dítě v rodině, 800 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Změna se bude vztahovat pouze na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027. Podmínky nároku, okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání příspěvku se nemění. Dávka státní sociální pomoci (superdávka) U dávky státní sociální pomoci dochází ke dvěma významným úpravám: Dosud: za zranitelné domácnosti byli považováni samoživitelé s dítětem do 7 let. Nově: zvýšená ochrana se rozšíří na samoživitele s dítětem do 15 let. To může znamenat vyšší podporu a příznivější posuzování nákladů na bydlení. Současně se mění způsob stanovení uznatelných nákladů na bydlení. Místo tří obecných kategorií budou normativy nově určovány podle jednotlivých okresů, což má lépe reflektovat skutečné ceny nájemního bydlení v konkrétních regionech. Klíčové argumenty a souvislosti Zvýšení rodičovského příspěvku reaguje především na růst životních nákladů a inflaci. Vyšší podpora má rodinám poskytnout větší finanční jistotu v období péče o malé dítě a částečně kompenzovat pokles reálné hodnoty dávky. Úpravy superdávky vycházejí z prvních zkušeností s fungováním nového systému. Data ministerstva ukázala zejména vyšší zranitelnost samoživitelů se školními dětmi a nedostatečné zohlednění regionálních rozdílů cen nájemního bydlení. Pro zaměstnavatele je důležité, že změny mohou ovlivnit rozhodování zaměstnanců o délce rodičovské dovolené, návratu do práce nebo využívání zkrácených úvazků. Vyšší podpora samoživitelů může současně zmírnit sociální a finanční tlak na část pracovní síly. Praktický dopad HR a payroll specialisté nebudou muset upravovat mzdové výpočty, protože rodičovský příspěvek ani superdávka nejsou mzdovou složkou. Změny však mohou zvýšit počet dotazů zaměstnanců na rodičovskou dovolenou, flexibilní formy práce a sociální podporu. Personalisté by měli aktualizovat interní informační materiály pro rodiče a pečující osoby, zejména v souvislosti s nástupy na rodičovskou dovolenou od roku 2027. Zaměstnavatelé s vyšším podílem samoživitelů by zároveň měli sledovat dopady nových pravidel na zaměstnance a zohlednit je při nastavování benefitů, flexibilních úvazků a programů podpory návratu do práce.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala novou příručku pro osoby samostatně výdělečně činné, která přehledně vysvětluje pravidla důchodového a nemocenského pojištění. Reaguje tak na rostoucí počet podnikatelů, kterých ke konci roku 2025 bylo v Česku více než 1,17 milionu, a nabízí praktické informace k povinnostem OSVČ i využívání elektronických služeb ČSSZ.

V roce 2020 došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru zaměstnance. Bylo rozhodnuto, že pracovní poměr nově končí 15.7. 2026 a zaměstnanci byla přiznána náhrada mzdy ve výši 800 000 Kč. Ráda bych si ověřila postup, jak správně vyřešit odvody. 1. náhrada bude zaměstnanci zaslána ponížená o odvody (SP, ZP a daň) a ty budou zúčtované jako příjem v daný kalendářní měsíc 2. Zaměstnanci opravíme datum skončení pracovního poměru u ČSSZ. Zaměstnanci zpětně opravíme ELDP za roky 2020-2026, kdy příjem rozpočítáme na celou dobu, kdy mělo zaměstnání trvat. Jaké kódy pro ELDP správně použít? 3. Dočetla jsem se, že bychom za celou dobu měli odvést i ZP z minimální mzdy. Víme však, že zaměstnanec pracoval u jiného zaměstnavatele, takže za něj odváděno bylo. Potvrzení nám zaměstnanec dodat nechce. Je povinnosti zdravotní pojišťovny nám pojistné doměřit pouze za dobu, kdy za něj odváděno nebylo? (Pojišťovna tuto informaci má). Jsme povinni dělat opravné přehledy? Děkuji

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce a v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.

Jak mají být na sebe navázány tyto položky v JMHZ: 10476, 10477, 10478. Původně jsem měla v JMHZ 10476 a stejnou částku v 10477, nešlo mi odeslat. Následně jsem opravila na 10477 a stejnou částku v 10478 (nemáme žádné zaměstnance jako záchranáře, hasiče...), 10476 prázdná hodnota a takto mi prošlo. Nejsem si stále jistá, jestli jsem odeslala správně. 

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Zaměstnanec má sjednanou DPČ s tím, že mu bude odměna vyplacena až po skončení sjednaného úkolu, a to vždy v prosinci ve výši 5 000 Kč. Rozsah práce je stanoven na maximálně 30 h ročně, měsíčně pracuje v průměru 2,5 h (měsíční výkaz pracovní doby bez odměny). Bude se jednat o ZMR?

Čeští studenti mohou během studia pracovat nebo podnikat i v jiných státech Evropské unie. Jak se v takovém případě určuje jejich účast v systému sociálního zabezpečení, kdo za ně odvádí zdravotní pojištění a na jakou zdravotní péči mají v zahraničí nárok? Přinášíme přehled pravidel vyplývajících z evropských koordinačních předpisů i důvody, proč se vyplatí uzavřít komerční cestovní pojištění.  

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ často představuje ve zdravotním pojištění problémovou oblast, kdy zaměstnavatel musí důsledně zvážit zvolené řešení tak, aby byl ve finále zajištěn postup podle zákona. Musí při souběhu dvou zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ oba zaměstnavatelé? A jak se postupuje v případě, když má zaměstnanec u jednoho ze zaměstnavatelů vykázánu neomluvenou absenci?

  Pracovněprávní aktuality   JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...

Tento článek odpoví například na otázku, do jaké míry je ve zdravotním pojištění přihlašování osoby jako zaměstnance vázáno na výši příjmu nebo na existenci příjmu. Dozvíte se, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, a také o povinnostech pojištěnce jako zaměstnance. Seznámíme se s pravidly platnými pro společníky a jednatele s. r. o. a také s postupy zaměstnavatele v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci při současném výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jehož cílem je zatraktivnit a zefektivnit III. penzijní pilíř a posílit jeho roli jako doplňku ke státním důchodům. Návrh reaguje zejména na nízkou účast mladších ročníků a snaží se zvýšit jejich motivaci k dlouhodobému spoření na stáří. Mezi klíčové změny patří zvýšení státní podpory pro mladé a nezletilé, a to až na 40 % příspěvku, dále nově zavedená možnost částečného výběru prostředků (bez státní podpory) pro osoby ve věku 18 až 36 let, což má zvýšit flexibilitu systému. Návrh současně počítá se snížením poplatků penzijních společností a zavedením povinné strategie životního cyklu, která automaticky přizpůsobí investiční riziko věku účastníka. Zásadní změnou je také postupné ukončení stávajících transformovaných fondů v rámci penzijního připojištění, a to nejpozději do 31. prosince 2036, čímž má dojít k přechodu na dynamičtější a výnosovější formy spoření. Návrh tak reaguje na současný stav, kdy ve třetím pilíři spoří přibližně 3,9 milionu účastníků, avšak podíl mladších osob zůstává nízký. Připomínkové řízení probíhá do 17. června 2026.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení prošla legislativním procesem a po podpisu prezidenta dne 5. června 2026 směřuje k účinnosti; jejím cílem je zastavit další růst měsíčního vyměřovacího základu OSVČ vykonávajících hlavní činnost a zachovat jej od roku 2026 na úrovni 35 % průměrné mzdy.

Jak máme správně odvádět pojistné z odměny členů představenstva bytového družstva, když členská schůze schválí odměnu předsedovi 4 500 Kč? Je možné pak následně vyplácet jen 4 499 Kč a odvádět pouze daň s tím, že se předseda té 1 Kč jakoby vzdá? Představenstvo předává informace o výši odměn správcovské firmě. Tedy si myslí (předseda), že když si nechá vyplácet méně než odsouhlasených 4 500 Kč, vyhne se odvodům na obojí pojistné (je i členem družstva). Já se domnívám, že částka schválená členskou schůzí je částka sjednaná, a proto se sociální pojištění odvádí z jakékoli výše vyplácené odměny, nehledě na to, kolik představenstvo nahlásí k výplatě správcovské firmě. Kdo má pravdu? Shrnu situaci: členská schůze odsouhlasí předsedovi odměnu 4 500 Kč. Představenstvo nechá vyplácet jen 4 499 Kč, je správně: a) odvod na sociální pojištění (sjednaná výše činí 4 500 Kč), na zdravotní pojištění se neodvádí;b) není odvod ani na sociální ani zdravotní pojištění – neřešíme, že členská schůze odsouhlasila odměnu ve výši 4 500 Kč, ale řešíme to, že je vypláceno jen 4 499 Kč).