Pracovněprávní vztahy

Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?

Přešli jsme na elektronické vyplňování daní Prohlášení i Žádosti o roční zúčtování v HR programu. RZD za rok 2025 a Prohlášení na rok 2026 se mělo požádat/učinit do 16. 2. 2026. Zaměstnanec si požádal o provedení ročního zúčtování daně 19. 1. 2026 a k žádosti do programu uložil pouze potvrzení o zaplaceném úroku z úvěru a potvrzení o penzijním připojištění. Mzdová účetní žádost vrátila s tím, že zaměstnanec má doložit hypoteční smlouvu a výpis z katastru i smlouvu o penzijním připojištění. Zaměstnanec však onemocněl a tyto doklady uložil do HR systému až 26. 2. 2026. Mzdová účetní mu odmítá uplatnit slevy na dani, protože část dokladů byla doložena po zákonném termínu. Je její postup správný? Nebo stačí to, že prvotní žádost zaměstnance byla podána v termínu a dokládání dalších dokladů lze uplatnit i po termínu 16. 2. 2026? Někteří zaměstnanci pracují ve firmě delší dobu a doklady při listinném zpracování daní za roky zpět předkládali již dříve, takže by šlo dovodit, že výpis z katastru a smlouva na penzijní připojištění byly již dříve doloženy. Jen to není uloženo do správného data na HR portálu. V programu je audit, takže je vidět, kdy a kdo s žádostí pracoval. Bude datum 26. 2. 2026 akceptovat kontrola z Finančního úřadu, pokud sdělíte, že primární je datum požádání?

Společnost s r. o., ordinace praktické lékařky, má v evidenci zaměstnanců zdravotní sestru, (tato je národnost slovenská, trvalý pobyt v České republice, tzn. český daňový rezident, průkaz totožnosti občanský průkaz slovenský, vydaný na Slovensku, od 6. 12. 2025 je starobním důchodcem vyměřený důchod na ČSSZ) zaměstnankyně má 1. 1. 2026 pokračující pracovní neschopnost, dne 8. 3. 2026 jí skončila pracovní smlouva na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dle § 49 ZP. Následně byla odhlášena formulářem ONZ. Jakým způsobem vyplnit JMHZ za měsíc leden a únor, hrubá mzda je 0, odpracované dny a hodiny 0? V březnu od 1. 3. do 8. 3. je hrubá mzda 0, odpracováno dny a hodiny 0. V době ukončení pracovní smlouvy pracovní neschopnost pokračovala, byla ukončena 15. 3. Do 30. 4. máme povinnost doregistrace zaměstnanců. Uvedený zaměstnanec již není v evidenci seznamu zaměstnanců, takže u něj tuto povinnost nemáme?

Jaký kód uvedu u vzdělání, jestliže mám jen potvrzení o studiu, kde je uvedeno: ukončení studia bez předepsané zkoušky a délka studia od 1. 9. 2010 do 30. 6. 2011? Co budu uvádět, pokud mi zaměstnanec odmítá dodat kopii dokladu o nejvyšším vzdělání? 

Uzavřeli jsme se zaměstnancem dohodu o provedení práce k 1. únoru 2026. V únoru a březnu 2026 zatím nepracoval a neměl žádný příjem z této dohody. K jakému datu ho mám přihlásit v souvislosti s JMHZ, abych získala OIČ a ID zaměstnání od ČSSZ?

Český zaměstnavatel má na Slovensku svoji organizační složku. Čeští zaměstnanci, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s českým zaměstnavatelem (zřizovatelem slovenské organizační složky), dojíždí na pracovní cesty do slovenské organizační složky. A naopak, slovenští zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu uzavřenou se slovenskou organizační složkou, vykonávají pracovní cesty do ČR. Doposavad jsme postupovali tak, že u českých zaměstnanců jsme odváděli v ČR daň z příjmu za práci vykonanou na území ČR. Daň z příjmu za práci vykonanou na území SR jsme odváděli na Slovensku. Sociální a zdravotní pojištění jsme sráželi z celého příjmu českých zaměstnanců podle českých předpisů a odváděli do českého sociálního systému. Analogicky to probíhalo u slovenských zaměstnanců. Z příjmu za jejich práci na území ČR jsme odváděli daň v ČR, odvody na sociální a zdravotní pojištění jsme hradili z jejich celého příjmu na Slovensku. Jak postupovat u těchto zaměstnanců (českých i slovenských) z hlediska JMHZ? A má se slovenská organizační složka zaregistrovat do JMHZ samostatně jako zaměstnavatel?

Dosud jsme ve mzdách nevykazovali návštěvy lékaře zaměstnancem, tento čas evidujeme jako odpracovaný. Je potřeba toto začít ve mzdách uvádět vzhledem k vykazovaným údajům prostřednictvím JMHZ? 

Slovenský občan zaměstnaný v ČR, má slovenskou A1, tzn. sociální a zdravotní pojištění platí na Slovensku. V ČR je zaměstnaný již 10 let, daň ze závislé činnosti platí v ČR, je daňový nerezident. Doposud nebyl přihlášený na ČSSZ, je nutno jej přihlásit z důvodu JMHZ, pokud ano, od kterého data?

Musí se i vyplacené autorské honoráře hlásit v Jednotném hlášení zaměstnavatele? Jde o redaktorské práce (psaní odborných článků a recenzí na výrobky) při hodnocení produktů pro počítačové hry (hardware pro herní počítače). Z těchto honorářů „zaměstnavatel“ (odběratelská firma) odvádí srážkovou 15% daň. Po mojí konzultaci s mzdovou účetní, která ale s těmito honoráři vlastně vůbec nepřijde do styku, zaměstnavatel – odběratel služeb – nemá na základně smluv o autorských honorářích všechny údaje potřebné k vyplnění do JMHZ

V osobním dotazníku zaměstnance nově ve mzdách jsou i údaje o cizincích. Co máme v jednotlivých řádcích napsat?

Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?

Od června 2025 lze podle ZP při mateřské dovolené vykonávat tu samou činnost jako na HPM, ale pouze na základě DPP nebo DPČ. V šestinedělí nelze činnost vykonávat. Takovou informaci jsem dostala na školení. Ale podle informací z ČSSZ to nelze. Nelze údajně vykonávat stejnou činnost na DPP nebo DPČ v době MD, neboť jí z této činnosti plyne peněžitá pomoc v mateřství. Můžete mi to, prosím, ujasnit? Myslela jsem, že novela měla přispět k tomu, aby maminky na MD mohly, pokud o to budou mít zájem ony i zaměstnavatel, nějak vykonávat svojí práci dál a zůstat „v obraze“. Máme vedoucí účtárny, která půjde na MD a má zájem činnost částečně vykonávat dál. Myslela jsem si, že to nově není problém, pokud vytvoříme DPP nebo DPČ, ale údajně stále podle informací ze sociálky je? 

Aby okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele obstálo v případném soudním sporu, nejenom že k němu musí mít zaměstnavatel zákonem předpokládaný důvod, ale je třeba ho zaměstnanci doručit v příslušných lhůtách. Plynutí jedné z nich přitom ovlivňuje i skutečnost, že se protiprávní jednání zaměstnance stalo předmětem šetření jiného orgánu, typicky Policie České republiky.

Předseda výboru SVJ vykonává svou funkci na základě smlouvy o výkonu funkce. Jeho měsíční odměna je 1 000 Kč měsíčně. Zároveň SVJ zaměstnává na DPP pracovníka na úklid. SVJ se již zaregistrovalo jako zaměstnavatel v okamžiku nástupu pracovníka na DPP. Jaké povinnosti se SVJ týkají v souvislosti se spuštěním JMHZ? Musí dohlásit údaje o sobě jako o zaměstnavateli, údaje o pracovníkovi na DPP? Ale musí dohlašovat i údaje o předsedovi výboru a případně proč? Jeho výkon funkce není závislá práce.

Máme od roku 2024 na ÚSSZ nahlášeny dohodáře DPP pod druhem činnosti T. Nyní bude třeba pro JMHZ provést doregistraci zaměstnanců. K tomu dojde s typem akce 3-změna údajů. Pochopila jsem dobře pokyny ČSSZ, že pro atribut „Bližší určení pracovněprávního vztahu“ musím nejdříve podat typ akce 4-Oprava s uvedením „Pracovní vztah specifické skupiny“ a teprve následně typ akce 3 ,kde uvedu do tohoto atributu „Žádné“?

Kraj poskytuje finanční podporu lékařům na podporu specializačního vzdělávání všeobecných lékařů a pediatrů. V návaznosti na stanoviska Finančního úřadu, Zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení vstupuje finanční podpora do vyměřovacího základu pro daň a odvádí se z ní zdravotní pojištění. U této kategorie osob se nejedná o zaměstnance ani volené představitele, členy výborů ani komisí. Prosíme u nich o upřesnění, pod jaký druh činnosti a bližší určení pracovního vztahu tyto osoby zařadit. Lze použít druh činnosti „13 - Osoby s příjmem ze závislé činnosti vyplácené plátcem, u kterého není závislá činnost vykonávána“ a bližší určení pracovního vztahu „žádné“ nebo vidíte jiné zařazení?

Zaměstnanec na soukromém pedagogickém lyceu má učit dramatickou výchovu na základě dohody o provedení práce. Jeho vzdělání bude při nástupu do zaměstnání bakalářské – obor Učitelství pro mateřské školy a současně by již byl studentem v 1. ročníku magisterského programu. Domnívám se, že se musí jednat o studium zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Nevím ale, jestli dramatická výchova je všeobecně – vzdělávací předmět nebo je to umělecký odborný předmět a zda se tedy řídit § 9 nebo § 10 zákona o pedagogických pracovnících. Jaký typ magisterského studia by byl v tomto případě potřeba? Co je dramatická výchova vlastně za předmět: všeobecně – vzdělávací předmět nebo umělecký odborný předmět? Jakým konkrétním ustanovením ZPP se řídit při posuzování kvalifikace tohoto učitele? Jaká by se dala případně v tomto případě použít výjimka z požadované kvalifikace? Záleží na typu pracovněprávního vztahu ve vztahu k požadované kvalifikaci?

Ke změně druhu práce může dojít nejenom na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale dočasně též jednostranným převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci. Co když zaměstnanec odmítne takovou práci konat? Může to pro něho mít nějaké negativní právní následky?

Diskriminace v odměňování patří mezi nejčastější a současně nejcitlivější porušení zásady rovného zacházení v pracovním právu. Článek shrnuje právní rámec rovného odměňování podle zákoníku práce a antidiskriminačního zákona, vysvětluje rozdíl mezi přímou a nepřímou diskriminací a upozorňuje na typické rizikové situace z praxe zaměstnavatelů. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nové evropské směrnice o transparentnosti odměňování a praktickým nástrojům prevence sporů. Text nabízí zaměstnavatelům i HR specialistům konkrétní doporučení, jak nastavit systém odměňování tak, aby odpovídal zákonným požadavkům a současně minimalizoval právní rizika.

V předchozím článku jsme si představili směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její hlavní cíle, kterými jsou zlepšení pracovních podmínek a narovnání informační asymetrie, kterou v platformovém modelu často vytváří algoritmické řízení. V tomto článku se zaměříme na dvě prakticky nejcitlivější části směrnice: vyvratitelnou právní domněnku existence pracovněprávního vztahu a status osob pracujících prostřednictvím platformy, včetně procesu jeho určení. Vzhledem k tomu, že návrh transpozičního zákona zatím není znám, vycházíme při psaní tohoto článku pouze ze znění směrnice.