Pracovněprávní vztahy

Dostali jsme výpověď podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře, kterou nám dal předseda předsavenstva dne 8. 7. 2026 a my jako zaměstnanci ji přijali dne 13. 7. 2026 a ukončili pracovní poměr dne 13. 9. 2026. Bývalý předseda představenstva odsoupil z funkce dne 27. 7. 2026. Nový předseda představenstva rozhodl, že nám zatím vyplatí částečnou mzdu bez odstupného a to splnil, dostali jsme částečnou mzdu bez odstupného dne 12. 10. 2026 s tím, že nový předseda představenstva chce napadnout výpověď z organizačních důvodů podepsanou původním předsedou představenstva. Mzdy byly poslané řádně k odsouhlasení včetně odstupného nové dozorčí radě, ale člen dozorčí rady mi napsal emailem: „pošli mi prosím ty mzdy za září zvlášť a to odstupné zvlášť. Tu mzdu pošlu normálně hned a to odstupné musím poslat přes ty právníky, ať si to vyřeší a dají pokyn k platbě.“ Máme obrátit na inspektorát práce, protože jsme nedostali odstupné a nedostali jsme do dnešního dne žádné vyjádření, ani k ukončení PP, ani vyjádření, proč nám nechtějí vyplatit odstupné, nebo je máme vyzvat k proplacení odstupného datovou schránkou, nebo vše předat právníkovi, který nám to bude vyřizovat?

Došlo k ukončení PP podle § 52 písm. a) – máme dostat odstupné ve výplatním termínu, ale zaměstnavatel nám chce dát dohodu o splátkách odstupného po třech splátkách, je to možné ze strany zaměstnavatele? Obáváme se, abychom o odstupné nepřišli.

Poslanecká sněmovna 14. října 2026 setrvala na původním znění nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní zákon o státní službě z roku 2014. Návrh představuje největší změnu pravidel zaměstnávání státních úředníků za posledních deset let a má zvýšit flexibilitu, snížit administrativní náročnost personálních procesů a více přiblížit právní úpravu zákoníku práce.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od 15. října 2026 mění způsob doručování protokolů o kompletnosti jednotného měsíčního hlášení (JMH). Nově budou tyto protokoly zasílány do datové schránky evidované jako „ID datové schránky pro notifikace“. Změna se týká především zaměstnavatelů a jejich účetních či mzdových zástupců, kteří JMH podávají v zastoupení. Dosud byly protokoly o kompletnosti doručovány vždy do datové schránky zaměstnavatele bez ohledu na to, kdo podání zpracovával. ČSSZ uvádí, že nová úprava má lépe odpovídat běžné praxi, kdy agendu sociálního zabezpečení často zajišťují externí účetní nebo mzdové kanceláře.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozornila obce na postup při evidenci zastupitelů, starostů a místostarostů po volbách do obecních zastupitelstev, které se konají 9. a 10. října 2026. I pokud je do funkce zvolena stejná osoba, je nutné původní evidenci ukončit a v případě nového mandátu ji založit znovu. Informace je důležitá zejména pro mzdové účetní a zaměstnance obcí odpovědné za plnění povinností vůči ČSSZ.

Ne vždy zaměstnanci dodržují své povinnosti. Ne vždy mají požadovaný výkon. Zákon v obou případech umožňuje zaměstnavateli přijmout pracovněprávní opatření ve formě výtky. Ta otevírá cestu k následné možnosti ukončení pracovního poměru výpovědí. Je proto důležité, aby byla výtka správně připravena a předána. To je v praxi častým předmětem chyb.

Kdy se zdánlivý outsourcing může stát zastřeným zprostředkováním zaměstnání, tedy nelegálním pronájmem pracovní síly mimo režim agenturního zaměstnávání? Mgr. Jakub Lejsek se zaměřuje na znaky, podle nichž inspekce práce a soudy posuzují skutečný obsah spolupráce, odpovědnost dodavatelů i objednatelů, hrozící sankce a aktuální kontrolní praxi. Součástí jeho článku jsou také praktická doporučení, jak nastavit externí spolupráci v souladu se zákonem.

  Pokud snižujeme systemizovaná míst např. v oddělení služeb čtenářům, můžeme přemístit  kolegy a kolegyně, kteří mají v pracovní smlouvě sjednán druh práce „knihovník“, v katalogu práce 2.03.01 Knihovník, do oddělení akvizice, katalogizace, kde máme neobsazená místa? Stále je zachován druh práce Knihovník, jen se bude lišit, resp. předávat nový popis práce. Je v souladu se zákonem takto přemístit zaměstnance na systemizované místo s nižší/vyšší platovou třídou (zaměstnavatel se řídí NV 341/2017)? Ráda bych vyvrátila domněnku, že by tito zaměstnanci měli nárok na výpověď z organizačních důvodů s nárokem na odstupné. Domnívám se, že ne, protože jejich druh práce je pro zaměstnavatele stále potřebný, ale v jiném oddělení v rámci organizační struktury.   

Hromadné propouštění představuje jeden z těch komplexnějších procesů v pracovním právu, který klade na zaměstnavatele řadu právních povinností i organizačních úskalí. Nezvládnutí správného postupu může vést k prodloužení pracovního poměru dotčených zaměstnanců, ke zvýšení nákladů spojených s propouštěním a k dalším negativním důsledkům. V tomto článku se zaměřujeme na právní rámec hromadného propouštění, jak v rámci hromadného propouštění z hlediska zaměstnavatele správně postupovat, jaké má zaměstnavatel povinnosti vůči zaměstnancům, zástupcům zaměstnanců nebo Úřadu práce ČR. Článek je úvodním ze dvou připravovaných příspěvků – v tom následujícím se budeme věnovat některým praktickým aspektům hromadného propouštění a jeho součástí budou také vzorové dokumenty pro provedení celým procesem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo finální podobu změn Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které začnou platit od 1. ledna 2027. Úpravy reagují na novou českou i evropskou legislativu a zároveň zohledňují zkušenosti z dosavadního fungování systému. Technické podklady jsou již k dispozici dodavatelům mzdových a personálních systémů, aby mohli změny včas promítnout do svých řešení.

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru dne 1. 1. 2027, lze sjednat v pracovní smlouvě dobu určitou po dobu trvání zakázky, nejdéle však do 31. 12. 2029? Tzn. pokud by zakázka skončila např. 31. 12. 2028 můžeme se zaměstnancem k tomuto datu ukončit pracovní poměr jako pracovní poměr sjednaný na dobu určitou?

Zákoník práce v § 56 odst. 2 uvádí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku nemůže dále pracovat bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Tuto náhradu (za 2 měsíce) vyplatím v poslední mzdě zaměstnance. Z této náhrady odvádím, ZP, SP, daň. Je to takto správně? Spadá tato mzdová složka do OON nebo k ní přihlédnout jako k překážce na straně zaměstnavatele?

Jak budeme správně postupovat při registraci u obecních zastupitelů, kteří budou nově zvolení do funkce obecního zastupitele a jak budeme postupovat u zastupitelů, kteří budou pokračovat (opětovné zvolení). Pro registraci nelze vědět dopředu. Při minulých volbách bylo zahájení činnosti ode dne zvolení tj. ode dne kdy bylo ukončené sčítání hlasů.

Aby mělo odvolání z vedoucího pracovního místa své účinky, musí být zaměstnanci řádně doručeno. Může se tak stát osobním předáním písemnosti na pracovišti zaměstnavatele. Co ale rozumět tímto pracovištěm, pokud k odvolání přistupuje jako oprávněná osoba zřizovatel?

Česká správa sociálního zabezpečení společně s příslušnými územními správami sociálního zabezpečení aktuálně oslovuje zaměstnavatele vedené v evidenci zaměstnavatelů podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Cílem této iniciativy je upozornit na případné nesplněné povinnosti a poskytnout zaměstnavatelům možnost napravit zjištěné nedostatky dobrovolně ještě před zahájením standardních postupů podle zákona o JMHZ. Pokud jste obdrželi výzvu od ČSSZ, doporučujeme její obsah neprodleně prověřit a případné chybějící údaje či povinnosti co nejdříve doplnit. Tím lze předejít následným administrativním krokům ze strany správy sociálního zabezpečení.

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o daních z příjmů a zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele dojde od 1. ledna 2027 ke změně ve vykazování některých příjmů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Náhrada ušlého výdělku (tzv. svědečné) poskytovaná orgánem veřejné moci osobám, které se účastní úkonů řízení (svědci), bude nově osvobozena od daně z příjmů. Osoby, kterým bude orgán veřejné moci vyplácet pouze tento příjem, zároveň nebudou pro účely JMHZ považovány za zaměstnance tohoto orgánu veřejné moci. Orgány veřejné moci tedy nebudou muset osoby, kterým v určitém měsíci poskytly pouze příjem v podobě svědečného, přihlásit jako své zaměstnance do evidence zaměstnanců. Příjem v podobě svědečného zároveň nebude povinné sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení. Změna se vztahuje výhradně na náhradu ušlého výdělku poskytovanou přímo orgánem veřejné moci. Netýká se mzdy ani náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem zaměstnanci, které budou i nadále podléhat běžnému režimu zdanění a sdělování prostřednictvím měsíčního hlášení. Finanční správa ČR současně informuje, že s ohledem na očekávané legislativní změny nebude již během roku 2026 vyžadovat sdělování těchto příjmů ani údajů o jejich příjemcích prostřednictvím JMHZ. Upozornění České správy sociálního zabezpečení:Tento postup se nevztahuje na situaci, kdy je svědkovi vyplacen příjem ve výši, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Při vzniku účasti na pojištění je osobu, které je vyplaceno svědečné jako náhrada příjmu ze zaměstnání, do konce roku 2026 vždy povinností do evidence zaměstnanců podle JMHZ přihlásit a podat za ni měsíční hlášení.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Poslancům vrátil i související novelu, která bere hlavě státu pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Naopak i přes výhrady podepsal novelu stavebního zákona a také zákon, který od příštího roku opět zavádí elektronickou evidenci tržeb (EET). Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně na přehlasování veta dost hlasů.

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila praktickou pomůcku k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Materiál vysvětluje nejčastější kombinace řádných, opravných a storno podání a zároveň popisuje, jak správně interpretovat protokoly o jejich zpracování. Dokument má zaměstnavatelům usnadnit orientaci v novém systému hlášení a vyhnout se chybám při opravách podání.

Pokud si OSVČ potřebuje ke své samostatné činnosti přivydělat, je sice celoroční zaměstnání na zkrácený úvazek časově náročnější, z daňového, důchodového i nemocenského hlediska však může být výhodnější než krátkodobé brigády na dohodu o provedení práce. Zaměstnání na zkrácený úvazek zpravidla zakládá účast na nemocenském i důchodovém pojištění a může znamenat, že samostatná výdělečná činnost bude posuzována jako vedlejší.

Zastupitel, místostarosta nebo starosta může současně pracovat pro obec jako účetní, pokud jeho pracovní náplň nezahrnuje výkon státní správy. Samotné vedení účetnictví obce totiž mezi činnosti státní správy nepatří a zpravidla nepředstavuje překážku pro výkon volené funkce. Podle Ministerstva financí je při posuzování konkrétních případů rozhodující skutečný obsah vykonávané práce. Odlišná situace může nastat u zaměstnanců, kteří vedle účetní agendy vykonávají také úkoly v přenesené působnosti obce, například v oblasti evidence obyvatel nebo ověřování podpisů a listin. O případné neslučitelnosti mandátu s pracovním poměrem rozhoduje zastupitelstvo obce. Současný výkon účetní a volené funkce nevylučují ani pravidla finanční kontroly. Obec však musí zajistit oddělení jednotlivých kontrolních a schvalovacích rolí. Účetní může vést účetnictví, zpracovávat doklady nebo připravovat podklady pro hospodaření obce, nesmí však docházet ke střetu funkcí, které mají být podle právních předpisů vykonávány odděleně. Zdroj: Ministerstvo financí ČR