Pracovněprávní vztahy

Máme zaměstnance, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. Jeho přímý nadřízený by mu rád změnil pracovní pozici a současně požaduje, aby byl nový pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Jakým způsobem lze tuto situaci řešit v souladu s pracovněprávními předpisy? 

Má mzdová účetní povinnost informovat nadřízeného/vedení o existenci exekuce a dalších záležitostech, které se týkají soukromí zaměstnanců? Např. pokud obdrží výzvu od PČR k doložení příjmů zaměstnance apod.? Zdůrazňuji, že se nejedná o situace, které souvisí s porušováním předpisů ve firmě, ale o čistě soukromé záležitosti.

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den než odvody?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Bude se povinný příspěvek na doplňkové penzijní pojištění uvádět na ř. 10, pokud smlouva zaměstnance byla uzavřena od nebo po 1. 1. 2024? A platí pro zaměstnance stejné povinnosti, pokud si tuto smlouvu, na kterou zaměstnavatel povinně zasílal 4 % z VZ, sám předčasně zruší? 

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Zaměstnankyně měla v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem v ČR původně místo výkonu práce v ČR, ale po rodičovské dovolené uzavřela se zaměstnavatelem dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém se místo výkonu práce přesunulo na adresu jejího bydliště na Slovensku. Zaměstnavatel (česká společnost bez pobočky na Slovensku) se tam přihlásil jako zaměstnavatel pro účely daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Práce je ze 100 % vykonávána na Slovensku. Mzdu zpracovává externí firma na Slovensku. V ČR jsme ji na ČSSZ „odhlásili“ kódem 10 Skončení příslušnosti k českým předpisům. Podle služby ČSSZ stále figuruje v seznamu zaměstnanců. Je třeba zahrnovat informace o této zaměstnankyni do JMHZ, nebo měla být příp. odhlášena kódem 2 Skončení zaměstnání?

Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech: Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod? Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod? 

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Pracuji jako externí mzdová účetní v restauračním zařízení. Doložení nejvyššího dosaženého vzdělání certifikátem, popř. doložení vzdělání závěrečným vysvědčením pro JMHZ platí pro všechny organizace a všechny druhy pracovních poměrů? Je dost nereálné, aby zaměstnanci restauračního zařízení tyto doklady doložili, je zde mimo jiné velká fluktuace atd.). Jak postupovat v případě nedoložení těchto a dalších údajů zaměstnancem?

Jak vykazovat postavení v zaměstnání – položka ID 10249 – u jednatelů a společníků s. r. o.? Pokud je jednatel nebo společník zaměstnán například jako Projektant, tak bych použila kód 1111 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud je společník s. r. o. zaměstnán jako poradce na pár hodin v měsíci na DPP, pak kód 1221 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) bych použila pouze pro placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, nebo pokud je jednatel nebo společník zaměstnán jako ředitel. Je to takto správně? Nebo veškeré smlouvy s jednateli a společníky spadají pod kód 2210? 

Do jaké skupiny přiřadit majitele/jednatele právnické osoby, který je v této společnosti zaměstnán na základě DPČ? Zda pod skupinu 12-Zaměstnanci pracující na základě DPČ nebo pod skupinu 22-Zaměstnavatelé, právnické osoby? 

Redakce internetového portálu platí přispěvovatelům honoráře za poskytnutné články, tj. příspěvky. Tyto honoráře řadí do kategorie „příspěvky do novin a časopisů“ a dosud z hrubé částky srážela srážkovou daň, neboť jde o částky cca do 2 000 Kč. hrubého za měsíc. Má v souvislosti s odvody srážkové daně z těchto honorářů nějaké povinnosti vzhledem k JMHZ?

Musí zaměstnanec doložit nějakým dokumentem – vysvědčení, výuční list atd. – svoje dosažené vzdělání, nebo stačí prohlášení, že např. dosáhl úplného středního vzdělání? 

Na novém školení jsme se dozvěděli, že součástí JMHZ je i datum Úhrady mzdy, ale bohužel přednášející neměla žádné podrobné vysvětlění. Znamená to, že JMHZ můžu odesílat až po úhradě mezd a odvodů? A jak postupovat v případě, že součástí mezd jsou i hotovostní výplaty DPPP a zaměstnanci si je do 20. v měsíci nevyzvednou? Odeslat bez úhrad? 

Takzvaná flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 přinesla revoluční změnu ohledně délky a běhu výpovědní doby. Byly zavedeny dvě délky výpovědní doby a po desítkách let došlo ke změně pravidel o běhu výpovědní doby. Výpovědní doba již nezačíná běžet od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi z pracovního poměru, nýbrž již dnem doručení výpovědi. Zákonodárce zároveň explicitně připustil možnost sjednat si jak delší výpovědní dobu, tak i jiná pravidla pro její běh. Novela k tomuto bodu ale neobsahuje žádné přechodné ustanovení. V praxi tak vyvstala otázka: jaký význam mají dříve uzavřené pracovní smlouvy obsahující ujednání o délce a běhu výpovědní doby? Nadále obstojí, či se od 1. června 2025 automaticky „přepisují“ zákonnou úpravou? Jaký je rozsah autonomie vůle smluvních stran? Následující text se těmto otázkám detailně věnuje a nabízí odpověď, která by měla poskytnout jistotu jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Česká republika musí do 2. 12. 2026 implementovat směrnici (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Důvodem přijetí této směrnice je výrazný nárůst pracovníků tzv. gig ekonomiky, který nyní v celé EU odhadem přesahuje 45 milionů osob. Jelikož směrnice přináší zásadní změny, představíme vám v tomto třídílném seriálu její hlavní prvky a praktické dopady jak pro digitální pracovní platformy, tak pro platformové pracovníky. V článku vycházíme výhradně z textu směrnice, jelikož návrh implementačního zákona nebyl zatím zveřejněn.

Výkladové stanovisko XXXVII. - 25. Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Kolíně v listopadu 2025

Firma, s. r. o., přispívá svým zaměstnancům na penzijní pojištění. Nyní dvě zaměstnankyně, kterým se přispívá, nastupují na peněžitou pomoc v mateřství a posléze na rodičovský příspěvek. Může i těmto zaměstnankyním i nadále po dobu mateřské a rodičovského příspěvku přispívat firma na penzijní pojištění? Zaměstnanecký poměr trvá, ale žádné příjmy dle § 6 pobírat po dobu mateřské a rodičovské nebudou.