Pracovněprávní vztahy

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Švarcsystém představuje dlouhodobě problematický institut na pomezí pracovního a obchodního práva. Přestože je jeho zákaz v českém právu zakotven již řadu let, hranice mezi legální spoluprací s osobami samostatně výdělečně...

Řediteli školy končí 6letá lhůta výkonu práce 31. 7. 2030. Ze zdravotních důvodu by chtěl ukončit funkci ředitele k 31.12.2026 s tím, že by ještě nějakou dobu zůstal ve funkci zástupce, případně vyučujícího učitele na této škole. Kdy musí zřizovatel vyhlásit konkurz na místo nového ředitele? Je to v období červenec - srpen - září 2026?

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Sněmovna během čtvrteční mimořádné schůze hlasuje o potenciálním nahrazení služebního zákona zákonem o státních zaměstnancích, což opozice odmítá a kritizuje. Na programu je i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) má nový zákon o státních zaměstnancích posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů. Opozice se obává ohrožení nezávislosti úřadů a zvětšení prostoru pro korupci. Legislativa má urychlit přijímání a odchody lidí ve státní správě, což podle koalice přinese i úspory. Předseda STAN Vít Rakušan poukázal na to, že zákon o státních zaměstnancích ruší služební komisi, ke které se úředníci mohou odvolat v případě vyhození z práce. Dodal, že pokud by legislativa v tomto znění vstoupila v planost, tak by státním zaměstnancům zůstala pouze možnost se soudit. „Jak je zákon představen, tak není žádnou revolucí,“ míní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zmínil, že zákon mění poměr služební na poměr pracovní. „Není to něco, co by zhoršovalo ochranu zaměstnanců, protože soudní ochrana zůstává zachována,“ míní. Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Zdroj: ČT24, redakčně zkráceno

Od 1. 1. 2026 máme v platnosti nové nařízení vlády, které stanovuje povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech. V § 7 písm. b) je řečeno, že zdravotní pojišťovně má být odeslán záznam o pracovním úrazu do 15 pracovních dní. Ovšem zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 45 odst. 4 říká, že kopie záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc mají být zdravotní pojišťovně zaslané nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Kterou lhůtou/dobou se máme tedy řídit? Nebo si máme vždy spočítat, která uplyne dříve a té se držet? 

V novele zákona o sociálním pojištění je napsáno, že v měsíci, kdy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnanci povinný příspěvek na produkty na stáří, protože pracuje v riziku kategorie 3, a souběžně přitom pracuje i v riziku kategorie 4, tak se na něj pohlíží při stanovení vyměřovacího základu na sociální pojištění, jako by v kategorii 4 nepracoval. Vztahuje se toto pouze na měsíce, kdy odpracuje v riziku kategorie 3 alespoň 3 směny, nebo se to vztahuje i na měsíce, kdy odpracuje třeba pouze 1 směnu?

Dle § 5a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě souběhu činnosti člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (JHZS) a výkonu rizikové práce ve III. kategorii (zátěž teplem) u téhož zaměstnavatele, by se měl pro účely odst. 1 a 2 uvedeného zákona zaměstnanec v daném měsíci považovat za zaměstnance, který nevykonává činnosti člena JHZS podniku (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní podmínky pro výplatu povinného příspěvku). Zaměstnavateli zůstane povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, avšak nebude navyšovat vyměřovací základ. Má tento souběh vliv na důchodové pojištění zaměstnance – člena JHZS? Má tedy zaměstnavatel i v měsíci, kdy podnikový hasič splní podmínku výkonu 3 směn rizikové práce ve III. kategorii vykazovat za příslušný měsíc počet odpracovaných hodin rozhodných pro stanovení snížené věkové hranice pro nárok na starobní důchod? 

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný od 14. 6. 2025 a nemoc stále trvá. K 31. 12. 2025 bylo jeho pracovní místo zrušeno z důvodu změny organizační struktury. Zaměstnanci byla nabídnuta jiná práce na kratší úvazek, zaměstnanec ale tuto práci nepřijal. Zaměstnanec má 142 hodin nevyčerpané dovolené z roku 2025. Když zaměstnanec ukončí svou pracovní neschopnost dne 17. 3. 2026, zaměstnavatel mu následující den 18. 3. 2026 doručí výpověď z organizačních důvodů. Zaměstnanec tedy bude po dobu 2 měsíců na překážce na straně zaměstnavatele. Může mu zaměstnavatel nařídit čerpání dovolené v rozsahu 142 hodin? Z jakého průměrného výdělku pak budeme počítat odstupné? 

Co se stane, když překročíte limit 300 odpracovaných hodin na dohodu o provedení práce za kalendářní rok? Kde tyto skutečnosti nahlásit nebo jak postupovat? 

Jak přihlásit kategorie zaměstnanců (odměňovaných osob příjmy ze závislé činnosti), kteří zatím nejsou v registru ČSSZ? Jde o to, že zpracováváme mzdy pro veřejnou správu a v registu nám chybí kolem 300 osob (neuvolnění členové obecních zastupitelstev, členové obecních komisí, kteří nejsou zastupitelé ap.) Na tyto činnosti jsme zatím nenašli kódy pro druh pracovního vztahu, nejsou sociálně pojištění. Bohužel v dubnu už se to nebude stíhat napsat přes e-portál nebo jiný program k tomu určený.

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je výjimečný způsob, jak se se zaměstnancem rozloučit. Důvodem takového postupu může být za určitých okolností i to, že zaměstnanec útočí na majetek zaměstnavatele, případně jedná v rozporu s jeho oprávněnými zájmy.

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026? 

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Jak postupovat při odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u zaměstnance - cizince, za kterého posíláme odvody zdravotního i sociálního pojištění na Slovensko (dle potvrzení A1)? Jeho vyměřovací základ v ČR je nula. Víme, že: základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Flexicurita, tedy termín kombinující pojem flexibility (angl. flexibility) a jistoty (angl. security), označuje rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálními jistotami zaměstnanců. Právě zvýšení flexibility pracovního trhu bylo hlavní motivací řady změn zavedených flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce zejména v oblasti ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele (prodloužení maximální zkušební doby nebo zkrácení výpovědních dob u některých výpovědních důvodů). Tyto změny, pro zaměstnance zpravidla nevýhodné, zákonodárce jako součást flexinovely kompenzoval v mnoha ohledech výhodnější právní úpravou v oblasti podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace a dalšími změnami zákona o zaměstnanosti , tj. posílením security. Právě těmito novinkami, které platí od 1. 1. 2026, se zabývá náš článek.

Jedná se o zaměstnance v malých firmách, kde má zaměstnanec ve smlouvě několik profesí současně například: Obchodní manažer + Vedoucí managementu kvality ISO 9001 + Fakturant + Pokladní + Vedoucí skladu. Jak určit profesi (ID 10234) dle národní klasifikace zaměstnání CZ-ISCO? Uvést profesi, kterou vykonává nejčastěji v rámci pracovní doby? Více než jeden kód není možné uvést. A jak v souvislosti s určením profese postupovat při vyplnění položky ID 10235 Název pozice? Má se vyplnit skutečně výčet profesí z pracovní smlouvy (v nějakých zkratkách, protože celé se nevejde) nebo jen to co odpovídá profesi, abychom předešli nějakým chybovým hlášením, že profese neodpovídá názvu pozice?

Máme studenty, brigádníky, kteří u nás pracují na DPP, mají podepsané Prohlášení a nemají žádné další příjmy (nemají povinnost podávat DPFO). Prakticky byla odvedena nulová daň, protože vše pokryla sleva na poplatníka. Je tedy ze zákona povinné z jejich strany zažádat o roční zúčtování, když nemají žádné další slevy a odečty, nebo mají podat daňové přiznání?

Dle § 34b odst. 2 zákoníku práce neplatí omezení výkonu stejně druhově vymezených prací u téhož zaměstnavatele pro právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, který byl uzavřen na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. Máme si vysvětlit toto omezení tak, že na dobu čerpání mateřské dovolené se omezení vztahuje, avšak bude-li otcem dítěte čerpána rodičovská dovolená v rozsahu doby, po kterou je matka oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, mohl by tento zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vykonávat práce stejně druhově vymezené na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?