Pracovněprávní vztahy

Zajímá mě výklad pojmu „rozhodné období“ pro účely nabídkové povinnosti. Uvedu na příkladu: Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace organizační složky státu se vzdá funkce k 20. 10. 2026 v souladu s § 73a ZP. Zaměstnavatel, reprezentovaný nadřízeným, předává obdrženou listinu na personální oddělení. Personální oddělení projde volná systemizovaná místa k datu 20. 10. 2026 a samozřejmě zohledňuje již proces rozjednaných nástupů, které jsou ve fázi před podpisem pracovní smlouvy, výběrové řízení proběhlo a teď se řeší administrativa s nástupem do PP od 1. 11. 2026. Tato místa nenabízí, přestože odpovídají zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Ale tam, kde je prozatím pouze vyhlášen inzerát, tato místa do nabídkové povinnosti personální oddělení zařadí. Do 21. 10. 2026 tedy máme připravenu nabídkovou povinnost, nabídka je podepsaná statutárním orgánem. Personální oddělení vyzve dotčeného zaměstnance, aby se dostavil na pracoviště za účelem předání nabídkové povinnosti. Osoba nereaguje na opakované výzvy, přestože má stále funkční pracovní e-mail i mobil. Nabídkovou povinnost tak zaměstnavatel zasílá poštou. Dotčená osoba je stále na překážkách na straně zaměstnavatele, ale nereaguje na telefonáty ani e-maily ze zaměstnání, kdy ji její vedoucí kontaktoval, aby řádně předala stav plnění úkolů. Doručení nabídkové povinnosti nakonec proběhne až fikcí doručením, od této chvíle běží lhůta na vyjádření, kterou stanovil zaměstnavatel na 3 kalendářní dny od doručení v samotném dopise – nabídkové povinnosti. Pokud se za tu dobu, než se zaměstnanec vyjádří, nebo než uplyne bez odpovědi lhůta, rozšíří počet volných míst odpovídajících zdravotnímu stavu a kvalifikaci, je nutné je donabízet, tj. rozšiřovat původní nabídkovou povinnost, protože rozhodné období stále není ukončeno? Zároveň může takto zaměstnanec „vyghostit“ zaměstnavatele a neuposlechnout výzvu k dostavení se na pracoviště? Protože situace se pak opakovala i pro situaci předání výpovědi z důvodu fikce nadbytečnosti. Zaměstnanec neuposlechl výzvu zaměstnavatele a nedostavil se. Jaké má zaměstnavatel možnosti? Přece nebudeme zaměstnanci neposkytujícímu součinnost k vyřízení pracovněprávního vztahu psát vytýkací dopisy, tím si nepomůžeme. Upozorňuji, že po novele zákoníku práce, se tímto stále prodlužuje doba, kdy je zaměstnanec na překážkách a ještě nezačala běžet ani výpovědní lhůta, protože výpověď nebyla doručena a zase leží na poště. 

Zaměstnankyně pracuje u stejné firmy (jedno IČ) na hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce. Musí se posílat na ÚP zvlášť příjmy z hlavního pracovního poměru a zvlášť z dohody o provedení práce, i když má zaměstnankyně uvedeny oba příjmy dle zákona (z dohody i z hlavního pracovního poměru) na jedné výplatní pásce? ÚP prý zablokoval výplatu, protože nebyly zvlášť odeslány příjmy z DPP. Shodou okolností zaměstnankyně na DPP ve 3. čtvrtletí neobdržela žádnou odměnu. Měly se prý poslat nulové příjmy. Je to pravda? Nezdá se mi to správné, protože, jak jsem psala dříve, pracuje u stejné organizace s jedním shodným IČ. To, že tu máme JMHZ přece nemění dřívější praxi, tj. uvedení mzdy a odměny na jednom potvrzení, nebo se mýlím?

Pokud zaměstnavatel přijal rozhodnutí o organizační změně v říjnu 2026, s tím, že tato změna (zrušení pracovní pozice) nabývá účinnost od 1. ledna 2027, může pracovní poměr zaměstnance skončit výpovědí nejdříve 31. 12. 2026 aby byla zajištěna příčinná souvislost. To znamená, že výpověď je možné zaměstnanci předat nejdříve 31. 10. 2026, aby byla dodržena příčinná souvislost s organizační změnou. Je možné od tohoto data (31. 10. 2026) ukončit pracovní poměr i dohodou ke kterémukoli dni listopadu či prosince nebo i rovnou k 31. 10. 2026 a této dohodě nemusí předcházet formální předání výpovědi (konkrétní listiny)? Konkrétní situace: byla přijata organizační změna, zaměstnanec byl 31. 10. 2026 o této změně informován a bylo mu sděleno, že mu dnes (31. 10. 2026) bude předána výpověď, ale došlo k dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, že místo výpovědi se shodnou na dohodě o ukončení pracovního poměru, kterou podepíší 31. 10. 2026. V dohodě se mohou dohodnout, že pracovní poměr skončí kdykoli mezi 30. 10. a 31. 12. 2026. Uvažujeme správně?

Transparentní odměňování, kontroly inspekce práce, využívání umělé inteligence nebo stále se měnící pracovněprávní legislativa. To jsou jen některá z témat, která dnes zaměstnavatelé řeší téměř na denní bázi. O nejčastějších chybách, rizicích i zkušenostech z praxe jsme hovořili s JUDr. Irenou Valíčkovou a JUDr. Adamem Valíčkem, zakladateli advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

Společnost Pivovary Staropramen během roku 2027 ukončí výrobu piva v ostravském pivovaru Ostravar a produkci přesune do závodu na pražském Smíchově. Změna se dotkne přibližně 120 zaměstnanců ve výrobě. Značka Ostravar na trhu zůstane, pivo se však již nebude vařit v Ostravě, kde má tradici od roku 1897.

Dostali jsme výpověď podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře, kterou nám dal předseda předsavenstva dne 8. 7. 2026 a my jako zaměstnanci ji přijali dne 13. 7. 2026 a ukončili pracovní poměr dne 13. 9. 2026. Bývalý předseda představenstva odsoupil z funkce dne 27. 7. 2026. Nový předseda představenstva rozhodl, že nám zatím vyplatí částečnou mzdu bez odstupného a to splnil, dostali jsme částečnou mzdu bez odstupného dne 12. 10. 2026 s tím, že nový předseda představenstva chce napadnout výpověď z organizačních důvodů podepsanou původním předsedou představenstva. Mzdy byly poslané řádně k odsouhlasení včetně odstupného nové dozorčí radě, ale člen dozorčí rady mi napsal emailem: „pošli mi prosím ty mzdy za září zvlášť a to odstupné zvlášť. Tu mzdu pošlu normálně hned a to odstupné musím poslat přes ty právníky, ať si to vyřeší a dají pokyn k platbě.“ Máme obrátit na inspektorát práce, protože jsme nedostali odstupné a nedostali jsme do dnešního dne žádné vyjádření, ani k ukončení PP, ani vyjádření, proč nám nechtějí vyplatit odstupné, nebo je máme vyzvat k proplacení odstupného datovou schránkou, nebo vše předat právníkovi, který nám to bude vyřizovat?

Došlo k ukončení PP podle § 52 písm. a) – máme dostat odstupné ve výplatním termínu, ale zaměstnavatel nám chce dát dohodu o splátkách odstupného po třech splátkách, je to možné ze strany zaměstnavatele? Obáváme se, abychom o odstupné nepřišli.

Poslanecká sněmovna 14. října 2026 setrvala na původním znění nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní zákon o státní službě z roku 2014. Návrh představuje největší změnu pravidel zaměstnávání státních úředníků za posledních deset let a má zvýšit flexibilitu, snížit administrativní náročnost personálních procesů a více přiblížit právní úpravu zákoníku práce.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od 15. října 2026 mění způsob doručování protokolů o kompletnosti jednotného měsíčního hlášení (JMH). Nově budou tyto protokoly zasílány do datové schránky evidované jako „ID datové schránky pro notifikace“. Změna se týká především zaměstnavatelů a jejich účetních či mzdových zástupců, kteří JMH podávají v zastoupení. Dosud byly protokoly o kompletnosti doručovány vždy do datové schránky zaměstnavatele bez ohledu na to, kdo podání zpracovával. ČSSZ uvádí, že nová úprava má lépe odpovídat běžné praxi, kdy agendu sociálního zabezpečení často zajišťují externí účetní nebo mzdové kanceláře.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozornila obce na postup při evidenci zastupitelů, starostů a místostarostů po volbách do obecních zastupitelstev, které se konají 9. a 10. října 2026. I pokud je do funkce zvolena stejná osoba, je nutné původní evidenci ukončit a v případě nového mandátu ji založit znovu. Informace je důležitá zejména pro mzdové účetní a zaměstnance obcí odpovědné za plnění povinností vůči ČSSZ.

Ne vždy zaměstnanci dodržují své povinnosti. Ne vždy mají požadovaný výkon. Zákon v obou případech umožňuje zaměstnavateli přijmout pracovněprávní opatření ve formě výtky. Ta otevírá cestu k následné možnosti ukončení pracovního poměru výpovědí. Je proto důležité, aby byla výtka správně připravena a předána. To je v praxi častým předmětem chyb.

Kdy se zdánlivý outsourcing může stát zastřeným zprostředkováním zaměstnání, tedy nelegálním pronájmem pracovní síly mimo režim agenturního zaměstnávání? Mgr. Jakub Lejsek se zaměřuje na znaky, podle nichž inspekce práce a soudy posuzují skutečný obsah spolupráce, odpovědnost dodavatelů i objednatelů, hrozící sankce a aktuální kontrolní praxi. Součástí jeho článku jsou také praktická doporučení, jak nastavit externí spolupráci v souladu se zákonem.

  Pokud snižujeme systemizovaná míst např. v oddělení služeb čtenářům, můžeme přemístit  kolegy a kolegyně, kteří mají v pracovní smlouvě sjednán druh práce „knihovník“, v katalogu práce 2.03.01 Knihovník, do oddělení akvizice, katalogizace, kde máme neobsazená místa? Stále je zachován druh práce Knihovník, jen se bude lišit, resp. předávat nový popis práce. Je v souladu se zákonem takto přemístit zaměstnance na systemizované místo s nižší/vyšší platovou třídou (zaměstnavatel se řídí NV 341/2017)? Ráda bych vyvrátila domněnku, že by tito zaměstnanci měli nárok na výpověď z organizačních důvodů s nárokem na odstupné. Domnívám se, že ne, protože jejich druh práce je pro zaměstnavatele stále potřebný, ale v jiném oddělení v rámci organizační struktury.   

Hromadné propouštění představuje jeden z těch komplexnějších procesů v pracovním právu, který klade na zaměstnavatele řadu právních povinností i organizačních úskalí. Nezvládnutí správného postupu může vést k prodloužení pracovního poměru dotčených zaměstnanců, ke zvýšení nákladů spojených s propouštěním a k dalším negativním důsledkům. V tomto článku se zaměřujeme na právní rámec hromadného propouštění, jak v rámci hromadného propouštění z hlediska zaměstnavatele správně postupovat, jaké má zaměstnavatel povinnosti vůči zaměstnancům, zástupcům zaměstnanců nebo Úřadu práce ČR. Článek je úvodním ze dvou připravovaných příspěvků – v tom následujícím se budeme věnovat některým praktickým aspektům hromadného propouštění a jeho součástí budou také vzorové dokumenty pro provedení celým procesem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo finální podobu změn Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které začnou platit od 1. ledna 2027. Úpravy reagují na novou českou i evropskou legislativu a zároveň zohledňují zkušenosti z dosavadního fungování systému. Technické podklady jsou již k dispozici dodavatelům mzdových a personálních systémů, aby mohli změny včas promítnout do svých řešení.

Zákoník práce v § 56 odst. 2 uvádí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku nemůže dále pracovat bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Tuto náhradu (za 2 měsíce) vyplatím v poslední mzdě zaměstnance. Z této náhrady odvádím, ZP, SP, daň. Je to takto správně? Spadá tato mzdová složka do OON nebo k ní přihlédnout jako k překážce na straně zaměstnavatele?

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru dne 1. 1. 2027, lze sjednat v pracovní smlouvě dobu určitou po dobu trvání zakázky, nejdéle však do 31. 12. 2029? Tzn. pokud by zakázka skončila např. 31. 12. 2028 můžeme se zaměstnancem k tomuto datu ukončit pracovní poměr jako pracovní poměr sjednaný na dobu určitou?

Jak budeme správně postupovat při registraci u obecních zastupitelů, kteří budou nově zvolení do funkce obecního zastupitele a jak budeme postupovat u zastupitelů, kteří budou pokračovat (opětovné zvolení). Pro registraci nelze vědět dopředu. Při minulých volbách bylo zahájení činnosti ode dne zvolení tj. ode dne kdy bylo ukončené sčítání hlasů.

Aby mělo odvolání z vedoucího pracovního místa své účinky, musí být zaměstnanci řádně doručeno. Může se tak stát osobním předáním písemnosti na pracovišti zaměstnavatele. Co ale rozumět tímto pracovištěm, pokud k odvolání přistupuje jako oprávněná osoba zřizovatel?

Česká správa sociálního zabezpečení společně s příslušnými územními správami sociálního zabezpečení aktuálně oslovuje zaměstnavatele vedené v evidenci zaměstnavatelů podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Cílem této iniciativy je upozornit na případné nesplněné povinnosti a poskytnout zaměstnavatelům možnost napravit zjištěné nedostatky dobrovolně ještě před zahájením standardních postupů podle zákona o JMHZ. Pokud jste obdrželi výzvu od ČSSZ, doporučujeme její obsah neprodleně prověřit a případné chybějící údaje či povinnosti co nejdříve doplnit. Tím lze předejít následným administrativním krokům ze strany správy sociálního zabezpečení.