Pracovněprávní vztahy

Pokud si OSVČ potřebuje ke své samostatné činnosti přivydělat, je sice celoroční zaměstnání na zkrácený úvazek časově náročnější, z daňového, důchodového i nemocenského hlediska však může být výhodnější než krátkodobé brigády na dohodu o provedení práce. Zaměstnání na zkrácený úvazek zpravidla zakládá účast na nemocenském i důchodovém pojištění a může znamenat, že samostatná výdělečná činnost bude posuzována jako vedlejší.

Zastupitel, místostarosta nebo starosta může současně pracovat pro obec jako účetní, pokud jeho pracovní náplň nezahrnuje výkon státní správy. Samotné vedení účetnictví obce totiž mezi činnosti státní správy nepatří a zpravidla nepředstavuje překážku pro výkon volené funkce. Podle Ministerstva financí je při posuzování konkrétních případů rozhodující skutečný obsah vykonávané práce. Odlišná situace může nastat u zaměstnanců, kteří vedle účetní agendy vykonávají také úkoly v přenesené působnosti obce, například v oblasti evidence obyvatel nebo ověřování podpisů a listin. O případné neslučitelnosti mandátu s pracovním poměrem rozhoduje zastupitelstvo obce. Současný výkon účetní a volené funkce nevylučují ani pravidla finanční kontroly. Obec však musí zajistit oddělení jednotlivých kontrolních a schvalovacích rolí. Účetní může vést účetnictví, zpracovávat doklady nebo připravovat podklady pro hospodaření obce, nesmí však docházet ke střetu funkcí, které mají být podle právních předpisů vykonávány odděleně. Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo odpovědi na otázky, které se v praxi objevily po spuštění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Potvrdilo mimo jiné odstranění kontroly, která komplikovala podání hlášení před výplatou mzdy, a upřesnilo postup při nesouladu mezi datem registrace zaměstnavatele a nástupem zaměstnance. Vyjasnění přineslo také k validačním chybám souvisejícím s rozlišením srážkové a zálohové daně, registraci mzdových účtáren či práci s XML soubory v ePortálu. Současně byly opraveny některé nedostatky v PDF výstupech a upraven způsob zobrazování údajů na protokolech o podání. MPSV a ČSSZ zároveň deklarují vstřícný přístup v případech, kdy zaměstnavatelé prokazatelně plní své povinnosti, ale narážejí na technické komplikace spojené s náběhem systému. Zdroj: Komora daňových poradců ČR

Už jste na vlastní kůži zažili vrácené podání, nejasné chybové hlášení nebo dohledávání údajů na poslední chvíli? Chcete mít jistotu, že vaše JMHZ projde bez chyb? Máme pro vás praktickou příručku, která shrnuje nejčastější chyby, rizika i první zkušenosti z fungování JMHZ v praxi. Pro stažení se zdarma registrujte.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) funguje od 1. ledna 2026 a už po několika měsících provozu míří do připomínkového řízení novela prováděcího nařízení. Ta upravuje datové tabulky jednotlivých podání a rozšiřuje okruh institucí, které budou moci údaje z JMHZ využívat. Pro HR a mzdovou praxi je podstatné zejména to, že data poskytovaná zaměstnavateli mají nově sloužit také pro pracovněprávní kontroly, oblast ochrany zdraví při práci nebo vybrané agendy justice.

Zákon schválený ve Sněmovně přináší pro HR a mzdy konkrétní změny – návrat slevy na studenta a školkovného, úpravu zdanění zaměstnaneckých benefitů i osvobození spropitného od daně – účinnost se plánuje od roku 2027, ale předpis ještě čeká na Senát a prezidenta.  

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené - pozice laboratorní technik. Při rodičovské dovolené byl sjednání souběžný prac.poměr v rámci DPČ na pozici účetní. Tento pracovní vztah trval od března do začátku července. Odpracovala cca 300 hodin, ze kterých vznikl nárok na dovolenou cca 27hodin. S ukončením rodičovské dovolené se současně ukončuje DPČ (ke 3.7.2026) a v souvislosti s návratem z RD (k 5.7.2026 zpět v pracovním poměru) je zaměstnankyně převedena na nový druh práce - účetní. Vzniká při ukončení DPČ nárok na proplacení zbývající dovolené nebo se nárok na dovolenou z DPČ převádí do pracovního poměru k následnému čerpání?

v JMHZ za květen 2026 mám propustnou chybu 40291. Vznikla u zaměstnankyně, která se vrátila z rodičovské dovolená a nastoupila na zkrácený pracovní úvazek. Do JHMZ jsem slevu na sociálním pojištění uplatnila od 4. 5. do 31. 5. ÚSS mi sdělila, že sleva musí být uplatněna za celý měsíc, tj. od 1. 5. do 1. 5. a musím podat opravné hlášení. Jak mám postupovat, samozřejmě nemohu otevřít již uzavřené mzdy za květen 2025?

Zaměstnanec má jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění (celou dobu). V téže společně hospodařící domácnosti žije a dítě vyživuje i družka, která daňové zvýhodnění ale neuplatňuje. Je nutné tuto družku uvádět do JMHZ? 

Firma je dlouhodobě bez zaměstnanců. Registraci k dani ze závislé činnosti i srážkové dani zrušila ale až k 27. 2. 2026. FÚ zaslal Rozhodnutí o registraci s datem 13. 2. 2026. Na DIS je ale registrace stále vidět a PSSZ zaslal výzvu na zaslání JMHZ zatím za duben. Na PSSZ jsem sice odeslala odpověď s přílohami ohledně zrušené registrace a doufám, že Výzva bude tímto vyřízena. Za období 01 a 02/2026 jsem zkoušela podat „nulové“ JMHZ, ale bez přihlášených zaměstnanců se mi hlášení nedaří zpracovat. Obávám se, že PSSZ mi bude opět po 20. 6. 2026 zasílat Výzvy na zaslání JMHZ za 01 a 02. Jak mám toto vyřešit? 

OSVČ měl jen jednoho zaměstnance a to na DPP bez účasti na důchodovém pojištění. Dohoda byla ukončena k 16. 3. 2026. Dne 17. 3. 2026 byla provedena odhláška z registru zaměstnavatelů u příslušné OSSZ. Rozumím tomu dobře, že za tohoto „dohodáře“ OSVČ neprovádí dohlášení JMHZ za 01, 02, 03/2026, protože k 1. 4. 2026 již nebyl zaměstnavatelem?

Jak mají být na sebe navázány tyto položky v JMHZ: 10476, 10477, 10478. Původně jsem měla v JMHZ 10476 a stejnou částku v 10477, nešlo mi odeslat. Následně jsem opravila na 10477 a stejnou částku v 10478 (nemáme žádné zaměstnance jako záchranáře, hasiče...), 10476 prázdná hodnota a takto mi prošlo. Nejsem si stále jistá, jestli jsem odeslala správně. 

Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce od 22. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Protože v měsíci květnu odvedla na sociální pojištění, předpokládám, že v hlášení REGZEC musím uvést průměrný čistý měsíční výdělek. Prosím o radu s jeho výpočtem. Se zaměstnankyní nebyl sjednán rozsah pracovní doby. Byla sjednána odměna z dohody 180 Kč za hodinu. Byl sjednán příspěvek na dojíždění za 140 Kč za odpracovanou směnu. Prohlášení poplatníka zaměstnankyně podepsala za měsíce květen a červen. Za měsíc duben odpracovala zaměstnankyně 44,4 hodiny, 6 dnů. Odměna z dohody činí 7 992 Kč, příplatek za dojíždění 840 Kč. Čistá mzda 7.508 Kč. Za měsíc květen odpracovala zaměstnankyně 136,97 hodiny, 19 dnů. Odměna z dohody činí 24 654 Kč, příplatek za dojíždění 2 660 Kč a byla vyplacena jednorázová mimořádná odměna 4 000 Kč. Čistá mzda 25 540 Kč.

S. r. o., jediný společník (fyzická osoba, rezident ČR) si vyplácí podíl na zisku – zdaněn 15% srážkovou daní (daň odvedena). Vyplývají nám z této skutečnosti nějaké povinnosti v souvislosti s JMHZ? Nebo stačí pouze v příštím roce podat vyúčtování srážkové daně?

Pokud je dle pracovní smlouvy sjednána pracovní doba 38,75 hodin/týden a nejde o pozici, kde by musela být doba zkrácena, co se vyplňuje do JMHZ 10261 Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance: 40 nebo 38,75?

Pokud je zaměstnanec nemocný delší dobu, nebo je nepřítomen a neodpracuje v příslušném kalendářním čtvrtletí 21 dnů, tak nám systém automaticky vygeneruje v následujícím čtvrtletí průměr pro náhrady z minimální mzdy a pokud v tom příslušném měsíci není potřeba použít průměr pro žádný výpočet (např. dlouhodobá nemoc – čerpá již jen nemocenskou, nebo se jedná o měsíční mzdu bez příplatků, bez čerpání dovolené atd.), tak se do průměru nezasahuje a zůstává uveden jen ten vygenerovaný z minimální mzdy. Pokud je však potřeba průměr použít, tak samozřejmě počítáme pravděpodobný a z toho se pak vychází pro výpočty náhrad atd. Může se takto do JMHZ nechávat průměr pro náhrady vygenerovaný z minimální mzdy, když to nemá vliv na žádný výpočet? Nebo musí být průměr přepočítán na pravděpodobný, i když není v ten měsíc použit pro žádný výpočet? 

Na konci června Komora certifikovaných účetní zveřejnila dotazník na téma Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Během pěti dnů ho vyplnilo 290 respondentů, z toho skoro 55 % se jednalo o členy samotné Komory, necelou polovinu všech odpovědí tvořily OSVČ, kteří zajišťují zpracování mezd. Dotazník byl rozdělen na několik částí, které se týkaly komunikace ze strany státních institucí, práci v samotném systému a technického řešení či podpory.

Jedním z důvodů, které vedou k prodloužení zkušební doby ze zákona, může být i to, že zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci. Platí to jen pro případ, že jde o překážky v práci na jeho straně, nebo dochází k prodloužení zkušební doby též pro překážky v práci na straně zaměstnavatele?

V loňském roce jsme neplatně rozvázali pracovní poměr se zaměstnancem z důvodu nadbytečnosti v 9/2025 a vyplatili jsme mu odstupné. Letos jsme uznali neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec od 3/2026 chodí opět do práce. Zaměstnance jsme zpětně přihlásili na ZP a ČSSZ, jako by k ukončení pracovního poměru nedošlo. Nyní bylo soudně stanoveno, že zaměstnanci náleží ušlá mzda za měsíce 10/2025 – 3/2026 a musí vrátit vyplacené odstupné bez vzájemného započtení. Celá ušlá mzda mu bude vyplacena se mzdou za 6/2026. Jakým způsobem tedy opravit účetní záznamy (ELDP, potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025) a účetní záznamy roku 2026 v souvislosti s JMHZ?

Jednotlivé povinnosti související s Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele nabývají účinnosti postupně v několika etapách v průběhu roku 2026. Jednou z nich je i změna pravidel registrace zaměstnanců účinná od 1. července 2026, která nově vyžaduje oznámení zaměstnance do evidence zaměstnanců ještě před zahájením výkonu práce. Právě této změně a jejím praktickým dopadům na zaměstnavatele se věnuje tento článek.