Pracovní doba

Je v dokumentu „Informace o obsahu pracovního poměru“, ve kterém je nutné seznámit zaměstnance s pracovní dobou, dostačující tato formulace: „Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance činí 40 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně.“ Nebo je nutné uvést i informaci o tom, že se jedná např. o pevnou pracovní dobu 9:00 – 17:30. Podotýkám, že v pracovní smlouvě přesná informace rovněž není uvedena. Dokument pokračuje dalšími ustanoveními - Informace o práci přesčas, nepřetržitý odpočinek v týdnu apod. Jde mi pouze o info, zda je nutné uvést i přesný čas. 

Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou požadují dopisování si 8 hodin v den svátku, na který měli dle harmonogramu směn plánovaný odpočinek. Argumentují tím, že zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou jsou ve výhodě. Lze tento argument požadovat za správný?

Zaměstnankyně se zkráceným úvazkem 0,8 (32 hodin týdně, 6,4 hodin denně) je na OČR např. od 13. 1. do 24. 1. 2025. V průběhu OČR (nikoliv první ani poslední den) však přijde do práce, neodpracuje však celou svoji směnu, ale například jen 3 hodiny (např. ve dnech 16. 1. a 23. 1.). Pro OSSZ to však znamená, že ten den nemá nárok na ošetřovné. Jaké je správné zadání k proplacení hodin této zaměstnankyni pro takový den? Ve mzdovém programu lze standardně zadat (mimo první a poslední den) jen odpracované dny, nikoliv hodiny. Jsme povinni jí ve mzdovém programu ručně opravit pro ten den odpracované hodiny z 6,4 na 3 hodiny a zbylé 3,4 bude mít pouze omluvené, ale od nás neproplacené? Nebo má zaměstnankyně povinnost, když už přišla do práce, odpracovat směnu celou, případně si ji v rámci vyrovnávacího období napracovat? V organizaci máme stanovenou pružnou pracovní dobu, s tím, že si zaměstnanec sám volí její začátek a konec v rozmezí mezi 6:00 – 18:00 hod. a má povinnost být na pracovišti v základní době od 8:30 do 13:00 hodin. Při služební cestě, při výkonu práce z jiného místa, při čerpání indispozičního volna či v jiných zákonem daných případech máme stanoveno, že se na zaměstnance vztahuje předem stanovené rozvržení pracovní doby takto: 7:00 – 15:30 hodin. Jak v případě, kdy zaměstnanec v průběhu OČR přijde na některý den do práce, ale neodpracuje celou svoji směnu, přistoupit k proplacení či úpravě rozvržení jeho pracovní doby, směny?

Pracovní doba některých skupin zaměstnanců má svoje specifika. Mezi takové zaměstnance patří též pedagogičtí pracovníci. Důkazem toho budiž fakt, že v platové sféře jim může vzniknout právo na příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Co to tzv. přespočetná hodina vlastně je a jak se správně zjišťuje?

Soudní dvůr EU judikoval již ve druhém případě v souvislosti s otázkou, zda z evropské směrnice o pracovní době plyne povinnost vést evidenci pracovní doby. Opět se jedná o případ možného nesouladu španělské právní úpravy s požadavky evropského práva, tentokrát v souvislosti s poměrně specifickou kategorií tzv. zaměstnanců vykonávajících práci v cizí domácnosti. Z hlediska povinnosti vést u těchto zaměstnanců evidenci odpracované doby snad není rozsudek Soudního dvora EU v tomto případě až zas tak překvapivý. V kontextu české právní úpravy však může vyvolat zásadní otázky nad statusem osob činných v cizí domácnosti a nad jejich správnou právní kvalifikací.

Z pohledu pracovního práva se veškerý čas zaměstnance dělí na dvě části – na pracovní dobu, nebo dobu odpočinku. Na první pohled by se dalo říct, že zaměstnanec buď pracuje, nebo odpočívá. Avšak ve skutečnosti je rozlišení některých situací výrazně složitější a není vždy snadné určit, zda jde o dobu odpočinku, či dobu pracovní. V článku nejprve popíšeme pojem pracovní doby, a to jak z pohledu českého zákoníku práce , tak zejména z pohledu směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby (směrnice o pracovní době), která je pro Českou republiku závazná. Rozebereme jednotlivá hlediska, podle kterých se posuzuje pracovní doba, jak je vyložil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Též stručně rozebereme dobu odpočinku, která je v českém právu i právu EU definována stejně. V předposlední části článku zmíníme některé doposud uváděné názory české odborné veřejnosti, které nejsou podle našeho názoru zcela přesné a v souladu s judikaturou SDEU. V závěru článku uvádíme několik praktických příkladů, kde má toto na první pohled teoretické téma – co je pracovní doba a co doba odpočinku – zcela praktické dopady.

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru? 

Farnost (Evangelická církev metodistická) má zaměstnance na HPP na pozici pomocník kazatele. Pracovní doba dle smlouvy je 40 hodin týdně a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že některé úkony - např. bohoslužby se konají ve dnech pracovního klidu, pracuje zaměstnanec také v sobotu nebo v neděli. O tyto hodiny pak odpracuje méně v pracovním týdnu. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za sobotu a neděli?

Lze proplácet příplatek za noční směnu v jiném časovém pásmu, než je zakotveno v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku? Např.: noční směny jsou plánované až od 23 hod. večer do 7 hod. ráno. Můžeme vnitřním předpisem/směrnicí/v kolektivní smlouvě zakotvit, že příplatek za noční směnu bude náležet i za hodinu od 6 hod. do 7 hod. ráno?

Rozvržení pracovní doby pedagogů je v porovnání s jinými zaměstnanci zvláštní tím, že musí zahrnovat obě části pracovní doby, tj. rozvrh přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících. Tato skutečnost se výrazně projeví zejména v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a při sjednání kratší týdenní pracovní doby pedagogů. Tento příspěvek je druhou částí řešené problematiky.

Základní informace Jedním z nejdůležitějších dokumentů týkajících se pracovní doby a doby odpočinku je rozvrh pracovní doby (rozvrh směn). Jeho prostřednictvím zaměstnavatel rozepisuje zaměstnanci v pracovním poměru stanovenou týdenní (případně kratší) pracovní dobu do jednotlivých pracovních dnů, týdnů, měsíců, vyrovnávacích období… Podle rozvrhu směn vykonává zaměstnanec práci, z tohoto rozvrhu pozná, na které dny připadají jeho dny pracovní, a na které naopak doba odpočinku. Po novele zákoníku práce s účinností od 1. 10. 2023 je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu (až na výjimky) také zaměstnanci konajícímu práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zákon ve vztahu k nim ale nepracuje s pojmem „týdenní pracovní doba“. Písemný rozvrh zpracovává zaměstnavatel na příslušné směny nebo období, o nichž ví, že bude po tzv. dohodáři práci potřebovat.Viz situace Rovnoměrné rozvržení pracovní doby, Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem.

Stanovenou týdenní pracovní dobu upravuje § 79 ZP. Její základní délka činí 40 hodin. Tato pracovní doba je zkrácena pro některé skupiny zaměstnanců přímo v ZP – u zaměstnanců pracujících v dvousměnném pracovním režimu na 38,75 hodiny, u zaměstnanců pracujících ve vícesměnném a nepřetržitém režimu na 37,5 hodiny. Dále může být stanovená týdenní pracovní doba zkrácena bez snížení mzdy kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem. Na kratší pracovní době, která je spojena s nižší mzdou, se musí zaměstnanec a zaměstnavatel individuálně dohodnout dle § 80 ZP.

Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.

Kdy má zaměstnanec začít pracovat po skončení PN v případě, že má plánovanou noční směnu? Např. zaměstnanec má ukončenou neschopenku k 26.11.2024 (úterý). Tento den má plánovanou noční směnu, která začíná v 18:30 hod. a končí následující den v 6:30 hod. Musí začít pracovat od půlnoci? Je zde rozdíl pro návrat z PN v případech nočních směn mezi prvními 14 dny, které platí zaměstnavatele a od 15 kalendářního dne? 

Pracovní dobu pedagogů tvoří dvě neoddělitelné části: přímá pedagogická činnost a práce s ní související. Proto je s pojmem pracovní doba u pedagogů nutno pracovat jinak než u ostatních zaměstnanců, a to zejména u tzv. kratších pracovních úvazků. Tento příspěvek je první částí řešené problematiky.

Mezi významné výhody zaměstnavatelů, kteří nabízejí práci, je poskytování více pracovního volna nad zákoník práce . I zaměstnanci při výběru zaměstnání přihlížejí k těmto benefitům. Připomeňme si některé „nadzákonné“ formy pracovního volna, které jsou v poslední době aktuální a zaměstnavatelé je nabízejí a hlavně – poskytují. Je nepochybné, že širší okruh pracovního volna má vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neboť v důsledku delšího odpočinku mají zaměstnanci vyšší odolnost k nadměrným bezpečnostním rizikovým faktorům a schopnost předcházet pracovním úrazům.

Aktualizováno 30. 10. 2024 - Novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. zavádí s účinností od 1. 1. 2025 jasno do problematiky možnosti tzv. samorozvrhování si pracovní doby zaměstnancem. Jedná se o zásadní novinku v právní úpravě rozvrhování pracovní doby, která se nově zrcadlí v § 87a zákoníku práce .

Skutečně již 24hodinové směny, nikoliv „pouze 24hodinová kombinace směny a práce přesčas. Dále zákonné zakotvení možnosti odkladu čerpání nepřetržitého odpočinku v týdnu až o 3 týdny, a to nikoliv jen dočasně, ale na dobu neurčitou. A konečně úplně nově zvláštní zákonný příplatek za výkon práce v dlouhé směně a nová práva v souvislosti se zvyšováním a prohlubováním kvalifikace. To vše tzv. zdravotnický balíček do oblasti zdravotnictví s účinností od 1. 8. 2024 přináší.

Prodloužení zkušební doby o celodenní překážky v práci u zaměstnance s pružným rozvržením pracovní doby Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * Jak nahlížet...

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?