Školství

Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 3 dny v týdnů po 7 hodinách. Je třeba uzavřít s žákem dohodu o provedení práce a vykazovat měsíční odměnu ve výplatní pásce? Odměna bude podle § 6 ZDP osvobozena od daně z příjmů a od odvodů sociálního a zdravotního pojištění – může žák na praxi dostat hodinovou odměnu 30 % z minimální hodinové mzdy 112,50 Kč, tj. 33,75 Kč? 

Zaměstnankyně, nepedagogický pracovník, má celkem 5 exekucí, na první v pořadí pravidelně srážíme a zasíláme exekutorovi. Dnes přišlo do datové schránky od exekutora pověřeného exekucí číslo 4: Sdělení o změně způsobu provádění srážek ze mzdy (s účinností od 1. 10. 2024 na základě ust. § 279 odstavce 4 až 7, vč. poznámky pod čarou č. 110). Toto se týká již platu za září (je vyplácen po 1. 10. 2024)? Tuto změnu provádím automaticky u všech ostatních exekucí, nebo čekám na dokument od exekutora? 

Zaměstnanec příspěvkové organizace, učitel, byl vzat od 13. 2. 2024 do 31. 7. 2024 do vazby. Dne 1. 8. 2024 ukončil pracovní poměr. Roční nárok na dovolenou je 8 týdnů, 40 dní. Jaký nárok na dovolenou bude mít za rok 2024? 

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?

V souvislosti s listopadovou stávkou učitelů žádám o stanovisko, jak se má započítávat doba účasti ve stávce pro účely dovolené - jedná se o dobu, která se započítává v omezeném rozsahu? Posuzovala by se jinak tato doba u učitelů a jinak u jiných účastníků stávky, kteří jsou solidární s požadavky učitelů? 

Učitel základní školy, který jezdí s dětmi na lyžařský kurz pořadaný školou, absolvoval povinný kurz pro instruktory lyžování. Kurz se konal od soboty do úterý. Učitel měl od zaměstnavatele - základní školy hrazené kurzovné, ubytování i stravné za celou dobu. Za pracovní dny obdrží plat. Na co má zaměstnanec - učitel nárok za dobu strávenou v sobotu a neděli na absolvovaném kurzu a za jakou dobu? Pracovní dobu má rozvrženou od po - pá od 7.30.-16 hod.

Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství je velmi důležitá součást vzdělávání a životních dovedností žáků. Současná vzdělávací soustava počítá s navyšováním osvojení této problematiky pro žáky již od prvního ročníku základní školy a dále zejména pro žáky středních škol s vizí jejich budoucího povolání.

Úvodem je třeba poznamenat, že problematika bezpečnosti a ochrany zdraví dětí ve školách je velice závažným problémem. Závažným proto, že úrazovost dětí ve školách dosahuje neustále vysokých čísel. Podle údajů Česká školní inspekce zveřejněných ve zprávě „Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020“ bylo v tomto školním roce České školní inspekci zasláno 29 864 záznamů o úrazech. Toto množství – významně menší než v jiných školních letech – bylo velmi výrazně ovlivněno skutečností, že v části školního roku probíhalo vzdělávání distančními formami bez přítomnosti žáků ve škole. Ve srovnání s předcházejícím školním rokem 2018/2019 bylo zaznamenáno o 15 862 školních úrazů méně. Tím se ale nesmíme nechat uspokojit.

V tomto článku se zaměříme na náležitosti týkající se praktické výuky chemie ve školách. Je bez jakékoli diskuse, že pro bezpečné nakládání s chemickými látkami (nejen ve školách) je odborná kvalifikace pedagogů zcela klíčová. Bohužel, ne vždy jí učitelé nebo vedoucí volnočasových kroužků či táborů opravdu disponují.

Se schválením a postupným uplatňováním rámcových vzdělávacích programů pro různé stupně vzdělávání se ve školském prostředí i v celé naší společnosti častěji objevují pojmy bezpečnost, bezpečí, ochrana zdraví, výchova ke zdraví nebo odpovědnost za zdraví. I dříve byla tématům zdraví a bezpečnosti věnována určitá pozornost, v posledních letech se ale v daném kontextu uskutečnilo více tímto směrem zacílených aktivit. Žijeme v digitalizovaném světě, a mnoho poznatků a informací lze zveřejnit na internetu, z něhož lze zároveň v opačném směru čerpat. To se týká i problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví, vč. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V internetovém prostoru je možné najít různé zdroje tohoto druhu, vč. těch, které se orientují na děti a mládež. Některé z nich přibližuje tento článek.

Od 1. června letošního roku nabývá účinnosti novela zákoníku práce č. 366/2019 Sb. z 11. prosince 2019. Je významná zejména pro mateřské školy, neboť doplňuje § 391 odst. 2 zák. práce o právní úpravu odpovědnosti mateřských škol za úrazy dětí při pobytu v těchto zařízeních. Zákoník práce dosud takovou úpravu postrádal.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem, která mimo jiné poskytuje obory vzdělávání s výučním listem (kuchař, zahradník). Je povinností školy poskytnout těmto žákům OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) při výkonu praktického vyučování?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Musí absolvovat vstupní prohlídku i zaměstnanci na základě dohod o provedení práce- DPP a dohod o pracovní činnosti – DPČ. Konkrétně bezpečnostní pracovník, který zajišťuje dohled nad žáky v posilovně.

Preventivní prohlídky – zdravotní dokumentace Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Naše zaměstnance vysíláme na lékařské preventivní prohlídky u našeho smluvního lékaře. Pokud není náš smluvní lékař současně jeho ošetřujícím lékařem, musí si daný zaměstnanec přinést výpis ze zdravotní dokumentace od svého lékaře. Jak starý může být tento výpis ze zdravotní dokumentace? (Např. 3 měsíce před preventivní pohlídkou)? 

Popis situace - žáci v říjnu absolvovali pětidenní pobyt v Popradu. Na jednom pokoji se v penzionu vyskytly štěnice, které poštípaly naše dvě žákyně a ty skončily na pohotovosti s alergickou reakcí, kde byly ošetřeny. Vyučující okamžitě informovala smskou rodiče a po konzultaci s hygienou obě žákyně poučila, jak mají postupovat při desinsekci po návratu domů. Rodiče požádali školu o spolupráci při vymáhání kompenzace za způsobenou škodu a újmu na zdraví. Vše jsme konzultovali s naším pojišťovacím poradcem, který nám sdělil, že škola nenese vinu na vzniku události, a tím pádem ani povinnost na úhradu nákladů. Chtěli jsme rodičům alespoň trochu pomoct, a proto jsme oslovili i penzion a požádali jej o kompenzaci ve formě vrácení platby za ubytování a stravu, což se také stalo a rodiče dostali zpět celou platbu. Rodičům toto řešení ale nestačí a požadují, abychom jako zprostředkovatel zájezdu na penzionu vymáhali náhradu za majetkovou škodu a újmu na zdraví. Nejsme však schopni doložit, zda rodiče skutečně postupovali podle rad hygieny, jaké věci měly žákyně s sebou, jaké věci zničili a bylo-li to vůbec nutné apod. Můžete mi prosím poradit, jak správně postupovat?

Již popáté se letos počátkem června konal na výstavišti v pražských Letňanech Veletrh vědy. Tato akce, jejímž hlavním pořadatelem je Akademie věd ČR, se rok od roku těší větší pozornosti návštěvníků...

Dětská výtvarná soutěž má své vítěze Další z již tradičních dětských výtvarných soutěží nesla název (NE)BEZPEČNÝ SVĚT CHEMIE. Tematicky vycházela ze záměrů kampaně Evropské agentury pro BOZP na období 2018-2019...

Mezi časté úrazy dětí patří otravy, popáleniny (vč. chemických) nebo poleptání. Příčinou těchto závažných důsledků jsou právě chemické látky. Chemické látky jsou všude kolem nás a v každém výrobku, který kupujeme. Jsou užitečné, ale zároveň i nebezpečné. Téma nebezpečnosti chemických látek je tématem další z dětských výtvarných soutěží pro žáky základních škol, nižších stupňů víceletých gymnázií a děti z dětských domovů.

Kdy je potřeba vyžadovat od žáků lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování? Je to vázáno pouze na ty obory, u kterých jsou vyjmenována nějaká omezení v nařízení vlády č. 211/2010 příloze č. 2 a u ostatních to není potřeba? Konkrétně se mi jedná např. o chemická laboratorní cvičení. Ta samozřejmě jsou součástí výuky oboru Aplikovaná chemie, ale jsou součástí učebních plánů i jiných oborů, např. Ekologie a životní prostředí. Gymnázium, což ani není odborná škola, ale například rozsah chemie může být někde i celkem široký. 

Předáním cen byla v červnu tohoto roku zakončena nejnovější kapitola dětských výtvarných soutěží zaměřených na problematiku prevence rizik, zdravých pracovišť a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.