Vyměřovací základ daně z příjmů

Zaměstnanci pracují v různě dlouhých směnách. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování v podobě stravenek v hodnotě 123,9 Kč za jeden odpracovaný den/směnu (7,5 hod./den). Pokud směna zaměstnance v určitý den dosáhne alespoň 11 hodin, zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytnout stravovací poukázku ve vyšší hodnotě, např. 170 Kč. Náš dotaz zní, zda na částku, která převyšuje zákonný limit pro osvobození od daně, může zaměstnavatel pohlížet jako na další příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9. písm. b) ZDP (123,9 Kč + 46,1 Kč) a hodnota celé stravenky tak bude osvobozená od daně z příjmů? Jakou formulaci nejlépe zvolit do vnitřního předpisu, aby vyšší hodnota stravenky byla osvobozená? Nebo musí zaměstnavatel fyzicky poskytnout 2 ks příspěvku na stravování?

Plánujeme zavést pro zaměstnance novou online službu zprostředkování zdravotní péče. Poskytovatel této služby není zdravotnickým zařízením. Tato služba pro zaměstnance není povinná, její využití je čistě na rozhodnutí zaměstnance. Službu jako takovou hradí zaměstnavatel. Podstatou služby je preventivní péče a edukace (informace k zdravému životnímu stylu, podstatě různých onemocnění apod.), dále koordinace zdravotní péče (online posouzení zdravotního problému a nasměrování na konkrétní zdravotnické zařízení a vyhledání odborného lékaře v lokalitě zaměstnance, případně dojednání termínu návštěvy). Vznikne-li na straně zaměstnance potřeba zdravotní péče, je tato následně hrazena buď z povinného veřejného zdravotního pojištění, v případě nutnosti nějakého doplatku, je tento v režii zaměstnance. Součástí služby jsou také vzdělávací a rozvojové akce pro personalisty a vedení společnosti. Má služba daňový dopad na zaměstnance, zejména skutečnost, zda se jedná o nepeněžní příjem zaměstnance, který by měl podléhat zdanění a zpojistnění? Případně zda je možné na takovou službu nahlížet ne jako na benefit poskytovaný zaměstnanci, ale jako na službu poskytovanou zaměstnavateli ve smyslu výdaje vynaloženého pro dosažení a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 1 ZDP, potažmo § 24 odst. 2 písm. j) ZDP,  případně i náklady vynaložené v návaznosti na plnění povinnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce na vytváření zákonných podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

Bylo by skvělé, kdyby alespoň loňský prosinec byl měsícem, který nepřinesl žádné převratné změny v daňovém prostředí, bohužel tomu tak rozhodně není, neboť v době tiskové uzávěrky časopisu ještě nebylo známo, jakým způsobem budeme zdaňovat mzdu v roce 2021, a to se jednalo o druhou polovinu prosince roku 2020.

V těchto dnech se u mzdových účetních začínají shromažďovat různá potvrzení, na jejichž základě si může zaměstnanec snížit svůj základ daně z příjmů a tím i svou daňovou povinnost resp....

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento? 2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

1)     Lze za příležitostnou činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) považovat takovou činnost, kdy během února – března osoba bez živnostenského oprávnění zpracuje několika subjektům daňové přiznání v rámci tzv. „sousedské výpomoci“ a příjem z této činnosti nepřevýší 30 000 Kč? 2)      Pokud příjem nedosáhne uvedené výše, je příjem osvobozen od daně z příjmu. Jak je to ale s odvodem zdravotního a sociálního pojištění? Osoba, která má v úmyslu si takto přivydělat, je již starobním důchodcem (před přiznáním starobního důchodu pobírala invalidní důchod 3. stupně) a je držitelem průkazu ZTP/P.

Právnická osoba (s. r. o., zaměstnavatel) sjednal „Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání“, kde je jako zaměstnavatel v pozici pojistníka. Jedná se tedy o pojištění odpovědnosti zaměstnanců vůči zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. Pojištěným je každý zaměstnanec uvedený v seznamu pro tyto účely vedeným zaměstnavatelem. Pojištění se sjednává s ročním limitem 500 000 Kč. Roční pojistné pak hradí zaměstnavatel ve dvou splátkách. V případě škodní události je sepsán protokol o škodě se zaměstnancem, příslušené dokumenty jsou předány pojišťovně k likvidaci pojistné události a pojistné plnění je připsáno přímo zaměstnavateli na bankovní účet. Jedná se v daném případě o nepeněžní příjem (neosvobozený) zaměstnance a pro zaměstnavatele půjde o daňový náklad? Pokud ano, kdy zaměstnancům přidanit příslušnou částku jako nepeněžní příjem ve mzdě? Jak daňově řešit situaci, kdy se na konkrétní pracovní pozici změní zaměstnanci (tj. jeden zaměstnanec odchází a na jeho místo je přijat nový) - nový zaměstnanec je do seznamu pojištěných zaměstnanců v průběhu roku doplněn, ale nepeněžní příjem by byl už zdaněn u předchozího zaměstnance? 

Ve zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dochází každoročně ke změnám a výjimkou není ani rok 2019. U některých zaměstnanců se změnily od 1. ledna podmínky pro výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti, od 1. dubna byla upravena povinnost plátce daně podávat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí a od 1. května se zvýšila částka úhrnu příjmů ze závislé činnosti pro zdanění daní vybírané srážkou zvláštní sazbou.

Klient byl zaměstnancem firmy Diamo a po propuštění začal pobírat příspěvek dle nařízení vlády č. 167/2016 Sb. Je tento příspěvek osvobozený od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů?

V roce 2010 si fyzická osoba vzala hypotéku a pořídila si byt "X", ve kterém bydlela, a úroky si uplatnovala dle § 15 ZDP jako nezdanitelnou část základu daně. V 8/2018 FO byt "X" prodala a za získané peníze + doplatek z úspor si pořídila byt "Y", kde bydlí od 9/2018. Původní hypotéku nadále splácí a ručení nemovitou věcí bylo převedeno z prodané nemovité věci "X"na nemovitou věc "Z" (byt rodičů). Může si v roce 2018 uplatnit nějakým způsobem úroky z hypotéky dle § 15 ZDP?

Jak postupovat, jestliže poplatník podepsal a uplatňoval u dvou zaměstnavatelů slevu na poplatníka? Mimo tyto zaměstnavatele má 2 DOPP, kde mu byla provedena srážková daň. Poplatník by si chtěl podat daňové přiznání, jelikož má možnost uplatnit si odčitatelnou položku - penzijní připojištění. Lze udělat v tomto případě DP a bude to mít nějaké dopady - sankce ze strany FÚ pro poplatníka nebo pro firmy, u kterých podepsal prohlášení? 

Poplatník předčasně ukončil smlouvu o životním pojištění, na kterou uplatňoval daňové zvýhodnění. Výpověď dal pojišťovně v roce 2018, pojistná smlouva zanikla uplynutím dne 31. 1. 2019. Z mého pohledu bylo tedy již v roce 2018 jasné, že smlouva předčasně skončí a podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP nebudou dodrženy. V jakém roce jsou částky, o které si poplatník v předchozích zdaňovacích období snížil základ daně, příjmem dle § 10 ZDP? Má na odpověď vliv fakt, zda byla smlouva uzavřena před 1. 1. 2015 nebo po tomto datu?

Příjmy ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") rozumějí příjmy bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Když občan zašle finanční dar na Ukrajinu nebo do EU přes církev ve výši 2 500 Kč, může si tuto částku uplatnit při ročním zúčtovaní zdanitelných příjmů u zaměstnavatele nebo přímo ve svém daňovém přiznání jako odčitatelnou položku dle § 15 zákona o dani z příjmů? Co všechno musí doložit k daňovému přiznání ohledně tohoto daru?

Syn daruje byt svému otci, podléhá tento bezúplatný příjem dani z příjmů fyzických osob nebo se jedná o osvobozený příjem?

Fyzická osoba (nepodnikatel) pořídila v roce 2005 ideální polovinu nebytového prostoru za 1 mil. Kč. V roce 2016 dokoupila za 1,5 mil. Kč druhou polovinu. V roce 2018 celý nebytový prostor prodala za 3,2 mil. Kč. Bude část příjmu z prodeje osvobozena od daně z příjmů? A pokud ano, jak velká?

Za posledních 10 let se musí zdanit uplatněné slevy na životní pojištění. Jak je to s dodaněním zrušené životní pojistky, pokud jsem životní pojistku uvedla v daňovém přiznání, avšak daňová povinnosti byla tak nízká, že nebyla uplatněna ani celá sleva na dani? Příklad: celkový zisk za rok je 159 000 Kč, z toho je daň 23 850 Kč. Musím dodanit i tento rok? Vím, že jsem nemusela tuto slevu zapisovat, ale stalo se.