BOZP pro personalisty

Pozůstalé manželce po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu, jsme poskytli peněžní sociální výpomoc 50 000 Kč. Jak se bude tato sociální výpomoc danit?

Cílem nové příručky agentury EU-OSHA je pomoci odborníkům na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vedoucím pracovníkům při vytváření a řízení programů biologického monitorování expozice chemickým látkám na pracovišti a při využívání získaných výsledků ke zlepšení prevence. Může však být užitečná i pro odborníky na hygienu práce a zástupce pracovníků. 

Pracovník recyklace realizuje stanovené postupy recyklace druhotných surovin a odpadů v rámci materiálového toku, zajištuje drobnou servisní a kontrolní činnost strojních zařízení a základní evidenční povinnosti subjektu pracujícího v oblasti recyklace druhotných surovin a odpadového hospodářství. Specializovaný web pro oblast BOZP (www.bhp.cz) přináší dubnovou Kartu BOZP, tentokrát pro profesi Pracovník recyklace.

Zaměstnanec s profesním rizikem se bude vracet po dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů) do práce; první směna v pondělí 7. 4. 2025 (předpoklad ukončení pracovní neschopnosti dnem 6. 4. 2025). V době nemoci vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku. Zaměstnance budeme vysílat na mimořádnou a periodickou lékařskou prohlídku (souběh). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci již vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku, předpokládám správně, že 7. 4. 2025 nesmí bez nového lékařského posudku nastoupit do práce? Je v takovém případě reálné, aby lékař ještě v době trvání dočasné pracovní neschopnosti (před jejím ukončením) vystavil zaměstnanci nový lékařský posudek s výsledkem, že osoba je "zdravotně způsobilá"? Dále prosím o výklad počítání 5 pracovních dnů dle vyhlášky o pracovnělékařských službách ("Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce."). Pokud zaměstnanec započne výkon práce v pondělí, platí, že mimořádná prohlídka musí být provedena nejpozději v pátek v daném kalendářním týdnu? Nebo může být provedena až v pondělí následující týden?

Obsah časopisu Bezpečnost a hygiena práce č. 3/2025 naleznete již pouze v nové aplikaci bhp.cz, kterou jsme pro odborníky z oblasti BOZP spustili letos v únoru.

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Irsko podporuje dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) prostřednictvím inovativních a kolaborativních iniciativ analyzovaných v nové zprávě agentury EU-OSHA a příslušné řadě publikací. 

Jak správně postupovat u zaměstnance, u kterého dojde k rozšíření jeho profesních rizik definovaných v příloze k vyhlášce č. 79/2013 Sb., aniž by současně došlo ke změně sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě? Např. u zaměstnance se sjednaným druhem práce „technik multitechnických služeb“ k profesnímu riziku práce na elektrických zařízeních nově přibude profesní riziko práce ve výškách. Ke změně/navýšení rizikových faktorů nedojde (nejedná se o rizikovou práci). Dle § 10 odst. 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách se vstupní prohlídka provádí před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce. Posuzovat daný případ tak, že pro účely vyhlášky o pracovnělékařských službách se jedná o změnu druhu práce, i když se sjednaný druh práce v pracovní smlouvě u zaměstnance nemění? Je správné zaměstnance vyslat na vstupní prohlídku, nebo na mimořádnou prohlídku? A na základě jakého ustanovení?

Naše zaměstnankyně v pracovní době opustila své pracoviště a šla si na parkoviště do auta pro svoje osobní věci, bohužel upadla a musela vyhledat ošetření u lékaře. Nyní je v pracovní neschopnosti, u lékaře to nahlásila jako pracovní úraz. Dle našeho názoru se o pracovní úraz nejedná. Musím i v tomto případě vyplňovat záznam o úrazu a zasílat na příslušné instituce, nebo v tomto případě stačí pouze zaznamenat do knihy úrazů?

Měl jsem v zaměstnání pracovní úraz, pojištovna mi vyplatila bolestné a ztrátu na výdělku. Bude se ztráta na výdělku danit v danovém přiznání, když v dokumentech od pojišťovny je zaplacená daň zálohová? Považuje se to za zdaněné? 

Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Všichni zaměstnanci nastupující do pracovního poměru jsou povinni absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. V průběhu pracovního poměru pak v některých případech přichází na řadu prohlídky periodické či mimořádné. Pokud to vyžadují právní předpisy, zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec, musí při skončení pracovního poměru nebo ukončení výkonu práce zařazené jako rizikové proběhnout také výstupní prohlídky a poté případně prohlídky následné.

Úprava povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání je obsažena v § 269 až 271u ZP (uplatní se též společná ustanovení v § 272 až 274a ZP). Pro tyto účely jsou všichni zaměstnavatelé ze zákona pojištění za podmínek upravených ve vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec navštívil v pracovní době lékaře, nevrátí se zpět do práce a v lékařské zprávě má doporučení klidového režimu? Návštěvu lékaře uznáme na nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření a proplatíme ve výši průměrného výdělku. Ale co se zbývající částí směny? Jak závazné je „doporučení klidového režimu“ – musíme zaměstnanci uznat a zaplatit i zbývající část směny? Vycházím v tomto případě z ustanovení §103/1 ZP o povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, která by neodpovídala zdravotní způsobilosti? Nebo by měl zaměstnanec následně po vyšetření navštívit i firemního lékaře pro posouzení, zda zaměstnanec je/není zdravotně způsobilý? Neměl by lékař, který vystavil zprávu s doporučením klidového režimu vystavit na zbývající část směny neschopenku?

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly . Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy : 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit ? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka ? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky ? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu ? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Vláda schválila 13. listopadu 2024 nové nařízení, podle něhož se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 0,6 % a 260 Kč (tzv. valorizace). Na rozdíl od dřívějších valorizací nejde v souladu se zvýšením důchodů jen o procentní navýšení, ale i o pevnou částku.Náhrada za ztrátu na výdělku podle nového nařízení vlády přísluší od 1. ledna 2025. 

Smyslem tohoto příspěvku je například rozšířit okruh poznání školitelům, dále i odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik o informace, které souvisí s možným vznikem pracovních úrazů při chůzi na pracovištích. Dále i zdůraznit důslednost vyhodnocení rizik spojená s chůzí na pracovištích. Uvedu také i několik vybraných pracovních úrazů, které se k dané problematice vztahují, resp. se u zaměstnavatelů velmi často opakují, ale také upozorním i na možnou příčinu pracovních úrazů, které souvisí například s nadcházejícím zimním obdobím. Zaměřím-li se na odvětví, pak se jedná například o zpracovatelský průmysl, slévárenství, strojírenství, dále logistická centra a skladovací provozy, zemědělství, stavebnictví, ale i o řadu dalších odvětví. Jaká zranění převažují. Jedná se zejména o poranění kotníků, kolene, obličeje, hlavy, dále zlomeniny rukou a nohou, naražení žeber a ramene, poranění zad a páteře. Z celkového počtu evidovaných pracovních úrazů (cca 36.000/rok) vedené v informačním systému SÚIP, pak je podíl této oblasti cca 17%, což již není, dle mého názoru, zanedbatelný údaj.

K ochraně pracovníků proti pádu z výšky s použitím osobních ochranných pracovních prostředků, bývá často používán systém zachycení pádu. Ten, přestože se na první pohled zdá být nejjednodušší a nejvhodnější, ve skutečnosti přináší další rizika a jeho použitím jsou spojeny další náklady.

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.