Je všeobecně známo, že až na výjimky je vznik pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci spojen se vznikem účasti zaměstnance na zdravotním pojištění stejně jako na nemocenském pojištění (vznikem povinnosti platit z tohoto titulu pojistné). Údiv může mezi některými personalisty a mzdovými účetními vyvolávat skutečnost, že to nemusí být vždy k témuž dni.
V následujících řádcích se budeme na konkrétních příkladech zabývat tím, kdy vzniká zaměstnanci pracovní poměr, popř. pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, zdali a ke kterému dni je založena v té souvislosti jeho povinnost platit prostřednictvím zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění a jak je to s jeho vstupem do systému nemocenského pojištění.
Pro lepší orientaci čtenáře předchází jednotlivým příkladům vstupní komentář (samostatně k pracovnímu poměru a k oběma dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr) s uvedením základních pravidel a odkazem na příslušnou právní úpravu.
Pracovní poměr
Pracovní poměr je jedním ze základních pracovněprávních vztahů, v nichž může být dle ustanovení § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vykonávána závislá práce. Jak stanoví § 74 odst. 1 zákoníku práce, plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především zaměstnanci v pracovním poměru.
Vznik pracovního poměru
Je třeba rozlišovat mezi dvěma důležitými okamžiky – uzavřením pracovní smlouvy, resp. doručením písemnosti obsahující jmenování fyzické osoby na vedoucí pracovní místo, kterými se pracovní poměr zakládá, a následně vznikem samotného pracovního poměru.
Z ustanovení § 36 zákoníku práce vyplývá, že pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednání dne nástupu do práce (uvedení dne jmenování) je nezbytné k tomu, aby pracovní poměr vznikl. Nemusí jít přitom současně o první pracovní den zaměstnance, tedy den, v němž má zaměstnanec konat práci dle rozvrhu týdenní pracovní doby vydaného zaměstnavatelem v souladu s ustanovením § 84 zákoníku práce. O dni, ke kterému vznikne pracovní poměr, rozhodují zaměstnavatel a zaměstnanec ve vzájemném konsenzu. To, na který den připadne zaměstnanci (první) směna, je dle ustanovení § 81 zákoníku práce naopak v kompetenci zaměstnavatele.
Jistě, může se stát (a v praxi se běžně stává), že den vzniku pracovního poměru a první pracovní den zaměstnance spadnou vjedno. Kdyby v tento den zaměstnanec fakticky nepracoval (např. v důsledku svátku nebo překážky v práci na jeho straně), nic to nemění na závěru, že v tento den pracovní poměr vznikl. Vznik pracovního poměru není totiž závislý na tom, jestli zaměstnanec ve stejný den práci konat měl a jestli ji nakonec konal.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Z pohledu zdravotního pojištění se u pracovního poměru (pracovní smlouvy) jedná o nejčastější variantu řešení pracovněprávního vztahu. Vzhledem k tomu, že jsou takto zaměstnané osobě zúčtovány příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zakládá tento pracovněprávní vztah vždy účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není u pracovního poměru pro vznik účasti na zdravotním pojištění stanovena žádná hranice. To znamená, že pojistné se platí z jakékoli částky zúčtovaného příjmu, tedy i nižší než 3 000 Kč, případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pokud by zaměstnání trvalo pouze po část kalendářního měsíce, musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, tedy den takto sjednaný v pracovní smlouvě.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Z pohledu nemocenského pojištění jsou důležitá jednak obecná pravidla pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, jednak pravidla upravující den vzniku nemocenského pojištění.
Zaměstnanci v pracovním poměru jsou podle ustanovení § 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účastni nemocenského pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území České republiky [ve stanovených případech též v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, srov. ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o nemocenském pojištění] a sjednaná částka jejich mzdy nebo platu za kalendářní měsíc činí aspoň rozhodnou částku. Rozhodná částka se stanoví podle pravidel upravených v ustanovení § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění a pro rok 2020 činí 3 000 Kč (rozhodnou částku vyhlašuje MPSV sdělením ve Sbírce zákonů, srov. sdělení č. 270/2019 Sb.). Podstatná je přitom částka sjednaná, nikoliv skutečně zúčtovaná v konkrétním kalendářním měsíci. Pokud jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, jsou též poplatníky pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud jsou splněny tyto podmínky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, je třeba posoudit, odkdy vzniká nemocenské pojištění. Vznik nemocenského pojištění je vázán podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění na den, ve kterém začal zaměstnanec v pracovním poměru vykonávat práci pro zaměstnavatele. Vznik nemocenského pojištění není tedy vázán na den vzniku pracovního poměru, nýbrž až na den, v němž zaměstnanec začal vykonávat práci (v praxi se ovšem často jedná o tentýž den). Z této zásady však platí podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění v některých případech výjimka pro zaměstnance v pracovním poměru; podle tohoto ustanovení se za den, v němž zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
V případě, že není splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění spočívající ve sjednání mzdy nebo platu aspoň ve výši rozhodné částky 3 000 Kč, tj. je sjednána nižší částka, popřípadě nebyla sjednána částka příjmu, považuje se takovéto zaměstnání za zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanec je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání pracovního poměru, v nichž dosáhl rozhodné částky 3 000 Kč. Tato specifická úprava je obsažena v ustanovení § 7 zákona o nemocenském pojištění.
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 26. 3. uzavřena pracovní smlouva. V ní bylo jako den nástupu do práce sjednáno datum 1. 4. Podle rozvrhu směn vyhotoveného zaměstnavatelem připadl první pracovní den zaměstnance na 1. 4. Zaměstnanec v tento den do zaměstnání nastoupil a směnu odpracoval.
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr zaměstnance vznikl ke dni sjednanému v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, tedy dne 1. 4.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Je-li v pracovní smlouvě sjednán den nástupu do zaměstnání 1. duben, přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě kódem „P“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele k tomuto datu – fakticky bez ohledu na to, který den zaměstnanec skutečně začne pracovat.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Účast na nemocenském pojištění vznikla zaměstnanci dnem nástupu do práce, tj. od 1. 4., a podle ustanovení § 94 zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatel povinen oznámit na předepsaném tiskopisu („Oznámení o nástupu zaměstnance“) příslušné OSSZ tento den nástupu do zaměstnání, a to do 8 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
Písemností ze dne 26. 3. a doručenou k témuž dni jmenoval zaměstnavatel zaměstnance s účinností od 1. 4. (sobota) na vedoucí pracovní místo. Podle rozvrhu směn vyhotoveného zaměstnavatelem připadl první pracovní den zaměstnance až na 3. 4. (pondělí). Od tohoto dne začal vedoucí zaměstnanec vykonávat svoji práci.
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr zaměstnance vznikl ke dni uvedenému v příslušné písemnosti jako den jmenování na vedoucí pracovní místo, tedy dne 1. 4. Co do vzniku pracovního poměru nehraje roli, že šlo o sobotu a že první pracovní den zaměstnance připadl až na pondělí 3. 4.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Pracovní poměr vznikl jmenováním v případech uvedených v ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce. Ve smyslu ustanovení § 36 zákoníku práce vzniká pracovní poměr dnem, který je uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Nástupem zaměstnance do zaměstnání a dnem přihlášení ke zdravotní pojišťovně je datum 1. 4.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění vzniklo dnem nástupu zaměstnance do práce, tj. dnem 3. 4. (pondělí). Nelze zde použít ustanovení § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, neboť nedošlo k situaci, že by se měl plat krátit za sobotu, neboť zaměstnanec neměl podle rozvrhu směn pracovat (zaměstnanec odpracoval všechny směny, které připadají na pracovní dny v měsíci).
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 26. 4. uzavřena pracovní smlouva. V ní bylo jako den nástupu do práce sjednáno datum 1. 5. Podle rozvrhu směn vyhotoveného zaměstnavatelem připadl první pracovní den zaměstnance na 1. 5. Protože šlo ale o svátek dle zvláštního právního předpisu a zaměstnavatel je dle ustanovení § 91 odst. 4 zákoníku práce omezen v možnosti nařídit zaměstnanci práci, zaměstnanec v tento den do zaměstnání v důsledku svátku nenastoupil. Zaměstnavatel mu za měsíc květen poskytl nekrácený měsíční plat ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce.
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr zaměstnance vznikl ke dni sjednanému v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, tedy dne 1. 5. Pro tento účel nemá význam, že zmíněný den je současně svátkem (nic nebrání zaměstnanci a zaměstnavateli, aby jako sjednaný den nástupu do práce označili případně též den svátku) a že zaměstnanec z tohoto důvodu svoji směnu fakticky neodpracoval (do odpracované doby se mu nicméně zahrne).
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Pro přihlášení zaměstnance ke zdravotnímu pojištění je u pracovní smlouvy rozhodující datum nástupu zaměstnance do zaměstnání, uvedené v pracovní smlouvě. Zaměstnanec bude přihlášen k 1. 5.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění vzniklo dnem 1. 5., neboť se bude postupovat podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec nepracoval v den, který je jinak pracovním dnem (pátek), z důvodu, že se jedná o svátek, a nedošlo ke krácení platu (za den 1. 5. obdrží zaměstnanec plat).
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 26. 3. uzavřena pracovní smlouva. V ní bylo jako den nástupu do práce sjednáno datum 1. 4. Podle rozvrhu směn vyhotoveného zaměstnavatelem připadl první pracovní den zaměstnance na 1. 4. K výkonu práce zaměstnanec nicméně nenastoupil, protože byl svým praktickým lékařem uznán dne 30. 3. dočasně práce neschopným. Tuto skutečnost zaměstnavateli v souladu s ustanovením § 206 odst. 1 zákoníku práce bez zbytečného průtahu oznámil. Nemoc trvala až do 10. 4., dne 11. 4. začal zaměstnanec podle rozvrhu směn konat sjednanou práci.
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr zaměstnance vznikl ke dni sjednanému v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, tedy dne 1. 4. Tento závěr nemůže nijak ovlivnit skutečnost, že zaměstnanec dva dny před vznikem pracovního poměru onemocněl a do práce fakticky nenastoupil. Jeho nepřítomnost musí zaměstnavatel vykázat jako překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu ustanovení § 191 zákoníku práce. Protože zaměstnanec existenci této překážky v práci zaměstnavateli včas a řádně oznámil, nepřichází v úvahu ani odstoupení od pracovní smlouvy dle ustanovení § 34 odst. 3 a 4 zákoníku práce.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Bez ohledu na nemoc bude osoba jako zaměstnanec přihlášena u zdravotní pojišťovny k datu 1. 4. Nemoc (dočasná pracovní neschopnost) má vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v tom smyslu, že toto minimum snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky v práci na straně zaměstnance. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu (která musí být při odvodu pojistného dodržena) a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:
PČminVZ = (20 : 30) x 14 600 = 9 733,33 Kč
kde
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
20 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce dubna (tedy období mimo nemoci)
30 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
14 600 Kč = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2020
Pmin = 9 733,33 x 0,135 = 1 314 Kč
Pmin = minimální pojistné
Vyměřovací základ zaměstnance za měsíc duben musí činit alespoň 9 733,33 Kč. Kdyby příjem zaměstnance za duben nedosáhl této částky, musel by zaměstnavatel (mimo výjimek daných ustanovením § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.) provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění vzniká až od 11. 4., neboť teprve v tento den začal zaměstnanec vykonávat práci.
Dohoda o pracovní činnosti
K výkonu závislé práce může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem též dohodu o pracovní činnosti. Musí ale pamatovat na omezený rozsah práce konaný v jejím rámci. Dle ustanovení § 76 odst. 2 zákoníku práce platí, že na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Stanovenou týdenní pracovní dobou, z níž se odvozuje zmíněná polovina, je přitom stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele, u kterého je práce konána.
Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Za toto období se počítá výše uvedený průměr.
Vznik pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti
Jestliže se o tom, kdy vzniká pracovní poměr, zákoník práce zmiňuje výslovně ve svém ustanovení § 36, pokud jde o pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti, podobné pravidlo chybí. V ustanovení § 76 odst. 4 zákoníku práce je nicméně jako obsahová náležitost této dohody požadováno vymezení „doby, na kterou se dohoda uzavírá“. Jak se vyjádřila AKV – Asociace ro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů v jednom ze svých stanovisek, uvedení této doby má vliv rovněž na posouzení toho, kdy pracovněprávní vztah z titulu dohody o pracovní činnosti vzniká. Nastat mohou následující případy:
- V dohodě o pracovní činnosti je začátek doby jejího trvání vymezen konkrétně (nejčastěji nějakým datem). V takovém případě až tímto dnem vzniká pracovněprávní vztah a nebere se zřetel na den uzavření takové dohody.
- Pokud by k vymezení konkrétního počátku doby, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá, nedošlo (zaměstnavatel a zaměstnanec by se omezili jen na sjednání toho, do kdy se tento pracovněprávní vztah uzavírá, popř. že jde o jeho sjednání na dobu neurčitou), vzniká v tomto případě pracovněprávní vztah ke dni uzavření zmíněné dohody.
Ani vznik pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti není nikterak vázán na to, kdy přesně začal zaměstnanec konat práci. Tím spíše, že dle ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce není zaměstnavatel povinen v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce rozhoduje z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší. Pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění tak rozhoduje u dohody o pracovní činnosti výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Činí-li tento příjem alespoň 3 000 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona. Dohodu o pracovní činnosti lze sjednat i v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, tedy s příjmem do poloviny minimální mzdy.
Zdravotní pojištění má specifickou právní úpravu týkající se přihlašování a odhlašování zaměstnanců, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti (a také na dohodu o provedení práce – viz dále) se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Pro účast zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti platí stejná pravidla jako u zaměstnance v pracovním poměru s tou výjimkou, že se ustanovení § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění (které upravuje podmínky pro vznik nemocenského pojištění ještě přede dnem započetí výkonu práce) nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti. U zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti bude třeba v praxi pečlivě sledovat zejména způsob sjednání odměny pro účely zjištění, zda byla sjednána částka dosahující aspoň 3 000 Kč za kalendářní měsíc, anebo zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, které je u těchto dohod četnější.
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 26. 3. uzavřena dohoda o pracovní činnosti, a to na dobu určitou od 1. 4. do 31. 12. Podle této dohody má zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele nepravidelně v předpokládaném rozsahu 10 hodin za týden a za odměnu ve výši 120 Kč na hodinu. Začátek faktického výkonu práce zaměstnance připadl na 1. 4.
Vznik pracovněprávního vztahu
Pracovněprávní vztah k výkonu práce v rámci dohody o pracovní činnosti vznikl dne 1. 4., ke dni, který byl sjednán jako začátek doby, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatel přihlásí osobu jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci. Podmínkou pro použití tohoto postupu je dosažení příjmu zaměstnance alespoň 3 000 Kč, což je v tomto případě splněno. Zaměstnanec bude u zdravotní pojišťovny přihlášen k datu 1. 4. Pokud zaměstnanec nebude patřit mezi výjimky, pro které neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., bude zaměstnavatel provádět dopočet a doplatek pojistného do minima 14 600 Kč.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění vzniká dnem nástupu do práce (započetím výkonu práce), tj. od 1. 4. Vzhledem ke sjednanému způsobu vykonávání práce v týdnu (10 hodin týdně, tedy 40 hodin za měsíc) a výši odměny za hodinu (120 Kč/hod.) je podmínka sjednání příjmu aspoň ve výši rozhodné částky 3 000 Kč splněna (40 x 120 = 4 800).
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 30. 3. (sobota) uzavřena dohoda o pracovní činnosti, a to na dobu neurčitou. Podle této dohody má zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele pravidelně od pondělí do pátku v délce 4 hodiny v každém dni a za odměnu ve výši 13 000 Kč za měsíc. Práci začal zaměstnanec konat dne 1. 4. (pondělí).
Vznik pracovněprávního vztahu
Protože v dohodě o pracovní činnosti nebyl vymezen začátek doby, na kterou se uzavírá, ale tato dohoda obsahuje toliko vymezení, že jde o dobu neurčitou, připadl vznik pracovněprávního vztahu na den, kdy došlo ke sjednání této dohody, tj. na 30. 3. Na tom nic nemění skutečnost, že práci začal zaměstnanec konat až dne 1. 4.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Zaměstnanec bude přihlášen k datu 1. 4. Protože příjem nedosahuje hodnoty minimálního vyměřovacího základu, bude zaměstnavatel (mimo výjimek daných zákonem) provádět dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima podle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. takto:
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(14 600 – 13 000) x 0,135 = 216 Kč (sraženo zaměstnanci)
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 14 600 = 1 971 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(13 000 x 0,135) : 3 = 585 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 585 + 216 = 801 Kč
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 971 – 801 = 1 170 Kč
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění vzniká dnem zahájení výkonu práce od 1. 4. Podmínka sjednání příjmu aspoň ve výši rozhodné částky 3 000 Kč je splněna (byla sjednána odměna 13 000 Kč za měsíc).
Dohoda o provedení práce
Třetím ze základních pracovněprávních vztahů je dohoda o provedení práce. Rozsah práce, na který se tato dohoda uzavírá, nesmí být dle ustanovení § 75 zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Případné rozdílné druhové vymezení prací nerozhoduje.
Vznik pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce
O vzniku pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce platí stejná pravidla, jako jsou uvedena výše pro dohodu o pracovní činnosti. Také pro tuto dohodu platí – jen dle ustanovení § 75 zákoníku práce – že v ní musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá.
Důkazem toho, že také ve vztahu k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr je třeba rozlišovat mezi jejich uzavřením a vznikem pracovněprávního vztahu na jejich základě, budiž fakt, že s tím takto počítají i jiné právní předpisy. Např. dle ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen v předepsaných případech zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do 31. 10. 2017 tomu přitom bylo tak, že uvedenou povinnost zákon vztahoval na dobu před uzavřením takové dohody. Účelem této změny bylo umožnit provedení vstupní lékařské prohlídky sice až poté, co byla některá z těchto dohod uzavřena, ale nezačala ještě plynout doba, na kterou byla sjednána a v níž se realizuje mj. závazek zaměstnance vykonávat pro zaměstnavatele práci, ke které musí být posouzen co do své zdravotní způsobilosti (a tedy kdy pracovněprávní vztah vznikl).
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Ve zdravotním pojištění se zaměstnavatelé zabývají problematikou dohod o provedení práce až od 1. 1. 2012. U dohody o provedení práce (stejně jako u dohody o pracovní činnosti) přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
Současně platí, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a dodržení zákonného minima sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (nebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuje se, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.
Minimální vyměřovací základ se u dohod o provedení práce řeší až od 1. 1. 2017, kdy se minimální mzda (jako minimální vyměřovací základ zaměstnance) zvýšila na 11 000 Kč. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí v roce 2020 více než 10 000 Kč a méně než 14 600 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 14 600 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 tohoto zákona.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifická pravidla podle § 7a zákona o nemocenském pojištění, která se týkají rozhodné částky příjmu. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění, pokud jim byl zúčtován příjem (odměna) v částce vyšší než 10 000 Kč (platí tedy vyšší limit než pro ostatní zaměstnance). Tito zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody, do nichž jim byla zúčtována zaměstnavatelem odměna z dohody vyšší než 10 000 Kč (tj. aspoň 10 001 Kč). Pokud by zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele, odměny se pro účely dosažení uvedené hranice sčítají.
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 1. 4. (sobota) uzavřena dohoda o provedení práce, a to na dobu určitou od 1. 4. do 31. 5. Podle této dohody má zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele v předpokládaném rozsahu 50 hodin za měsíc a za měsíční odměnu ve výši 8 000 Kč. Začátek výkonu práce zaměstnance připadl na 3. 4. (pondělí).
Vznik pracovněprávního vztahu
Pracovněprávní vztah k výkonu práce v rámci dohody o provedení práce vznikl dne 1. 4., ke dni, který byl sjednán jako začátek doby, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše příjmu zúčtovaná za kalendářní měsíc. Není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.
Protože sjednaný příjem (odměna) nepřevyšuje 10 000 Kč, nemá osoba řešené zdravotní pojištění tímto zaměstnáním, zaměstnavatel ve zdravotním pojištění žádné povinnosti neplní. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že v měsících dubnu i květnu musí být registrován u zvolené zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:
- zaměstnanec v jiném zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., tj. v zaměstnání, ze kterého plyne zaměstnavateli povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění
- osoba samostatně výdělečně činná [§ 5 písm. b) stejné právní normy]
- osoba, za kterou platí pojistné stát (výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.).
Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, přihlásí se pojištěnec sám u zdravotní pojišťovny k datu 1. 4. jako osoba bez zdanitelných příjmů a za každý měsíc (duben a květen) zaplatí pojistné 1 971 Kč.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Zaměstnanec činný na základě této dohody o provedení práce nebude účasten nemocenského pojištění v dubnu ani v květnu, neboť v žádném z těchto měsíců jeho odměna nepřesáhla 10 000 Kč. Pojistné na sociální zabezpečení se z těchto odměn nebude odvádět.
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byla dne 30. 3. uzavřena dohoda o provedení práce, a to na dobu neurčitou a v předpokládaném rozsahu práce 200 hodin, maximálně však 300 hodin v kalendářním roce. Podle této dohody má zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele v délce 4 hodin v každém týdnu a za odměnu ve výši 200 Kč za hodinu. Začátek výkonu práce zaměstnance připadl na 3. 4.
Vznik pracovněprávního vztahu
Vzhledem k absenci konkrétního ujednání o počátku doby, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá, vznikl pracovněprávní vztah ke dni jejího sjednání, tj. dne 30. 3. Ani v tomto případě nehraje roli, že práci začal zaměstnanec konat až dne 3. 4.
Vznik povinnosti ve zdravotním pojištění
Aby zaměstnavatel přihlásil osobu jako zaměstnance a platil pojistné, musí příjem za kalendářní měsíc převýšit u dohody o provedení práce 10 000 Kč, což není rozsahem pracovního úvazku a výší hodinové sazby mzdy splněno. Za této situace platí pro zaměstnavatele i pojištěnce podmínky uvedené v komentáři k předcházejícímu příkladu č. 7.
Vznik účasti na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění při výkonu této dohody o provedení práce nevzniká, neboť podle sjednaných podmínek odměna nepřevýší v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.