Průměrný výdělek

Jak správně určit rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku pro odstupné? Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. 3. 2025. Jaké rozhodné období by mělo být použito pro výpočet průměrného výdělku? Mělo by to být 4. čtvrtletí roku 2024 nebo 1. čtvrtletí roku 2025 – na základě § 354 odst. 2 zákoníku práce „Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období“? Má na to vliv Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. prosince 2022 č. 21 Cdo 3559/2021? 

Náš zaměstnanec má hodinovou mzdu 185 Kč, nyní bude na 60% překážkách v práci, může mít mzdu 111 Kč, nebo toto není možné, aby měl mzdu nižší, než je minimální hodinová mzda?

Dne 7. 3. 2025 schválila Poslanecká sněmovna dlouho očekávanou a velice diskutovanou novelu zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, která má přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Novela byla předložena ke schválení Senátu. Účinnost je naplánována na první den druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně 1. 6. 2025, případně 1. 7. 2025 (s výjimkami).

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 28. 11. 2024 rozhodl zaměstnavatel o organizační změně a zrušení pracovního místa, přičemž k jeho zrušení došlo k 1. 2. 2025. Zaměstnanec převzal výpověď až 9. 12. 2024, což znamená, že se pracovní poměr prodloužil o měsíc, a zaměstnanec tak ukončil pracovní poměr až 28. 2. 2025. Je v pořádku, aby zaměstnavatel ve výpočtu platu uvedl náhrady mzdy na straně zaměstnavatele a v tom případě nemá nárok ani na stravenky? 

Zaměstnankyně (pedagog) čerpala od 1. 7. 2024 do 12. 1. 2025 PPM. Poté požádala o čerpání ŘD po MD. Její pracovní poměr končí uplynutím doby určité 31. 5. 2025. Z roku 2024 jí zůstala nevyčerpaná ŘD 178,2 hod. Protože v 3Q a 4Q roku 2024 neměla žádný vyměřovací základ, bude se při výpočtu náhrady za ŘD vycházet z pravděpodobného. Od 1. 1. 2025 však došlo k navýšení platu (změna platových tabulek). Z jakého čtvrtletí máme vycházet při výpočtu, jakého pravděpodobného výdělku by dosáhla? Z 4.Q 2024 dle platového výměru k 30. 12. 2024 nebo z 1.Q 2025 dle platového výměru od 1. 1. 2025? Také bychom potřebovali poradit s tím, zda na den svátku, který spadá do doby čerpání ŘD po MD, zadat čerpání ŘD nebo ho vynechat a považovat za odpracovaný den. Má měsíční platový tarif. 

Zaměstnankyně na HPP od r .2016, nastoupila v dubnu 2021 na mateřskou dovolenou. Mateřská skončila 30. 6. 2024, 1. 7. 2024 se vrátila do práce. K 31. 8. 2024 byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele a pracovní místo bylo zrušeno, likvidace provozovny. Před mateřskou  byl mzdový výměr 20 000 Kč měsíčně + prémie, průměr na hodinu 163,75 Kč. Od 1. 7. 2024 mzdový výměr 22 000 měsíčně, průměr na hodinu 115,00 Kč. Jaká bude výše odstupného?

Výpočet průměrného výdělku a tzv. placený svátek ve mzdě Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * Zaměstnanec nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní...

Jakým způsobem vypočítat průměrný čistý měsíční výdělek zaměstnance, pokud jeho průměrný hrubý měsíční výdělek činí 46.859 Kč, podepsal prohlášení, uplatňoval pouze slevu na poplatníka a měl svěřeno služební vozidlo k soukromému používání, přičemž 1 % ceny vozidla činilo 6049 Kč. Je průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance 36.958 Kč, nebo je třeba vzít v potaz i ono 1 % ceny vozidla?

Zaměstnavatel uzavřel s jedním pracovníkem DPP od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 a druhou DPP od 4. 1. 2021 na dobu neurčitou. Dne 1. 1. 2021 byl svátek, 2. 1. 2021 - 3. 1. 2021 sobota a neděle. Odměna nepřekročila nikdy částku 10 000 Kč/měsíc. Jaké máme napsat datum vzniku nástupu na DPP do Výkazu příjmů? Jedná se o jeden trvající pracovněprávní vztah dle § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění? Bude tedy datum nástupu 1. 6. 2020?

Naše zaměstnankyně byla od 19. 12. 2023 do 1. 7. 2024 na mateřské dovolené a od 2. 7. 2024 do 19. 8. 2024 čerpá řádnou dovolenou (letošní + nevyčerpanou za loňský rok). V průběhu července do její dovolené vstupuje státní svátek (5. 7.). Její měsíční tarif je 38 000 Kč. Můžu pro výpočet náhrady použít pravděpodobný výdělek (38 000 × 3/520 = 219,23 Kč/hod.), nebo bych měla postupovat jinak? Předpokládám, že zaměstnankyně by měla dostat i náhradu za státní svátek. Je to tak?

Zaměstnanec má 8hodinovou pracovní dobu. Za 4/2024 odpracoval 103,5 hodiny, od 18. 4. 2024 - 5. 6. 2024 byl na nemocenské. Dne 18. 4. 2024 kdy nastoupil na nemocenskou odpracoval 6 hodin. V červnu odpracoval 136 hodin. Za duben součet základní mzdy, prémií a odměn = 1087 98 Kč, v květnu byla vyplacena pololetní odměna ve výši 20 917 Kč. V červnu byl součet základní mzdy, prémií a odměn 37 700 Kč. v roce 2023 mu byly vyplaceny roční odměny v částce 100 000 Kč. Jaká bude výše průměru pro náhrady? Jakým způsobem se zahrnují svátky v květnu - kdy 1. 5. 2024 bylo proplacenou zaměstnanci formou náhrady mzdy při nemoci, 8. 5. 2024 vyplácela již OSSZ.

Prosím o vypočtení průměru pro náhrady na 3. čtvrtletí u dohod o provedení práce: Dohoda č. 1.: odpracováno duben 25 hodin - rozvrženo do 10 pracovních dní vždy po 2,5 hodině. Květen odpracováno 23 hodin, rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodině, jeden pracovní den 3 hodiny (celkem 9 dnů) a čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 22 hodin - rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodinách a jeden pracovní den 2 hodiny(celkem 9 dnů) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 400 Kč. Dohoda č .2: odpracováno duben 20 hodin - rozvrženo vždy do pracovních dní - někde hodina denně, jinde 0,5 hodiny denně. Květen odpracováno 18 hodin v pracovních dnech (někde po hodině, jinde po půl hodině), čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 17 hodin v pracovních dnech (vždy po 1 hodině) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 167,50.

Jedním z parametrů pro správné zjištění průměrného výdělku zaměstnance je mzda nebo plat zúčtované mu k výplatě v rozhodném období. Měla takovou povahu i tzv. covidová odměna poskytnutá některým vybraným zaměstnancům, a musel ji proto zaměstnavatel při výpočtu průměrného výdělku zaměstnance zohlednit?

Zaměstnanec byl od 23. 3. 2023 do 24. 5. 2023 na dlouhodobém OČR hned 25. 5. 2023 – 22. 5. 2024 dlouhodobá nemoc. Dne 23. 5. 2024 ukončil pracovní poměr. Hlásí se na úřad práce. Z jakého období se uvádí příjem pro podporu v nezaměstnanosti, ze IV. čtvrtletí 2022? 

Jsme rozpočtová organizace a mám dotaz ohledně použití minimální hodinové a zaručené hodinové sazby PPÚ u zaměstnanců, kteří mají týdenní pracovní dobu 37,5 nebo 38,75 hodiny. Měsíční plat při nástupu zaměstnance někdy nedosáhne úrovně zaručené mzdy a samozřejmě doplatky do zaručené mzdy dle zařazení v platové třídě pro danou skupinu pracovníků dorovnáváme. Při výpočtu průměrného výdělku například k 1. 4. 2024 z rozhodného období 1–3/2024 je vypočten PPÚ ve výši 110,50 Kč, minimální hodinový činí 112,50 a zaručený pro 8 PT 129,80 Kč. V případě, že zaměstnanec má týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny, budou hodnoty 112,50 a 129,80 Kč přepočteny? Tzn. minimální mzd bude: 112,50 x 40 : 37,5 = 120 Kč Zaručená mzda: 129,80 x 40 : 37,5 = 138,45 Kč. Pro poskytnutí náhrady za dovolenou v průběhu II. čtvrtletí 2024 bude použit hodinový zaručený PPÚ ve výši 138,45 Kč? 

Zaměstnanec skončí pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce dne 30. 4. 2024. Z organizačních důvodů v r. 2022 bylo v plánu činnost na jeho pracovišti ukončit a pracovně byl přeřazen na stejnou pracovní pozici na jiném pracovišti. Na jiné pracoviště nenastoupil z důvodu pracovní neschopnosti, která trvala déle než 1 rok. Po skončení pracovní neschopnosti přinesl zdravotní posudek od poskytovatele pracovně lékařských služeb se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu tohoto druhu práce. Časový sled událostí: - od 1. 11. 2022 byl přeřazen na jiné pracoviště, na které nenastoupil z důvodu pracovní neschopnosti (sděleno 13.10. 2022 prostřednictvím interního dokumentu); - 17. 10. 2022 vznik pracovní neschopnosti, která trvala do 31. 12. 2023 - 2. 1. 2024; – mimořádná lékařská prohlídka se závěrem: zdravotně nezpůsobilý; - 1. 2. 2024 projednáno přidělení práce v rámci stávající pracovní náplně na jiném pracovišti, zaměstnanec si vyžádal další mimořádnou lékařskou prohlídku; – 6. 2. 2024 mimořádná lékařská prohlídka se závěrem: dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost; - 28. 2. 2024 zaměstnanec převzal výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, pracovní poměr skončí uplynutím 2 měsíční výpovědní doby dne 30. 4. 2024; - dne 2. 1. 2024 čerpal řádnou dovolenou - od 3. 1. 2024 má překážku na straně zaměstnavatele; - od 10. 4. do 30. 4. bude čerpat zbylý nárok řádné dovolené. Z jakého období máme vypočítat průměr pro výpočet odstupného? Bohužel, nemáme jiného pracovníka na takové pracovní pozici, abychom mohli použít/porovnat průměr, který by byl pro odcházejícího zaměstnance výhodnější.

Zaměstnanec měl sjednán až do konce roku 2023 celý úvazek = 1. V lednu 2024 si domluvil změnu úvazku na 0,5 a následně v únoru 2024 již jen 0,2, kdy k poslednímu dni v únoru 2024 došlo k ukončení pracovního poměru dohodou. Rozhodné období tak je 4. čtvrtletí 2023 s plným pracovním úvazkem. V používaném mzdovém programu dojde k přepočtení pro účely Potvrzení pro úřad práce pouze částka k úvazku aktuálnímu ke konci pracovního poměru (v tomto případě 0,2). Úřad práce naši uživatelku přesvědčil, že mají oporu v § 353 zákoníku práce a údajně by se měl brát v potaz původní úvazek. Dle názoru jedné z kolegyň je toto tvrzení prý poměrně demagogické, neboť nikde se legislativa k velikosti úvazku nevyjadřuje. Kolegyně se odkazuje na § 356 „Formy průměrného výdělku – zákoník práce a navrhuje sdělit příslušnému úřadu práce, že v případě potvrzení průměrného čistého výdělku je výpočet v používaném mzdovém programu podle § 356 zákoníku práce. Jestli má ÚP jiný názor, ať sdělí, podle jakého předpisu. Podle kolegyně to dává smysl, protože pracovník skončením poměru „přichází“ o výdělek, který měl ve výši sjednaného úvazku ke dni skončení“. Já se domnívám, že pravdu má úřad práce a použije se v tomto případě § 353 zákoníku práce. Poprosím Vás o stanovisko, jak v tomto případě správně postupovat a vypočítat správný výdělek pro úřad práce v případě přiznání správné výše podpory v nezaměstnanosti. 

Nejdříve použiji citaci ze zákoníku práce § 356 odst. 2: „Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce." Jak postupovat co se týká vynásobení prům. hodinového výdělku týdenní prac. dobou (dále jen TPD)? Např. zjišťuji průměrný hrubý měs. výdělek v lednu 2024, tak se má ve výpočtu použít TPD lednová, když ho zjišťuji např. v únoru, tak únorová TPD, nebo se jedná o jinou TPD?