Mzdy a platy
Počet vyhledaných dokumentů: 1521
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 1521
Řadit podle:
Evropská komise na konci července oznámila, že Systém vstupu a výstupu pro sledování a evidenci cizinců cestujících do Schengenského prostoru (EES) se začne zavádět 12. října 2025.
Náš zaměstnanec bude členem volební komise. Pracuje na směny v nerovnoměrně rozvržené PD, úvazek 37,5 hod./týden. Co má zaměstnanec doložit pro náhradu mzdy při překážce na straně zaměstnance a jak velká část PD mu bude proplacena? Proplácí se se nějaká fiktivní část nebo původně naplánované směny? Pokud bude mít např. noční, jaká náhrada mu připadne týká se to i víkendových směn?
Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.
Lidé uklízející ulice, šičky oděvů nebo třeba pracovníci v porcelánkách – zaměstnání, ve kterých lidé často dostávají minimální mzdu. S 20 800 korunami hrubého, které teď měsíčně vydělávají, mají velmi často problém vyjít.
Vláda loni na podzim rozhodla, že minimální mzda v příštím roce dosáhne 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí odhadlo pro rok 2026 na bezmála 51 500 korun. Nejnižší možný výdělek za plný úvazek tak vzroste na téměř 22 a půl tisíce hrubého. Podle ministerstva financí ho nyní pobírají více než tři procenta zaměstnanců – zhruba 118 tisíc lidí. Od příštího ledna jim tak stát zvýší minimální mzdu o téměř osm procent.
Jak bude vypadat výpočet povinného podílu zaměstnávání OZP a následný odvod při změnách účinných od 1.1.2025 v níže uvedených příkladech? 1. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 146, firma zaměstnává 3 osoby se zdravotním postižením a zároveň odebrala výrobky či služby v hodnotě 600 tis. Kč? 2. Průměrný přepočtený počet všech zaměstnanců u zaměstnavatele byl 50, firma nezaměstnává žádné osoby se zdravotním postižením, ale odebrala výrobky či služby v hodnotě 700 tis. Kč? Předpokládejme, že průměrná mzda v národním hospodářství za I. až III. Q. 2025 bude činit např. 47.000,- Kč.
1. Chceme poskytovat z FKSP nenávratnou sociální výpomoc zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení složitých sociálních situací, v případech postižení živelnou pohromou do výše 15 000 Kč. Mělo by se jednat o případy, kdy zaměstnanci zemře partner nebo dítě a kdy mu např. požár nebo povodeň zničí nemovitost, ve které bydlí. Nebyl vyhlášen nouzový stav. 2. Stejnou nenávratnou sociální výpomoc chceme vyplácet i pozůstalým po zemřelém zaměstnanci. Pozůstalí nejsou našimi zaměstnanci. Můžeme tady použít § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZDP jako bezúplatný příjem nabytý příležitostně? 3. V případě úmrtí zaměstnance z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání můžeme poskytnout sociální výpomoc nad rámec zákonného odškodnění? Do výše 50 000 Kč.
Našla jsem několik článků o přečerpané dovolené, chápu tedy, že jde srážku podle § 147 ZP a srážet lze jen ve výši 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku. Musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy? Nebo stačí jen fakt, že zaměstnanec ztratil právo na určitou část dovolené? Dále je mi jasné, že srážet se bude částka odpovídající vyplacené částce za poslední čerpané hodiny (to co se vyplatilo se srazí, tedy se případně nepoužije aktuální průměrný výdělek). Co mi není jasné je, jak se srážka fakticky provede. Odečtu jen z čisté mzdy částku 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku, tolik měsíců, než částku uhradím? Nebo se to řeší na úrovni hrubé mzdy? Ale co když PP skončí a další měsíce už nemám z čeho srážet, nebo ani z poslední mzdy nemohu srážku provést? Když mi zaměstnanec vyčíslenou částku pošle nebo složí do pokladny, jak se to projeví na výplatních páskách, potvrzení o zdanitelných příjmech a přehledech na pojistné a dani? Zkrátka prosím o vysvětlení reálného postupu, jak to máme udělat.
Policisté, hasiči, celníci a pracovníci vězeňské služby dostali tento týden první výplatu, ve které jim stát přidal tři tisíce měsíčně. Stabilizační příspěvek se zvedl 1. července. Ještě víc získali vojáci. Jim stoupl příspěvek na bydlení i tarify. Nižším hodnostem o 7,5 procenta, vyšším o pět procent. Opozice růst platů podporuje, vadí jí ale zvýhodnění armády proti ostatním bezpečnostním sborům.
Jak vojákům, tak i policistům a hasičům přidala vláda z armádního rozpočtu. V něm přitom i bez toho chybělo sedm miliard k dosažení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan oceňuje, že peníze byly převedeny do kapitoly ministerstva vnitra. „Všichni policisté a hasiči už podepsali své nové personální výměry,“ dodal.
Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13.000 korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel toto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad.
Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.
Byl nám doručen formulář A1 zaměstnankyně, na rodičovské dovolené, která pracuje a bydlí v Německu. Její firma v ČR končí a bude jí vyplaceno odstupné dle zákona, ale i nevybraná dovolená, která podléhá odvodům. Prosím o informaci, jak má postupovat mzdová účetní z pohledu mezd. Vypnu tedy veškeré odvody SP a ZP z vypočtené mzdy? Budu vystavovat nějaké potvrzení o vyplacené mzdě a komu ho předám? Budu něco dopočítávat? Jaké doklady potřebuji kromě potvrzení A1? Budeme někam zasílat platby kromě vypočtené mzdy?
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300.000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115.000 korun. Prezident by dostával 383.200 korun, o 18.200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
Při výpočtu průměrného výdělku se do odpracované doby zaměstnance zahrnuje rovněž práce přesčas, ke které bylo přihlédnuto při sjednání mzdy, tedy ke které bylo ve mzdě přihlédnuto. U nevedoucích zaměstnanců se může jednat až o 150 hodin za kalendářní rok. Při výpočtu průměrného výdělku je tedy pak nutné za příslušný kvartál zohlednit 37,5 hodiny přesčasů (150hodin / 12 měsíců * 3 měsíce za kvartál). Jak se postupuje v případě vedoucích zaměstnanců, kteří mají ve mzdě zahrnutou práci přesčas v jejím maximálním možném rozsahu (cca 416 hodin za rok)? Rozsah 416 hodin za rok je pouze přibližný, neboť správně se jedná o 208 hodin za 26 týdnů (vyrovnávací období) a toto s kalendářním rokem nekoresponduje. Jedná se tedy o 8 * 52,18 (8 hodin * 52,18 týdnů za celý rok)?
Bude mít na výpočet vliv, zda vyrovnávací období pro přesčasy je zvoleno jednoměsíční, čtyřměsíční nebo například maximální 26 týdnů? Ptám se s ohledem na to, že v případě jednoměsíčního vyrovnávacího období je přesně alokován počet přesčasových hodin na jednotlivé měsíce (shodně jako například u pružné pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 1 kalendářního měsíce, což u měsíční mzdy lehce hýbe hodnotou hodinové mzdy za daný měsíc). Předem děkuji.
Zaměstnankyně se měla vrátit po čtyřech letech pobírání mateřských a rodičovských dávek do pracovního poměru. Její pracovní místo bylo z organizačních důvodu zrušeno. Jak v tomto případě máme stanovit pravděpodobný průměr pro pracovněprávní účely, kdy v mezidobí jejího mimoevidenčního stavu došlo každý rok k plošné valorizaci mezd zaměstnanců ve všech pracovních kategoriích. Tato zaměstnankyně spadá do kategorie THP, kde máme nastaveno pravidlo 50/50 z celkového dohodnutého procenta valorizace. 50 % je rozděleno fixně a 50 % je rozděleno s přihlédnutím k individuálnímu výkonu zaměstnance. Jsme povinni jí tuto valorizaci přiznat a počítat průměr z navýšené mzdy? A pokud ano, jsme povinni přiznat celých 100 % valorizace nebo pouze 50 % plošného navýšení?
Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?
Jsme příspěvková organizace. Máme vícero objektů po Plzni i Plzeňském kraji. Vedoucí zaměstnanec má schválené použití soukromého vozidla ke služebním účelům a pracovištěm pro cestovné je adresa objektu v Plzni, kde je vedoucím. Jeho úkolem je vykonávat činnost vedoucího a zároveň zajišťovat spojitost mezi jednotlivými objekty, které zásobuje např. nářadím nebo zajišťuje další potřebné úkoly. Cestovné nemám problém spočítat, ale nevím, jak na stravné. Máme pružnou pracovní dobu (pevná část 8-13:30), zaměstnanec pracuje pravidelně 6-14:30. V metodice máme pro cestovné určený čas 7-15:30, dále je uvedeno, že stravné 148 Kč je za cestu v rozmezí 5-12 hod., s tím, že když je doba kratší, náleží stravné ve výši 58 Kč. Zároveň máme benefit stravenkový paušál - pokud zam-nec odpracuje alespoň 3 hod/směnu, náleží mu ve výši 68 Kč. Jak postupovat u vedoucího, kdy např. jednu směnu jel 7:00-7:45 na objekt v Plzni a zpět a pak na další objekt v Plzeňském kraji 10-11:30, zbytek byl na svém pracovišti. Další den jel na objekt v Plzni a zpět 6-7:10 a pak v Plzni koupit nářadí a zpět 11-11:40 a zbytek na svém pracovišti a třetí den objekt v Plzni 7:45-9:15, Plzeň 10-10:40, Plzeňský kraj 11-14:30. Jak správně spočítat stravné a zbytečně se do toho nezamotat a případně i stravenkový paušál?
Praha - Platy učitelů podle odhadů expertů z think-tanku IDEA při CERGE-EI letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Učitelé přitom mají dostávat podle zákona 130 procent průměrné mzdy v ČR, pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023. Pokud by v roce 2026 rozpočet regionálního školství zůstal na úrovni střednědobého výhledu, poklesly by podle expertů relativní platy učitelů zhruba na 102 procent průměrné mzdy, tedy pod úroveň historického minima 104,7 procenta z roku 2015, vyplývá ze studie.
Odměňují tuzemské firmy ženy hůř než muže? Data ukazují, že ne. Skutečný rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v Česku při srovnání srovnatelných pozic do 5 %. Často citovaný 18% „neočištěný“ rozdíl totiž nezohledňuje, zda jde o stejnou práci – pouze průměruje mzdy mužů a žen napříč obory, bez ohledu na náročnost, odpovědnost nebo zkušenosti. Česko nemá problém s nerovným odměňováním, ale s tím, že ženy chybí v lépe placených profesích či na vedoucích funkcích. Státní správa může jít příkladem a začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí.
Vyplývá to z analýzy Comp&Ben Asociace, která se zaměřuje na odměňování zaměstnanců a sdružuje významné české zaměstnavatele. Analýza pracovala s 30 508 mzdovými záznamy a porovnávala odměňování 13 178 žen a 17 330 mužů. Zaměřila se na srovnání tzv. neočištěného a očištěného gender pay gapu – tedy rozdílu v odměňování při zohlednění velikosti pozice, odpovědnosti, složitosti práce, zkušeností a dalších relevantních faktorů.
„V Česku muži i ženy dostávají v zásadě za stejnou práci stejnou odměnu. Z reálných mzdových dat zjištěný 5% rozdíl odráží realitu mzdového trhu v komerčních firmách. Vychází z porovnání srovnatelných pozic, které zohledňuje jejich velikost, odpovědnost, dopad rozhodování, složitost práce a požadovanou odbornost. Námi zjištěné rozdíly ve mzdách jsou na úrovni statistické odchylky,“ říká profesor Jan Čadil, ekonom patřící mezi přední odborníky na měření nerovností v odměňování a ekonomické modelování.
Vznik falešného obrazu nerovnosti ve výši 18 %
Asociace důrazně varuje před používáním 18% neočištěného rozdílu v odměňování mužů a žen (tzv. neočištěný pay gap) jako důkazu diskriminace. Tento ukazatel zveřejněný letos v březnu Eurostatem vytváří dojem nerovného odměňování tam, kde ve skutečnosti k diskriminaci nedochází.
„Porovnává jen průměrné mzdy všech mužů a žen, bez ohledu na to, jakou práci dělají, jaké mají zkušenosti nebo odpovědnost. Rozhodně neukazuje, že někdo bere za stejnou práci méně. Řada férových zaměstnavatelů tak může neoprávněně získat nálepku diskriminujících, aniž by ve skutečnosti porušovali principy rovného odměňování,“ varuje profesor Jan Čadil.
Například: zaměstnává-li firma v Praze deset žen na pozici seniorní účetní se mzdou 52.500 Kč a manažerem je muž se mzdou 64.000 Kč, vzniká tzv. neočištěný gender pay gap 18 %, přestože ženy i muži dostávají za stejnou práci stejnou odměnu. Tento ukazatel totiž nezohledňuje pozici, odpovědnost ani odbornost – pouze průměruje mzdy všech žen a všech mužů.
„Firma může odměňovat spravedlivě, ale pokud má na vrcholu třeba jen jediného muže s vysokou mzdou, statistika vykáže výrazný gender pay gap. Průměr totiž nereflektuje strukturu firmy a vytváří dojem nerovnosti i tam, kde není,“ dodává profesor Čadil.
Ženy častěji míří do méně placených profesí
Vysoký 18% neočištěný gender pay gap více než nerovnost odráží nerovnoměrné zastoupení mužů a žen napříč obory a pozicemi. Takzvaná kariérní a profesní segregace znamená, že ženy častěji volí méně placené profese nebo zastávají nižší pozice. Podle profesora Čadila tento sociologický jev vysvětluje zhruba polovinu celkového rozdílu v odměňování.
„Odvětví zaměstnávající tradičně více mužů – typicky průmysl, IT, stavebnictví – mají vyšší tržní mzdy. Školství, zdravotnictví nebo sociální služby, ve kterých naopak pracuje více žen, jsou často podfinancovaná, protože jsou financována státem, kde trh nefunguje. A protože je v nich zaměstnáno hodně žen, tvoří zhruba polovinu celkového gender pay gapu,“ vysvětluje profesor Čadil.
Nerovnoměrné zastoupení mužů a žen navíc vzniká už při volbě kariérní dráhy: „Typicky již při výběru oboru ve škole a dále se prohlubuje strukturou ekonomiky, která v Česku stojí spíše na průmyslu než na službách. Významnou roli hrají i kratší úvazky nebo přerušení kariéry z rodinných důvodů. Nejde ale o důkaz mzdové diskriminace,“ dodává Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace a výkonný ředitel pro lidské zdroje skupiny PPF.
Zaměstnavatelé mohou výši neočištěného pay gapu alespoň částečně ovlivnit tím, že budou ženy aktivně podporovat při vstupu do oborů a na pozice, kde dnes převažují muži.
Stát může začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí
Zaměňování mzdové diskriminace s nerovnoměrným zastoupením mužů a žen na různých úrovních řízení je omyl, který bude stigmatizovat řadu zaměstnavatelů – včetně státní správy. Ta sama bude vykazovat jeden z nejvyšších neočištěných gender pay gapů na mzdovém trhu, protože na nejvyšších nejlépe placených postech zaměstnává dominantně muže, jak ukazuje analýza Výroční zprávy o stavu veřejné správy 2023.
Ve veřejné správě tvoří většinu ženy (76 %) a rovněž většina jich je na nejnižší pozici vedoucí oddělení (65 %), ale s rostoucí úrovní řízení jejich podíl dramaticky klesá – například mezi vedoucími zastupitelských úřadů je jen 19 % žen!
„Právě toto nerovnoměrné zastoupení žen v rozhodujících rolích, typické i pro státní správu – největšího zaměstnavatele v zemi – významně zvyšuje celkový neočištěný rozdíl ve mzdách. Podobně by však dopadla většina zaměstnavatelů,“ vysvětluje profesor Čadil.
Kromě kariérní podpory může stát snížit 18% neočištěný gender pay gap i tím, že zlepší odměňování profesí, kde výrazně převažují ženy. „Stát může ihned zvýšit platy ženám na dotyčných pozicích, například zdravotním sestrám, úřednicím na nižších pozicích, pečovatelkám, učitelkám. Ale bylo by to drahé, a tudíž těžko realizovatelné,“ uzavírá Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace.
Zdroj: ČTK
Máme zaměstnankyni, která je od r. 2017 zaměstnána v naší firmě. Dne 1. 7. 2021 šla na první mateřskou dovolenou, do práce se nevrátila a nastoupila opět 6. 11. 2024 na další mateřskou dovolenou. Za jakých podmínek se bude vracet do pracovního poměru? Kdybychom ji chtěli propustit, protože už pro ni za ta léta nemáme práci, musíme jí dát odstupné platy a kolik? Jestliže by se vrátila, jsou pro ni nějaká omezení, které musíme dodržet - např. práce v noci, když má malé děti?