Mzdy a platy

Insolvenční správce obeslal naši firmu, abychom strhávali našemu zaměstnanci měsíčně na insolvenci 6 000 Kč. Nám ale vychází ze zákona výše 2/3 max. na 5 400 Kč. Jsme tedy povinni posílat vyšší částku?

Zaměstnanec má dítě, které bylo soudem svěřeno do péče babičky, na toto dítě platí výživné. Nyní je zaměstnanec v exekuci. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce?

Jak správně počítat praxi mateřské a rodičovské dovolené od 1. 1. 2025? Mám zohlednit již od data nástupu na mateřskou dovolenou? V § 4 odst. 5 zákoníku práce je uvedeno: „V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské atd.“ S kolegyní se nemůžeme shodnout, protože jí na školení řekli, že jen 3 roky na každé dítě. V únoru k nám bude nastupovat nová zaměstnankyně. Do osobního dotazníku uvedla jednoho zaměstnavatele, u kterého pracovala 20 let a během tohoto pracovního poměru postupně porodila 3 děti. Mateřskou a následnou rodičovskou dovolenou čerpala do tří let věku každého dítěte. Budeme jí započítávat celou její praxi plně (20 let), nebo musím zjišťovat, kdy nastoupila na mateřskou dovolenou a odečítat těch cca 6 týdnů? 

Od 1. 1. 2025 čekají zaměstnavatele a zaměstnance dílčí změny v oblasti kompenzace práce ve ztíženém pracovním prostředí. V návaznosti na novelu zákoníku práce účinnou od 1. 8. 2024 dochází i k úpravě pravidel pro poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Vymezení ztíženého pracovního prostředí, včetně titulů pro poskytování příplatku, sice zůstává v zásadě beze změn, avšak způsob, kterým bude zveřejňovaná minimální sazba příplatku, respektive jeho rozpětí, se mění. V článku se podíváme blíže na to, jak nové předpisy ovlivní každodenní praxi na pracovištích a jakým způsobem se změnily jednotlivé aspekty právní úpravy, podle níž se příplatek stanoví nejen pro podnikatelskou, ale i pro veřejnou sféru.

Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

Jak v návaznosti na nařízení vlády č. 441/2024 a č. 465/2024 Sb. počítat exekuční srážky z platu za 12/2024, s výplatou v lednu 2025, s ohledem na nové znění: „Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, odstavec 1 se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.“ 

Zaměstnankyně nastoupila zpět do práce během pobírání rodičovského příspěvku, (dítěti budou 3 roky 15. 2. 2025), po domluvě se vrátila na původní místo, a to od měsíce ledna 2025. Je placena fixní měsíční mzdou, do práce přišla fyzicky dne 2. 1. 2025. U zdravotní pojišťovny jsem ji odhlásila k 31. 12. 2024 pod kódem U, do fixní hrubé mzdy zahrnu tedy zahrnu i svátek 1. 1. 2025?

Nařízení vlády č. 466/2024 Sb., které mění NV č. 341/2017 Sb. zrušuje limit 6 let pro zápočet praxe v době mateřské a rodičovské dovolené. Platnost bude od 1. 1. 2025. Musí zaměstnavatel přistoupit k tomu, že všem ženám, které mají více než 2 děti, přepočítá praxi a platový stupeň dle nařízení vlády č. 466/ 2017 Sb., nebo původní zápočty praxe zůstávají platné dle původního nařízení vlády a zrušení limitu se týká pouze zápočtů, které se budou dělat po 1. 1. 2025? Nebo záleží na zaměstnavateli a může se rozhodnout sám?

Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?

Přišla nám exekuce na běžné výživné a zároveň v tomto usnesení jsou vyčísleny náklady na odměnu exekutora a úroky za dlužné výživné (dlužné výživné už uhradil). Budu tedy srážet na běžné výživné, ale nevím, jak se zachovat u úroků a odměny exekutora. Považuje se to za klasickou přednostní pohledávku (takže dle časového pořadí) nebo „superpřednostní“ pohledávku (takže bez ohledu na den doručení)? Eviduji totiž také i jiné přednostní exekuce s „lepším“ datem.

Je možné v podmínkách organizační složky státu hradit celkovou hodnotu stravenky pouze z prostředků FKSP? Pokud by byla hodnota stravenky 30 Kč, celá tato hodnota by byla financována z FKSP, tedy bez příspěvku z provozního rozpočtu a zaměstnance. 

Při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) se zaměstnanci setkávají s otázkou náhrady mzdy, která jim náleží během prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti. Zaměřme se proto na podmínky vzniku nároku na tuto náhradu, výpočet její výše a specifika týkající se pracovníků s dohodami o provedení práce (DPP) či pracovníky směnného a nepřetržitého provozu. Jaké jsou nové legislativní změny, které od roku 2025 ovlivní účast na nemocenském pojištění a změní redukční hranice pro výpočet náhrad při DPN? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů ohledně evidence příjmů? A jaká práva mají zaměstnanci při neplnění těchto povinností? Odpovědi najdete v následujícím příspěvku.

Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.

Prosím o vysvětlení, zda a jaká náleží zaměstnanci pracujícím na DPP náhrada mzdy za svátek (ve kterém nepracuje). Odměna je 300 Kč/hod a v daném měsíci je svátek např. v úterý. Jaký má nárok na náhradu mzdy zaměstnanec, který pracuje pouze jeden den v týdnu a to 5 hod v úterý - vychází se u výpočtu náhrady mzdy pouze z průměrné hodinové sazby (tj. 5 x 300 Kč), nebo z průměrné mzdy, která připadá na 1 pracovní den v daném měsíci? Je možné na příkladu ukázat kalkulaci náhrady? Jak by to bylo u zaměstnance, který nemá pravidelně rozložené směny (v úterý občas pracuje, ale ne každý týden a směny mohou být různě dlouhé). Máte doporučení, jak princip u DPP ošetřit, aby bylo jednoznačné, kdy vzniká zaměstnanci na náhradu nárok a kdy ne? 

Město zřídilo jako svou organizační složku JSDH na základě zřizovací listiny. Členové JSDH uzavírají dohodu o členství. Za svojí činnost členové nepobírají žádnou odměnu ani plat. Rádi bychom je za jejich činnost motivovali poskytnutím benefitu- karty na volnočasové aktivity u firmy Edenred, se kterou již spolupracujeme. Členové JSDH nejsou přímo naši zaměstnanci. Pokud bychom jim tyto karty poskytli -s určitým každoročním obnosem- bude se pro ně jednat o benefit jako pro klasické zaměstnance - tedy do částky 21.983,- Kč za rok od daně osvobozený a pro nás jako zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad?

Je možné, aby zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti, vykonával sebemenší činnost pro zaměstnavatele a dostal za ni "odměnu" (odměna za provizní prodej služeb)? Předpokládám, že to pak je v rozporu s poskytováním dávek NP ... 

Zaměstnanec s pracovní dobou 8-16 hodin byl vyslán na dvoudenní pracovní cestu. Cesta trvala od 18.11.2024 od 11 hodin do 19.11.2024 do 8:30 hodin. První den odpracoval 3 hodiny, druhý den odpracoval 7,5 hodiny. Jak správně posuzovat kombinaci stravného a stravenkového paušálu? Pokud budu posuzovat odpracovanou dobu, tak podmínka 3 hodin je splněna po oba dny. Jak ale posoudit dobu, kdy vznikl nárok na stravné? První den v 16 hodin ( je to v rámci pracovní doby, nebo už ne?). Nevím, k jakému času se posuzuje vznik nároku na stravné druhý den pracovní cesty. Má se za to, že v 8:30 byl nárok na stravné a tudíž není nárok na stravenkový paušál? 

U zaměstnance provádíme srážky na 3 nepřednostní exekuce. Dne 30.10.2024 nám bylo doručeno usnesení o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení. Stávající exekuce budeme následně nadále srážet z platu zaměstnance, ale deponovat do doby schválení oddlužení. Současně je nařízeno plátci mzdy provádět srážky ze mzdy za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 2.178 Kč/měsíčně náležící za období do schválení oddlužení s tím, že tato srážka je považována za přednostní pohledávku. Dotaz: je tato srážka mzdy na výdaje pro insolvenčního správce také další srážkou, která v daném případě zafunguje v pravidle 4 exekucí, a tak se i stávající nepřednostní pohledávky budou srážet z obou třetin? 

Existuje prosím nějaká závazná metodika, jak by se měly zaokrouhlovat jednotlivé složky mzdy, jako je osobní hodnocení, náhrada za dovolenou, náhrady za překážky,...? V našem mzdovém systému jsme tyto složky vždy zaokrouhlovali ve prospěch zaměstnance na celé koruny nahoru. Nyní implementujeme nový mzdový SW a narazili jsme na rozdíly, neboť tam se zaokrouhluje matematicky. V tomto SW dokonce dochází k jiné celkové náhradě za dovolenou, pokud si zaměstnanec vybere např. 5 dní vcelku nebo každý týden jeden den - opět každou položku zaokrouhlí a výsledek se pak liší. Jsou tyto způsoby výpočtu a zaokrouhlování na rozhodnutí zaměstnavatele (a výrobce SW), nebo je to nějak přesněji stanoveno?