Pracovní situace
Počet vyhledaných dokumentů: 142
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 142
Řadit podle:
§ 199 ZP.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu.
Doprovod dítěte do školy či školského poradenského zařízení představuje významný prvek zajištění jeho bezpečnosti, podpory a řádného zahájení vzdělávacího procesu. Tento úkon může být nezbytný zejména v případech, kdy to vyžaduje zdravotní stav dítěte, jeho věk nebo individuální vzdělávací potřeby. Stanovení podmínek a způsobu doprovodu vychází z platné legislativy a interních předpisů příslušných zařízení, s cílem zajistit efektivní spolupráci mezi zákonnými zástupci, školou a odbornými pracovníky.
Základní informace
Jde o příplatek týkající se všech zaměstnanců bez ohledu na typ provozu a režim směn. Zákoník práce v této souvislosti nijak nerozlišuje mezi zaměstnanci, kteří v noci pracují výjimečně a zaměstnanci, kterým na noční dobu připadají opakovaně plánované směny. Jeho smyslem je poskytnutí kompenzace za noční práci, podobně jako je tomu při práci o víkendu, ve svátek, přesčas apod.
§ 78 odst. 1 písm. j) ZP
§ 141 odst. 2 ZP
Za noční práci se považuje práce konaná v době mezi 22:00 a 6:00 hod. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
Příklad:
Zaměstnanci začíná ranní směna v 5:30 hod. a končí v 14:00 hod. Přísluší mu příplatek za noční práci za 0,5 hod. (od 5:30 do 6:00 hod.).
Výše příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ni nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální a zaměstnavatelé mzdové sféry tak mohou sjednat příplatek i v jiné výši.
Zaměstnanci, kteří se ocitnou v dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě, mají dle § 192 odst. 2 zákoníku práce nárok na náhradu mzdy nebo platu, která se počítá z redukovaného průměrného výdělku. Tato náhrada se poskytuje po omezenou dobu a v zákonem stanovené výši, přičemž konkrétní výše náhrady, maximální hranice i pravidla pro její případné krácení se mohou měnit v závislosti na legislativních úpravách. V této sekci proto vždy naleznete aktuálně platné informace včetně případných změn.
Jde o příplatek poskytovaný jako kompenzace při výkonu práce ve ztíženém pracovním prostředí, což je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
Výše tohoto příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírajících plat.
Pravidla pro zaručenou mzdu se v Česku neustále vyvíjejí. Její uplatnění závisí na tom, kdy a kde se používá.
Základní informace
Jedním z nejdůležitějších dokumentů týkajících se pracovní doby a doby odpočinku je rozvrh pracovní doby (rozvrh směn). Jeho prostřednictvím zaměstnavatel rozepisuje zaměstnanci v pracovním poměru stanovenou týdenní (případně kratší) pracovní dobu do jednotlivých pracovních dnů, týdnů, měsíců, vyrovnávacích období… Podle rozvrhu směn vykonává zaměstnanec práci, z tohoto rozvrhu pozná, na které dny připadají jeho dny pracovní, a na které naopak doba odpočinku.
Po novele zákoníku práce s účinností od 1. 10. 2023 je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu (až na výjimky) také zaměstnanci konajícímu práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zákon ve vztahu k nim ale nepracuje s pojmem „týdenní pracovní doba“. Písemný rozvrh zpracovává zaměstnavatel na příslušné směny nebo období, o nichž ví, že bude po tzv. dohodáři práci potřebovat.Viz situace Rovnoměrné rozvržení pracovní doby, Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem.
Právo na dovolenou za kalendářní rok vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce těm zaměstnancům, kteří vykonávají práci v pracovním poměru, a od 1. ledna 2024 též zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Základní informace
Bez vymezení směny by nebylo možné určit, kdy má zaměstnanec pracovat, na kdy připadá práce přesčas, o jaký půjde pracovní režim, jestli potřebuje zaměstnanec pracovní volno, kolik hodin započítat do odpracované doby pro účely dovolené nebo kdy přistoupit případně k jejímu krácení – směna je jedním ze základních pojmů pracovní doby.
Od 1. 10. 2023 jde přitom o termín, který je vztažen nejen k práci v rámci pracovního poměru, ale též na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce (viz ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce).
O tom, na kdy zaměstnavatel naplánoval zaměstnanci směnu, vypovídá jím zpracovaný rozvrh (týdenní) pracovní doby, v praxi označovaný též jako rozvrh směn.Viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele, Překrývání směn.
Základní informace
Nezbytným podkladem pro výpočet mzdy nebo platu (a často též odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), ke sledování čerpání dovolené, přesčasové práce, dokladem pro kontrolu dodržování příslušných ustanovení zákoníku práce týkajících se pracovní doby a doby odpočinku, a to pro kontrolu ze strany zaměstnavatele, vnějších kontrolních orgánů, případně samotného zaměstnance, je evidence pracovní doby, resp. údajů s ní souvisejících.
Povinnost vedení takové evidence má zaměstnavatel, a to ke každému zaměstnanci (nejen v pracovním poměru, ale s účinností od 1. 10. 2023 také v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Je vhodné, aby byla evidence podepsaná příslušným vedoucím zaměstnancem (většinou přímým nadřízeným zaměstnance), který ručí za správnost uvedených údajů.
V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může uplatnit překážku v práci na straně zaměstnavatele označovanou jako částečná nezaměstnanost.
Základní informace
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům v pracovním poměru práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (s výjimkou konta pracovní doby), případně sjednané kratší pracovní doby. Poptávka po výrobcích či službách zaměstnavatele může kolísat a v důsledku to může znamenat, že zaměstnavatel není v určitém období schopen svým zaměstnancům (všem, či jen části z nich) přidělovat práci, a to buď vůbec, anebo jen v části jejich pracovní doby. Do budoucna však zaměstnavatel zaměstnance bude potřebovat, nechce proto přistupovat ke skončení pracovních poměrů. V takovém případě by zaměstnancům za normálních okolností příslušela náhrada mzdy ve výši 100 % jejich průměrného výdělku – jednalo by se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Zaměstnavatelům v soukromé sféře však zákoník práce umožňuje složité období překlenout dočasným snížením mzdových nákladů na nevytížené zaměstnance pomocí institutu částečné nezaměstnanosti. Při jeho uplatnění může zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům po dobu těchto překážek v práci na straně zaměstnavatele náhradu mzdy ve snížené výši, nejméně však 60 % průměrného výdělku zaměstnance.
V některých případech navíc zaměstnavatel může požádat Úřad práce o příspěvek v době částečné práce.
Právní úprava částečné nezaměstnanosti se nevztahuje na pracovněprávní vztahy ve veřejné sféře (zaměstnavatelé poskytující zaměstnancům plat). Právní úprava částečné nezaměstnanosti se vztahuje jak na zaměstnance v pracovním poměru, tak na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.