Dovolená

Kolik hodin nevyčerpané dovolené a za jakých podmínek je možné převést z roku 2025 do roku 2026. Nárok na dovolenou činí 5 týdnů (platová sféra)? Zaměstnanec vyčerpá 3 týdny dovolené a požádá o převod 2 týdnů dovolené (tj. 80 hod. při plném úvazku), na které mu vznikl nárok v r. 2025 do r. 2026. Zaměstnavatel převod schválí. Bude muset zaměstnavatel v případě kontroly inspektorátu práce prokazovat, že nebylo možné zaměstnanci nařídit čerpání 1 týdne dovolené z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro naléhavé provozní důvody? Z Vámi uveřejněných odpovědí na dotazy týkající se převodu dovolené mi vyplývá, že je možné převést 1 týden dovolené přesahující 4 týdny na žádost zaměstnance + další dovolenou (bez žádosti zaměstnance; v libovolném rozsahu), u které bude zaměstnavatel schopen při kontrole ze strany orgánu inspekce práce prokázat existenci naléhavých provozních důvodů nebo překážek v práci na straně zaměstnance. Těmito skutečnostmi obhájí zaměstnavatel dle ustanovení § 218 odst. 1 a 2 zákoníku práce to, že nebyl schopen celou výměru dovolené určit zaměstnanci k čerpání tak, aby ji vyčerpal v daném kalendářním roce. Jak se pro tyto účely posuzují překážky v práci na straně zaměstnance, tedy zejména dočasná pracovní neschopnost? Jedná se o dlouhodobou DPN nebo DPN před koncem roku (např. v prosinci) nebo i o běžnou DPN v průběhu roku (např. DPN v rozsahu 1 týden v únoru a 1 týden v červnu)? Nebo je možné převést celé 2 týdny dovolené na základě žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům, tj. bez povinnosti prokazovat ze strany zaměstnavatele existenci jednoho z výše uvedených důvodů?

Jak je to s převodem dovolené do následujícího kalendářního roku? Je třeba vždy mít písemnou žádost a případně, kdy je třeba ji mít písemně zdůvodněnou a jaké tyto důvody musejí být, aby převodu bylo možné vyhovět? A jak by to bylo, kdyby k převodu byla předkládána žádost na převod dovolené z roku 2024 a roku 2025 do roku 2026, nejednalo se jen o tu, která vznikla v roce, kdy je o převod žádáno. 

Zaměstnankyně byla v obdoví 2. 1. až 30. 9. 2025 na neschopence, zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, zaměstnankyně má 40 hod/týdně pracovní dobu. Zaměstnankyně 1. 10. nastoupila do práce. Jaký je její nárok na dovolenou?

Našla jsem několik článků o přečerpané dovolené, chápu tedy, že jde srážku podle § 147 ZP a srážet lze jen ve výši 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku. Musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy? Nebo stačí jen fakt, že zaměstnanec ztratil právo na určitou část dovolené? Dále je mi jasné, že srážet se bude částka odpovídající vyplacené částce za poslední čerpané hodiny (to co se vyplatilo se srazí, tedy se případně nepoužije aktuální průměrný výdělek). Co mi není jasné je, jak se srážka fakticky provede. Odečtu jen z čisté mzdy částku 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku, tolik měsíců, než částku uhradím? Nebo se to řeší na úrovni hrubé mzdy? Ale co když PP skončí a další měsíce už nemám z čeho srážet, nebo ani z poslední mzdy nemohu srážku provést? Když mi zaměstnanec vyčíslenou částku pošle nebo složí do pokladny, jak se to projeví na výplatních páskách, potvrzení o zdanitelných příjmech a přehledech na pojistné a dani? Zkrátka prosím o vysvětlení reálného postupu, jak to máme udělat.

Většina Čechů si bere práci s sebou i na dovolenou. Přes 60 procent lidí při dovolené alespoň někdy pracuje, zatímco 39 procent se dokáže zcela odpojit od pracovních záležitostí. Vyplývá to z průzkumu portálu na porovnání mezd Platy.cz, který vychází z odpovědí více než 2300 respondentů.

„Paní doktorko, to máte špatně…. On má částečný úvazek, nebude mít pět týdnů dovolené.“Pravil klient v reakci na návrh pracovní smlouvy pro nového zaměstnance s kratší pracovní dobou. „Kratší úvazek = menší výměra dovolené“, bývá často logická úvaha. Jenže ono je potřeba rozlišovat mezi výměrou dovolené (zákonné minimum je 4 týdny) a její délkou k čerpání. A od té doby, co se dovolená čerpá v hodinách (už jste si zvykli?), to pro částečné úvazky funguje docela hezky. Princip je jednoduchý. Do alchymistického kotlíku HR mága (anebo mzdového softwaru?) hodíme výměru dovolené v týdnech, přimícháme stanovenou (nebo kratší sjednanou) týdenní pracovní dobu a voilà, z kotlíku vyndáváme počet hodin, které zaměstnanec může čerpat. Akorát z toho vzniká jiný problém, a sice, jak vysvětlit, že jste se nezbláznili, když draftujete ustanovení, podle kterého zaměstnanci přísluší dovolená „o výměře 5,6 týdnů“, tedy postaru 28 dnů. Protože do příslušného vzorce musíme výměru dovolené zadat v týdnech, jinak nám to nevyjde:

Máme jedno středisko, kde je nepřetržitý provoz, pracovníci se střídají ve 12hodinových směnách. Týdenní fond je 37,5 hod., nárok dovolené je 5 týdnů. Kolik hodin se počítá pro dovolenou: 7,5 hod. z týdenního fondu, nebo 12 hod. za směnu? 

Zaměstnanec bude mít nově ve firmě HPP a DPP na rozdílné činnosti. U obou pracovních poměrů má rozvržené pracovní směny. Jak je to v případě žádosti o dovolenou? Pokud bude mít požádáno o dovolenou na určitý den a bude mít rozvrženou směnu pro HPP i DPP, čerpá dovolenou v obou pracovních poměrech, nebo lze čerpat dovolenou u HPP 8 hod. a poté odpracovat 2 hod. na DPP ve stejný den? 

Dne 3. 3. 2025 začal zaměstnanec pracovat ve firmě, má 3měsíční zkušební dobu, ale 10 dnů měl nemocenskou, prodlužuje se mu o ni zkušební doba? Vypočítala jsem mu 21 dnů dovolené z rok 2025 (firma poskytuje 25 dnů/za rok). K 3. 6. 2025 chce odejít bez důvodu ve zkušební době. Na kolik dnů dovolené nárok? 

Máme zaměstnance ve dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo písemně nařízeno zaměstnavatelem čerpání řádné dovolené. Z ČSSZ nám ale byla doručena pracovní neschopnost od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DPN + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DPN: bude mu běžet dále čerpání řádné dovolené, nebo by mu ji měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnáctidenní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci s tím, že po ukončení DPN nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DPN skončí? 

Základní informace Při trvání pracovního poměru dovolená nevyčerpaná v daném kalendářním roce ani nezaniká ani zaměstnanec nemá nárok na její proplacení. V případě, že zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatele povinen nevyčerpanou dovolenou proplatit (toto je jediná možnost obdržet za nevyčerpanou dovolenou náhradu mzdy, neboť při trvání pracovního poměru nelze nevyčerpanou dovolenou proplatit). Alternativně lze nevyčerpanou dovolenou převést na nového zaměstnavatele, pokud o to zaměstnanec požádá, a jak stávající, tak i nový zaměstnavatel se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou či její část a pokud se jedná o zaměstnání na sebe bezprostředně navazující.

Jak je to s nárokem na dovolenou v případě, že má zaměstnanec 6 měsíců neplaceného volna pro účely cestování, např. pro cestování, studium? Běžná roční výměra je v tomto případě 25 dní, tedy 200 hodin. 

Zaměstnanec nastoupil na dohodu o provedení práce (DPP), smluvně byla uzavřena následovně: 1. 12. 2024 – 31. 3. 2025, činnost: administrativní práce, vždy na 25 hod. měsíčně, standardní hodinová odměna. Následně byl podepsán dodatek k DPP se stejným zaměstnancem za stejných podmínek pro následující termín: 1. 4. 2025 – 31. 5. 2025. DPP se později případně opět prodlouží dle vzájemné pozdější dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Jak zde prosím postupovat v rámci výpočtu nároku dovolené dohodáře? Do 31. 3. 2025 máme za to, že žádná dovolená nevznikla, neboť současně musí být splněny dvě podmínky, tj. že doba trvání dohody překročí 28 kalendářních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin, což v našem případě neproběhlo – nebyla splněna zejm. podmínka odpracování 80 hod., v 12/2024 odpracováno pouze 25 hod., navíc ukončeno rokem 2024 a za 1–3/2025 bylo odpracováno 75 hod. Jak to bude ovšem s dovolenou nyní v rámci nově vzniklého dodatku? V 4/2025 odpracoval zaměstnanec smluvně stanovených 25 hod. Znamená to tedy, že mu tedy již nárok na dovolenou vznikl, neboť ji máme počítat od ledna 2025, nebo se na dodatek k DPP má nahlížet tak, že vznikl nový pracovní poměr a máme počítat nově dovolenou od 1. 4. 2025? Ze shora uvedeného vyplývá i potřeba, jak zadat v účetním programu Pohoda dodatek správně? Dle vhodného zadání dat do programu se logicky vypočítá správně i dovolená. Máme tedy zadat v programu Pohoda tento dodatek, jako by se zakládal nový pracovní poměr, tzn. v programu by v tomto případě byla zvolena u typu pracovního poměru volba: „Druhá dohoda u téhož zaměstnavatele“? Nebo máme pouze jen „prodloužit“ datumově stávající DPP, tedy pouze by se do šablony programu u „datum odchodu“ přepsalo původní datum 31. 3. 2025 na nové „datum odchodu“ 31. 5. 2025. Volbu „dodatku k DPP“ jako takového program Pohoda neumožňuje. Tento zaměstnanec mohl podepsal prohlášení poplatníka k základní slevě na dani až od 3/2025, tedy mu byla uplatněna pouze za měsíc březen základní sleva na dani. Základní slevu na poplatníka chce zaměstnanec zachovat i nadále a splňuje pro to zákonné podmínky. Stačí tedy ponechat původně podepsané prohlášení, nebo když podepsal dodatek k DPP, musí podepsat prohlášení nové platné od 4/2025?

Narazili jsme na nejasné otázky ohledně flexibilní novely zákoníku práce, jsou naše závěry správné? Výplata v cizí měně – v § 143 odst. 2 je řečeno toto: „Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo jejich část, pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli jiný pracovní den.“ Jak postupovat v případě, že mzdy se zúčtují k poslednímu dni daného měsíce, ale kurz v té chvíli není ještě stanoven (pokud se má brát první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který mzdy náleží)? Může si obecně zaměstnavatel stanovit datum výplaty, jako datum kurzu (ať už poslední den v kalendářním měsíci, který se zúčtovává nebo kterýkoliv jiný den následujícího kalendářního měsíce)? Stanovení nároku na dovolenou u navazujících pracovních poměrů – v § 216 odstavec 1 zní: „(1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.“. V praxi to tedy znamená, že se považuje za nepřetržité trvání i “přechod” z DPČ/DPP na pracovní poměr a i obráceně. Je možné s aplikací této úpravy pracovat až od 1. 1. 2026? Stanovení nároku na dovolenou se v běžné praxi děje na začátku kalendářního roku a nyní je složité zohlednit veškeré možné případy, které by se na základě tohoto znění měli zapracovat pro stanovení dovolené (může v některých případech znamenat i přečerpanou dovolenou). Jak postupovat v případech, kdy na sebe DPČ/DPP navazují s pracovním poměrem a výměra dovolené činí pro DPČ/DPP 4 týdny v kalendářním roce a pro pracovní poměr 5 týdnů? Jak v takovém případě stanovit nárok na dovolenou u navazujících poměrů? 

Je povinnost, aby jednatel s vyplácenou jednatelskou odměnou vykazoval dovolenou? Jednatel nemá ani stanovenou pevnou pracovní dobu, cestovní náhrady neuplatňuje.

Není pochyb o tom, že neomluvenou absencí se zaměstnanec dopouští porušení svých povinností a že od hodnocení intenzity takového porušení se odvíjí též způsob případného rozvázání pracovního poměru. Může být důvodem k takovému postupu zaměstnavatele byť jen jedna neomluveně zameškaná směna?

Zaměstnankyně má 5denní pravidelnou pracovní dobu 40 hod. týdně, nárok na dovolenou máme 20 dní. V roce 2025 od 2. 1. – 13. 1. čerpala dovolenou z roku 2024, 14. 1. pracovala, od 15. 1. 2025 je na nemocenské na kterou naváže mateřskou od 15. 7. 2025. Vznikne jí nárok na dovolenou za rok 2025?

Zaměstnanec změnil v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání. Původní i nový zaměstnavatel se dohodli na převedení řádné dovolené. Zaměstnavatelé se dohodli na výši úhrady náhrady mzdy (bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Je tento postup správný? A jak se daná situace účtuje u obou stran? 

Právo na dovolenou za kalendářní rok vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce těm zaměstnancům, kteří vykonávají práci v pracovním poměru, a od 1. ledna 2024 též zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.