Zdravotní pojištění

V roce 2020 došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru zaměstnance. Bylo rozhodnuto, že pracovní poměr nově končí 15.7. 2026 a zaměstnanci byla přiznána náhrada mzdy ve výši 800 000 Kč. Ráda bych si ověřila postup, jak správně vyřešit odvody. 1. náhrada bude zaměstnanci zaslána ponížená o odvody (SP, ZP a daň) a ty budou zúčtované jako příjem v daný kalendářní měsíc 2. Zaměstnanci opravíme datum skončení pracovního poměru u ČSSZ. Zaměstnanci zpětně opravíme ELDP za roky 2020-2026, kdy příjem rozpočítáme na celou dobu, kdy mělo zaměstnání trvat. Jaké kódy pro ELDP správně použít? 3. Dočetla jsem se, že bychom za celou dobu měli odvést i ZP z minimální mzdy. Víme však, že zaměstnanec pracoval u jiného zaměstnavatele, takže za něj odváděno bylo. Potvrzení nám zaměstnanec dodat nechce. Je povinnosti zdravotní pojišťovny nám pojistné doměřit pouze za dobu, kdy za něj odváděno nebylo? (Pojišťovna tuto informaci má). Jsme povinni dělat opravné přehledy? Děkuji

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Čeští studenti mohou během studia pracovat nebo podnikat i v jiných státech Evropské unie. Jak se v takovém případě určuje jejich účast v systému sociálního zabezpečení, kdo za ně odvádí zdravotní pojištění a na jakou zdravotní péči mají v zahraničí nárok? Přinášíme přehled pravidel vyplývajících z evropských koordinačních předpisů i důvody, proč se vyplatí uzavřít komerční cestovní pojištění.  

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ často představuje ve zdravotním pojištění problémovou oblast, kdy zaměstnavatel musí důsledně zvážit zvolené řešení tak, aby byl ve finále zajištěn postup podle zákona. Musí při souběhu dvou zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ oba zaměstnavatelé? A jak se postupuje v případě, když má zaměstnanec u jednoho ze zaměstnavatelů vykázánu neomluvenou absenci?

Tento článek odpoví například na otázku, do jaké míry je ve zdravotním pojištění přihlašování osoby jako zaměstnance vázáno na výši příjmu nebo na existenci příjmu. Dozvíte se, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, a také o povinnostech pojištěnce jako zaměstnance. Seznámíme se s pravidly platnými pro společníky a jednatele s. r. o. a také s postupy zaměstnavatele v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci při současném výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.

Souběh zaměstnání a podnikání není ničím výjimečným ani u osob, za které odvádí zdravotní pojištění stát. Jaká pravidla platí pro zdravotní pojištění při kombinaci pracovního poměru a samostatné výdělečné činnosti, vzniká povinnost platit zálohy na pojistné a kdo zdravotní pojišťovně oznamuje zařazení do některé ze státních kategorií pojištěnců? Přehledně shrnujeme nejdůležitější podmínky a povinnosti.

Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci, ale především se záměrem vyhnout se možným sankcím. Jaké jsou konkrétní termíny pro oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných i pojištěnců, jak se počítají lhůty podle aktuální legislativy, a jaké pokuty hrozí při jejich nedodržení? Přehledně shrnujeme pravidla, sankce a praktické příklady, které by měl znát každý plátce pojistného ve zdravotním pojištění.

Právní úprava veřejného zdravotního pojištění obsahuje řadu výjimek, kdy se z dosaženého příjmu pojistné neodvádí, a to přesto, že může podléhat dani z příjmů. Článek přehledně vysvětluje, u kterých zaměstnanců, OSVČ i dalších pojištěnců se v roce 2026 zdravotní pojištění neplatí, jaké příjmy se nezahrnují do vyměřovacího základu a jak správně řešit pojistný vztah, aby nevznikl dluh vůči zdravotní pojišťovně.

Kdy má zaměstnanec nárok odstupné a jak v případě tohoto plnění postupuje zaměstnavatel ve zdravotním pojištění? Musí zaměstnavatel u příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání věnovat pozornost tomu, u které zdravotní pojišťovny je osoba aktuálně pojištěna? Se kterými zaměstnanci nelze sjednat konkurenční doložku? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Skončení zaměstnání je pro zaměstnance často významným životním momentem, který s sebou přináší řadu otázek nejen v oblasti pracovního práva, ale také zdravotního pojištění. Praktické příklady a aktuální právní úprava vám pomohou zorientovat se v situacích, které mohou po skončení zaměstnání nastat.

Pokles příjmu zaměstnance pod úroveň minimální mzdy má ve zdravotním pojištění zásadní dopady i v případě, když k němu dochází v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Článek přehledně vysvětluje vazbu mezi minimální mzdou, překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinnostmi zaměstnavatele při odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

K jakému datu poslat přihlášku HOZ nástup zaměstnance na DPČ, která je sjednána na 3 hodiny denně pondělí až pátek? Datum vzniku DPČ je 1. 1. 2026. Za 1. 1. 2026 náleží náhrada za svátek, který odpadl, poprvé zaměstnanec přišel do práce 2. 1. 2026. 

Na novém školení jsme se dozvěděli, že součástí JMHZ je i datum Úhrady mzdy, ale bohužel přednášející neměla žádné podrobné vysvětlění. Znamená to, že JMHZ můžu odesílat až po úhradě mezd a odvodů? A jak postupovat v případě, že součástí mezd jsou i hotovostní výplaty DPPP a zaměstnanci si je do 20. v měsíci nevyzvednou? Odeslat bez úhrad? 

Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost zásadní změna, která se dotkne některých držitelů neduálních zaměstnaneckých karet. Ti budou nově zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění i v případě jejich dočasné nezaměstnanosti. Tato změna přináší výrazné rozšíření jejich práv a současně posiluje princip rovného zacházení. Co se mění? Čerstvé stanovisko Ministerstva zdravotnictví (č. j. MZDR 32731/2025-1/DZP) vysvětluje, že zaměstnanecká karta je povolením k dlouhodobému pobytu, které vychází z evropské směrnice o jednotném povolení (2011/98/EU). Tato směrnice zaručuje cizincům stejná práva v oblasti sociálního zabezpečení jako občanům členského státu, včetně nároku na dávky v době nezaměstnanosti. Proto musí být podmínky veřejného zdravotního pojištění pro držitele zaměstnaneckých karet nastaveny nediskriminačně, stejně jako pro občany ČR, bez ohledu na to, zda je o kartu duální či neduální. Zde je důležité upozornit, že se tato směrnice nevztahuje na vyslané státní příslušníky třetích zemí. Zákon o pobytu cizinců, č. 326/1999 Sb. rozlišuje dvě formy zaměstnanecké karty: Duální karta: Zahrnuje jak povolení k pobytu, tak i k výkonu zaměstnání. Neduální karta: Slouží pouze k legálnímu pobytu za účelem práce, přičemž povolení k zaměstnání závisí na jiném právním titulu (nejčastěji volný přístup na trh práce podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Do této skupiny patří například studenti, kteří v České republice studují nebo zde úspěšně ukončili svá studia. Pokud cizinec, který je držitelem duální zaměstnanecké karty, ukončí pracovní poměr, má 90 dnů na to najít si nového zaměstnavatele nebo požádat o jiný typ pobytového oprávnění. Během tohoto ochranného období měl a nadále má nárok na to být registrován na místním úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírat podporu v nezaměstnanosti, splní-li zákonné podmínky, a zároveň zůstat ve veřejném zdravotním systému. V tomto období za cizince platí pojistné stát. Stejné možnosti měli i držitelé neduálních zaměstnaneckých karet, až na to, že nemohli zůstat ve veřejném zdravotním systému a museli si pojištění během své nezaměstnanosti hradit sami. Tento přístup byl nyní Ministerstvem zdravotnictví upraven a od ledna mají i držitelé neduální zaměstnaneckých karet, kteří zároveň v České republice pracovali na základě lokálně uzavřené pracovní smlouvy, nárok během své dočasné nezaměstnanosti být zahrnuti do veřejného zdravotního pojištění placeného státem. Zdravotní pojišťovny těmto držitelům nově vystaví náhradní doklad o pojištění, který bude platný právě po dobu těchto 90 dnů. Pokud držitel zaměstnanecké karty během této lhůty nenajde nové zaměstnání, může za určitých podmínek žádat o prodloužení pojištění individuálně. Co musí držitelé zaměstnaneckých karet udělat? Držitelé zaměstnaneckých karet, kterých se tato změna dotkne, nemusí podnikat žádné složité kroky. Po ukončení pracovního poměru je klíčové zaregistrovat se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, aby mohli být zahrnuti do 90denního zdravotního pojištění hrazeného státem. Tato změna přináší větší rovnost v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění pro lokálně zaměstnané držitele neduálních zaměstnaneckých karet. Ti nově získávají nárok na pojištění hrazené státem i během dočasné nezaměstnanosti, což posiluje jejich sociální ochranu.  Zdroj:  dReport.cz (z 21. ledna 2026)

Článek se věnuje novým postupům u „státní kategorie“ osobní a řádné péče o dítě ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2026 a praktickým dopadům této změny do praxe. Vysvětluje, kdo je nově považován za tzv. pečující osobu, kdy je za ni plátcem pojistného stát i při souběhu se zaměstnáním nebo podnikáním a jaké to má důsledky pro odvod pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu. Přehledně popisuje postup zaměstnavatelů, oznamovací povinnost zaměstnance vůči zaměstnavateli, specifika u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a samostatné výdělečné činnosti a upozorňuje na situace, kterým je v praxi zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost.

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného není jen otázkou pracovního práva, ale i správného postupu zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. V souvislosti s rozvázáním pracovního poměru se zaměstnavatelé zaměřují zejména na posouzení charakteru zúčtovaného plnění (odstupného), tedy především na to, zda zúčtovaný příjem podléhá nebo nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Současně se skončením pracovního poměru je zapotřebí zaměstnance odhlásit. Od 1. června 2025 vycházejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění z podmínek platných po novele zákoníku práce č. 120/2025 Sb. , označované též jako flexinovela, která mimo jiné upravila podmínky rozvázání pracovního poměru. Článek se zaměřuje na typické situace, se kterými se mzdové účetní setkávají při ukončení pracovního poměru, a vysvětluje, jak postupovat, aby nedocházelo k chybám ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Tento článek se zaměřuje na názorné příklady, které objasňují, jakým způsobem musí zaměstnavatelé přistupovat k odvodu pojistného při sjednávání dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Na praktických ukázkách si vysvětlíme důležitost výše příjmu, jak přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele ve vazbě na minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Správný postup je základní podmínkou pro to, aby se zaměstnavatel vyhnul sankčním krokům ze strany zdravotní pojišťovny, kterými jsou vyměření dlužného pojistného a penále včetně možnosti uložení pokuty za porušení některé ze zákonných povinností.