Zdravotní pojištění

Na novém školení jsme se dozvěděli, že součástí JMHZ je i datum Úhrady mzdy, ale bohužel přednášející neměla žádné podrobné vysvětlění. Znamená to, že JMHZ můžu odesílat až po úhradě mezd a odvodů? A jak postupovat v případě, že součástí mezd jsou i hotovostní výplaty DPPP a zaměstnanci si je do 20. v měsíci nevyzvednou? Odeslat bez úhrad? 

Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost zásadní změna, která se dotkne některých držitelů neduálních zaměstnaneckých karet. Ti budou nově zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění i v případě jejich dočasné nezaměstnanosti. Tato změna přináší výrazné rozšíření jejich práv a současně posiluje princip rovného zacházení. Co se mění? Čerstvé stanovisko Ministerstva zdravotnictví (č. j. MZDR 32731/2025-1/DZP) vysvětluje, že zaměstnanecká karta je povolením k dlouhodobému pobytu, které vychází z evropské směrnice o jednotném povolení (2011/98/EU). Tato směrnice zaručuje cizincům stejná práva v oblasti sociálního zabezpečení jako občanům členského státu, včetně nároku na dávky v době nezaměstnanosti. Proto musí být podmínky veřejného zdravotního pojištění pro držitele zaměstnaneckých karet nastaveny nediskriminačně, stejně jako pro občany ČR, bez ohledu na to, zda je o kartu duální či neduální. Zde je důležité upozornit, že se tato směrnice nevztahuje na vyslané státní příslušníky třetích zemí. Zákon o pobytu cizinců, č. 326/1999 Sb. rozlišuje dvě formy zaměstnanecké karty: Duální karta: Zahrnuje jak povolení k pobytu, tak i k výkonu zaměstnání. Neduální karta: Slouží pouze k legálnímu pobytu za účelem práce, přičemž povolení k zaměstnání závisí na jiném právním titulu (nejčastěji volný přístup na trh práce podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Do této skupiny patří například studenti, kteří v České republice studují nebo zde úspěšně ukončili svá studia. Pokud cizinec, který je držitelem duální zaměstnanecké karty, ukončí pracovní poměr, má 90 dnů na to najít si nového zaměstnavatele nebo požádat o jiný typ pobytového oprávnění. Během tohoto ochranného období měl a nadále má nárok na to být registrován na místním úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírat podporu v nezaměstnanosti, splní-li zákonné podmínky, a zároveň zůstat ve veřejném zdravotním systému. V tomto období za cizince platí pojistné stát. Stejné možnosti měli i držitelé neduálních zaměstnaneckých karet, až na to, že nemohli zůstat ve veřejném zdravotním systému a museli si pojištění během své nezaměstnanosti hradit sami. Tento přístup byl nyní Ministerstvem zdravotnictví upraven a od ledna mají i držitelé neduální zaměstnaneckých karet, kteří zároveň v České republice pracovali na základě lokálně uzavřené pracovní smlouvy, nárok během své dočasné nezaměstnanosti být zahrnuti do veřejného zdravotního pojištění placeného státem. Zdravotní pojišťovny těmto držitelům nově vystaví náhradní doklad o pojištění, který bude platný právě po dobu těchto 90 dnů. Pokud držitel zaměstnanecké karty během této lhůty nenajde nové zaměstnání, může za určitých podmínek žádat o prodloužení pojištění individuálně. Co musí držitelé zaměstnaneckých karet udělat? Držitelé zaměstnaneckých karet, kterých se tato změna dotkne, nemusí podnikat žádné složité kroky. Po ukončení pracovního poměru je klíčové zaregistrovat se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, aby mohli být zahrnuti do 90denního zdravotního pojištění hrazeného státem. Tato změna přináší větší rovnost v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění pro lokálně zaměstnané držitele neduálních zaměstnaneckých karet. Ti nově získávají nárok na pojištění hrazené státem i během dočasné nezaměstnanosti, což posiluje jejich sociální ochranu.  Zdroj:  dReport.cz (z 21. ledna 2026)

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Tento článek se zaměřuje na názorné příklady, které objasňují, jakým způsobem musí zaměstnavatelé přistupovat k odvodu pojistného při sjednávání dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Na praktických ukázkách si vysvětlíme důležitost výše příjmu, jak přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele ve vazbě na minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Správný postup je základní podmínkou pro to, aby se zaměstnavatel vyhnul sankčním krokům ze strany zdravotní pojišťovny, kterými jsou vyměření dlužného pojistného a penále včetně možnosti uložení pokuty za porušení některé ze zákonných povinností.

Zaměstnanec byl zaměstnán do července 2025 na dohodu o provedení práce a doložil aktuální potvrzení o studiu, od srpna 2025 je zaměstnanec v organizaci na dohodu pracovní činnosti. Teď, po zpracování mezd za měsíc říjen, bylo zjištěno, že zaměstnanci bylo sraženo zdravotní pojištění včetně minimálního vyměřovacího základu (za všechny 3 měsíce 8–10/2025). Zaměstnanec dodal znovu potvrzení o studiu. Jak správně postupovat s opravou? a vrácením nesprávně sražené částky zaměstnanci? 

Valorizace plateb za státní pojištěnce nad rámec současného automatického navýšení podle možného budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) příští rok nebude. Návrh rozpočtu to neumožňuje, uvedl na odborné pražské konferenci Efektivní nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun, příjmy by měly být zhruba o 15 miliard korun nižší.

Vážení uživatelé, přinášíme další díl týdeníku Podrženo, sečteno. Tentokrát se budeme věnovat změnám v oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění, které od roku 2026 výrazně zjednoduší proces pro zaměstnavatele i zaměstnance. Dále se podíváme na novinku v oblasti plateb – ČNB spustila okamžité platby daní, což znamená rychlejší a pohodlnější odvody státu. Přiblížíme také aktuální statistiku příjmů v EU, kde Česko stále zaostává za průměrem. V závěru připomeneme možnosti daňové optimalizace prostřednictvím spoření na stáří a upozorníme na blížící se Česko-slovenský poradenský den k důchodům v Olomouci.

Od ledna 2026 dochází ke změnám v oblasti zdravotního pojištění, které ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, podnikatele a pojištěnce. Nový zákon č. 289/2025 Sb. novelizuje klíčové předpisy, jako je zákon č. 48/1997 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb. Kterých oblastí zdravotního pojištění se přijaté změny dotýkají? S účinností od 1. 1. 2026 se například snižuje zátěž zaměstnavatelů při oznamování změn zdravotní pojišťovně (nicméně některé nové povinnosti zaměstnavatelům přibývají), odstraňují se určité nevýhody u zaměstnanců. Nebude se platit pojistné z vybraných nízkých příjmů, některé OSVČ nebudou platit zálohy, zkracuje se lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného. Platby budou probíhat pouze bezhotovostně a hlášení podávaná zaměstnavateli budou jen v elektronické podobě.

Adam Vojtěch, který by se měl podle záměru hnutí ANO v nové vládě znovu ujmout vedení zdravotnictví, neplánuje v příštím roce měnit valorizaci odvodů za státní pojištěnce ani zvýšit zdravotní pojištění. Novinářům dnes při příchodu na jednání poslaneckého klubu nejsilnější parlamentní strany řekl, že zdravotnictví bude muset vycházet z možností rozpočtu, který vláda do velké míry zdědí, a zopakoval, že formující se kabinet nechce překročit plánovaný schodek.

Ve zdravotním pojištění je v některých případech pro zaměstnavatele (a pro zaměstnance) důležitá výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce. Naproti tomu u OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, přičemž podnikatelé primárně řeší placení záloh, pokud je to jejich zákonnou povinností. Na které konkrétní částky by se měly obě tyto skupiny plátců zaměřit po změnách účinných od 1. 1. 2026? Jakou částku pojistného obdrží zdravotní pojišťovny měsíčně za tzv. státní pojištěnce? V jaké výši budou platit pojistné osoby bez zdanitelných příjmů?

Na dnešním zasedání projedná vláda mimojiné další nařízení, podle kterého by se od příštího roku měla zvýšit platba za státní pojištěnce na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně.

Člen družstva, pracující pro družstvo bez pracovněprávního vztahu k družstvu, zaujímá ve zdravotním pojištění zvláštní postavení, a to především v souvislosti s výší zúčtovaného příjmu. Kdy se tato osoba stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a jak družstvo postupuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Článek se zaměřuje na tyto otázky a vysvětluje podmínky, za kterých se členové družstva zapojují do systému veřejného zdravotního pojištění, zejména ve vztahu k výši dosaženého příjmu a povinnostem zaměstnavatele. Zároveň se věnuje návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a postupům zaměstnavatele jako plátce pojistného.

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.

Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci. Které skutečnosti oznamují u studentů zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně? Do jaké míry se zaměstnavatelé zabývají u studentů tematikou minima? A platí univerzálně věková hranice 26 let pro posouzení nezaopatřenosti, tedy ve zdravotním pojištění „státní kategorie“?

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?