Zdravotní pojištění

Zaměstnankyně má u jednoho zaměstnavatele dva pracovní poměry. Každý na 15 000 Kč hrubého, tj. v součtu má 30 000 Kč za měsíc. V březnu pracovala celý měsíc na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr byla 31 dní v pracovní neschopnosti, tj. za březne má k výplatě 15 000 Kč. Bude se jí za měsíc březen dopočítat zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu, tj. do 20 800 Kč nebo její vyměřovací základ zůstane pouze 15 000 Kč?

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

Ve zdravotním pojištění zaměstnavatel především vyhodnocuje, zda musí, nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V návaznosti na výši zúčtovaného příjmu se odlišně postupuje u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V některých případech pak charakter nebo výše zúčtovaného plnění ovlivňují pojistný vztah osoby u zdravotní pojišťovny.

Výkon výdělečné činnosti českými občany v zahraničí není v současné době jevem nijak mimořádným. Které základní kritérium je důležité pro určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení? Jak je řešeno pojištění osoby v situaci, když je v jedné zemi zaměstnána a ve druhé podniká? Jaký je význam formuláře A1 a která instituce jej žadateli vystavuje?

V praxi dochází k situacím, kdy na skončení zaměstnání navazuje či pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovněprávní činnost. Jaké podmínky a postupy jsou stanoveny ve zdravotním pojištění, když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovněprávní vztah na dobu určitou a následně (případně s určitým časovým odstupem) pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovní smlouva či dohoda za stejných nebo změněných podmínek?

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?

Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Zaměstnavatel provede dopočet, ale kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí? Víme, že v případě, kdy trvají tyto překážky po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu). Ale jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu (např. zkrácený úvazek) po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Období celodenní osobní a řádné péče představuje jednu z problémových oblastí zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců – pečujících osob. Proto se při péči o dítě objevuje spousta nejasností, neboť podmínky péče lze splnit jednak u osoby pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, jednak u osoby pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. Jak má tedy zaměstnavatel správně postupovat při placení pojistného, pokud lze u zaměstnance naplnit podmínky celodenní osobní a řádné péče? A proč je důležitý věk dětí?

Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu. 

Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příjmů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit. Tito podnikatelé doplácejí pojistné jednorázovou úhradou. Tato platba musí být provedena do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“) za předcházející kalendářní rok. Součástí textu věnovaného této tematice jsou příklady, ve kterých jsou uvedeny správné postupy pojištěnce-OSVČ při zúčtování roku 2024 včetně dopadů na činnost zaměstnavatele.

Od 1. 1. 2025 došlo k zásadním změnám ve zdravotním pojištění týkajících se dohod o provedení práce a také dohod o pracovní činnosti. Přijetím zákona č. 470/2024 Sb. byl v návaznosti na změnu provedenou v ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, stanoven mechanismus výpočtu výše rozhodné částky příjmu u dohod o provedení práce. Přijetím této změny je nyní stanovena u dohody o provedení práce rozhodná částka příjmu 11 500 Kč, zatímco u dohody o pracovní činnosti činí tato rozhodná částka příjmu 4 500 Kč. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, že již dosažení příjmu 11 500 Kč, resp. 4 500 Kč zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy s plněním povinností zaměstnavatelem. V těchto souvislostech je ještě zapotřebí poznamenat, že pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance se v rámci kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Je pravdou, žetyto změny kladou povinnosti jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance, kteří musejí sledovat výši svého příjmu, aby jim u zdravotní pojišťovny nevznikl problém. Článek poskytuje detailní informace, včetně praktických příkladů pro plnění těchto povinností.

Z hlediska řešení pojistného vztahu vyhodnocuje zdravotní pojišťovna jako rozhodné období kalendářní měsíc, přičemž nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Proto postačí, když je pojištěnec evidován v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba jen jeden den jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Z toho plyne, že zdravotní pojišťovna se nezabývá situací, kdy má pojištěnec některou z výše uvedených kategorií pokryté období trvající kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Kdy vzniká a zaniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění a za jakých podmínek je občan ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?