Zdravotní pojištění

  • Článek
Porušení některé z povinností vyjmenovaných v právní úpravě zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty fakultativní –volitelné – povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce včetně případného dopadu konkrétního pochybení do finanční (příjmové) stránky systému.
Vydáno: 20. 02. 2024
  • Článek
Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími delší nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) na pracovišti. Tato situace vyžaduje od zaměstnavatele řešení jak z pracovněprávního pohledu, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel musí jednak přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti v oblasti pracovního práva a zdravotního pojištění.
Vydáno: 16. 02. 2024
Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?
Vydáno: 08. 02. 2024
  • Článek
Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023 se od 1. 1. 2024 zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně poměrná část tohoto minima.
Vydáno: 26. 01. 2024
  • Článek
Zaměstnavatelé jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného za sebe a za své zaměstnance. Aby mohli odvádět pojistné v souladu se zákonem, musí mít řádně vedenou evidenci o všech zaměstnancích u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tito zaměstnanci musejí být zaměstnavatelem u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě řádně přihlášeni a při skončení zaměstnání pak odhlášeni.
Vydáno: 26. 01. 2024
  • Článek
Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání ve zdravotním pojištění některé přednosti. Nezanedbatelnou výhodou je z finančního hlediska skutečnost, že jak zaměstnavatel, tak OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.
Vydáno: 21. 12. 2023
  • Článek
Pravidelnou změnou pro podnikatele k datu 1. 1. je zvýšení minimální zálohy. Jaká je od ledna 2024 minimální záloha osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)? Postupy OSVČ jsou právní úpravou nastaveny i v případě souběžných příjmů. Musí podnikající osoba platit zálohy v situaci, kdy je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů? Existuje určitá úleva či zvýhodnění, když se podnikatelsky nedaří? Lze například požádat o snížení měsíčně placené zálohy na pojistné? Které možnosti řešení pojistného vztahu přicházejí v úvahu, když OSVČ svoji činnost ukončí nebo přeruší? Na tyto a další dotazy naleznete odpověď v následujícím textu, kdy se zaměříme na podmínky platné od 1. ledna 2024.
Vydáno: 21. 12. 2023
Zaměstnavatel obdržel od obchodníka místo úhrady faktury za provizi poukázky, které rozdal zaměstnancům ve výši 5 000 Kč na jednoho zaměstnance. Jde o poukázky, za které lze koupit oblečení, potraviny. Jedná se mi o to, zda se musí odvést daň, sociální a zdravotní jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. 
Vydáno: 20. 12. 2023
Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?
Vydáno: 16. 11. 2023
Maminka pracuje na 50 % úvazek v pracovním poměru. Její mzda je 16 500 Kč hrubého (jiné příjmy nemá, ani již nepobírá rodičovský příspěvek). Doma má tři děti a to 4leté (chodí do školky a ve školce spí), 7leté a 9leté (obě dvě chodí po škole i do družiny). Musí se jí její vyměřovací základ dopočítávat do 17 300 Kč, tj. do minimální mzdy pro zdravotní pojištění, nebo nikoliv? Hraje zde roli, kolik má děti a jak jsou staré? Případně, jsou zde nějaké další podmínky u maminek, kteří pečují o děti a zároveň pracují a jejich odměna za práci nedosahuje minimální mzdy?
Vydáno: 10. 11. 2023
Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 
Vydáno: 10. 11. 2023
  • Článek
Koordinační nařízení Evropské unie stojí na dvou základních principech, co se týče zdravotního pojištění – princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění. Účast v českém systému zdravotního pojištění je tak vázána na pracovněprávní vztahy cizinců, přičemž se liší situace pracovníků z EU a z třetích zemí.
Vydáno: 30. 10. 2023
Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.
Vydáno: 20. 10. 2023
Dle novely zákoníku práce budeme se zaměstnanci podepisovat dohody o práci na dálku. Jeden náš zaměstnanec ale na Slovensku. Příjem má jen od naší firmy z hlavního pracovního poměru, místo výkonu práce je v našem sídle v ČR. Do zaměstnání pravidelně dojíždí. Rozsah práce na dálku v dohodě chceme nastavit na 50 %. Jaký je postup, když chceme, aby náš zaměstnanec zůstal účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Lze v tomto případě uplatnit rámcovou dohodu k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004? 
Vydáno: 13. 10. 2023
Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?
Vydáno: 12. 10. 2023
Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?
Vydáno: 12. 10. 2023
Náš zaměstnanec byl od 3. 9. 2023 v pracovní neschopnosti. Dne 15. 9. 2023 nám jeho dcera nahlásila úmrtí s tím, že neví přesně, kdy její otec zemřel, protože žil sám. K 6. 9. 2023 lékař ukončil neschopenku, ovšem není nám známo, na základě jaké skutečnosti k tomuto kroku přistoupil. Dne 6. 10. 2023 nám dcera doložila úmrtí list, na kterém stojí, že „Den, měsíc a rok úmrtí = nezjištěno“. Jaký postup bude nyní následovat? Dohledali jsme informace, že by o tom měl rozhodnout soud, protože bez data úmrtí nelze zahájit dědické řízení, odhlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny, na OSSZ a ani vystavit ELDP.
Vydáno: 10. 10. 2023
Jaké má povinnosti mzdová účetní po nahlášení, že je zaměstnanec ve vazbě a následně, pokud dojde k výkonu trestu zaměstnance?
Vydáno: 05. 10. 2023
Zaměstnanec se zaměstnavatelem se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou dle §4 9 zákoníku práce. V dohodě se dále smluvní strany dohodly, že bude zaměstnanci vyplaceno odchodné ve výši trojnásobku jeho průměrného hrubého výdělku. Jedná se o klasický pracovní poměr – pozice chůva. Budeme počítat odchodné obdobně jako odstupné? Jak se na odchodné pohlíží z hledisek daní? Bude se z odchodného platit zdravotní, sociální pojištění a daň z příjmu? 
Vydáno: 02. 10. 2023
  • Článek
Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.
Vydáno: 22. 09. 2023