Zaměstnanecké výhody

Počet vyhledaných dokumentů: 23
Počet vyhledaných dokumentů: 23
Zaměstnavatel - obec, poskytuje zaměstnancům věcné dary / k svatbě, životnímu výročí apod./.Evidence není vedena na ML ani rekapitulacích mezd, dle sdělení zaměstnavatele postupují ve smyslu ust. § 85 písm. b) z.č. 128/2000 Sb., Zaměstnavatel uvedl, že se jedná o dar z vlastního majetku. V účetnictví vedeno na účtu 543 - Dary. Zaměstnanec obdrží dárkový poukaz, koupí si zboží dle vlastního výběru a na základě předložené paragonu mu zaměstnavatel proplatí příslušnou částku / hotově nebo na jeho účet/. Finanční částky /dary/ nejsou daněny, není proveden odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?
Vydáno: 20. 05. 2024
Zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytovat kartu, prostřednictvím které mohou z jídelního automatu odebírat drobné občerstvení - bagety, sušenky apod., nejedná se tedy o plnohodnotné jídlo. Odběr zboží do určité částky by byl plně hrazený zaměstnavatelem, překročení této částky by představovalo srážku ze mzdy. Měla by být hodnota odebraného zboží, kterou platí zaměstnavatel, předmětem daně, ZP a SP a nebo by se mohlo jednat o "Jídlo k dispozici na pracovišti" - viz bod 1.2. Metodické informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1.1.2024, což by představovalo plnění, jež není považováno za příjem a nebude předmětem daně? Děkuji za odpověď.
Vydáno: 17. 05. 2024
Naše firma sjednala s pojišťovnou nové pojištění, součástí kterého je i pojištění odpovědnosti některých zaměstnanců za škody, které by případně způsobili zaměstnavateli. Platbu tohoto pojištění bude zaměstnavatel hradit kompletně na účet pojišťovny. Jedná se o daňově uznatelný náklad u firmy, a u jednotlivých zaměstnanců, kterých se pojištění týká, o příjem osvobozený od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo lze toto pojištění považovat za benefit (do limitu)? 
Vydáno: 15. 04. 2024
Zaměstnanci vznikl nárok na stravenkový paušál za odpracované směny (červenec), v následujícím měsíci (srpen) předložil cestovní příkaz s nárokem na stravné, které vzniklo předchozí měsíc (červenec), tedy opožděně. Pokud zaměstnanec předloží cestovní příkaz s nárokem na stravné např. o měsíc později, je možné ponížit nárok na stravenkový paušál v měsíci, kdy cestovní příkaz předloží? Jak by měl a může zaměstnavatel v těchto případech správně postupovat?
Vydáno: 08. 04. 2024
Náš dotaz se vztahuje ke stravovacímu personálu, který se přímo podílí na přípravě nebo výdeji jídla, a jejich povinnosti uhradit firmě jedno jídlo za každou odpracovanou směnu. Je někde taková povinnost stanovená? A pokud není, můžeme těmto zaměstnancům nařídit úhradu jednoho jídla za směnu? Je rozdíl, zda by šlo o státní sféru nebo podnikatelskou? A můžeme jako příspěvková organizace zřízená územním správným celkem, poskytovat stravenkový paušál ve výši 116,20 Kč, pokud by cena jídla byla 116,20 Kč nebo pro nás stále platí vyhl. 84/2005 Sb., o závodním stravování, a tedy musíme respektovat 55 % z ceny hlavního jídla a přispívat bychom tak mohli jen 63,91 Kč? A celou částku můžeme přispívat z FKSP?
Vydáno: 02. 04. 2024
Zaměstnankyně má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění a penzijním pojištění dle starých podmínek a doručila zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání předčasného starobního důchodu od 31. 12. 2023, a to bez výplaty. Za jaké období roku 2024 bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek (v souladu s Čl. XIII přechodných ustanovení zák. č. 462/2023 Sb.)? Bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek, pokud obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu bez výplaty (dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb. – „nárok na státní příspěvek má účastník, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“)?
Vydáno: 11. 03. 2024
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity, např. nakoupí permanentky na sportovní utkání, vstupenky na ples, organizuje několikrát do roka zájezd na hory, vodu apod. Musí zaměstnavatel od ledna evidovat, kdo se jaké akce účastnil a rozpočítávat hodnotu na jednotlivé zaměstnance, aby bylo zřejmé, zda nepřekročili stanovený limit pro zdanění? A jak postupovat v případě, že pořádá setkání zaměstnanců v restauraci, které je spojené např. s bowlingovým turnajem a poté zaměstnavatel hradí občerstvení (večeři)?
Vydáno: 16. 02. 2024
Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?
Vydáno: 12. 02. 2024
le nové legislativy se stravenky a stravenkový paušál sjednocuje na stejné podmínky poskytování. Tedy zaměstnavatel celou částku stravenky má daňově uznatelnou a zaměstnanec nad limit 70 % horního limitu stravného musí dodaňovat (odvádět tedy z této částky i zdravotní a sociální). Je možné, jak tomu bylo dříve, aby zaměstnavatel rozdíl částky nad limit zaměstnanci nedodaňoval, ale dal si tuto část on do daňově neuznatelných nákladů? 
Vydáno: 28. 01. 2024
Dobrý den, poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, pokud odpracují v rámci směny minimálně 3 hodiny a nevznikne jim nárok na cestovní náhrady. Jak se výklad zákona dívá na to, když mám v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Praha a strávím směnu na služební pochůzce po Praze, kde nedostanu tedy žádné cestovní náhrady a zároveň pochůzku trávím v místě výkonu práce dle smlouvy? Můžeme přiznat za ten den paušál? Zaměstnanec pracuje, vykonává práci pro zaměstnavatele, je to v místě sjednaném smlouvou, akorát není fyzicky v kanceláři. V rámci výkonu práce home-office ten paušál přiznáváme. Děkuji.
Vydáno: 12. 01. 2024
Zaměstnavatel hradí manažerům úrazové pojištění 24 hodin (na pracovišti + volný čas), které celé hradí firma. Zaměstnancům se přidaňuje. Pro ostatní zaměstnance se nabízí rovněž stejné pojištění, kdy firma hradí úrazové pojištění na pracovišti a pojištění pro volný čas si hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy. Úhrada firmou se zaměstnancům přidaňuje. Zaměstnancům, kteří jezdí služebními vozy hradí firma pojištění služebních cest. Započítávají se tato pojištění do limitu benefitů pro rok 2024?
Vydáno: 28. 12. 2023
Jak se z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele bude chovat poskytnutí nepeněžní poukázky pro volný čas při životním výročí 50 let od 1. 1. 2024? Jak nastavit správně ve vnitřním předpisu? Do limitu 21 983Kč stanoveném pro rok 2024 bychom se vešli. 
Vydáno: 18. 12. 2023
Zaměstnavatel chce zavést nově možnost využívat 2 dny jako Sick days, může ve vnitřním předpise vymezit, že v případě, že do konce roku nebude tento benefit využit, tak to propadne a nelze převést do dalšího roku? Dále může stanovit, že kompenzace za sick days bude poskytována ve výši plné mzdy a ne náhrady mzdy vypočtené z průměrného výdělku?
Vydáno: 16. 11. 2023
Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?
Vydáno: 21. 07. 2023
Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?
Vydáno: 22. 06. 2023
Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 
Vydáno: 07. 03. 2023
Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?
Vydáno: 24. 01. 2023
Dobrý den, jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru. Našim zaměstnancům chceme vyplácet odměnu za vykonanou práci po 5 letech (a dále také po 10, 15, 20 atd.) práce u zaměstnavatele. Je možné tuto odměnu koncipovat jako odměnu za vykonanou práci a tudíž zahrnout do průměrného výdělku? Nebo se jedná o odměnu stabilizační, nebo věrnostní povahy (dle § 224 ZP), jakmile do definice odměny zahrneme odpracovanou dobu u zaměstnavatele? Děkujeme.
Vydáno: 14. 11. 2022
Dne 23. 9. 2022 skončila činnost výborů v obci a tím i činnost všech členů. Pan starosta chtěl ještě před volbami udělit odměny členům výborů, kteří nebyli placeni, ale bohužel nesplnil podmínky pro výplatu odměn, protože tyto odměny neuvedl na samostatném bodu Pozvánky na zasedání zastupitelstva, ale byly projednány dodatkem. Jako mzdová účetní jsem odmítla odměny vyplatit, protože nebyly dodrženy podmínky pro výplatu. Je možné vyplatit odměny ještě následně, když členové výboru již ukončili činnost? Pokud by to budoucí zastupitelstvo odsouhlasilo a bylo by vše řádně uvedeno na pozvánce pro zasedání zastupitelstva?
Vydáno: 13. 10. 2022
Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat zaměstnancům navíc placené pracovní volno, tzv. free day. Výši nároku pro každého zaměstnance stanovil podle odpracovaných/zameškaných směn v předcházejícím pracovním roce, konkrétně, že zameškaných 5 pracovních dnů z důvodu nemoci krátí nárok na free day o 1 den. Chci se ujistit, zda se nejedná o diskriminační postup, domnívám se ale, že ne, když i např. nárok na dovolenou vychází z počtu odpracovaných směn. 
Vydáno: 12. 08. 2022