Zaměstnanecké výhody

Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?

Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?

Dobrý den, jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru. Našim zaměstnancům chceme vyplácet odměnu za vykonanou práci po 5 letech (a dále také po 10, 15, 20 atd.) práce u zaměstnavatele. Je možné tuto odměnu koncipovat jako odměnu za vykonanou práci a tudíž zahrnout do průměrného výdělku? Nebo se jedná o odměnu stabilizační, nebo věrnostní povahy (dle § 224 ZP), jakmile do definice odměny zahrneme odpracovanou dobu u zaměstnavatele? Děkujeme.

Dne 23. 9. 2022 skončila činnost výborů v obci a tím i činnost všech členů. Pan starosta chtěl ještě před volbami udělit odměny členům výborů, kteří nebyli placeni, ale bohužel nesplnil podmínky pro výplatu odměn, protože tyto odměny neuvedl na samostatném bodu Pozvánky na zasedání zastupitelstva, ale byly projednány dodatkem. Jako mzdová účetní jsem odmítla odměny vyplatit, protože nebyly dodrženy podmínky pro výplatu. Je možné vyplatit odměny ještě následně, když členové výboru již ukončili činnost? Pokud by to budoucí zastupitelstvo odsouhlasilo a bylo by vše řádně uvedeno na pozvánce pro zasedání zastupitelstva?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat zaměstnancům navíc placené pracovní volno, tzv. free day. Výši nároku pro každého zaměstnance stanovil podle odpracovaných/zameškaných směn v předcházejícím pracovním roce, konkrétně, že zameškaných 5 pracovních dnů z důvodu nemoci krátí nárok na free day o 1 den. Chci se ujistit, zda se nejedná o diskriminační postup, domnívám se ale, že ne, když i např. nárok na dovolenou vychází z počtu odpracovaných směn. 

Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, dne 5. 11. 2020 PRÁVNÍ POVAHA MIMOŘÁDNÝCH ODMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ V SOUVISLOSTI S COVID-19 Dne 5. 8. 2020 byl na webu...

Zahraniční mateřská společnost zajistila pro zaměstnance své české dceřiné společnosti možnost využít službu spočívající v zajištění asistenčního programu, který poskytuje zaměstnanci okamžitou a důvěrnou pomoc s jakýmkoli problémem, který se týká práce, zdraví či osobní života, kde jsou k dispozici psychologové a další specialisté na bezplatné lince. Blíže se jedná například o služby typu jak zlepšit komunikaci, jak se vyrovnat se stresem, úzkostí a depresemi, jak vyřešit osobní a emocionální problémy, jak řešit manželské a vztahové problémy apod. Službu tedy zaměstnanec může využít bezplatně, zároveň je na principu důvěrnosti, zaměstnavatel se tedy ani nedozví, zda a kdo službu využil. Mateřská společnost rozúčtuje své celkové náklady na zajištění služby na dceřiné společnosti na základě alokačního klíče, kterým je počet zaměstnanců v dceřiných společnostech. Dotaz: na straně tuzemské dceřiné společnost je faktura nedaňovým nákladem. Jak je to se zdaněním na straně zaměstnance? Pokud se nejedná o příjem osvobozený, kdo by ho měl zdanit, protože společnost nemá informace o odebrání služby?

Společnost používá automobily pronajaté na operativní leasing a tyto automobily si občas půjčí zaměstnanci pro soukromé použití. V měsíci, kdy se tak stane, přidaňujeme zaměstnanci 1 % pořizovací hodnoty automobilu, srazíme zaměstnanci ze mzdy částku za soukromě spotřebované PHM a zároveň mu srazíme DPH, které vypočítáme za použití majetku pro neekonomické účely (u operativního leasingu se uplatňuje na vstupu celé DPH). A právě o tuto částku jde, viděli jsme v odborné literatuře výklad, že DPH za soukromé použití majetku zaměstnavatele by se již zaměstnanci nemuselo srážet nebo přidaňovat jako nepeněžní příjem, protože celá hodnota, kterou použitím majetku zaměstnavatele zaměstnanec získá, je už vlastně obsažena v 1 % hodnoty automobilu, která se zaměstnanci přidaní. Jaký na to máte názor?