Vznik pracovního poměru

Při nástupu do pracovního poměru jsme zjistili, že uchazeč je v pracovní neschopnosti. Tato pracovní neschopnost byla vystavena k jinému pracovnímu poměru, který stále trvá. Jedná se ale o jiný druh práce. Můžeme i tak zaměstnance do pracovního poměru přijmout? A pokud bychom ho chtěli přijmout na DPP nebo DPČ, budou podmínky stejné? 

Mám pracovnici, která pro organizaci pracuje jako sociální pracovník na celý úvazek. V pracovní smlouvě má uvedený výkon práce Chomutov, pracovní náplň má pro výkon práce sociálního pracovníka v denním stacionáři. Od ledna 2026 bude tato pracovnice vykonávat práci jako sociální pracovník na úvazek 0,5 ještě pro jinou službu v rámci organizaci, ve svém stávajícím stacionáři zůstane na 0,5 úvazku. Je třeba ji připravit změnu pracovní smlouvy? Určitě jí bude připravená nová (další ) pracovní náplň, která se bude týkat nové pozice, budou jí připraveny dva platové výměry, protože každá služba má jinak stanovené příplatky za prostředí, ale s pracovní smlouvou si nejsem jistá, dle mého názoru není třeba.

Jaká je maximální délka pracovní směny u zaměstnance, kterému ještě nebylo 18?

Je povinnost mít se zaměstnancem od platnosti flexinovely 4měsíční zkušební dobu, nebo může být i nadále 3 měsíce a je to na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele?

Pokud má zaměstnanec podepsanou smlouvu 30. 5. 2025, ale datum nástupu je od 2. 6. 2025, platí pro smlouvu již nové podmínky flexinovely např. zkušební doba 4 měsíce? Mohl zaměstnanec podepsat smlouvu 2. 6. 2025, když je datum nástupu 2. 6. 2025 (tzn. hned po podpisu začal pracovat)?

Základní informace Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby se fyzická osoba ještě před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce, a to z toho důvodu, aby zaměstnanec nevykonával práce, které neodpovídají jeho zdravotní způsobilosti.

Základní informace Zkušební doba je institut, který si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednat, aby na začátku trvání pracovního poměru každý z nich posoudil, zda má zájem na pokračování pracovního poměru, a případně jej mohl během této doby snadno rozvázat. Zkušební doba musí být sjednána písemně – v pracovní smlouvě nebo i v jiné smlouvě, a to i po uzavření pracovní smlouvy (např. dodatkem).  Vždy však nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den jmenování na místo vedoucího zaměstnance.  Upozornění: Pokud by zkušební doba nebyla sjednána v písemné formě nebo by byla sjednána po dni nástupu zaměstnance do práce, bude celé ujednání o zkušební době neplatné a nebude vůbec vyvolávat zamýšlené následky.

Základní informace Zákoník práce obecně nebrání tomu, aby zaměstnanec byl zaměstnán u stejného nebo i jiného zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích, tj. v pracovním poměru nebo základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPD/DPČ). Základní výjimku z tohoto pravidla představuje zaměstnání u jiného zaměstnavatele, jehož předmět činnosti by byl shodný s předmětem činností stávajícího zaměstnavatele, kde je vždy vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. Další omezení platí pro zaměstnance státu a územních samosprávných celků vyjmenované v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kteří mohou podnikat pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele, a to bez ohledu na předmět takového podnikání.

Základní informace Základem pracovního vztahu je, aby zaměstnanec znal svá práva a povinnosti. Zaměstnavatel je proto povinen je písemně sdělit při nástupu i při každé změně pracovního poměru, včetně vyslání do zahraničí nebo dohod mimo pracovní poměr.

Základní informace Doba trvání pracovního poměru může být v pracovní smlouvě sjednána jako doba určitá nebo neurčitá. Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, doba jeho trvání může být vymezena pevným datem (např. na 2 roky nebo od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018) nebo dobou trvání určitých prací či jinou objektivně určitelnou skutečností (např. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené jiného zaměstnance).

Základní informace Den nástupu do práce je vedle druhu práce a místa výkonu práce třetí podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Bez jeho sjednání nemůže pracovní smlouva platně vzniknout. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nikoliv již dnem uzavření pracovní smlouvy. Ode dne uzavření pracovní smlouvy existují sice mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovněprávní vztahy, nikoliv však pracovní poměr, který vzniká až od sjednaného dne nástupu do práce. Od sjednaného dne nástupu do práce zároveň vzniká zaměstnanci povinnost vykonávat práci a zaměstnavateli povinnost práci zaměstnanci přidělovat.

Základní informace Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, která je uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Na obsahu pracovní smlouvy se musí shodnout obě strany, tj. jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec.

Základní informace Zákoník práce omezuje výdělečnou činnost zaměstnanců ve prospěch oprávněných zájmů zaměstnavatele a chrání ho před negativními důsledky, které by pro zaměstnavatele mohly být spojeny s tím, že by jeho zaměstnanci vykonávali výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, a mohli by tak zneužívat informace nabyté v souvislosti s výkonem zaměstnání u zaměstnavatele, příp. zaměstnavateli konkurovat. Za výdělečnou činnost se považuje jakákoli výdělečná činnost bez ohledu na to, zda je vykonávána v pracovněprávním či jiném vztahu. Rozhodující je, že je to činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku (zisku) a není přitom rozhodující, zda skutečně daná činnost výdělek přinesla. Za výdělečnou činnost se považuje i členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.

Základní informace Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a dále u vedoucích organizačních složek státu nebo subjektů bezprostředně se státem svázaných, které jsou výslovně vymezeny v § 33 odst. 3 zákoníku práce, což je vedoucí: a)    organizační složky státu; b)    organizačního útvaru organizační složky státu; c)    organizačního útvaru státního podniku; d)    organizačního útvaru státního fondu; e)    příspěvkové organizace; f)    organizačního útvaru příspěvkové organizace; g)    organizačního útvaru v Policii České republiky. Musí se vždy jednat o vedoucího zaměstnance, tedy zaměstnance, který má alespoň jednoho podřízeného. V soukromém sektoru pracovní poměr jmenováním již nevzniká. Zvláštními předpisy jsou např. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi atd.

Základní informace Druh práce a místo výkonu práce jsou vedle dne nástupu do práce podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy. Pracovní smlouva může platně vzniknout jen tehdy, dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem alespoň na nezbytných náležitostech pracovní smlouvy, tedy na druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce. Druh práce Druh práce vymezuje, jaké práce má zaměstnanec povinnost pro zaměstnavatele vykonávat. Práce, které nespadají do sjednaného druhu práce, není zaměstnanec povinen vykonávat a zaměstnavatel mu jejich výkon, s výjimkou převedení zaměstnance na jinou práci, nemůže nařídit. Odmítne-li zaměstnanec konat práce náležející do rámce druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, dopustí se zaměstnanec porušení svých pracovních povinností se všemi následky s tím spojenými, včetně možnosti zaměstnavatele rozvázat se zaměstnancem z tohoto důvodu pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením. Místo výkonu práce Místo výkonu práce vymezuje, kde může zaměstnavatele zaměstnanci přidělovat práci, a zároveň by mělo odpovídat potřebě zaměstnavatele a být přiměřené povaze vykonávané práce. Zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v jiném místě než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno. Mimo sjednané místo výkonu práce je zaměstnanec povinen (po předchozí dohodě) konat práci jen v případě vyslání na pracovní cestu. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného, než v pracovní smlouvě sjednaného místa je pak možné pouze s jeho souhlasem a vyžaduje-li to nezbytně provozní potřeba zaměstnavatele, zatímco v rámci sjednaného místa či míst výkonu práce je zaměstnavatel oprávněn práci zaměstnanci přidělovat a zaměstnanec je povinen ji v takovém místě či místech vykonávat.

Jsme střední a základní a umělecká škola (hudebka). Od 1. 6. 2025 došlo (dojde) ke zrušení plošných povinných vstupních prohlídek u práce v 1. kategorii, jejichž součástí není profesní riziko a nejsou stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti ve zvláštním předpise. Jak je to prosím s pedagogickými pracovníky ve školství? Práce ve školství sice již není rizikovým faktorem, jak tomu bylo dříve, ale v zákoně o pedagogických pracovnících je § 3 odst. 1 písm. d) uvedeno, že předpoklad pro výkon pedagogického pracovníka je (mimo jiné) zdravotní způsobilost. Nic víc se k tomu však v tomto zákoně nepíše. Je to důvod pro provádění vstupních prohlídek u pedagogických pracovníků ? Jsou tímto stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti? Myslím si, že ne, ale náš smluvní „bezpečák“ tvrdí, že ano. 

Jakým způsobem lze přijmout studenty odborného učiliště na odbornou praxi? Předchází tomu smlouva s odborným učilištěm. Výplata mzdy je možná a studentovi vyplatíme odměnu. Jedná se o studenta 3. ročníku. Jaký je postup v případě povinné odborné praxe? Musí se s ním uzavřít DPP? Podléhají odvodu zdravotního a sociálního pojištění? Dosud nikoho na DPP ani jiný zaměstnanecký poměr nezaměstnáváme. Hlásí se případně i DPP u tohoto studenta na ČSSZ?

Pracovní smlouva je doručována zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací. Může být pracovní smlouva zaměstnanci doručena a zaměstnancem podepsána po dni nástupu do práce, uvedeného v pracovní smlouvě? Tedy může být pracovní smlouva uzavřena po dni nástup do práce? Kde kterému datu vzniká pracovní poměr, když ze strany zaměstnance je smlouva podepsána po dni nástupu do práce, uvedeného v pracovní smlouvě? Zároveň jak se v tomto případě postupuje uvádění místa podpisu pracovní smlouvy za zaměstnavatele a za zaměstnance. Za zaměstnavatele je při vytvoření pracovní smlouvy známo, kde a kdy dojde k podpisu smlouvy, u zaměstnance nikoliv. Jak nejlépe formulovat zápatí pracovní smlouvy?

Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1.ZMĚNA INFORMACE V NÁVAZNOSTI NA ROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM * Dne 1. 1. 2025 vstupuje v účinnost nové...

Musí úřad vyhlásit výběrové řízení v případě, kdy hodlá nabídnout pracovní místo úředníka na dobu neurčitou svému dosavadnímu zaměstnanci, a to úředníku jehož pracovní poměr je sjednán na dobu určitou (zástup za rodičovskou dovolenou)? Jedná se o situaci, kdy se uvolnilo pracovní místo úředníka na dobu neurčitou avšak s jinou pracovní náplní (referent pro investice). Aktuálně je úředník na dobu určitou zařazen k výkonu práce na pozici referenta pro dotace.