Základní informace
Za odpracovanou dobu se považuje i doba práce přesčas. Tu je třeba řádně evidovat a zahrnovat do odpracované doby. Mzdu za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas je pak třeba zahrnovat do hrubé mzdy.
V případě, že je se zaměstnancem sjednána mzda včetně „paušálu“ za práci přesčas, se postupuje jedním ze dvou způsobů:
1. Do odpracované se zahrnuje dohodnutý rozsah práce přesčas
Do odpracované doby se práce přesčas zahrnuje v rozsahu, ke kterému je ve mzdě přihlédnuto. Není tedy rozhodující vykázaná doba práce přesčas, ale práce přesčas zaplacená (zde paušálem). Takto lze ovšem postupovat pouze tehdy, pokud je mzda zaměstnance skutečně přiměřeně navýšena s ohledem na práci přesčas.
Se zaměstnancem je dohodnuto, že v jeho mzdě je přihlédnuto k 150 hod. práce přesčas za rok (tj. 12,5 hod. v měsíci), mzda je v tomto smyslu i navýšena. Do rozhodného období v jednotlivých čtvrtletích by mělo být zahrnuto 3 x 12,5 hod. (37,5 hod.). Tuto dobu je třeba krátit při překážkách v práci a čerpání dovolené, stejně jako se krátí měsíční mzda.
2. Do odpracované se zahrnuje práce přesčas podle evidence odpracované doby
Do odpracované doby se práce přesčas zahrnuje v rozsahu podle evidence odpracované doby. Takto se postupuje tehdy, pokud mzda zaměstnance nebyla přiměřeně navýšena s ohledem na práci přesčas (žádné či jen symbolické navýšení).
Zaměstnavatel musí postupovat tak, aby zaměstnanec nebyl při výpočtu PV ani zvýhodněn, ani poškozen.