Články

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k...

  Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel...

  Pracovněprávní aktuality   JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 360/2025 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,...

Vyhlášené předpisy Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/24 ve věci návrhu na zrušení § 41 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno...

V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení ročního zkúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodněnía k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.

Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o...

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění je dobrovolný proces, který zaměstnancům umožňuje po skončení roku optimalizovat svou daňovou povinnost za rok 2025. Zaměstnanci mají možnost uplatnit odpočty a daňové slevy, které nebyly využity během roku, což může vést k vrácení případného přeplatku na dani při nejbližším zúčtování mezd. Zúčtování provádí poslední zaměstnavatel zaměstnance v daném roce, a žádost o jeho provedení musí být předložena nejpozději do 15. 2. následujícího roku, tedy do 16. 2. 2026 za rok 2025.

Opakování je matka moudrosti – a v případě ročního zúčtování daně to platí dvojnásob. Zaměstnavatel hraje klíčovou roli při správném vypořádání daňových povinností svých zaměstnanců. Každoročně se musí postarat o srážku daně, uplatnění odpočtů ze základu daně, slev na dani a podání vyúčtování správci daně. Tento článek rekapituluje postupy, termíny a nejčastější chyby, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají – aby nám v hektickém začátku roku nic neuniklo.

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu...

Daň z příjmu u průměrné mzdy patří v Česku v procentním vyjádření k nejnižším ze zemí OECD. Takzvaná efektivní sazba daně z příjmu dosahuje v Česku u průměrné mzdy pouze 9,3 %, přičemž hned v jedenácti členských zemích OECD je více než dvojnásobně vysoká. V korunovém vyjádření zaplatí na dani z příjmu zaměstnanci s průměrnou mzdou nejvíce ve Švýcarsku, kde jsou s vysokým náskokem nejvyšší mzdy. Jak vysoké je zdanění v procentech a v korunách v zemích OECD u průměrné mzdy?

V rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelé často setkávají s požadavkem či prosbou odborové organizace, aby jí byl poskytnut dar, a to na různé účely. Ať je to podpora vlastní činnosti, podpora akcí, které odborová organizace pro zaměstnance organizuje, či přímo podpora samotných zaměstnanců, kdy odborová organizace zaměstnance oceňuje například za pracovní výročí, poskytuje jim dárek k významnému životnímu výročí atd. Jak je takovýto dar vlastně právně upraven a jaké má daňové dopady, zejména s ohledem na nově účinný konsolidační balíček?

Přijetím tzv. konsolidačního balíčku, tj. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo i ke změnám v oblasti mezd a platů. Došlo mimo jiné k omezení daňových slev a nezdanitelných částí základu daně, k velkým změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, rozšířila se progrese daně z příjmů fyzických osob, znovu se také zavedla sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance atd.

Česko patří mezi členské země OECD, kde se hrubá a čistá mzda zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu liší nejméně. Daňové podmínky pro zaměstnance s nadprůměrnou mzdou jsou v Česku příznivé. Nejvyšší zdanění na straně zaměstnance ze zemí OECD u nadprůměrných mezd je v Belgii, v Německu, v Dánsku a v Itálii.

Efektivní sazba daně z příjmu u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je v Česku v rámci zemí OECD jedna z nejnižších, přičemž za rok 2021 byla efektivní sazba daně...

Senát schválil kompenzační bonus OSVČ, společníci s. r. o. a osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti mohou od ledna žádat o...

Na dani z příjmu fyzických osob ve většině členských zemí odvedou zaměstnanci nejvyšší „daňovou“ částku ze své mzdy. Jak vysoké je zdanění v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD? Jak se liší efektivní sazba daně z příjmu u podprůměrných, průměrných a nadprůměrných mezd?

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, na bankovní účet však obdrží zaměstnanci zpravidla nižší částku, tedy čistou mzdu. V Česku je zaměstnanci mzdovou účetní sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a většinou i daň z příjmu fyzických osob. Jak se liší hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

Kompenzační bonus Pokud žádáte o kompenzační bonus, ať už o kompenzační bonus pro OSVČ či společníky malých s. r. o., či pro „dohodáře“, nezapomínejte na související termíny. O kompenzační...