Zaměstnávání OZP

Prosím o upřesnění výpočtu odvodu (stanovení koeficientu), pokud zaměstnavatel nenaplní zaměstnáváním OZP a odběrem výrobků 4% povinného podílu, bude odvod do státního rozpočtu vypočítaný průměrnou mzdou (45 107 Kč 1.–3. čtvrtletí roku 2024) × počet osob, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (na tiskopisu bod E1) × koeficient. Výši koeficientu zjistím výpočtem % - budu srovnávat povinný podíl 4% (tiskopis bod C2) s počtem zaměstnanců OZP u zaměstnavatele (na tiskopisu ohlášení povinného podílu bod D1) nebo s celkovým počtem zaměstnanců OZP, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (tiskopis bod D3)?

Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?

V roce 2024 žilo v Česku 1,3 milionu lidí starších 15 let se zdravotním postižením, které je omezovalo v běžných činnostech. Největší potíže měli s dopravou, domácími pracemi a nákupy. U poloviny z nich vedl zhoršený zdravotní stav k přiznání invalidního důchodu, příspěvku na péči nebo průkazu osoby se zdravotním postižením.

Úřad práce ČR upozorňuje, že některým osobám se zdravotním postižením bude v následujících měsících roku 2025 končit platnost průkazu OZP.

Zaměstnáváme více jak 25 pracovníků průměrný přepočtený počet pracovníků máme 1,42 toto očekáváme i pro rok 2025. Můžeme i po novele vydělit odebrané služby (náhradní plnění ) 7násobkem průměrné mzdy v NO za 1. až 3. Q 2025 a odečíst od povinného podílu? 

Firma pořídí zboží např. ve 12/2024 od firmy, která zaměstnává osoby se ZTP. Zaplatí fakturu v 1/2025. V evidenci náhradního plnění bude potvrzena v 1/2025. Bude možné toto náhradní plnění odečíst v Ohlášení povinného podílu za r. 2024? Jaká jsou pravidla pro náhradní plnění, která je možné započítat do daného roku...? vždy pouze zaplacená v daném roce?

Při výpočtu povinného podílu ZTP došlo v minulých letech k chybě při výpočtu, do rozpočtu bylo odvedeno více, než mělo být (omylem započteny i hodiny odpracované osobami na DPP). Je možné tuto chybu nějak napravit a požádat o vrácení přeplacené částky? Jak moc zpět je možné při opravě jít (kolik let?)

V případě, že společnost bude mít za letošní rok povinnost zaměstnat od příštího roku osobu zdravotně znevýhodněnou, musí tato osoba pracovat v 8hodinovém úvazku, nebo může mít podle svého zdravotního omezení úvazek zkrácený, např. 5 hodin denně? Již teď tušíme, že za rok 2024 bude průměrný přepočtený počet zaměstnanců cca 25 zaměstnanců. Máme možnost zaměstnat OZP již nyní od 1. 6. 2024 na zmíněný 5hodinový denní úvazek. Bude tímto naše povinnost splněna a provedeme do 15. 2. 2025 pouze oznámení příslušnému ÚP? 

Od ledna platí nová opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Zaměstnání jim poskytuje ekonomickou nezávislost, důstojnost a možnost aktivního zapojení do společnosti, zároveň snižuje jejich závislost na sociálních dávkách. 

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti . Nejinak tomu bude i za rok 2024. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Zaměstnáváme osobu s invaliditou 1. stupně. Od konkrétního data v průběhu roku této osobě končí výplata invalidního důchodu z důvodu dosažení důchodového věku a začíná výplata starobního důchodu. Jaké potvrzení potřebuje zaměstnavatel, aby si tuto osobu mohl dále uplatňovat pro započtení v rámci plnění povinného podílu zaměstnávání OZP?

Vláda minulou středu schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti. Navrhované změny mají mimo jiné za cíl zabránit účelovým postupům při čerpání podpory pro chráněný trh práce a současně motivovat zaměstnavatele...

Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu (v číslech 1/2022 a 4/2022) věnovali problematice přiměřených opatření pro zaměstnance se zdravotním postižením. Poukazovali jsme na to, že mnoho zaměstnanců a zaměstnavatelů o tomto institutu nemá dostatečné povědomí. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2536/2022, který ve svém článku v tomto čísle rozebírá JUDr. Petr Bukovjan, jsme však zjistili, že tato povinnost zaměstnavatelů nic neříká ani soudům. Jak jinak si vysvětlit, že soudy všech úrovní ji ve svém rozhodování pominuly a Nejvyšší soud setrval na své ustálené rozhodovací praxi, která je, dle názorů autorů, v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU vztahující se k této problematice.

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti. Nejinak tomu bude i za rok 2022. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se zpětně od 1. 7. 2022 zvyšuje z 13 600 Kč na 14 200 Kč. Rozhodla...

Jak vyplývá z ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.

Zaměstnanec pobírá již několik let invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Při nástupu do zaměstnání nám to zatajil, zjistili jsme to až při kontrole z OSSZ. Poté doložil rozhodnutí o invaliditě, kde má uvedeno, že jeho pracovní schopnost dlouhodobě poklesla o 35 % s tím, že je soustavnou výdělečnou činnost schopen vykonávat jen s podstatně nižšími nároky na fyzické, duševní a smyslové schopnosti. Závodní lékař ho ale uznal při vstupní prohlídce zdravotně způsobilým. Je zaměstnanec povinen při nástupu nahlásit, že invalidní důchod pobírá? Dosud pracoval na zkrácený úvazek, od 1. 9. 2022 by měl nastoupit na plný úvazek. Nejsme si jisti, zda ho můžeme na plný úvazek nyní zaměstnat.

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen SD EU) letos v únoru vydal rozhodnutí, které se zabývá povinnostmi zaměstnavatelů vůči zaměstnancům, kteří nemohou nadále vykonávat svoji práci z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti. S rozhodnutím by se zaměstnavatelé měli seznámit, neboť dle mého názoru může vést k přehodnocení stávající judikatury Nejvyššího soudu, která se zabývá vztahem mezi povinností převést zdravotně nezpůsobilého zaměstnance na jinou práci a možností zaměstnavatele propustit takového zaměstnance.

Judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) se nedávno rozrostla o další rozsudek z oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jednalo se o zaměstnance Belgických drah propuštěného ve zkušební době. SDEU v předběžné otázce posuzoval, zda se právo na přiměřená opatření vztahuje i na zaměstnance ve zkušební době a zda může být přiměřeným opatřením převedení zaměstnance na jinou pozici.