Personální plánování

Německý koncern Volkswagen podle informací z 26. června 2026 plánuje zrušit až 100 000 pracovních míst (cca 15 % zaměstnanců), omezit investice a uzavřít vybrané závody; generální ředitel Oliver Blume tak reaguje na tlak konkurence a může spustit změny v celém evropském automotive řetězci.

Meta spustila 20. května první fázi rozsáhlé restrukturalizace, která znamená propouštění zhruba deseti procent globální pracovní síly, tedy přibližně 8 000 zaměstnanců. Jde o největší zásah do organizace firmy od období let 2022–2023 a zároveň o první krok širší transformace, o níž se ve vedení mluví už několik měsíců.  Už dřívější interní plány počítaly s tím, že květnová vlna nebude jediná a že další škrty mohou následovat ve druhé polovině roku. Jejich konkrétní rozsah ani načasování ale zatím nebyly pevně stanoveny a podle dostupných informací se mohou upravovat podle toho, jak se bude vyvíjet technologický posun v oblasti umělé inteligence.  Klíčové je, že nejde o reakci na oslabení byznysu. Meta vstupuje do změn z relativně silné pozice, ale rozhodla se zásadně přesměrovat zdroje do rozvoje AI. Firma investuje rekordní objemy peněz do datových center, vývoje modelů a budování infrastruktury, která má umožnit široké nasazení autonomních systémů napříč produkty i vnitřním fungováním společnosti. Propouštění přitom představuje jen jednu část celé proměny. Současně dochází k rozsáhlému přeskládání uvnitř firmy: tisíce zaměstnanců se přesouvají do nových AI týmů, ruší se část manažerských pozic a organizační struktura se zjednodušuje. Cílem je méně vrstev řízení, menší týmy a rychlejší rozhodování. Celkový dopad těchto změn tak výrazně přesahuje samotné propouštění. Kombinace rušených míst, interních přesunů a zastavení náboru může zasáhnout až pětinu pracovní síly. Firma tím reaguje na rychlý vývoj technologií, které podle jejího vedení zásadně mění způsob práce – úkoly, jež dříve vyžadovaly početné týmy, dnes zvládnou menší skupiny lidí podporované AI nástroji. Zároveň ale do celé situace vstupuje aktuální korekce očekávání. Mark Zuckerberg po spuštění restrukturalizace zaměstnancům sdělil, že další plošné propouštění napříč celou firmou letos neočekává. Tento výrok částečně zmírňuje dřívější spekulace o pokračujících vlnách škrtů, zároveň však nechává prostor pro dílčí změny podle vývoje transformace. Kroky Mety zapadají do širšího trendu v technologickém sektoru, kde velké firmy kombinují masivní investice do umělé inteligence s redukcí počtu zaměstnanců. Nejde tak jen o jednorázové šetření, ale o hlubší proměnu fungování – od organizační struktury až po samotnou povahu práce. To, co Meta spouští v roce 2026, tak může naznačovat, jak bude vypadat model fungování velkých technologických společností v následujících letech.

Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30.000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney.

Nedostatek pracovníků zůstává jedním z největších problémů českých firem a neomezuje se jen na několik vybraných profesí. Jak vyplývá z aktuálního šetření Hospodářské komory mezi stovkami podniků napříč obory, zaměstnavatelům scházejí lidé do výroby, technických profesí, služeb i řízení firem.

Růst zakázek v obranném a bezpečnostním průmyslu se začíná propisovat i na český trh práce. Část zaměstnanců, kteří dříve působili v automobilovém sektoru, nachází uplatnění právě u zbrojařských firem. Nejčastěji jde o pracovníky ve výrobě, technických profesích, ale také o lidi s manažerskými zkušenostmi. Přesuny se týkají hlavně subdodavatelských firem napojených na automotive, kde je v posledních letech cítit stagnace a nejistota. Naopak v obranném průmyslu firmy navyšují výrobu, nabírají nové zaměstnance a nabízejí stabilnější perspektivu. Pro některé pracovníky je změna motivovaná i možností profesního rozvoje nebo lepší jistotou do budoucna, nikoli nutně vyšší mzdou. Zároveň ale nejde o masový odliv pracovních sil. Oba obory zůstávají vzájemně propojené a spolupráce mezi nimi se spíše posiluje, zejména v oblasti vývoje a dodavatelských řetězců. Firmy na obou stranách se shodují, že dlouhodobým problémem zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí – a že boj o talenty se v příštích letech ještě vyostří.  

Inspirující příklad toho, jak efektivně oslovit nové uchazeče o zaměstnání, nabídla dne 25. září 2025 Burza práce a Poradenský den v Lounech, kterou uspořádalo Úřad práce ve spolupráci s Městem Louny a Městskou knihovnou Louny. 

Čína se snaží posílit svůj technologický sektor a přichází s novým typem pracovních víz určeným pro vysoce kvalifikované odborníky ze zahraničí. 

Česká energetika stojí před personální výzvou, jakou dosud nezažila. Kvůli plánované výstavbě nových jaderných bloků, rozvoji malých modulárních reaktorů i souvisejícím projektům bude v následujících letech potřeba obsadit tisíce technických a odborných pozic. Už dnes je přitom řada těchto profesí na trhu práce nedostatková. Firmy i stát proto výrazně posilují nábor a sází na systematickou přípravu nové generace odborníků. Velkou roli hraje dlouhodobé předávání know‑how, kdy zkušení zaměstnanci zaškolují mladší kolegy. Zájem o energetiku mezi mladými lidmi díky těmto projektům roste, což potvrzují i školy – některé technické obory hlásí nárůst přihlášek, zejména v elektrotechnice a IT. Zaškolení v jaderném provozu ale trvá roky, a proto je potřeba začít včas. Přesto se českým firmám daří věkově omlazovat týmy a přitahovat uchazeče i v konkurenci zahraničí. Energetika se tak postupně mění z uzavřeného sektoru v atraktivní oblast s dlouhodobou perspektivou, která nabídne stabilní práci tisícům lidí napříč profesemi.

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Úspěšné či osvědčené postupy, procesy či metody řízení, jejichž pomocí jiné organizace dosáhly velmi dobrých výsledků, bývají označovány jako „nejlepší praxe“ (Best Practice), a jako takové bývají doporučovány i dalším organizacím. Článek se zabývá podmínkami využití nejlepší praxe při řízení organizací a jeho limity, a jako vhodnější navrhuje přístup označený jako „Best-Fit“. Na rozdíl od koncepce nejlepší praxe, založené na přebírání určitých postupů, vychází tento přístup z přebírání společných cílů úspěšných firem a přizpůsobení jejich řídících metod podmínkám a požadavkům jednotlivých organizací.

Kompetenční modely mohou být pro zaměstnavatele mimořádně užitečné, a to z řady důvodů. Lze je využít například při náboru, plánu nástupnictví či identifikaci potenciálních talentů. Všechny tyto potenciální výhody samozřejmě závisí na tom, zda organizace správně využívá kompetenční modely. Pokud ne, výsledek může být katastrofální. Článek se věnuje tvorbě kompetenčního modelu doslova krok po kroku, a to včetně praktických ukázek, a podmínkám jeho efektivního využití. Zjistěte, jak se vyhnout nejčastějším chybám.

Zaměstnanec skončí pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce dne 30. 4. 2024. Z organizačních důvodů v r. 2022 bylo v plánu činnost na jeho pracovišti ukončit a pracovně byl přeřazen na stejnou pracovní pozici na jiném pracovišti. Na jiné pracoviště nenastoupil z důvodu pracovní neschopnosti, která trvala déle než 1 rok. Po skončení pracovní neschopnosti přinesl zdravotní posudek od poskytovatele pracovně lékařských služeb se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu tohoto druhu práce. Časový sled událostí: - od 1. 11. 2022 byl přeřazen na jiné pracoviště, na které nenastoupil z důvodu pracovní neschopnosti (sděleno 13.10. 2022 prostřednictvím interního dokumentu); - 17. 10. 2022 vznik pracovní neschopnosti, která trvala do 31. 12. 2023 - 2. 1. 2024; – mimořádná lékařská prohlídka se závěrem: zdravotně nezpůsobilý; - 1. 2. 2024 projednáno přidělení práce v rámci stávající pracovní náplně na jiném pracovišti, zaměstnanec si vyžádal další mimořádnou lékařskou prohlídku; – 6. 2. 2024 mimořádná lékařská prohlídka se závěrem: dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost; - 28. 2. 2024 zaměstnanec převzal výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, pracovní poměr skončí uplynutím 2 měsíční výpovědní doby dne 30. 4. 2024; - dne 2. 1. 2024 čerpal řádnou dovolenou - od 3. 1. 2024 má překážku na straně zaměstnavatele; - od 10. 4. do 30. 4. bude čerpat zbylý nárok řádné dovolené. Z jakého období máme vypočítat průměr pro výpočet odstupného? Bohužel, nemáme jiného pracovníka na takové pracovní pozici, abychom mohli použít/porovnat průměr, který by byl pro odcházejícího zaměstnance výhodnější.

Je nutné podle zákoníku práce mít vždy určenou pevnou (základní) část pracovní doby, nebo to není? Dle formulace § 85 zákoníku práce se zdá, že ano, ale není to nikde taxativně uvedeno. My bychom chtěli, aby pevná část stanovena nebyla, pokud by to nebylo zákonem nařízeno. 

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

Naši zaměstnanci jsou zařazeni do konta pracovní doby dle § 86 a 87 zákoníku práce. Jaký je limit přesčasové práce? Zákonný limit je max. 8 hodin týdně a 150 h ročně. Pokud jsou v kontu pracovní doby musí se dodržovat max. 8 hodin týdně, nebo mohou pracovat v průměru 8 hodin týdně za vyrovnávací období? Názory se liší a zákoník práce to přímo neuvádí. 

Řízení lidských zdrojů, lidské zdroje, personalistika. Jedná se o oblast, která byla v porevolučním dění v České republice částečně přehlíženou Popelkou. Řízení lidských zdrojů bylo do jisté míry nedoceněno, protože bylo spojováno spíše se mzdovou účtárnou a běžnou operativou. Čas ovšem postoupil a soudobé dění ve společnosti znovu zvyšuje apel na oblast řízení lidských zdrojů a personalistika se tak dostává do popředí zájmu zaměstnavatelů. V návaznosti na to si řada z nich uvědomuje, že je přesto výkon práce personalistů v očích zaměstnanců jaksi podceňován a dochází tak ke snaze udělat jistý rebranding. Jinými slovy odstoupit od označení řízení lidských zdrojů a najít jiné atraktivní označení, které by bylo v souladu s kulturou organizace. Není tak překvapením, že se v mnohých firmách používá označení jako management lidských zdrojů či people management apod. Ruku v ruce s tím dochází i k vývoji názvů pracovních pozic. Otázkou ale zůstává, zda má smysl lpět na tradičním označení řízení lidských zdrojů, či zda můžeme tento název volně nahradit a zároveň, jak v návaznosti na to měnit či neměnit označení pracovních pozic personalistů.

Při plánování strategie organizace vyvstává jedno téma, které je pro řadu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů značně citlivé, často se totiž týká jich samotných, respektive jejich budoucí participace. Tímto tématem je samozřejmě nástupnictví, v českém prostředí někdy označované i jako následnictví. Není překvapením, že problematika nástupnictví je v českém podnikatelském prostředí aktivně řešena právě nyní. Nacházíme se více než třicet let po Sametové revoluci, kde se datuje vznik řady firem, a právě pro ně je řešení nástupnictví často již nutností. Ovšem nástupnictví se týká i dalších organizací a institucí. Jak přistoupit k řešení nástupnictví, koho se konkrétně týká, co má společného s nástupnictvím talent management a konečně kdy je moc pozdě a kdy naopak moc brzy na to, nástupnictví v organizaci řešit?

Po období úspěšných let plných optimismu jsme nyní završili druhý rok plný nejistoty a výzev, tedy rok 2021. Netřeba se zdlouhavě ohlížet a připomínat, jaké všechny výzvy zaměstnavatelům přinesly poslední dva roky. To nejdůležitější je před námi a začátek roku doslova vybízí k tomu využít řízení lidských zdrojů jako strategického partnera k dosažení dlouhodobých cílů organizace. Okřídlené „Hope is not a good strategy“ nabírá na významu. Otevírají se tak klíčové otázky, jako například jak konkrétně přistoupit ke strategickému řízení lidských zdrojů a jaké vlastně očekávat výsledky. Zároveň je nezbytné vyhnout se nejčastějším chybám v tvorbě personálních strategií, které následně brání úspěchu.

Stroje, roboti, umělá inteligence, pojmy, které jsou v podnikovém prostředí neoddiskutovatelně spojené s otázkou možnosti substituce lidské práce. Ostatně tato oblast není až takovou novinkou. Již ve vědeckofantastickém dramatu nazvaném R.U.R jeho autor, Karel Čapek, přichází s varováním před negativními vlivy moderní techniky. Cílem následujícího článku je analyzovat konkrétní příklady praxe, ve kterých je možné, částečně či zcela, lidskou práci nahradit prací nových technologií či umělé inteligence a zároveň se zaměřit na problematiku, jak vlastně práce strojů mění náplň a nároky práce lidské.

Nad filozofií propouštění zaměstnanců v době krize se nyní moc zaměstnavatelů nezamýšlí, málokdo přemýšlí skutečně strategicky a efektivně. Je to dáno tím, že již málo firem má jednoho konkrétního vlastníka, je málo rodinných firem, firmy jsou v dnešní době vlastněny různými fondy, finančními skupinami a ty často přemýšlí pouze v dimenzích aktuálních zisků.