Otázky a odpovědi

Jaké povinnosti má odborová organizace vůči zaměstnavateli (pokud takové vůbec jsou) vyjma § 278 odst. 4 ZP? Nesou členové odborové organizace zodopovědnost za škody způsobené průtahy při jednání. Můj druhý dotaz související s povinnostmi stran v kolektivním vyjednávání je, pokud by chtěl zaměstnavatel vyjmout část z kolektivní smlouvy a oblast upravit vnitřním předpisem a odbory nesouhlasem zablokují podpis kolektivní smlouvy, jaký má tento zaměstnavatelův požadavek na změnu v rámci případného sporu o uzavření kolektivní smlouvy šanci na úspěch. 

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?

Jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru s 230 zaměstnanci. Naši zaměstnanci mají podepsán souhlas se zpracování osobních a citlivých údajů, který obsahuje souhlas mj. „s pořízením a použitím fotografií z pracoviště pro reklamní a propagační účely na firemním webu a v tištěných či elektronických propagačních materiálech firmy, včetně fotografií z pracoviště“. V rámci celofiremní akce jsme pro zaměstnance (z dílen i kanceláří) pořádali setkání s fyzioterapeutem, který přijel do naší firmy a v zasedací místnosti zaměstnancům ukazoval techniky správného sezení/stání na pracovišti, jak se v průběhu práce protáhnout apod. Z této aktivity byly pořízeny fotografie, z nichž bylo několik vystaveno na firemním profilu společnosti na jedné ze sociálních sítí. Někteří zaměstnanci uvedení na jedné z fotografií se ohradili a požadovali stažení této fotografie ze sociální sítě. Tito zaměstnanci mají podepsán výše uvedený souhlas. 1) Měli bychom zaměstnancům vyjít vstříc a tuto fotografii stáhnout (pokud ano, na základě čeho), nebo jsme oprávněni ji na základě podepsaného souhlasu ponechat vystavenu na sociální síti (opět zdůvodnit)? 2) Můžeme do budoucna při podobných akcích dát na dveře místnosti, ve které se bude aktivita odehrávat, ceduli s upozorněním, že „Svou účastí zaměstnanci vyjadřují souhlas s pořízením a zveřejněním fotografií a videozáznamů pro firemní účely.“? Bude to opravdu znamenat, že vstupem do místnosti dávají zaměstnanci souhlas, nebo je k vyjádření souhlasu s citlivými/osobnímu údaji pořád prioritní jimi daný písemný souhlas? Souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů budeme zaměstnancům samozřejmě dávat k podpisu i nadále. 

Dobrý den, jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru. Našim zaměstnancům chceme vyplácet odměnu za vykonanou práci po 5 letech (a dále také po 10, 15, 20 atd.) práce u zaměstnavatele. Je možné tuto odměnu koncipovat jako odměnu za vykonanou práci a tudíž zahrnout do průměrného výdělku? Nebo se jedná o odměnu stabilizační, nebo věrnostní povahy (dle § 224 ZP), jakmile do definice odměny zahrneme odpracovanou dobu u zaměstnavatele? Děkujeme.

Dne 23. 9. 2022 skončila činnost výborů v obci a tím i činnost všech členů. Pan starosta chtěl ještě před volbami udělit odměny členům výborů, kteří nebyli placeni, ale bohužel nesplnil podmínky pro výplatu odměn, protože tyto odměny neuvedl na samostatném bodu Pozvánky na zasedání zastupitelstva, ale byly projednány dodatkem. Jako mzdová účetní jsem odmítla odměny vyplatit, protože nebyly dodrženy podmínky pro výplatu. Je možné vyplatit odměny ještě následně, když členové výboru již ukončili činnost? Pokud by to budoucí zastupitelstvo odsouhlasilo a bylo by vše řádně uvedeno na pozvánce pro zasedání zastupitelstva?

Bylo by možné přijmout osvědčenou dlouholetou zaměstnankyni, úřednici podle zákona č. 312/2002 Sb., která má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou (zástup za zaměstnankyni uvolněnou pro výkon funkce) na základě výběrového řízení na obdobnou pozici na dobu neurčitou, přestože již bude v době vyhlášení výběrového řízení na mateřské dovolené? Vyhlásili bychom dvě výběrová řízení. Jedno na dobu neurčitou a druhé na dobu určitou – zástup za její mateřskou dovolenou, řádnou a rodičovskou dovolenou. Pokud je to možné, lze vyhlásit obě výběrová řízení najednou?

Naše zaměstnankyně začala dálkově studovat vysokou školu. Nyní zaměstnankyně donesla rozvrh přednášek, které má v pracovní den - jak a čím prokáže zaměstnavateli, že je skutečně absolvovala, aby jí mohl být pracovní den omluven s náhradou mzdy? Když dělá zkoušky, tak ty jsou potvrzeny v indexu. Zvýšenou kvalifikaci dle dohody bude využívat pro potřeby zaměstnavatele. Zaměstnankyně je zaměstnaná na plný pracovní úvazek. Když nedonese potvrzení, má nárok na náhradu mzdy nebo jí den bude omluven bez náhrady? Když zaměstnankyně neudělá zkoušku a jede na opravnou, má nárok a oba dny placené náhradou nebo jen jeden den?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat zaměstnancům navíc placené pracovní volno, tzv. free day. Výši nároku pro každého zaměstnance stanovil podle odpracovaných/zameškaných směn v předcházejícím pracovním roce, konkrétně, že zameškaných 5 pracovních dnů z důvodu nemoci krátí nárok na free day o 1 den. Chci se ujistit, zda se nejedná o diskriminační postup, domnívám se ale, že ne, když i např. nárok na dovolenou vychází z počtu odpracovaných směn. 

Zaměstnankyně obdržela od insolvenčního správce "Výzvu insolvenčního správce dlužníka k součinnosti" s tím, že tuto výzvu měla odevzdat do mzdové účtárny. Mimo jiných povinností, které uložil insolvenční správce dlužnici, je ve výzvě uvedeno, že žádá mzdovou účtárnu o pravidelné zasílání výplatních pásek dlužnice na uvedený e-mail, a to od měsíce vydání usnesení. Zaměstnavatel ale dosud žádné usnesení ani výzvu k součinnosti neobdržel. Prosím o odpověď na otázku, zda máme i v takovém případě zasílat výplatní pásky dlužnice insolvenčnímu správci a zda vůbec máme povinnost takovýmto způsobem, tj. na e-mail, pásky po každém zúčtování mezd, zasílat. Zdůrazňuji, že ještě není insolvenční řízení ukončeno a ani v insolvenčním rejstříku není zveřejněno Usnesení, kterým by insolvenční správce ukládal zaměstnavateli povinnost provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k ochraně osobních údajů si nejsme jisti, zda vůbec můžeme výplatní pásky zasílat především z důvodu dalších údajů, které jsou na nich uvedené (hodinové průměry, zůstatky dovolené, výše odměn apod.).

U našeho zaměstnavatele potřebujeme s ohledem na změnu výrobního programu rozšířit kvalifikaci vlastních zaměstnanců. Podle jakých předpisů je to možné?

Lze uznat jako zaměstnanecký benefit rybářskou povolenku nebo lístek? Tak aby byla u zaměstnance osvobozená a u zaměstnavatele nedaňový náklad? Doklad by byl vystaven na zaměstnavatele a ten by ho i zaplatil. Lze to zahrnout pod sportovní činnost nebo příspěvek na rekreaci?

Jak dlouho se musí archivovat pracovní smlouvy? Je to 10 let od ukončení pracovního poměru? 

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno? 2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Je z pohledu pracovně právního možné požadovat po zaměstnanci, aby absolvoval (dobrovolně, na základě domluvy) vzdělávací kurz mimořádného charakteru (jak obsahově, tak cenou), který by ale zasahovalo do jejich osobního volna? Je možné takovéto školení realizovat s písemným souhlasem jednotlivých zaměstnanců s tím, že nepožadují po zaměstnavateli pracovní volno s náhradou platu za dobu strávenou ve výuce? Jedná se o akreditovaný kurz s celostátní působností s rozsahem 24 hodin, kurz je ukončen osvědčením o absolvování. Ještě chci upozornit na skutečnost, že v organizaci jsou aktivní odbory, potřebujeme jejich souhlas?

Zahraniční mateřská společnost zajistila pro zaměstnance své české dceřiné společnosti možnost využít službu spočívající v zajištění asistenčního programu, který poskytuje zaměstnanci okamžitou a důvěrnou pomoc s jakýmkoli problémem, který se týká práce, zdraví či osobní života, kde jsou k dispozici psychologové a další specialisté na bezplatné lince. Blíže se jedná například o služby typu jak zlepšit komunikaci, jak se vyrovnat se stresem, úzkostí a depresemi, jak vyřešit osobní a emocionální problémy, jak řešit manželské a vztahové problémy apod. Službu tedy zaměstnanec může využít bezplatně, zároveň je na principu důvěrnosti, zaměstnavatel se tedy ani nedozví, zda a kdo službu využil. Mateřská společnost rozúčtuje své celkové náklady na zajištění služby na dceřiné společnosti na základě alokačního klíče, kterým je počet zaměstnanců v dceřiných společnostech. Dotaz: na straně tuzemské dceřiné společnost je faktura nedaňovým nákladem. Jak je to se zdaněním na straně zaměstnance? Pokud se nejedná o příjem osvobozený, kdo by ho měl zdanit, protože společnost nemá informace o odebrání služby?

Jsme IT telco společnost a někteří naši zákazníci požadují osobní údaje našich zaměstnanců (dat. nar., číslo pasu apod.), aby jim umožnili přístup do jejich systémů a mohli dělat podporu našim produktům přímo v systémech u zákazníka (zákazníci jsou ze zahraničí - Norsko, Německo atd.). Je možné něco takového poskytnout z hlediska GDPR apod.?

Ve firmě o cca 30 zaměstnancích pracují dělníci - zejména zámečníci, jejichž práci organizuje vedoucí výroby. Tento vedoucí výroby však není zaměstnancem společnosti, ale pracuje jako OSVČ pro jinou společnost, která jej poskytuje do zmíněné firmy pro výkon dané pozice. V příkazní smlouvě má v poli povinnosti příkazníka mimo jiné: • Řídit personální obsazení ve výrobě a v technickém úseku • Zajišťovat dodržování BOZP, PO, vč. poplachových směrnic, evakuačního plánu atd. Bude takovýto pracovník, přestože není zaměstnancem společnosti, odpovědný za případný vznik pracovního úrazu před orgány činnými v trestním řízení? Je v tomto případě jeho odpovědnost srovnatelná s odpovědnostní běžného vedoucího pracovníka? 

Zaměstnavatel plánuje zřídit na pracovišti (zámečnická dílna) kamerový systém ke sledování zaměstnanců, zejména ke sledování dodržování pracovní doby, přestávek v práci a nakládání se zpracovávaným materiálem. Jak by se to dalo co nejjednodušeji ošetřit z pohledu GDPR? Dodatky k pracovním smlouvám nebo informované souhlasy zaměstnanců? Existuje někde jednoduchý vzor? 

Dokumentaci u zaměstnanců vedeme následovně: 10 let – doklady ke srážkám ze mzdy, doklady k pracovní neschopnosti, přehledy zdravotní pojišťovny a PSSZ, vyúčtování daní z příjmů, potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení o příjmech pro bankovní účely, přihlášky/odhláš­ky/změny PSSZ/ZP, oznámení o plnění povinného podílu OZP, měsíční mzdové výstupy, osobní spisy ukončených DPP/DPČ 3 roky - ELDP 4 roky – podklady pro výpočet mezd (prémie, dovolenkové lístky, rekapitulace docházky apod.) 30 let – mzdové listy, docházkové listy, osobní spisy ukončených HPP. Je takto v pořádku nebo máme něco změnit?