Personální management

V minulém díle jsme otevřeli téma, co firmy skutečně řeší, když porovnávají finální kandidáty. Dnes půjdeme ještě hlouběji. Protože to nejdůležitější se často neřekne nahlas. A přesto to rozhodne. 1. „Risk profile“ kandidáta: koho si firma skutečně pouští k sobě Každý C-level hire je pro firmu sázka. Neptají se jen: „Je to silný kandidát?“  Ptají se: „Jaké riziko s ním podstupujeme?“ V praxi zvažují: Je jeho styl spíše transformační, nebo stabilizační? Jak rychle bude chtít měnit věci? Co se stane, když narazí na odpor? Jinými slovy: nenabírá se jen výkon, ale i potenciální disrupt. Tip pro vás: Pojmenujte otevřeně svůj styl. Firmy se méně bojí kandidátů, kteří znají svůj dopad. 2. Neviditelná reference: co o vás „zůstane v místnosti“ I když odejdete z finálního kola, diskuse o vás pokračuje. A často zazní věty jako: „Je skvělý, ale…“ „Nevím, jestli bych s ní chtěl řešit krizovou situaci.“ „Působí silně, ale nejsem si jistý důvěrou.“ Tohle nejsou fakta. To je dojem, který jste zanechali. A právě ten rozhoduje mezi dvěma stejně silnými kandidáty. Tip pro vás: Pracujte vědomě s tím, jaký pocit po vás zůstává - nejen co říkáte, ale jak působíte. 3. Konzistence napříč kanály: tichý filtr důvěry Board dnes nevidí jen vaše CV. Vidí: LinkedIn veřejná vystoupení způsob komunikace doporučení (i neformální) A skládá si obrázek. Pokud něco „nesedí“, vzniká otázka: „Která verze je ta skutečná?“ Tip pro vás: Buďte konzistentní ve svém příběhu. Autenticita není fráze - je to konkurenční výhoda. 4. Energie a timing: faktor, o kterém se nemluví Někdy nerozhodne nejlepší kandidát. Rozhodne ten, který: přichází ve správný moment má energii odpovídající situaci firmy „sedí“ do aktuální fáze růstu nebo změny Stejný kandidát může být v jedné firmě „overkill“ a v jiné „exact fit“. Tip pro vás: Nevztahujte odmítnutí osobně. Často nejde o kvalitu, ale o kontext. Co si z toho odnést? Na C-level úrovni už nerozhoduje jen to, co umíte. Rozhoduje: ✔ jak přemýšlíte ✔ jak působíte ✔ jaké emoce a důvěru vyvoláváte ✔ a jaké „riziko“ pro firmu představujete Otázka pro vás: Jaký dojem podle vás zůstává „v místnosti“, když odejdete z klíčového jednání? A je to dojem, který vás přibližuje nebo vzdaluje vaší další roli? V příštím díle se podíváme na konkrétní taktiky, jak tento „neviditelný kapitál“ vědomě budovat – a stát se kandidátem, kterého si board zapamatuje.

V minulém vydání jsme se podívali na to, jak cíleně rozvíjet kompetence, které rozhodují o výběru na vrcholové role. Dnes nahlédneme do zákulisí C-level výběru: co firmy opravdu řeší, když porovnávají finální kandidáty. Pravda je jednoduchá: rozhodnutí se netýká jen zkušeností. Firmy hodnotí, jak kandidát myslí, jaké má priority a jak zvládá komplexitu a tlak.

Pravda je jednoduchá: rozhodnutí se netýká jen zkušeností.  Firmy hodnotí, jak kandidát myslí, jaké má priority a jak zvládá komplexitu a tlak. 1. Strategické vidění vs. operativní zkušenost Finální shortlist často zahrnuje lidi s podobnými zkušenostmi. Otázka není: „Co jste dokázal/a?“. Otázka zní: „Jak vaše rozhodnutí ovlivní firmu za 3-5 let?“ Firmy chtějí vidět: ✔ schopnost myslet v širších souvislostech ✔ odvahu rozhodovat v nejistotě ✔ dopady rozhodnutí přesahující vlastní oddělení Tip pro vás: Připravte si krátké příběhy o rozhodnutích, která měla strategický dopad - ne jen seznam projektů. 2. Leadership code je zkoušen nejen slovem Výběrové procesy sledují, zda kandidát skutečně žije své hodnoty. Interně se ptají: ✔ Jak kandidát využívá moc a vliv? ✔ Dokáže zůstat konzistentní pod tlakem? ✔ Jak ovlivňuje firemní kulturu? Firmy testují, zda je leadership code autentický a stabilní, nejen nahlas deklarovaný. 3. Rozdíly se často rozhodují během „tichých momentů“ Někdy to není formální prezentace ani panelové rozhovory. Firmy sledují: ✔ reakce v nečekaných situacích ✔ schopnost konstruktivně debatovat s protichůdnými názory ✔ schopnost delegovat a dát prostor jiným, aniž by ztratily autoritu Tyto momenty odhalují mindset, který CV ani doporučení nepokrývá. 4. Chemie s boardem a CEO: proč to není jen o kompetencích Na vrcholové úrovni se rozhoduje i podle „fitu“. Otázka není jen „dokáže to?“  Otázka je: „Dokáže pracovat s lidmi, kteří tvoří jádro firmy?“ Firmy hledají kandidáty, kteří: ✔ jsou schopni naslouchat a reagovat ✔ chápou kulturní a politické nuance ✔ přináší důvěru a stabilitu. Jak se připravit, aby si vás firmy všimly ✔ Sdílejte příklady rozhodnutí s dlouhodobým dopadem ✔ Prezentujte svůj leadership code konkrétně a autenticky ✔ Ukažte, jak zvládáte tlak a komplexitu v reálných situacích ✔ Buďte konzistentní – online i offline Otázka pro vás: Který z těchto interních „testů“ C-level výběru je pro vás osobně největší výzvou a proč? V příštím vydání se podíváme na konkrétní strategie, jak se stát kandidátem, kterého si board všimne jako prvního - ještě před tím, než se CV vůbec dostane na stůl.

Studie TOP Zaměstnavatelé 2026: Nástupní mzda je důležitá, sama o sobě ale nestačí. O výběru firmy dnes rozhoduje přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a férový systém růstu. Do 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé se zapojilo 14.404 vysokoškoláků a 9110 středoškoláků z celé České republiky. Výsledky ukazují posun v očekávání mladé generace při vstupu na trh práce. Stabilita zaměstnání zůstává důležitá, stále větší roli ale hraje každodenní zkušenost ve firmě – vztahy v týmu, smysluplnost práce a transparentně nastavený růst. Právě podle těchto kritérií dnes studenti zaměstnavatele vybírají. Stabilita ano. Ale nestačí. Celkem 83 % studentů dává přednost jistotě a stabilitě před změnou. Přesto se do popředí dostávají faktory, které souvisejí s každodenní zkušeností v práci. V letošním žebříčku TOP 10 charakteristik atraktivního zaměstnavatele se na prvním místě umístilo přátelské pracovní prostředí. Následuje smysluplná práce a až třetí je jistota zaměstnání. Vysoko se umístily také transparentní komunikace, složení pracovního týmu a flexibilní pracovní doba – tedy faktory, které přímo ovlivňují každodenní fungování ve firmě. Studenti dnes nehledají jen bezpečné místo, ale prostředí, kde se mohou dlouhodobě rozvíjet. „Firmy, které budou spoléhat jen na stabilitu a silnou značku, mohou začít ztrácet. Mladí lidé rychle poznají, jestli je pracovní prostředí skutečně rozvojové, nebo jen dobře odprezentované. Autenticita je dnes zásadní – sliby musí odpovídat realitě. Pokud firma mluví o růstu, musí to být vidět v každodenní praxi, nejen v náborové kampani,“ říká Daniel Novák, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé. Kolik chtějí absolventi vydělávat Očekávání nástupní mzdy se u vysokoškoláků nejčastěji pohybuje v pásmu 40 000–42 499 Kč (11,7 %) a 45 000–47 499 Kč (11,9 %). Minimální akceptovatelná hranice je však nižší. Studenti nejčastěji uvádějí, že by nepřijali nabídku pod 30 000–32 499 Kč (15,6 %) a pod 35 000–37 499 Kč (14,3 %). „Z čísel je patrné, že nástupní mzda je jen část příběhu. Pro mnoho studentů je dnes důležitější to, co přijde potom – jestli existují jasná pravidla růstu, pravidelné navyšování a reálná podpora rozvoje,“ říká Daniel Novák. Samotná výše nástupní mzdy tak není jediným rozhodujícím faktorem. Důležitou roli hraje především jasně nastavený systém růstu, transparentní pravidla navyšování odměny a reálně dostupné příležitosti získávat praxi. Nejžádanější zaměstnavatelé roku 2026 Celkovým vítězem napříč obory je Skupina ČEZ, která obhájila první místo. Mezi studenty lékařských a farmaceutických fakult zvítězila Fakultní nemocnice v Motole. Pozici „SKOKANA ROKU“ získala společnost JABLOTRON. Mezi středoškoláky se na prvním místě v kategorii „PRVNÍ VOLBA“ rovněž umístila Skupina ČEZ. „Dlouhodobě vidíme, že o umístění v žebříčku často rozhoduje to, jestli je firma aktivní na vysokých a středních školách a jak s mladými talenty pracuje. Studenti si toho všímají. Zároveň jim říkáme: vybírejte si zaměstnavatele, kteří se o vás zajímají už během studia – většinou mají promyšlený systém práce s talenty. A firmy, které investují do mladé generace, často investují i do rozvoje svých zaměstnanců,“ říká Daniel Novák. Podnikání jako globální ambice Novinkou letošní studie je žebříček českých firem, které studenti se zájmem o vlastní podnikání považují za inspiraci. Do TOP 10 se dostaly například Prusa Research, Rohlik Group, FTMO, Productboard, Mews, CDN77, Rossum, NOTINO, SatoshiLabs nebo Aisle. Společným jmenovatelem těchto firem je globální produkt, silná technologická stopa a schopnost uspět na mezinárodním trhu z České republiky. Výsledky ukazují, že studenti dnes podnikání nevnímají jako lokální projekt, ale jako příležitost budovat firmy s mezinárodním dosahem. Stabilita je dnes standard. O výběru zaměstnavatele stále častěji rozhoduje to, jak firma skutečně funguje Přehled umístění v TOP Zaměstnavatelé 2026: JASNÁ VOLBA (VŠ) Kategorie Vítěz Poznámka Jasná volba (VŠ) Skupina ČEZ Absolutně nejvíce hlasů bez ohledu na obor Speciální kategorie (VŠ dle oborového zaměření) Obor Vítěz Technik Skupina ČEZ Právník HAVEL & PARTNERS Ekonom Česká spořitelna Farmaceut & lékař FN Motol SKOKAN ROKU Kategorie Vítěz Poznámka Skokan roku JABLOTRON Největší posun v hodnocení mezi 14 404 studenty VŠ PRVNÍ VOLBA STŘEDOŠKOLÁKŮ (spontánní znalost) Pořadí Zaměstnavatel 1 Skupina ČEZ 2 Česká spořitelna 3 ŠKODA AUTO 4 McDonald’s ČR 5 T‑Mobile CZ TOP 10 českých inspirací (VŠ se zájmem o podnikání) Pořadí Společnost 1 Prusa Research 2 Rohlik Group 3 FTMO 4 Productboard 5 Mews 6 CDN77 7 Rossum 8 NOTINO 9 SatoshiLabs 10 Aisle TOP zaměstnavatelé v oborových kategoriích (TOP 3) Kategorie 1. místo 2. místo 3. místo Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS SNTDPA ROWAN LEGAL Automobilový & technologický průmysl ŠKODA AUTO ŠKODA GROUP ABB Bankovnictví & investice Česká spořitelna Komerční banka Raiffeisenbank Doprava & logistika České dráhy HOPI HOLDING a.s. Letiště Praha Energetika, plynárenství & petrochemie Skupina ČEZ ORLEN Unipetrol Skupina ČEPS Informační technologie Seznam.cz Microsoft SAP Obchod & eCommerce IKEA Lidl Kaufland Pohostinství McDonald’s ČR OREA Hotels & Resorts Hilton Pojišťovnictví Generali Česká pojišťovna VZP Kooperativa Poradenství & audit & daně KPMG Deloitte EY Reality & development CENTRAL GROUP FINEP CPI Property Group Spotřebitelský průmysl L'Oréal Plzeňský Prazdroj Nestlé Stavebnictví STRABAG Metrostav Skanska Telekomunikace T‑Mobile CZ O2 Vodafone Farmacie & zdravotnictví FN Motol FN Hradec Králové FN Brno Veřejná správa Armáda ČR Policie ČR Česká televize Letectví & kosmonautika Honeywell Aero Vodochody Czech Airlines Technics Kompletní žebříček všech oborových kategorií je k dispozici v příloze nebo na www.topzamestnavatele.cz. Zdroj: TOP Zaměstnavatelé, redakčně zkráceno

Prvních dvacet minut rozhoduje o důvěře, mandátu i tom, zda lídr rozumí vlastní hodnotě. Pre‑screening na C‑levelu není formalita, ale rychlá due diligence, která testuje strategické myšlení, zralost a schopnost mluvit otevřeně o moci, odpovědnosti i penězích.

Perfektní CV je dnes jen vstupenkou ke stolu. O skutečném rozhodnutí na C‑levelu ale nerozhodují data v dokumentu, nýbrž kvalita myšlení, způsob komunikace, hodnotové ukotvení a schopnost vést v prostředí plném nejistoty. Firmy dnes pečlivě sledují, jak kandidát strukturuje své úvahy, jak nese odpovědnost a jak reaguje pod tlakem — protože právě to určuje, zda bude pro organizaci dlouhodobým přínosem, nebo rizikovou volbou.

Co skutečně rozhoduje o tom, kdo na C‑levelu uspěje — a jak mohou kandidáti i firmy poznat, rozvíjet a viditelně ukázat kompetence, které dnes převažují nad perfektním CV?  

Zajímá vás, jak se dnes skutečně vybírají lídři na nejvyšší úrovně řízení? Pak vás jistě zaujme seriál Lidsky & Strategicky. Autorkou je Šárka Fričová, CEO, HR & Leadership Advisor, Executive Coach a zakladatelka Czech HR Summitu, jehož jsme mediálním partnerem. Seriál nabízí pohledy z executive search, mentoringu a práce s top managementem.

Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30.000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney.

Firmy nejčastěji postrádají pracovníky pro výrobu, odborné technické profese, pracovníky služeb, ale také manažery a další řemeslníky. Nedostatek se netýká jen několika úzkých profesí, ale projevuje se plošně napříč širokou škálou oborů. Vyplývá to z průzkumu o chybějících profesích, které uskutečnil analytický tým Hospodářské komory mezi 450 firmami napříč regiony a odvětvími.

Konkurenční jednání může představovat riziko pro zaměstnavatele i ze strany bývalých zaměstnanců. Z tohoto důvodu se zaměstnavatelé snaží znemožnit zaměstnancům aspoň po určitou dobu po skončení pracovněprávního vztahu vykonávat činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Řešením dle zákoníku práce je institut tzv. konkurenční doložky. Podstatou konkurenční doložky je závazek zaměstnance, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru se zdrží jednání, které by mohlo konkurenčně ohrozit jeho bývalého zaměstnavatele. Právní úprava konkurenční doložky je zakotvena v ust. § 310 a § 311 zákoníku práce . V tomto článku se dozvíte, jak uzavřít dohodu o zdržení se konkurenčního jednání zaměstnance a jaké nároky vyplývají pro zaměstnavatele i zaměstnance z takové dohody.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory. Přechody zaměstnanců se týkají spíš dodavatelů automobilek. Osobní auta za o poznání větší vozy vyměnil třeba výrobní ředitel Tatra Defence Vehicle Jiří Věžník, který strávil v autoprůmyslu celý profesní život. U zbrojařů pracuje od poloviny letošního roku. „Automotive segment je nějakým způsobem v recesi, oproti tomu defence (obrana, pozn. red.) je něco, kde rosteme,“ popisuje. Ve společnosti pracuje skoro půl roku i Petr Svrčina, který u aut předtím strávil třináct let. V kopřivnické firmě se nyní stará o to, aby byl materiál pro výrobu včas a na správném místě. Odvětví automotive však dle něj v poslední době provází stagnace. „To je něco, co mám ve své práci rád asi úplně nejméně,“ říká. Víc lidí teď nabral i pardubický výrobce radarů ELDIS. Řešit, jak dohlížet na provoz na nebi, se rozhodli i Jaroslav Greguš a Miroslav Hošek. „Jedna věc je, že jsem v automotive průmyslu strávil asi téměř třináct let. Další věc je, že celosvětová situace zrovna automotive průmyslu moc nenahrává,“ vysvětluje projektový manažer Hošek. „Bylo to tak 50 na 50. Z padesáti procent jsem už viděl ty mráčky na obloze – to byla jedna věc. A z padesáti procent to byl nějaký svůj vlastní progres,“ shrnul motivaci ke změně vedoucí konstrukce Greguš. Podle generálního ředitele společnosti Vladimíra Vojáčka v okolí dojezdu uzavřelo své provozy několik subdodavatelů, kteří byli zaměřeni na automotive. „Tito lidé potom hledají práci,“ dodává. Zvýšený zájem potvrzuje také další holding, v Poličce na Svitavsku vyrábí velkorážovou munici. „Uchazeči začali vnímat obranný průmysl jako odvětví, které nabízí výrazně větší stabilitu a dlouhodobou perspektivu,“ vysvětluje personální ředitelka STV Group Veronika Jurenková.

Změna již dávno není občasnou realitou, se kterou je nutné se popasovat. Změna se z výjimky stala standardem. Personalistika dnes nestojí pouze před úkolem reagovat na dílčí vývojové trendy, ale musí tvořit stabilní zázemí v době, kdy se společenské, technologické i psychologické proměny odehrávají souběžně a nebývale rychle. Otázka, jak připravit organizaci na adaptaci a zároveň chránit to nejcennější, současné zaměstnance, nabývá na významu ještě víc než kdy jindy. Tento článek proto mapuje novou trojroli personálního oddělení i samotných personalistů. Stávají se totiž nejen „agenty změn“, ale především těmi, kdo musí zároveň zvládat roli facilitátorů, edukátorů a nositelů resilience. Článek se blíže věnuje této trojroli v kontextu dvou zásadních oblastí, které dnes kladou nové nároky na personální práci, tedy přizpůsobení organizační kultury měnícím se hodnotám nastupujících generací a rostoucí potřebu podpory psychosociálního zdraví zaměstnanců. Nechybí ani konkrétní data z tuzemského trhu práce, například o věkové struktuře zaměstnanců, ale i o vnímání stresu či výskytu syndromu vyhoření.

Některé státy se rozhodly si z transpozice úspěšně odškrtnout alespoň oblast povinností zaměstnavatelů při náboru zaměstnanců. Právě této oblasti bude věnován náš článek. Podíváme se na částečné návrhy transpozice v Polsku, Irsku a na Maltě, ale i na nám blízké Slovensko, kde je již značná část náborových povinností vyplývajících ze Směrnice součástí stávající legislativy. Uvedené státy tak mohou poskytnout představu, jakým způsobem budou nové povinnosti zaměstnavatelů v oblasti náboru transponovány do české právní úpravy a na co se mohou zaměstnavatelé v této souvislosti připravit. Při zpracování vycházíme z odpovědí odborníků z jednotlivých zemí působících v mezinárodní alianci Ius Laboris, specializované na pracovní právo, případně z veřejně dostupného znění příslušných právních předpisů.

Inspirující příklad toho, jak efektivně oslovit nové uchazeče o zaměstnání, nabídla dne 25. září 2025 Burza práce a Poradenský den v Lounech, kterou uspořádalo Úřad práce ve spolupráci s Městem Louny a Městskou knihovnou Louny. 

Čína se snaží přilákat technologické talenty ze zahraničí. Zavádí pro ně novou kategorii pracovních víz. Konkuruje tak Spojeným státům v době, kdy Trumpova administrativa naopak přístup zahraničních pracovníků na svůj trh komplikuje a prodražuje pracovní víza americkým společnostem. Program ovšem vyvolává negativní reakce Číňanů, které znepokojuje vysoká nezaměstnanost a zhoršující se ekonomika. Mladé experty v umělé inteligenci, biomedicíně a dalších technologických oborech by mohla do Číny lákat nová kategorie pracovních víz platící od října. Na rozdíl od stávajících žadatelů by nově pracovníci nepotřebovali v Číně sponzora. Podrobnosti ani nabízené výhody ale úřady neoznámily. „Pro podrobnosti o ‚vízech K‘ bych vás odkázal na informace, které brzy zveřejní čínská velvyslanectví v zahraničí,“ řekl k novým vízům mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kchuo Ťia-kchun.

Svět práce se za poslední dekádu proměnil rychleji než za předchozích padesát let. Digitalizace, globalizace, automatizace a nástup umělé inteligence zásadně mění nejen to, jak firmy fungují, ale i to, co očekávají od svých zaměstnanců. V tomto duchu se nutně mění i způsoby jejich odměňování, a to tak, aby kladly větší důraz na motivaci k rozvoji schopností a podpoře pracovní flexibility. Rozvoj schopností a posilování flexibility zaměstnanců se totiž stávají základním předpokladem růstu přidané hodnoty podniků. Článek se zabývá změnami odměňování v duchu „skill-based pay“, tedy odměňováním založeným na schopnostech, odpovídajícím potřebám výrob s vysokou přidanou hodnotou.

Zájem o pracovníky v energetice výrazně roste. Kvůli výstavbě jaderných bloků v Dukovanech, chystaným malým modulárním reaktorům nebo případné dostavbě Temelína bude v tomto odvětví do roku 2040 potřeba nabrat asi čtyři tisíce nových zaměstnanců, sdělil generální ředitel dukovanské elektrárny Petr Závodský. Tyto profese jsou přitom na tuzemském trhu práce nedostatkové. Zájem o technické obory ale i díky zmiňovaným projektům roste.

Panasonic v Plzni otevřel nový výrobní areál na tepelná čerpadla za 8 miliard korun. Moderní komplex s výrobou i vývojovým centrem přinese velký nábor zaměstnanců. Firma má aktuálně přes 700 lidí, ale do roku 2030 počítá s jejich zdvojnásobením. Hledat bude zejména techniky, elektrotechnické a strojní inženýry, ale i pracovníky do výroby. Nové vývojové centrum za 600 milionů korun bude zajišťovat kompletní výzkum a vývoj čerpadel pro Evropu a úzce spolupracuje se Západočeskou univerzitou. Panasonic plánuje růst výroby o 20–30 % ročně, což vytváří stabilní pracovní příležitosti s vysokou přidanou hodnotou. Firma si navíc 70 % komponentů vyrábí sama a více než polovinu subdodávek bere z ČR a Evropy. Díky novému areálu se z Plzně stává centrum špičkové výroby i vývoje, ne jen „montovna“. Zdroj: ČTK

  Úřad práce ČR (ÚP ČR) dnes oznámil důležité personální změny v nejvyšším vedení úřadu. Generální ředitel Daniel Krištof se musí v následujícím období věnovat svému zdraví, což si vyžádá jeho delší nepřítomnost. Po dobu jeho absence dočasně převezme řízení úřadu Ing. Karel Trpkoš, vrchní ředitel sekce informačních technologií na MPSV.  Pan ředitel Karel Trpkoš přebírá zodpovědnost za vedení úřadu práce z pověřené funkce generálního ředitele ÚP ČR a bude nadále zastávat také svou stávající pozici na MPSV. Kromě běžné agendy se bude věnovat i pokračování transformačního procesu, který nás postupně změní v moderní poradenská a konzultační centra lépe reagující na individuální potřeby klientů. Zároveň bude dohlížet na přípravy zavedení dávky státní sociální pomoci. Pan Trpkoš na tuto roli navazuje se zkušeností z roku 2023, kdy již Úřad práce ČR dočasně vedl po odvolání tehdejšího generálního ředitele Viktora Najmona.