Daň z příjmů

  Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel...

V červnu se zaměstnanec, který u nás pracuje už od loňského roku, rozhodl, že by chtěl podepsat prohlášení poplatníka (jinde ho podepsané nemá). Je toto možné, když zákon stanoví lhůtu do 15. února? Pokud ano, podepíše nyní a případná sleva bude poprvé uplatněna za měsíc červen?

Stačí jeden zaměstnanec pracující z Česka a zahraniční firma může nečekaně řešit registraci k daním i pojistnému – bez ohledu na to, zda tu má pobočku.

GFŘ dočasně umožňuje prodloužit lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů až o 3 měsíce, pokud doložíte zvýšenou zátěž kvůli zavádění JMHZ – bez včasné žádosti ale o tuto možnost přijdete.

  Pracovněprávní aktuality   JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...

Podali jsme JMHZ, a vinou chyby v SW nebyly odeslány údaje o vratkách z ročního zúčtování záloh. JMHZ bylo přijato v pořádku. Nyní když nám výrobce SW oznámil chybu a dodal opravenou verzi SW, jsme zjistili, že u JMHZ podání, která byla systémem přijata a vyhodocena po logické stránce jako bezchybná, nelze podat opravu. Opravy se nám daří podat pouze tam, kde systém podání nepřijal a vrátil zpět chybové hlášení. Odhalili jsme tedy zásadní chybu v systému JMHZ, a to, že když mám ve mzdách nějakou chybu, ale logicky je to v pořádku a provedu nějakou opravu, tak opravné JMHZ nepodám? Přijde mi hodně divné, že opravné podání JMHZ z vlastního podnětu nemám šanci podat. To že v současné době je údaj o vratkách daně z ročního zúčtování nepovinný údaj, samozřejmě víme, ale chtěli jsme to mít v systému vše v pořádku.

Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 68/2026 Sb., která stanovuje podobu formulářových podání k dorovnávacím daním. Předpis nabyl účinnosti 21. května 2026 a upravuje zejména strukturu daňového přiznání a informačního přehledu, které budou poplatníci nově podávat výhradně elektronicky ve formátu XML. Vyhláška navazuje na zákon o dorovnávacích daních a reaguje na potřebu sjednotit způsob vykazování těchto daní včetně jejich propojení s evropskou legislativou a mezinárodní výměnou informací. Formuláře vycházejí z jednotného evropského modelu a umožní finanční správě efektivnější zpracování dat i jejich sdílení mezi státy. 

Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50.000 korun za rok pro jejich osvobození od daně. Půjde například o prevenci rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd) doplnilo, že změna bude předložena formou poslaneckého návrhu.

Vláda České republiky dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb (tzv. EET 2.0), který kromě nové podoby samotné evidence tržeb obsahuje i změny významné pro oblast mezd a personalistiky. Tyto úpravy jsou prezentovány jako součást širší daňové koncepce navazující na efektivnější výběr daní.

Do zákona o účetnictví byla v roce 2024 zavedena nová povinnost pro vybrané subjekty sestavovat a zveřejňovat tzv. zprávu o daních z příjmů (Public Country-by-Country Reporting). Tato zpráva obsahuje informace o výši daně z příjmů a související ekonomické údaje jednotlivých společností ve skupině.

Přešli jsme na elektronické vyplňování daní Prohlášení i Žádosti o roční zúčtování v HR programu. RZD za rok 2025 a Prohlášení na rok 2026 se mělo požádat/učinit do 16. 2. 2026. Zaměstnanec si požádal o provedení ročního zúčtování daně 19. 1. 2026 a k žádosti do programu uložil pouze potvrzení o zaplaceném úroku z úvěru a potvrzení o penzijním připojištění. Mzdová účetní žádost vrátila s tím, že zaměstnanec má doložit hypoteční smlouvu a výpis z katastru i smlouvu o penzijním připojištění. Zaměstnanec však onemocněl a tyto doklady uložil do HR systému až 26. 2. 2026. Mzdová účetní mu odmítá uplatnit slevy na dani, protože část dokladů byla doložena po zákonném termínu. Je její postup správný? Nebo stačí to, že prvotní žádost zaměstnance byla podána v termínu a dokládání dalších dokladů lze uplatnit i po termínu 16. 2. 2026? Někteří zaměstnanci pracují ve firmě delší dobu a doklady při listinném zpracování daní za roky zpět předkládali již dříve, takže by šlo dovodit, že výpis z katastru a smlouva na penzijní připojištění byly již dříve doloženy. Jen to není uloženo do správného data na HR portálu. V programu je audit, takže je vidět, kdy a kdo s žádostí pracoval. Bude datum 26. 2. 2026 akceptovat kontrola z Finančního úřadu, pokud sdělíte, že primární je datum požádání?

Studentka, která měla v r. 2025 pouze malý příjem za členství v komisi obecního referenda (2 200 Kč) vyhrála v on-line kasinu částku, která po zápočtu sázek apod. činí ke zdanění 60 000 Kč. Může v daňovém přiznání uplatnit základní slevu na poplatníka, tudíž by nakonec nezaplatila nic? U zaměstnavatele, který vyhlásil obecní referendum v konkrétním měsíci r. 2025, základní slevu na poplatníka uplatnila. Byly by oba příjmy součástí daňového přiznání? 

Jedna z kolegyň právě prochází nákladnou zdravotní léčbou a naše společnost by jí ráda přispěla finančím darem kolem 50 000 CZK. V naší české entitě nevedeme žádný sociální fond pro tyto případy, ten tedy použít nemůžeme. Lze to nějak vyplatit, tak, aby příspěvek byl osvobozen od daně a odvodů za SP A ZP zaměstance? Tuto částku můžeme zaplatit v rámci mzdy nebo mimo mzdu, je to jedno. Samozřejmostí bude vystavení a podpis darovací smlouvy pro tyto účely. Jaký prosím navrhujete nejlepší způsob této úhrady, aby i zaměstnanec a zaměstnavatel něco neporušil?

S ohledem na klíčovou roli a očekávaný další růst digitálních platforem v oblasti mobility podniká Uber proaktivní krok s cílem zajistit transparentnost trhu a férové podmínky. Společnost podepsala memorandum o spolupráci s Finanční správou České republiky, kterým zavádí systém pravidelného měsíčního reportingu vybraných dat pro daňové účely.

Jak si máme vykládat § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně aplikaci ustanovení týkajícího se poskytování dalšího (druhé) osvobozené stravenky při práci delší než 11 hodin? Zákon o daních z příjmů pracuje s pojmem „jedna směna podle zákoníku práce“ a umožňuje poskytnutí dalšího osvobozeného příspěvku na stravování, pokud je délka této směny delší než 11 hodin. Zároveň však zákoník práce definuje práci přesčas jako výkon práce mimo rozvrh směn, tedy mimo samotnou směnu. V praxi se setkáváme s následující situací: Zaměstnanec má rozvrženou směnu v délce např. 7,5 nebo 8 hodin; po skončení směny vykonává bezprostředně navazující práci přesčas schválenou zaměstnavatelem; celková skutečně odpracovaná doba v daném dni tak činí 12 a více hodin (např. 8 h směna + 4 h přesčas). Naše otázky k odbornému posouzení: Lze pro účely § 6 odst. 9 písm. b) ZDP považovat tuto situaci za „směnu delší než 11 hodin“, a to i přesto, že část práce byla odpracována formou přesčasu? Jinými slovy: Je možné poskytnout druhý osvobozený příspěvek (stravenku) i tehdy, pokud hranice 11 hodin nebyla dosažena rozvrženou směnou, ale skutečně odpracovaným časem včetně přesčasu? Jaký význam přikládá Finanční správa pojmu „směna“ v tomto kontextu: jde o úzce vymezenou rozvrženou směnu dle zákoníku práce, nebo o časový úsek skutečně vykonané práce v jednom pracovním dni (včetně přesčasu)? Existuje k této otázce oficiální metodické stanovisko GFŘ, případně ustálený výklad správní praxe, který by bylo možné použít jako oporu při případné kontrole? Jsme si vědomi, že zákon o daních z příjmů sleduje především daňový režim příspěvku, nikoli pracovněprávní organizaci pracovní doby, nicméně v praxi je rozdíl mezi „směnou“ a „přesčasem“ často předmětem nejasností a rozdílných výkladů. 

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu dodatečně zúčtovali zdanitelný příjem (bonus za pracovní výkon). Z tohoto příjmu jsme vypočetli a na FÚ odvedli zálohu na daň. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Oproti loňsku nedošlo u daně z příjmů fyzických osob v roce 2025 k žádným zásadním změnám. O to jednodušší by mělo být podání daňového přiznání. Pro influencery a tvůrce online obsahu ale každoročně platí, že nejčastější chyby vznikají spíše z toho, že nepřiznají všechny příjmy nebo nesprávně uplatní výdaje. Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s DPH. Finanční správa proto upozorňuje na klíčové oblasti, které se v praxi nejčastěji řeší.

Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 360/2025 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,...