Daň z příjmů

Slevu na pojistném, která podporuje zaměstnávání osob ve věku 55+, rodičů pečujících o malé děti do 10 let, mladých lidí do 21 let a osob se zdravotním postižením (OZP), dosud využilo 27 114 jedinečných zaměstnavatelů a 129 958 zaměstnanců. Celková výše slev už překročila 1,1 miliardy korun. Díky slevě na pojistném si od letoška polepší také pracující senioři – průměrná měsíční výše slevy činí přes 2 a půl tisíce korun.

Zaměstnanci pracují v různě dlouhých směnách. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování v podobě stravenek v hodnotě 123,9 Kč za jeden odpracovaný den/směnu (7,5 hod./den). Pokud směna zaměstnance v určitý den dosáhne alespoň 11 hodin, zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytnout stravovací poukázku ve vyšší hodnotě, např. 170 Kč. Náš dotaz zní, zda na částku, která převyšuje zákonný limit pro osvobození od daně, může zaměstnavatel pohlížet jako na další příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9. písm. b) ZDP (123,9 Kč + 46,1 Kč) a hodnota celé stravenky tak bude osvobozená od daně z příjmů? Jakou formulaci nejlépe zvolit do vnitřního předpisu, aby vyšší hodnota stravenky byla osvobozená? Nebo musí zaměstnavatel fyzicky poskytnout 2 ks příspěvku na stravování?

Plánujeme zavést pro zaměstnance novou online službu zprostředkování zdravotní péče. Poskytovatel této služby není zdravotnickým zařízením. Tato služba pro zaměstnance není povinná, její využití je čistě na rozhodnutí zaměstnance. Službu jako takovou hradí zaměstnavatel. Podstatou služby je preventivní péče a edukace (informace k zdravému životnímu stylu, podstatě různých onemocnění apod.), dále koordinace zdravotní péče (online posouzení zdravotního problému a nasměrování na konkrétní zdravotnické zařízení a vyhledání odborného lékaře v lokalitě zaměstnance, případně dojednání termínu návštěvy). Vznikne-li na straně zaměstnance potřeba zdravotní péče, je tato následně hrazena buď z povinného veřejného zdravotního pojištění, v případě nutnosti nějakého doplatku, je tento v režii zaměstnance. Součástí služby jsou také vzdělávací a rozvojové akce pro personalisty a vedení společnosti. Má služba daňový dopad na zaměstnance, zejména skutečnost, zda se jedná o nepeněžní příjem zaměstnance, který by měl podléhat zdanění a zpojistnění? Případně zda je možné na takovou službu nahlížet ne jako na benefit poskytovaný zaměstnanci, ale jako na službu poskytovanou zaměstnavateli ve smyslu výdaje vynaloženého pro dosažení a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 1 ZDP, potažmo § 24 odst. 2 písm. j) ZDP,  případně i náklady vynaložené v návaznosti na plnění povinnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce na vytváření zákonných podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Započítává se měsíční daňový bonus na děti do čisté mzdy pro exekuční srážky?

Klientka pracuje na hlavní pracovní poměr jako uklízečka u jedné společnosti a zároveň má zřízený živnostenský list na úklidové práce jako vedlejší činnost a fakturuje jiným subjektům. Nyní dostala nabídku od společnosti, kde je zaměstnaná na úklidové práce na jiných budovách a tyto práce by si fakturovala jako OSVČ na základě sepsané smlouvy. Neprováděla by je ona, ale její 3 zaměstnanci. Ona by jen ten úklid řídila a organizovala a následně fakturovala na své IČ. Ale původní hlavní pracovní poměr by jí zůstal (je to úklid úplně jiné budovy, který provádí osobně.) Může být na tento souběh činností pohlíženo jako na švarcsystém?

Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?

Pozůstalé manželce po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu, jsme poskytli peněžní sociální výpomoc 50 000 Kč. Jak se bude tato sociální výpomoc danit?

Jako zaměstnavatel používáme pro vyplnění Dokladu o výši čtvrtletního příjmu mzdový program. Všimli jsme si ale, že v březnu do čistého příjmu program započítává i záporný rozdíl mezi vyplacenými měsíčními daňovými bonusy a ročním daňovým bonusem z ročního zúčtování z předchozího roku. Příklad: Zaměstnanec má za 03/2025 čistou mzdu 25 000. K tomu mu bylo v 03/2025 zpracováno RZD za rok 2024. Během roku 2024 byly vyplaceny měsíční daňové bonusy v celkové výši 846 Kč, ale v rámci RZD mu nárok na daňový bonus nevznikl. Mzdový program na doklad o výši čtvrtletního příjmu k čistému příjmu připočítá těchto 846 Kč, takže na dokladu uvede čistý příjem 25 846 Kč. Od dodavatele mzdového programu jsme dostali vyjádření, že je to správně, protože daňový bonus se obecně do čistého příjmu pro tyto účely nepočítá, takže v minulosti těch 846 Kč nebylo nikde v čistém příjmu vykázáno. Nicméně těchto 846 Kč se provedením ročního zúčtování defacto „přesunulo“ z bonusu do daňové slevy, která již čistý příjem ovlivňuje, a proto nyní těchto 846 Kč přičítá do čistého příjmu. V podstatě se tak jedná o opravu z předchozího roku. Je toto uvažování správné? Měl by se záporný rozdíl na daňovém bonusu v RZD započítat do čistého příjmu? A kde je vůbec definováno, co přesně se má započítat do čistého příjmu pro účely Dokladu o výši čtvrtletního příjmu?

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 (příjem pouze u jednoho zaměstnavatele). Dodatečně přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Bytové družstvo, úhrn zúčtovaných příjmů 31 169 Kč, úhrn srážkové daně 4 675 Kč. Musí si tento zaměstnanec podat sám daňové přiznání na finanční úřad?

Má zaměstnanec nárok na slevu na dítě, které studuje dálkově střední školu? 

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 1.1. 2025. Dne 2. 1. 2025 podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů a uplatnil slevu na poplatníka. Mzdová účetní zapomněla zadat slevu na poplatníka do mzdového program, a proto byla zaměstnanci ve výplatě za leden sražena srážková daň ve výši 432 Kč. V únorové výplatě chybu napravila, tím byla odečtena srážková daň ve výši 432 Kč za leden a vypočtena zálohová daň/sleva ve výši 435 Kč. Jak tuto opravu zohledním ve Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466-vzor 19)?

Informace pro zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s příjmem zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů ve zdaňovacím období roku 2024 a 2025

Příspěvek na daňově podporované produkty na stáří od zaměstnavatele je v úhrnu osvobozen od daně z příjmů částkou 50 000 Kč. Počítá se do částky 50 000 Kč úhrn všech příspěvků od všech různých zaměstnavatelů za celý rok vůči 1 zaměstnanci, např. pokud jsou souběžně 2 zaměstnavatelé, kteří přispívají na penzijní pojištění, z toho první zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 30 000 Kč a druhý také 30 000 Kč? Částka nad 50 000 Kč vstupuje do příjmu dle § 6 ZDP, který zdaňuje zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance? A co když nastoupí nový zaměstnanec (původní zaměstnavatel mu již zaplatil příspěvek na produktech na stáří v úhrnu 40 000 Kč a nový zaměstnavatel bude také přispívat a oba příspěvky překročí v úhrnu za oba zaměstnavatele hranici 50 000 Kč?

Opakování je matka moudrosti – a v případě ročního zúčtování daně to platí dvojnásob. Zaměstnavatel hraje klíčovou roli při správném vypořádání daňových povinností svých zaměstnanců. Každoročně se musí postarat o srážku daně, uplatnění odpočtů ze základu daně, slev na dani a podání vyúčtování správci daně. Tento článek rekapituluje postupy, termíny a nejčastější chyby, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají – aby nám v hektickém začátku roku nic neuniklo.

Zaměstnanec požádal o RZD a předložil potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - DIP za období 1–12/2024. Částka je uvedena v dolarech souhrnně za celý rok. Jakým způsobem postupovat, abych mohla danou částku v Kč zadat do RZD pro účely odpočtu od základu daně? Mám použít kurz ČNB k jakému datu?

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Má zaměstnanec, který pobírá starobní důchod, po splnění podmínky měsíčního příjmu více než poloviny minimální mzdy nárok na daňový bonus na své dítě? Je rozdíl mezi DPP a pracovní smlouvou?

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?