Daň z příjmů

Je možné uplatnit úroky z hypotečního úvěru na družstevní byt do RZD za rok 2025 a roky předchozí? Co je k tomu potřeba doložit?

Syn má rok hypotéku „na koupi domu“, probíhá velká rekonstrukce. Trvalý pobyt má ještě u nás doma a sám bydlí jinde, protože se tam ještě bydlet nedá. A teď jsem zjistila, že v domě by měl bydlet celý rok, aby mohl potvrzení o zaplacených úrocích daňově využít. Musí tedy splnit podmínku vlastnictví nemovitosti a bydlení po celé období roku 2025, když se nastěhuje do nemovitosti s rodinou v průběhu roku 2026, tak nemá nárok na uplatnění úroků z hypotéky za tento rok. Uplatnění úroků bude možné až od roku 2027, kdy budou splněny veškeré podmínky. Je to skutečně pravda?

Zaměstnanec si u 2. (posledního zaměstnavatele) v roce 2025 požádal o RZD a doložil Potvrzení o zdanitelných příjmech od 1. zaměstnavatele - tam měl podepsané daňové prohlášení na měsíce 1. – 8. 2025. U 2. zaměstnavatele podepsal daňové prohlášení od 9. měsíce 2025. 1. zaměstnavatel mu potvrdil zúčtovaný příjem v měsících 1. – 8., 12. Lze vzhledem k zúčtovanému příjmu ve 12. měsíci, tj. v době, kdy měl poplatník podepsáno daňové prohlášení a vyplacen zdanitelný příjem u 2. zaměstnavatele provést RZD?

Manželé mají společně jedno dítě a manželka má dítě z předchozího manželství. Jak je to s pořadím dětí? Manželka si uplatňuje dítě z předchozího manželství jako 1. dítě, což mám uvedeno v potvrzení. Jaké pořadí mám dát u společného dítěte, které si uplatňuje manžel, náš zaměstnanec?

Lze jako nezdanitelnou část základu daně u zaměstnance uplatnit finanční dar ve prospěch spolku, který má podpořit vydání knihy, jako je např. atlas dřevin České republiky? Nejedná se přímo o nějakou učebnici pro školy, ale asi o standardní odbornou literaturu i pro širokou veřejnost. Může něco takového mzdová účetní posoudit a podřadit pod „vědu a vzdělávání“, případně jiný účel dle § 15 odst. 1 ZDP?

Fyzická osoba koupila v roce 2009 bytovou jednotku a podíl na společných částech budovy za 729 000,-Kč. V lednu 2025 byl tento byt a podíl na společných částech budovy prodán za 1 870 000 Kč. V roce 2017 koupil garáž a pozemky za 450 000 Kč. V roce 2025 došlo k částečnému prodeji pozemku za 144 000 Kč. Dne 02. 10. 2025 nabyl darovací smlouvou od manžela své matky nemovitost a pozemky za 3 860 000 Kč. Jsou tyto příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nebudou se uvádět v daňovém přiznání fyzické osoby za rok 2025? Jelikož se jedná o samostatné příjmy, které spolu nesouvisí, nemusí do termínu pro podání daňového přiznání tyto příjmy oznamovat finančnímu úřadu? 

Zletilá dcera našeho zaměstnance v září 2024 uzavřela sňatek. Ona i její manžel jsou studenti bez zdanitelných příjmu. Nemají žádné potomky. Náš zaměstnanec uplatňoval v roce 2025 daňové zvýhodnění na vdanou dceru, která se v roce 2025 soustavně připravovala na budoucí povolání. Studium bylo doloženo potvrzením o studiu. Vdaná dcera žije s manželem a otcem ve společné domácnosti. Zaměstnanec nahlásil změnu rodinného stavu své dcery na vdanou až v lednu 2026. Dle mého názoru otci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru sňatkem dcery od následujícího měsíce, tj. od 10/2024. Je to tak? O který § zákona o dani z příjmů se mohu opřít, že zaměstnanci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru? Nacházím pouze příklady, kdy si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění v případě narození vnuka/vnučky, pokud dítě zaměstnance a manžel dítěte zaměstnance nemají dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění a mají společnou domácnost se zaměstnancem.

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Zaměstnanec si v rok 2025 založil živnost, je stále u nás zaměstnaný. Na živnosti má nulové příjmy. Je možné mu provést roční zúčtování?

Cizinec (např. občan Indie nebo Bangladéše) přijel do ČR a začal zde pracovat v srpnu 2025 (má povolení k dlouhodobému pobytu jako výzkumný pracovník). Do ČR jej následovala i manželka s malým dítětem (věk 2 roky). Pokud by mi takový zaměstnanec pro účely ročního zúčtování záloh na daň za rok 2025 doložil potvrzení o daňovém domicilu v ČR za období 08-12/2025, mohl by uplatnit celoroční slevu na manželku, nebo by se tato sleva krátila s ohledem na potvrzenou dobu daňového domicilu zaměstnance v ČR? Bylo by pro případné krácení slevy rozhodující i to, že manželka s dítětem přijela za manželem do ČR až s nějakou časovou prodlevou např. jednoho či dvou měsíců? Obdobně, za jaké měsíce roku 2025 by šlo přiznat daňové zvýhodnění na dítě? A mohla bych na základě takového potvrzení o daňovém domicilu (za období 08-12/2025) zaměstnanci přiznat daňové zvýhodnění na dítě i v roce 2026 (od ledna průběžně měsíčně)? Nebo by si musel požádat o nové potvrzení o daňovém domicilu platné k datu vydání např. v lednu či únoru 2026?

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Máme studenty, brigádníky, kteří u nás pracují na DPP, mají podepsané Prohlášení a nemají žádné další příjmy (nemají povinnost podávat DPFO). Prakticky byla odvedena nulová daň, protože vše pokryla sleva na poplatníka. Je tedy ze zákona povinné z jejich strany zažádat o roční zúčtování, když nemají žádné další slevy a odečty, nebo mají podat daňové přiznání?

Na stránkách finanční správy je uvedena „Informace k ‚identifikaci‘ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“, kde je uvedeno v předposledním sloupci, že od 1. 1. 2026 se za nízkoemisní vozidlo považuje pouze výhradně bateriové elektrické vozidlo: „S odkazem na důvodovou zprávu k návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících splňují do konce roku 2025 požadavek emisního limitu CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu bateriová elektrická vozidla (BEV), vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a dále pak plug-in hybridy, případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem (E-REV), a to za předpokladu, že splňují výše uvedené parametry. Pro období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s nulovými emisemi CO2, což již splňují výhradně bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovým článkem.“ V zákoně o dani z příjmů 586/1992 Sb. je uvedena v § 21b odst. 6 a 7 definice nízkoemisního vozidla a zároveň v § 6 odst. 6 zůstala procenta pro účely dodaňování v nezměněném stavu, tj. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. Zůstávají od 1. 1. 2026 plug-in hybridy a vozidla s emisním limitem CO2 ve výši 50 g/km ve variantě 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo?

Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Zaměstnanec na DPP má u společnosti A, s.r.o. podepsané růžové prohlášení a odměna se mu vyplácí v plné výši po odpočtu slevy na poplatníka. Sleva na poplatníka v roce 2026 je ročně 30.840,- znamená to, že z první dohody vyčerpal pouze 21 598 Kč slevy, může si zažádat prostřednictvím daňového přiznání na konci roku o vrácení nevyčerpané slevy na poplatníka ve výši 9 242 za rok z 2. dohody? Nebo je možné i u druhého zaměstnavatele, společnosti B, s.r.o. rovnou odečítat měsíčně 770 Kč jako slevu na poplatníka?

Jak se daní souběh příjmů ze závislé činnosti, příjmů z Aaukra a z akcií? Zaměstnanec během letošního roku několikrát prodal svoje věci na Aukru. Tyto věci vlastnil několik let. Celková suma z prodeje za rok 2025 činila více než 50 000 Kč. Jaký je limit pro podání daňové přiznání u souběhu s příjmy ze zaměstnání? V případě povinnosti podat daňové přiznání se uvádí příjem z prodeje anebo jenom zisk? Tento zaměstnanec má zároveň i příjem z akcií - ročně částka cca 1 000 Kč. Jaký je limit u příjmu z akcií? 

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Od ledna 2026 se zvyšuje paušální daň v prvním pásmu, což snižuje její výhodnost pro část podnikatelů. Zároveň ale existuje reálná možnost, že se během roku pravidla znovu změní. Pro OSVČ s příjmy na pomezí tak vzniká zásadní dilema: do režimu vstoupit hned, nebo riskovat, že se později ukáže jako výhodný – bez možnosti zpětného vstupu. Daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting vysvětluje, komu se paušální daň v roce 2026 vyplatí a jak postupovat, pokud se rozhodnutí ukáže jako nevýhodné.

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody?