Roční zúčtování záloh na daň z příjmů

Zaměstnankyně uzavřela s PF ČS smlouvu o životním pojištění. Poslední 2 roky jsem jí roční zúčtování neprováděla, protože byla na rodičovské dovolené. Nyní doložila potvrzení o platbách životní pojištění s hlavičkou pojišťovny Kooperativa. Tvrdila, že nikdy nic neměnila a potvrzení si vytiskla z mobilní aplikace Geoerge. Číslo smlouvy je stejné. Na obou pojišťovnách paní řekli, že došlo ke sloučení těchto pojistek a že to je standardní postup a žádné potvrzení jí také vystavovat nebudou. Pokud bych se měla řídit číslem smlouvy, tak je vše v pořádku, ale pokud bych se měla řídit samotnou smlouvou, tak bych jí to podle mne neměla přijmout. Jak to tedy je? Mj. ke sloučení různých pojišťoven nebo jen produktů dochází v poslední době často a potřebovala bych názor, jak máme jako mzdové účetní v těchto případech postupovat. 

Souběhem prací se rozumí dva příjmy, ze kterách vzniká daňová povinnost? Pokud je žena na rodičovské dovolené a k tomu chodí na brigády, mohu provést roční zúčtování, pokud u nás měla příjmy nad 10 000 Kč a doloží, že v zaměstnání, kde čerpá rodičovskou dovolenou, nemá prohlášení poplatníka podepsané? 

Musí být k ročnímu zúčtování doloženo v originále potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení druhého z poplatníků pro uplatnění daňového zvýhodnění, nebo je dostačující jen vytištěné potvrzení z emailu? 

Zaměstnanec nastoupil od 1. 1. a bývalý zaměstnavatel mu dal Vyúčtování daně z mezd za rok 2022, kde má přeplatek na dani 60 Kč. Můžeme jako nový zaměstnavatel zohlednit tento doklad a vrátit mu tento přeplatek za rok 2022, který mu vznikl u bývalého zaměstnavatele? 

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Zaměstnanec měl celý rok 2022 jen hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele. Jeho měsíční výdělek byl 90 000 Kč. V prosinci mu byla vyplacena odměna 200 000 Kč. Prosincová výplata byla tedy daněna vyšší sazbou daně. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2022, nebo si mohl požádat o roční zúčtování zaměstnance? Jiné příjmy nemá.

Zaměstnanec přinesl po provedeném ročním zúčtování daně potvrzení o zdanitelných příjmech dle § 9 zákona 586/92 o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů za r. 2022. Jedná se o podíl zdanitelných příjmů z pronájmu střechy související s osobním vlastnictvím bytu v bytovém domě. Potvrzení vystavilo společenství vlastníků. Potvrzení zároveň obsahuje větu: slouží jako doklad ke zpracování daňového přiznání. Jedná se o částku nižší než 6 000 Kč. Dá se tento příjem považovat za příjem z příležitostné činnosti? Má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání?

1) Náš zaměstnanec měl u nás podepsáno daňové prohlášení, neměl v roce 2022 žádnou sraženou daň. Nemusí tedy žádat o zúčtování daně nás, jako zaměstnavatele, (měl příjmy, ze kterých po odpočtu slevy na poplatníka nezbyla žádná daň) ani si nemusí podávat daňové přiznání sám. Je to prosím tak? 2) Měl u nás podepsáno daňové prohlášení, měl i uhrazenou zálohovou daň, ale o zúčtování daně si nepožádal, ani si sám žádné daňové přiznání nepodal. Řekla bych, že v tomto případě mohl maximálně ošidit sám sebe. Je to prosím tak v pořádku z pohledu např. finančního úřadu? Nehrozí mu žádný postih?

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Zaměstnankyně požádala o daňové vyrovnání za rok 2022, k žádosti přiložila potvrzení o úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby - zaplacené úroky za rok 2022. Do 4. 9. 2022 byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník bytu, od 5. 9. 2022 je vlastníkem dle výpisu z KÚ její syn. Smlouva o úvěru je psána pouze na zaměstnankyni. Pokud není zaměstnankyně vlastníkem bytu, můžu jí odečíst celou částku zaplacených úroků, nebo pouze poměrnou část po kterou byla vlastníkem bytu? 

Zaměstnanci zpracovávám roční zúčtování daně z příjmu. Zaměstnanec si uplatňuje úroky z úvěru. Ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru ( jednalo se o refinancování) má uvedeno, že se úvěr poskytuje na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění Cardif ve výši 36 000 Kč a na financování výstavby nemovitosti ve výši 1 200 000 Kč. Můžeme v ročním zúčtování uplatnit celou částku úroků nebo je třeba procentně rozlišit jen tu část, která se týkala výstavby nemovitosti?

Zaměstnanec podepsal na rok 2022 Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a uplatnil dle § 35 daňové zvýhodnění na 3 děti. V průběhu roku 2022 doložil potvrzení o jejich studiu. Při podpisu Prohlášení poplatníka na rok 2023 zaměstnavatel zjistil, že 1 dítě ukončilo v průběhu II. pololetí roku 2022 studium, což zaměstnanec zaměstnavateli neoznámil a celý rok mu bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na všechny tři děti. Dítě bylo na „Prohlášení poplatníka“ uvedeno jako 2. v pořadí, nyní je třeba provést opravu. Musí tuto opravu provést vždy a jedině zaměstnavatel, když chybu nezavinil, nebo je možné, aby si zaměstnanec podal sám DPFO za r. 2022 a tím přeplatek na neoprávněně uplatněném daňovém zvýhodnění Finančímu úřadu vyrovnal sám?

Zaměstnanec byl v pracovním poměru k naší organizaci v roce 2022 do 15. listopadu 2022 a měl u nás zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Po skončení v naší organizaci začal bezprostředně pracovat (a dosud pracuje) v Bruselu pod Evropskou komisí jako referent a pobírá příjmy z Evropské komise. Požádal nás o provedení ročního zúčtování daně s tvrzením, že příjmy z Evropské komise nepodléhají dani v České republice, a tudíž nemá povinnost si podat daňové přiznání a může žádat o RZD. Zaměstnanec se dovolává Protokolu (č.7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je součástí Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 12 uvedeného protokolu říká, že úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Unie, a tudíž tento příjem nepodléhá dani v ČR. Je možné v tomto případě provést zaměstnanci roční zúčtování daně nebo je povinen si podat daňové přiznání? Hraje danění/nedanění příjmů v jiném státě roli při rozhodování, zda provést RZD či ne? 

V 7/2022 odešel zaměstnanec do předčasného důchodu. Nyní chce zaměstnavatelem provést výpočet daně za rok 2022 - po odchodu do důchodu žádného dalšího zaměstnavatele neměl, ani žádné jiné příjmy kromě starobního důchodu. Při výpočtu se uplatní sleva na poplatníka za celý rok 2022, tedy částka 30 840 Kč? 

Zjistila jsem, že zaměstnanec, který měl za celý rok 2022 podepsané prohlášení poplatníka a každý měsíc měl tedy slevu na dani toto prohlášení, podepsal i u jiného zaměstnavatele. Zatím jsem na FÚ nezasílala Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Jak mám nyní situaci řešit vůči FÚ? Zaměstnanci neprávem čerpanou slevu srazím v následujících mzdách. 

Mohu jako zaměstnavatel provést roční zúčtování za rok 2022 zaměstnanci, který k nám nastoupil do pracovního poměru až 1. 1. 2023? Nebo si musí zaměstnanec požádat o provedení ročního zúčtování u svého předchozího zaměstnavatele, u něhož byl v pracovním poměru do 31. 12. 2022? A jak je to s důchodkyní, která byla u nás zaměstnaná jen po část roku, od ledna do června 2022, a zbytek roku již nikde zaměstnaná nebyla? Může si o roční zúčtování požádat u nás?

Lze uplatnit zaměstnanci daňové zvýhodnění dle § 35c ZDP na vyživované zletilé dítě, žijící ve společně hospodařící domácnosti s odlišným trvalým pobytem? Není zde splněna podmínka „společné“ domácnosti z pohledu § 7 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb.

Mám zaměstnance, který má dva úvěry na bydlení, u obou donesl potvrzení o úrocích a smlouvy. Jeden úvěr je na byt, který zrekonstruoval a ve kterém má trvalé bydliště a zároveň je vlastník, byt nepronajímá. Druhý úvěr je na dům (dům také zrekonstruoval), ve kterém se denně zdržuje a zároveň je také jeho vlastník. Může si uplatnit oboje úroky, nebo jen ty kde má trvalé bydliště? 

Při provedení ročního zúčtování vznikne zaměstnanci přeplatek 2 Kč. Vrací zaměstnavatel jakoukoliv částku vzniklou z ročního zúčtování, nebo tam platí nějaké omezení?  

Pokud zaměstnanec má vyšší příjem (pro rok 2022 více než 1 867 728 Kč), musí si sám dělat daňové přiznání, nebo můžeme udělat roční zúčtování záloh za rok 2022? Domnívám se, že ano, protože byla zrušena solidární daň.