Otázky a odpovědi

Počet vyhledaných dokumentů: 1199
Počet vyhledaných dokumentů: 1199
Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření. Na smlouvy uzavřené po 1. 1. 2024 se musí tyto příspěvky uvádět do potvrzení o zdanitelných příjmech (ř. 10). 1) Je tím myšleno, smlouvy fakticky uzavřené (sepsané) od 1. 1. 2024, tj. s účinností od 1. 2. 2024 nebo i smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, ale jsou účinné od 1. 1. 2024? 2) Příspěvky zasíláme společně se zúčtováním mzdy, tj. při zúčtování mzdy za leden je odeslán příspěvek penzijnímu fondu v únoru apod. Jak se v tomto případě vyhodnocuje poskytnutý příspěvek? Započítává se stejně jako zúčtovaná mzda nebo se bere až jako příspěvek do dalšího měsíce, kdy ho skutečně penzijní fond obdrží? Mám tím na mysli především mzdu zúčtovanou v prosinci a odeslanou v lednu. Zda se takový příspěvek započítá už dalšího zdaňovacího období či nikoli.
Vydáno: 09. 07. 2024
Do jaké výše může zaměstnavatel poskytnout příspěvek na stravování? Zaměstnanec platí 32 Kč a zaměstnavatel přispívá 66 Kč za oběd, když pracují déle než 11 hod práce (11,5 hod s přestávkou) nebo kratší dobu nad rámec pracovní doby, např. jen 2 hod., dostanou svačinu, Může ještě zaměstnavatel přispívat a do jaké výše?
Vydáno: 07. 06. 2024
Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 
Vydáno: 06. 06. 2024
Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 
Vydáno: 06. 06. 2024
Student udělá úspěšně maturitu a bude se hlásit na VŠ. Od 1. června by nastoupil na HPP na dobu určitou cca do konce září, než by nastoupil na VŠ. Pro studenta je pracovní poměr určitě výhodnější z pohledu benefitů (stravenky) a osobního ohodnocení, než kdyby pracoval na DPP nebo DPČ. I kdyby využil jakoukoli dohodu, bude mít tolik hodin za měsíc, že by došlo i na odvody. Musí se v tomto případě po dobu pracovního poměru ukončit daňové zvýhodnění na děti u jeho rodičů, i když bude student přijat od října na VŠ, tedy je nutné ukončit daňové zvýhodnění k 31. 5. 2024 a nastavit ji opět od 1. 10. 2024? 
Vydáno: 30. 05. 2024
Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 
Vydáno: 24. 05. 2024
Jako zaměstnavatel, který vyplňuje svému zaměstnanci Doklad o výši čtvrtletního příjmu, jenž nyní zpracováváme na základě xml dožádání převážně elektronicky, žádáme o upřesnění, zda do čistého příjmu zaměstnance se v daném měsíci zahrnuje i vyplacený měsíční daňový bonus a zda vstupuje do příjmů i vyplacený přeplatek na zálohové dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. 
Vydáno: 22. 05. 2024
v potvrzení o zdanitelném příjmu za r. 2024 je v odst. 10 nově rozepsány - příspěvky na penzijní připojištění - doplňkové penzijní spoření - penzijní pojištění - soukromé životní pojištění - dlouhodobý investiční produkt. Byl by problém, pokud máme např. penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření u Allianz vedený pod stejnou položkou, tudíž posíláme na stejný účet obě penzijní spoření a bylo by to na potvrzení o zdan. příjmu pod jedním názvem penzijní připojištění?
Vydáno: 22. 05. 2024
Zaměstnavatel - obec, poskytuje zaměstnancům věcné dary / k svatbě, životnímu výročí apod./.Evidence není vedena na ML ani rekapitulacích mezd, dle sdělení zaměstnavatele postupují ve smyslu ust. § 85 písm. b) z.č. 128/2000 Sb., Zaměstnavatel uvedl, že se jedná o dar z vlastního majetku. V účetnictví vedeno na účtu 543 - Dary. Zaměstnanec obdrží dárkový poukaz, koupí si zboží dle vlastního výběru a na základě předložené paragonu mu zaměstnavatel proplatí příslušnou částku / hotově nebo na jeho účet/. Finanční částky /dary/ nejsou daněny, není proveden odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?
Vydáno: 20. 05. 2024
Zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytovat kartu, prostřednictvím které mohou z jídelního automatu odebírat drobné občerstvení - bagety, sušenky apod., nejedná se tedy o plnohodnotné jídlo. Odběr zboží do určité částky by byl plně hrazený zaměstnavatelem, překročení této částky by představovalo srážku ze mzdy. Měla by být hodnota odebraného zboží, kterou platí zaměstnavatel, předmětem daně, ZP a SP a nebo by se mohlo jednat o "Jídlo k dispozici na pracovišti" - viz bod 1.2. Metodické informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1.1.2024, což by představovalo plnění, jež není považováno za příjem a nebude předmětem daně? Děkuji za odpověď.
Vydáno: 17. 05. 2024
Studentům za praktickou přípravu poskytujeme za produktivní činnost příjem ve výši x % z minimální mzdy (% je nastaveno dle odváděné práce min. však 30% min. mzdy) Podle § 6 odst. 9 písm. k) zákona o dani z příjmů jsou od daně (a následně pojištění) osvobozeny příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Z uvedeného důvodu příjem za produktivní činnost u praktikantů nezdaňujeme. Praktikantům současně proplácíme hodnotu odebraného jídla v naší podnikové jídelně. Hodnota jídla se liší podle toho co si praktikant vybere, ale často přesahuje částku 116,2 Kč (hranice pro osvobození příspěvku u zaměstnanců). Společnost náklady na stravu praktikantů považuje za náklady na reprezentaci a vykazuje je jako daňově neúčinný náklad. Je v daném případě možné hodnotu poskytnutého jídla považovat u praktikantů za osvobozený příjem, tak jako vyplácený příjem za produktivní činnost (§6/9/k) ? Prosíme o zhodnocení uvedeného nákladu na stravu praktikantů z pohledu daně z příjmů jak na straně praktikanta, tak na straně zaměstnavatele.
Vydáno: 16. 05. 2024
Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.
Vydáno: 09. 05. 2024
Existuje v roce 2024 nějaký finanční limit pro situaci, kdy chce zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nepeněžní dar, aniž by jej musel zaměstnanec zdaňovat? Dříve platila částka 2000 Kč ročně, která ale byla zrušena konsolidačním balíčkem. Nyní je to tedy tak, že zaměstnanec musí zdanit dar v jakékoliv hodnotě?
Vydáno: 06. 05. 2024
Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.
Vydáno: 06. 05. 2024
Naše firma sjednala s pojišťovnou nové pojištění, součástí kterého je i pojištění odpovědnosti některých zaměstnanců za škody, které by případně způsobili zaměstnavateli. Platbu tohoto pojištění bude zaměstnavatel hradit kompletně na účet pojišťovny. Jedná se o daňově uznatelný náklad u firmy, a u jednotlivých zaměstnanců, kterých se pojištění týká, o příjem osvobozený od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo lze toto pojištění považovat za benefit (do limitu)? 
Vydáno: 15. 04. 2024
Zaměstnanec daroval peněžní dar Spolku přátel vodní a horské turistiky. Doložil darovací smlouvu, kde je uvedeno, že je dar přenechaný pro potřeby sportovního výcviku a činnost klubu. Lze od základu daně odečíst hodnotu daru na základě tohoto účelu? 
Vydáno: 11. 04. 2024
Po prostudování Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 se na Vás obracím s dotazem týkající se uvedené problematiky, a to konkrétně vedení evidence osvobozených nepeněžních plnění, která jsou poskytována zaměstnancům dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – jedná se např. o příspěvky na sport, kulturu či zdraví zaměstnanců. Dle zákona o daních z příjmů § 38j odst. 2 písm. f) pro účely daně z příjmů musí mzdový list obsahovat mj. za každý kalendářní měsíc též částky osvobozené od daně. Bohužel se aktuálně potýkáme s problémem, že z důvodu časové prodlevy při doložení dokladů k nepeněžním příspěvkům (dodavatelské faktury), ze kterých podle přiloženého seznamu čerpáme informace o těchto plněních v daném měsíci, nemůžeme tyto osvobozené příjmy zaúčtovat ve mzdě v měsíci, ke kterému náleží, protože bychom nebyli schopni dodržet výplatní termín mezd. Je možné evidovat tato osvobozená nepeněžní plnění samostatně, např. formou přílohy? Tato samostatná evidence by byla mimo mzdy, avšak kdykoliv dostupná a vyčíslitelná, za každého zaměstnance zvlášť, nepřesáhla by limit stanovený zákonem. Byla by samostatnou součástí mzdového listu, stejně jako např. roční zúčtování daně. V případě, když by zcela mimořádně byl překročen limit pro osvobozené nepeněžní plnění, zdanil by se tento příjem spolu s výplatou za daný měsíc, příp. za měsíc následující. 
Vydáno: 10. 04. 2024
Zaměstnanec má od 09/2021 hlavní pracovní poměr, 40 hod./týden, pozice administrativní pracovník Od 05/2024 tento zaměstnanec přijal nabídku na druhou pracovní pozici obchodníka u stejného zaměstnavatele s tím, že u pozice administrativního pracovníka je úvazek snížen a na druhou pozici byla uzavřena nová pracovní smlouva (není to DPP ani DPČ). Rozdělení úvazku: administrativní pracovník – 16 hod./týden, obchodník – 24 hod./týden. Pracovní smlouva na obchodníka (na druhou pracovní pozici) – může být uzavřena až od 2. 5., když 1. 5. je státní svátek? Jde vlastně o rozdělení původního pracovního poměru. Kdyby nedošlo k rozdělení, tak svátek 1. 5. by byl normálně zaplacen náhradou mzdy. Jak je to s přihlášením na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ? Pracovní poměry se pro odvody ZP + SP + daň budou posuzovat samostatně? Hlídání minimální a zaručené mzdy bude posuzováno u každé z pracovních pozic samostatně? Na ELDP se bude vykazovat na dvou řádcích nebo bude sečteno do jednoho? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity odvíjející se od délky pracovního poměru. Lze tedy tyto dva pracovní poměry posuzovat pro tyto benefity samostatně, i když jde o jednoho zaměstnance? Např. u dovolené - 1 týden dovolené navíc, tj. 5 týdnů dovolené, ale až po odpracování 6 měsíců. Lze tedy u nové pozice mít stejný pohled, tj. administrativní pracovník nárok na 5 týdnů dovolené a obchodník 4 týdny dovolené? Může dojít k situaci, kdy z jedné pozice bude dána výpověď ať ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance? Tedy druhá pozice bude zachována? V případě nemoci bude neschopenka vystavena jenom jedna, když jde o jednoho zaměstnavatele?
Vydáno: 08. 04. 2024
Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání odměnu komisím při konání referenda ve výši 2200 Kč a 2100 Kč. Podléhá tato odměna odvodu zdravotního pojištění a máme členy přihlásit zdravotní pojišťovně ? Nejde o dohodu o provedení práce ani dohodu o pracovní činnosti. Referendum se koná samostatně mimo volby. 
Vydáno: 03. 04. 2024
Náš dotaz se vztahuje ke stravovacímu personálu, který se přímo podílí na přípravě nebo výdeji jídla, a jejich povinnosti uhradit firmě jedno jídlo za každou odpracovanou směnu. Je někde taková povinnost stanovená? A pokud není, můžeme těmto zaměstnancům nařídit úhradu jednoho jídla za směnu? Je rozdíl, zda by šlo o státní sféru nebo podnikatelskou? A můžeme jako příspěvková organizace zřízená územním správným celkem, poskytovat stravenkový paušál ve výši 116,20 Kč, pokud by cena jídla byla 116,20 Kč nebo pro nás stále platí vyhl. 84/2005 Sb., o závodním stravování, a tedy musíme respektovat 55 % z ceny hlavního jídla a přispívat bychom tak mohli jen 63,91 Kč? A celou částku můžeme přispívat z FKSP?
Vydáno: 02. 04. 2024