Kolektivní vyjednávání

Jaké povinnosti má odborová organizace vůči zaměstnavateli (pokud takové vůbec jsou) vyjma § 278 odst. 4 ZP? Nesou členové odborové organizace zodopovědnost za škody způsobené průtahy při jednání. Můj druhý dotaz související s povinnostmi stran v kolektivním vyjednávání je, pokud by chtěl zaměstnavatel vyjmout část z kolektivní smlouvy a oblast upravit vnitřním předpisem a odbory nesouhlasem zablokují podpis kolektivní smlouvy, jaký má tento zaměstnavatelův požadavek na změnu v rámci případného sporu o uzavření kolektivní smlouvy šanci na úspěch. 

Společnost Wolters Kluwer ČR vydala praktický komentář poskytující komplexní výklad ustanovení zákoníku práce, platný k 1. 5. 2022, a kromě např. změn v úpravě dovolené obsahuje také aktualizovanou judikaturu. Součástí...

Obdrželi jste v nedávné době e-mail nebo nepodepsanou datovou zprávu, ve které vám neznámá osoba tvrdí, že je předsedou nově vzniklé odborové organizace, která vám oznamuje svůj vznik a působení u vaší společnosti? Požaduje po vás tato osoba obratem zaslání vašich interních dokumentů? Komunikuje s vámi pouze přes datovou schránku a vy vůbec nevíte, kdo to je a zda jsou členy jím zastupované odborové organizace alespoň 3 vaši zaměstnanci v pracovním poměru? V takovém případě pro vás máme dobrou zprávu.

Pokud chce zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením s tzv. odborovým funkcionářem, potřebuje k tomu předchozí souhlas příslušné odborové organizace. Absence tohoto souhlasu může mít totiž vliv na platnost rozvazovacího právního jednání. Stejně jako skutečnost, že o něj zaměstnavatel vůbec nepožádá.

V nedávné době se Nejvyšší a Nejvyšší správní soud zabývaly otázkou, jakým okamžikem začíná odborová organizace u zaměstnavatele působit a od kdy je zaměstnavatel povinen vůči ní plnit své zákonné povinnosti. Ve svých rozhodnutích dospěly k názoru, že je odborová organizace nejprve povinna zaměstnavateli prokázat, že splňuje veškeré zákonné podmínky, zejména skutečnost, že mezi její členy patří alespoň 3 zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele. V tomto článku se proto věnujeme nejen uvedeným rozhodnutím, ale i otázce, jakým způsobem lze tuto skutečnost v praxi prokázat.

Odborové organizace si nemohou jednostranně diktovat, jaké prostředky jim má zaměstnavatel poskytnout k výkonu odborové činnosti.

Zákoník práce chrání zaměstnance pro případ rozvázání pracovního poměru různými způsoby. Jsou jimi mj. ochranná doba v režimu právní úpravy zákazu výpovědi (ze strany zaměstnavatele), ale ve vztahu k tzv. odborovým funkcionářům též podmínka předchozího souhlasu odborové organizace s výpovědí nebo okamžitým zrušením jejich pracovního poměru. Je mezi nimi nějaká spojitost?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – II. část 13. PROMLČENÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCE NA USPOKOJENÍ NÁROKU NA CESTOVNÍ NÁHRADY Podle...

Je jednou z výkladově sporných otázek, zda je odborová organizace povinna nejen oznámit, ale rovněž prokázat (doložit) zaměstnavateli splnění podmínek, které předepisuje právní úprava pro její působení u zaměstnavatele. Nyní se k této otázce podrobně vyjádřil též Nejvyšší soud.

Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musí s ní zaměstnavatel projednat každou výpověď z pracovního poměru, kterou hodlá zaměstnanci dát. To neplatí, pokud by se výpověď z pracovního poměru týkala člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení. V takovém případě je třeba dokonce předchozího souhlasu odborové organizace. Pokud odborová organizace souhlas neudělí, za jakých podmínek lze pracovní poměr přesto rozvázat?

Naše společnost má odborovou organizaci, se kterou uzavřela kolektivní smlouvu na 6 let. Odborová organizace má 12 členů. Naše společnost fúzovala se společností, která má také odborovou organizaci a svou kolektivní smlouvu. Kolektivní smlouva bude platná do konce příštího roku. „Nové odbory“ mají 16 členů. Pokud tedy naše společnost plní povinnosti ze zákoníku práce, tj. projednání či informování odborové organizace, máme toto činit s odborovou organizací, se kterou máme uzavřenou kolektivní smlouvu, ale disponuje nižším počtem členů nebo s novou odborovou organizací. S oběma to patrně není možné, sídlo společnosti je ve městě A, odbory sídlí v B a nové odbory na druhém konci republiy v C. Emailová komunikace je v podstatě nemožná. S kým nyní tedy jednat? 

Dle ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje výše uvedené podmínky. A naopak, přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.

Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích přinesla v oblasti pracovněprávních vztahů řadu významných změn.

Od poloviny letošního roku je novou povinností zasílat k uveřejnění v nově zřízeném registru smluv soukromoprávní smlouvy uzavřené subjekty napojenými na veřejné prostředky. Tato nová povinnost se týká i kolektivních smluv a dohod. O tom, jaký dopad má tato povinnost na kolektivní vyjednávání, zejména na účinnost těchto smluv, pojednává tento článek.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...

V minulém čísle vyšla první část článku, ve které jsem čtenáři nabídla srovnání hmotněprávní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod a některé úvahy de lege ferenda. Druhá část článku pokračuje v komparaci z hlediska hmotného i procesního práva. Závěrem pojednává o kolektivní dohodě vyššího stupně, která je účinná od 1.1.2016 pro státní zaměstnance.

S účinností od 1.1.2016 byla uzavřena kolektivní dohoda vyššího stupně. Tato dohoda se vztahuje na státní zaměstnance, kteří podléhají novému zákonu o státní službě. Přestože kolektivní smlouvy mají v České republice dlouholetou tradici, institut kolektivní dohody je v takovémto rozsahu poměrně nový fenomén. Čím se tento institut obecně liší od kolektivní smlouvy, jak probíhalo kolektivní vyjednávání a jaký je jeho výsledek? Na to v tomto článku čtenáři nabízím odpověď nejen z pohledu platného práva, ale i z hlediska jeho možného vývoje do budoucna.