Nemocenské pojištění
Počet vyhledaných dokumentů: 398
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 398
Řadit podle:
Pracující starobní důchodce pracuje jako jednatel s odměnou 5 000 Kč měsíčně na základě jednatelské smlouvy, z tohoto příjmu se odvádí sociální pojistné. Jen pro upřesnění, jedná z hlediska slevy na pojistném zaměstnance – pracujícího starobního důchodce také o zaměstnání, z kterého lze uplatnit při splnění podmínek slevu?
Platí sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce také pro členy statutárních orgánů obchodních společností (představenstvo dozorčí rada)? V § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, nejsou tito členové statutárních orgánů přímo zmíněni.
Poživatel starobního důchodu je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru a zároveň je členem představenstva u téhož zaměstnavatele. Zaměstnanec doložil rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o pobírání důchodu v plné výši. Bude mít nárok na slevu na pojistném kromě mzdy z pracovního poměru i z odměny člena představenstva (1× za čtvrtletí) a také případných tantiém (1× za rok)?
Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na jaře spustit novou mobilní aplikaci pro vyřizování dávek, přičemž první bude rodičovská.
Dne 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která završuje elektronizaci dávek nemocenského pojištění. ČSSZ informuje o situacích, kdy lékaři teprve nastavují nový proces a dočasně vydají rozhodnutí nebo potvrzení na původním tiskopisu.
Česká pošta upravuje od 1. února 2025 ceník, ve kterém navyšuje cenu za podání poštovních poukázek typu B. Tato změna se týká výplat nemocenských dávek a dále případných přeplatků OSVČ a zaměstnavatelů, které ČSSZ vyplácí svým klientům v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p. Způsob výplaty na bankovní účet mohou klienti ČSSZ změnit prostřednictvím ePortálu a tak tento poplatek ušetřit.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná i letos důležité údaje platné pro sociální zabezpečení v roce 2025. Díky tomu naleznete přehledně a na jednom místě základní informace týkající se důchodového i nemocenského pojištění, tj. důchodů, dávek nemocenského pojištění, sociálního pojištění OSVČ i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Je možné, aby zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti, vykonával sebemenší činnost pro zaměstnavatele a dostal za ni "odměnu" (odměna za provizní prodej služeb)? Předpokládám, že to pak je v rozporu s poskytováním dávek NP ...
Poslanecká sněmovna v pátek schválila novelu zákona o nemocenském pojištění. Do elektronické komunikace mají být zahrnuty další dávky nemocenského pojištění: peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská a vyrovnávací...
Někteří z našich zaměstnanců podepsali souhlas s účastí na stávce v justici ve dnech 7. - 9. 10. 2024. Tato doba je všem účastníkům stávky na základě podepsaných seznamů stávkujících vykazována jako doba neplaceného volna v délce 3 pracovních dnů. Seznamy byly zaměstnavateli doručeny před stávkou samotnou. Obě zaměstnankyně, jejich "případy" jsou podepsány níže jsou podepsané na těchto seznamech.
a) Včera mi byla přes e-Portál na jednu ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost vystavená se zpětnou platností od 7. 10. 2024;
b) Dnes mi byla přes e-Portál na další ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost s datem od 9. 10. 2024. Jak bych měla v těchto případech posoudit nárok na náhradu mzdy za dobu stávky, tedy předem dohodlého neplaceného volna mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, u těchto dvou zaměstnankyň? Nebo jim náhrada za předem plánované neplacené volno nepřísluší a budu ji vyplácet až od 10. 10. 2024 po dobu zbývajících 7 pracovních dní?
- Článek
Ustanovení § 240 až 241a zákoníku práce si zaměstnavatelé spojují často pouze se speciálními právy pro těhotné zaměstnankyně a zaměstnance, kteří se starají o děti různého věku (8, 9 nebo 15 let). Bohužel se často přehlíží, že speciální práva mají i tzv. pečující, tedy osoby, které pečují o někoho, kdo je na jejich péči závislý a bez jejichž pomoci by nezvládl běžnou péči o sebe a svou domácnost. Kdo patří do této skupiny osob a jaká speciální práva jim zákoník práce přiznává? A jak statut tzv. pečujícího doložit zaměstnavateli?
Může mít žena čerpající MD u jednoho zaměstnavatele zároveň přivýdělek na svou živnost a DPP u jiného zaměstnavatele?
Pokud během povodní došlo k uzavření školy či školky a váš zaměstnanec musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, má nárok na pracovní volno a zároveň na ošetřovné. Podle...
Zaměstnanec je nemocen pouze 7 dní. V tomto případě musí zaměstnavatel také zasílat na OSSZ Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti? Pokud ano, do jaké doby, pokud po ukončení nemoci zaměstnance není ihned zaměstnavatel schopen toto hlášení zaslat? Jaký plyne postih při pozdním zaslání tohoto hlášení?
OSVČ má uzavřené dohody o provedení práce s jinými, jen pro případ, že by byli pracovně „potřeba“ na nějaký úkon, ale zatím tato situace nikdy nenastala, tedy zatím nikdy OSVČ na tyto dohody nevyplatila ani korunu. Dohody tedy nejsou nijak aktivní. Musí se i tato OSVČ registrovat jako zaměstnavatel a hlásit výkaz s nulou? A pokud ano, od kdy je zaměstnavatel, když dohody jsou uzavřeny již více let, ale skutečná práce a ani platba nikdy nenastala?
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?
Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).
Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?
Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat?
Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?
Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele?
Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele?
Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů?
V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?
Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?
Zaměstnanec byl uznán dne 29. 7. 2024 práce neschopným pro mimopracovní úraz. Dne 29. 7. 2024 odpracoval celou 8hodinovou směnu. Náhrada za dočasnou pracovní neschopnost se počítá až od 30. 7. 2024 a den 29. 7. 2024 bude proplacen jako odpracovaný?