BOZP

Od 1. října 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Znamená to, že na vstupní LP (DPP a DPČ) půjde pouze mladistvý a ten, kdo si o ní zažádá? Jak to je s periodickými LP u dohodářů? Příklad: Pracuje na DPČ už několik let, pozice pečovatelka s nočními pracemi. Riziková kategorie 2. Musíme u ní pokračovat s periodickými lékařskými prohlídkami nebo platí, že když byly zrušeny vstupní LP, zaniknou i periodické u těch, kteří na ně chodili pravidelně? Měla by jít na periodickou LP po dvou letech v listopadu 2025.

V následujícím textu si ukážeme rizika používání kamerových systémů na pracovištích. Řekneme si, kde leží hranice mezi užitečným legálním nástrojem pro zaměstnavatele na ochranu jeho majetku a kdy už dochází k nepřípustnému narušování soukromí zaměstnanců. Cílem příspěvku je•    poukázat na konkrétním případu, kdy už použití kamer zaměstnavatelem zasahuje do osobnostních práv zaměstnanců,•    vysvětlit za jakých podmínek může zaměstnavatel provozovat kamerové systémy.

Nedávno vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády nabývá účinnosti 8. listopadu 2025. Určité změny souvisí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, a při té příležitosti byly upraveny další body. V kapitole II u Nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory dochází ke změně v položce 6. Sekundární Raynaudův syndrom prstů ruky způsobený při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Jde o objektivně prokázaný Raynaudův syndrom nejméně dvou článků (dříve 4 článků) prstů ruky v chladu, ověřený plethysmografickým vyšetřením. Klinické podmínky byly původně stanoveny pro obě ruce souhrnně. V položce 11. dochází ke zjednodušení (podmínky byly příliš přísné) u chronického onemocnění bederní páteře způsobeného dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Je spojená s pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců (dříve se uvádělo o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let); dochází ke změně v hodnocení závažnosti v radiologickém vyšetření. V kapitole III u Nemocí z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice a (nově) gastrointestinálního traktu se nově objevily v bodě 1. písm. d) akutní a subakutní formy silikózy. U nemocí způsobených prachem azbestu přibyly v položce 2. písm. d) vedle stávajících nemocí ve spojení s azbestózou další nemoci: rakovina žaludku, rakovina tlustého střeva nebo rakovina konečníku. V kapitole V u Nemocí z povolání přenosných a parazitárních přibyla nová položka 4.: Nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2 přenosné z člověka na člověka a dalšími způsoby přenosu; případně vzniklé v zahraničí. Covid-19 je již běžné respirační onemocnění, dochází tedy ke zpřísnění klinických kritérií. Musí jít o objektivně prokázané onemocnění, jehož závažnost byla vyhodnocena nejméně jako středně těžká nebo onemocnění probíhalo s komplikacemi. Tyto změny se promítly do nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zde však k dalším úpravám nedošlo. https://www.bozpinfo.cz/

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Je nutné, aby mladistvý zaměstnanec znovu absolvoval vstupní prohlídku i v případě, kdy ode dne ukončení pracovněprávního vztahu do uzavření nového pracovněprávního vztahu se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, neuplynuly 3 měsíce?

V současnosti jsme svědky enormně rychlého nástupu digitalizace a rychle se zdokonalujících digitálních technologií. Ty na jednu stranu propojují celou planetu a pomáhají sociálně a ekonomicky vyčleněným jedincům i skupinám, ale na druhou stranu vytvářejí nové prostředí a nečekané situace, které musíme řešit nejen v soukromí, ale také na pracovištích. Právě proto byla na tuto problematiku zaměřena i úspěšná kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), která probíhala v minulých třech letech.

Jak je správný postup u § 2 písm. e) a f) zákona č. 324/2025 Sb., o povinném spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů. Zaměstnáváme traťové dělníky, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie pro faktor pracovních podmínek vibrace. Tito zaměstnanci mají v popisu práce obsluhu stavebních strojů (např. vibračních desek), provádějí montáž kolejí, pokládku velkoplošných panelů apod. Jaké činnosti se mají posuzovat jako riziková práce a odpracovaná doba pro účely uvedeného zákona? Jedná se pouze o dobu, v níž by např. obsluhoval vibrační desku (tedy dobu, kdy působí rizikový faktor), nebo je to veškerá odpracovaná doba v této profesi související s úpravou tratí? 

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 318/2025 Sb. publikována novela zákona č. 309/2006 Sb., která s účinností od 1. ledna 2026 přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tato novela reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví.  Současně s touto novelou byly vyhlášeny i tyto nařízení vlády: č. 319/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, č. 320/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, č. 321/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech Od 1. ledna 2026 se také očekává účinnost několika vyhlášek Ministerstva zdravotnictví, které zavádí jednotný vzor lékařského posudku, revize profesních rizik i nové přístupy k poskytování služeb během krizových stavů. Výrazné změny nastávají také v oblasti nemocí z povolání, práce s azbestem, expozice olovu a hygienických limitů pro diisokyanáty. Získejte přehled o nejnovějších změnách v oblasti BOZP, pracovnělékařských služeb a ochrany veřejného zdraví. Připravili jsme pro Vás dva webináře, na kterých Vám naši odborní lektoři ukážou, co je pro praxi klíčové, a poradí, jak se na nové povinnosti připravit včas a bez stresu: 11. 2025 Novinky v BOZP s důrazem na stavebnictví a digitalizaci pracovních úrazů 28. 11. 2025 Novinky k ochraně veřejného zdraví a pracovnělékařským službám

Pravidla pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání se zpřísní, mírnější naopak budou pro chronické bolesti bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Do seznamu přibudou další druhy rakoviny, které mohou být způsobeny vystavením azbestu. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády připraveného ministerstvem zdravotnictví (MZd). Ve středu návrh projedná vláda. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, covid tvořil téměř 88 procent případů.

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

V nedávné době se množí případy, kdy zaměstnavatele navštíví odborový inspektor, jehož odborová organizace či odborový svaz u daného zaměstnavatele nepůsobí, a dožaduje se vstupu na pracoviště pro účely kontroly bezpečnosti práce dle § 322 zákoníku práce . Má zaměstnavatel povinnost umožnit takovému odborovému inspektorovi kontrolu provést, nebo ne?

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel toto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad.

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Zaměstnanec byl 5 kalendářních dní v pracovní neschopnosti. Jednalo se o nepracovní úraz. Zaměstnanec vyplnil u zaměstnavatele „Záznam o úrazu“. Úraz vznikl následkem jeho opilosti, byl vyšetřován Policií ČR. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, ale jen ve výši 50 %, nebo může zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v plné výši?

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale nejvíce jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, dlouhodobě nemocní, například ti trpící nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo nadváhou, a také lidé užívající některé léky, například na depresi či nespavost. Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl někdo několikrát denně kontrolovat, například i telefonicky, aby zjistil, zda jsou v pořádku. Zamyslete se proto, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc. Zaměstnavatel má při vysokých teplotách několik důležitých povinností, které vyplývají ze zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Především musí zajistit, aby pracovní podmínky neohrožovaly zdraví zaměstnanců, což zahrnuje například přizpůsobení pracovního režimu a prostředí. To znamená, že při horkém počasí by měl umožnit častější přestávky, případně upravit pracovní dobu tak, aby se práce neprováděla v nejteplejších hodinách dne. 

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Takzvaná flexinovela přináší s účinností od 1. 6. 2025 významné změny nejen v zákoníku práce , ale také v oblasti pracovnělékařských služeb. Novinky se týkají posouzení zdravotní způsobilosti mladistvých zaměstnanců, lékařského posudku o příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti či vstupní lékařské prohlídky. Tento článek se podrobně zaměřuje na přijaté změny a vyjasňuje otázky, které by mohly vyvolávat nejasnosti mezi zaměstnavateli.

1. června 2025 vstupuje v platnost dlouho očekávaná flexinovela zákoníku práce. Tato novela přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zde je přehled těchto změn:

Jsme střední a základní a umělecká škola (hudebka). Od 1. 6. 2025 došlo (dojde) ke zrušení plošných povinných vstupních prohlídek u práce v 1. kategorii, jejichž součástí není profesní riziko a nejsou stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti ve zvláštním předpise. Jak je to prosím s pedagogickými pracovníky ve školství? Práce ve školství sice již není rizikovým faktorem, jak tomu bylo dříve, ale v zákoně o pedagogických pracovnících je § 3 odst. 1 písm. d) uvedeno, že předpoklad pro výkon pedagogického pracovníka je (mimo jiné) zdravotní způsobilost. Nic víc se k tomu však v tomto zákoně nepíše. Je to důvod pro provádění vstupních prohlídek u pedagogických pracovníků ? Jsou tímto stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti? Myslím si, že ne, ale náš smluvní „bezpečák“ tvrdí, že ano. 

Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.