→ BOZP

Jsme základní škola - příspěvková organizace (zřizovatel město). Ředitel školy, nebo i zástupce ředitele, provozní technik využívají ke služebním cestám své vlastní vozidlo. Cestu předkládají k vyúčtování. dozvěděla jsem se, že by měli absolvovat školení asistenčních řidičů. Je-li tomu prosím tak,  jak často je musí absolvovat a platí to i pro ředitele školy? U koho se tato školení objednávají, resp. konají?

Stačí uvádět do posudku následné: Poučení: Podle § 46 odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lze proti tomuto posudku podat písemný návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného převzetí. Návrh se podává poskytovateli, který lékařský posudek vydal, a to prostřednictvím posuzujícího lékaře, který posudek vydal. Návrh nemá odkladný účinek. Nebo tam musí být ještě citované i další věty z uvedeného § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011, který je v poučení uveden? 

Pro práce ve výšce v Česku platí, že při špatné povětrnostní situaci např. silný vítr (cca 8+ m/s), bouře, krupobití, sněžení či mráz (–10 C°) dohlednost v místě prací menší než 30m se musí práce ve výšce přerušit. Jak se toto ustanovení řeší například na zahraničních pracovištích, kde jsou teploty stále pod –10 (např. finské venkovní pracoviště s teplotou –15 až –20). Když pominu bezpečností přestávky na práci v chladu, dá se za nějakých opatření taková práce ve výšce započít? Zejména práce na lešení, v MEWP, v závěsném koši a na ocelové konstrukci za použití OOPP proti pádu. A silný vítr se týká i práce na klasickém pevném lešení (nepojízdné)? 

Jsme výrobní firma (plastů) s 84 zaměstnanci ( z nichž 50 zaměstnanců pracuje ve výrobě). Firma se bude v průběhu roku stěhovat do „svého“. Jedná se o objekt po výrobní firmě, který se přebudovává a současně byly zbourány staré šatny s toaletami pro výrobu a zvažuje se možnost přistavění kontejnerů s šatnami a chemickými záchody. Nové šatny a záchody by se přistavěly později. Je tedy možné dle hygienických norem dočasně využívat chemické záchody na pracovišti? 

Mohu s rekvalifikačním kurzem ''člen první pomoci'' provádět školení první pomoci pro vlastní zaměstnance? Bylo mi řečeno že v minulosti mohl školení první pomoci provádět i OZO BOZP, ale údajně byla tato možnost vypuštěna. V § 102 odstavci 6 ZP je odkazováno na školení první pomoci poskytovatelem PLS. Zmíním, že člen první pomoci je ustanoven v § 22 zákona č. 247/2000 Sb. (který je cílen spíše na autoškoly a není zde žádná zmínka o školení ve firmách, tak jak se tyto rekvalifikační kurzy propagují).  

Od 1.1.2023 k nám nastoupil zaměstnanec na DPP. Je nutné ho poslat na vstupní lékařskou prohlídku?

Zaměstnankyně si způsobila pracovní úraz, v důsledku kterého byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl jí přiznán I. stupeň invalidity. Závodní lékař jí nechce uznat do práce na původní pracovní pozici a zaměstnavatel pro ní nemá jinou, stejně platově ohodnocenou práci, může jí nabídnout ale pozici, která je podstatně méně placená a kterou by mohla se svým zdravotním stavem vykonávat. Může tuto pozici zaměstnankyně odmítnout právě z důvodu finančního pohoršení? Bude této zaměstnankyni po ukončení pracovního poměru (výpověď daná zaměstnavatelem dle § 52 písm. d) náležet odstupné dle § 67 odst. 2, tedy ve výši dvanástinásobku?

Patří zraková zátěž do ztěžujících vlivů (§ 6) podle Nařízení vlády č. 567/2006 Sb? Náleží za zrakovou zátěž příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Vzhledem k současné epidemiologické situaci (zvyšování počtů nakažených) celá řada zaměstnavatelů zvažuje opět zavedení testování zaměstnanců; někteří vlastně testování zaměstnanců ani nikdy nezrušili. V souvislosti s testováním pak bude pravidelně docházet ke zpracování osobních údajů, zejména pokud zaměstnavatel o testovaných nebo případně očkovaných (kteří se zpravidla testovat nemusí) zaměstnancích povede nějakou evidenci. Nabízí se tak otázka, zda je zpracování údajů zaměstnanců o testování nebo očkování v souladu s „GDPR“, tedy s nařízením (EU) 2016/679 (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Je nějaká opora v zákoně či možnost dát do vnitřního předpisu, že může zaměstnavatel vyžadovat jako podmínku pro vstup do kanceláře na pracoviště pouze očkovaným či negativně testovaným zaměstnancům? A druhá část dotazu, zda je vůbec možné, aby zaměstnanci na žádost zaměstnavatele podávali informaci o tom, zda byli očkováni proti covid-19 a případně kdy?

Mohou být soukromé dioptrické brýle považovány jako OOPP pro práci, kde jsou předepsané ochranné brýle? 

Onemocnění covid-19, vir SARS-CoV-2 či antigen na přítomnost viru SARS-CoV-2 atp. Jedná se o pojmy, se kterými jsme všichni chronicky sžiti. Onemocnění covid-19 každého z nás doprovází v denní míře více či méně. Dá se říct, že jsme se ocitli na začátku biomedicínské a sociokulturní historie onemocnění covid-19, jež nás, jak vidno, bude doprovázet minimálně i v brzké budoucnosti. Proto si dovolím neadresně vytvořit prostor pro nové poznatky a nové vnímání tohoto onemocnění. Vyjma plánovaní nadcházejících opatření, kdy máme před sebou pravidelně přicházející období respiračních nemocí, je i čas na cílené ohlédnutí na začátek celého „covid období“. Velmi okrajově se pokusím tyto dvě nyní se stýkající dimenze, a to historie a budoucnost, otevřít.

Měnící se svět práce a s tím související výzvy a rizika, které mohou tyto změny sebou přinášet, ovlivňují psychickou pohodu každého člověka. V období pandemie jsou tyto změny ještě více razantní a zaměstnavatelé a zaměstnanci musí být na řízení negativních následků těchto změn připraveni, a to například rozvojem resilientní pracovní síly.

V souvislosti s postupným uvolňováním všech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a vlády týkajících se škol a školských zařízeních, podnikatelských a jiných činností dostáváme řadu dotazů ohledně toho, jak má být zajištěna hygiena na pracovišti a na co si dát pozor zejména s nadcházející dobou dovolených. V našem článku se společně nad tímto tématem zamyslíme.

Řada potřebných věcí v oblasti hygieny práce není upravena s ohledem na probíhající pandemii ani zákonem, ani nařízením vlády, a musí se řešit v návaznosti na časovou a místní situaci a na provedenou prevenci rizik na konkrétním pracovišti. Proto není možné obecně nařizovat zaměstnavatelům, že musí zajistit jednou, dvakrát či třikrát denně dezinfekci klik na pracovišti nebo mytí podlah nebo jaký konkrétní druh dezinfekčních prostředků mají používat. Zde se musíme spoléhat výhradně na odpovědnost zaměstnavatele za BOZP zaměstnanců a všech osob vstupujících na jeho pracoviště obecně.

Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?

I za normálních okolností se prevence rizik musí provádět průběžně, natož v době pandemie. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik musí být zajistit podmínky, které rizika odstraní u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Pokud riziko zcela odstranit nejde, jedná se o tzv. zbytkové (reziduální) riziko.

Naše firma si objednala firmu na testování zaměstnanců na covid-19. Bohužel firma jezdí po pracovní době. Minulý týden v 16.00 hod. tento týden v 15.30 hod. Pracovní doba zaměstnanců je 7-15.30 hod. Jsou zaměstnanci povinni čekat na toto testování po pracovní době, které je nařízeno již v jejich osobním volnu?

Článek se věnuje problematice modernizace a předpokládaného vývoje v procesu digitalizace v otázkách bezpečnosti práce, hodnocení rizik a pandemických opatření.