BOZP

Existuje řada úrazů, které se stanou zaměstnancům, ale u nichž není jednoduché posoudit, zda mají povahu pracovního úrazu, zda tedy zaměstnavatel odpovídá za újmu jimi způsobenou a zaměstnanci přísluší z tohoto titulu odpovídající nároky. Odpověď často dává až soudní judikatura.

Rakovina z povolání zůstává jednou z nejzávažnějších příčin úmrtí souvisejících s výkonem práce. Podle evropské iniciativy Roadmap on Carcinogens 3.0 je více než polovina všech smrtelných pracovních onemocnění v Evropské unii spojena právě s expozicí karcinogenním látkám na pracovišti. Každoročně jde o více než 100 tisíc úmrtí. Diskuse odborníků upozorňují mimo jiné na radon, přírodní radioaktivní plyn, který bývá označován za druhou nejčastější příčinu rakoviny plic po kouření. Pro Českou republiku jde o obzvlášť významné téma, protože patří mezi země s vyšším radonovým rizikem a expozice se netýká pouze obytných budov, ale i některých pracovišť.

Vláda zahájila meziresortní připomínkové řízení k návrhu nařízení, podle kterého by se od 1. ledna 2027 měly zvýšit náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Navrhovaná valorizace odpovídá letošnímu zvýšení důchodů, tedy o 0,2 % a 270 Kč.

Transparentní odměňování, kontroly inspekce práce, využívání umělé inteligence nebo stále se měnící pracovněprávní legislativa. To jsou jen některá z témat, která dnes zaměstnavatelé řeší téměř na denní bázi. O nejčastějších chybách, rizicích i zkušenostech z praxe jsme hovořili s JUDr. Irenou Valíčkovou a JUDr. Adamem Valíčkem, zakladateli advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

Naše zaměstnankyně má uznaný pracovní úraz od 9. 1. 2025. Oznámila nám, že nemocenská nadále trvá, ale 3. 9. 2026 jí skončila podpůrčí doba a přestanou se jí vyplácet nemocenské dávky. Zaměstnavatel jí pravidelně do 3. 9. 2026 vypočítával ušlý výdělek, který si nárokuje u Kooperativy. Zaměstnankyně byla prý informována na Úřadu práce, že nyní jí bude proplácet nějaký příjem zaměstnavatel. O invalidní důchod si požádala 3. 9. 2026, po ukončení podpůrčí doby. Vyjádření o přiznání invalidního důchodu zaměstnankyně zatím nemá. Má zaměstnavatel stále povinnost, i po ukončení podpůrčí doby ze strany ČSSZ, vyplácet ušlý výdělek zaměstnanci a bude Kooperativa tento ušlý výdělek hradit zaměstnavateli? 

Jak si udržet zaměstnance během rodičovské dovolené, usnadnit jejich návrat do práce a současně naplnit potřeby firmy? Právě na tyto otázky dnes hledá odpověď stále více zaměstnavatelů. O osvědčených postupech, zkušenostech z praxe i nejčastějších chybách firem jsme hovořili s Andreou Bohačíkovou, zakladatelkou a CEO organizace M.arter, která se problematice slaďování pracovního a rodinného života dlouhodobě věnuje.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která mění pravidla pro posuzování expozice olovu na pracovišti. Návrh zavádí možnost pokračovat ve výkonu práce i po překročení limitní hodnoty plumbémie, tedy koncentrace olova v krvi, pokud bude prokázán její dlouhodobě klesající trend. Změna reaguje na zpřísnění limitů vycházejících ze směrnice EU 2024/869. Současná právní úprava neumožňuje zohlednit situaci zaměstnanců, kteří byli olovu vystaveni již před zavedením nových limitních hodnot a u nichž naměřené hodnoty postupně klesají. Návrh proto zavádí institut „klesajícího trendu“ plumbémie.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která rozšiřuje definici psychické zátěže při práci. Nově mají být mezi psychicky náročné práce zařazeny také některé činnosti pilotů vykonávané za specifických provozních podmínek. Návrh reaguje na práce spojené s mimořádně vysokými nároky na rozhodování v reálném čase za proměnlivých podmínek, pokud mohou mít závažné důsledky pro bezpečnost osob. Současně zohledňuje pracovní režimy vedoucí k narušování cirkadiánních rytmů zaměstnance v důsledku překračování časových pásem během jedné pracovní směny. Změna by se měla týkat zejména některých kategorií pilotů v obchodní letecké dopravě. Cílem není plošné rozšíření psychické zátěže na další profese, ale dílčí úprava reflektující specifika pilotní práce. Pokud bude novela schválena, může mít dopad na posuzování psychické zátěže, kategorizaci prací a související oblast ochrany zdraví při práci. Návrh je však zatím pouze ve fázi meziresortního připomínkového řízení a jeho konečné znění se ještě může změnit.

Pojmy jako syndrom vyhoření, chronický stres, úzkostné stavy nebo deprese se v uplynulých letech definitivně přesunuly z lékařských ordinací a lifestylových magazínů i do kanceláří personalistů a na stoly mzdových účetních. Duševní zdraví na pracovišti již není otázkou volitelného HR marketingu a benefitních balíčků, ale stává se integrální součástí zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Článek přináší komplexní pohled na to, jak k psychickému zdraví zaměstnanců přistupovat systematicky, jak identifikovat a měřit psychosociální rizika v souladu s legislativou, jak implementovat efektivní preventivní programy a v neposlední řadě, jak tyto aktivity správně ošetřit z hlediska mzdového a daňového.

Ženy by neměly mít pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou, říká Michaela Černá. Radní Prahy 12 v rozhovoru otevřeně mluví o skloubení veřejné funkce s rodinným životem, překážkách, kterým ženy ve vedoucích pozicích stále čelí, i o tom, proč jsou pro pracující rodiče klíčové flexibilní úvazky, důvěra zaměstnavatele a dostupná péče o děti.

Pes v kanceláři bývá vítaným benefitem a součástí moderní firemní kultury. Kde ale končí pohoda na pracovišti a začíná odpovědnost zaměstnavatele za bezpečnost, hygienu a případné škody? Právě tomu se věnuje článek Evy Dandové Pes v kanceláři. Benefit pro zaměstnance nebo riziko pro zaměstnavatele? Dnes jsme tento prémiový článek jako dárek k Mezinárodními dni psů odemkli všem uživatelům.

Pes v kanceláři bývá vítaným benefitem a součástí moderní firemní kultury. Málokterý zaměstnavatel si však uvědomuje, že s povolením zvířat na pracovišti přebírá i odpovědnost za bezpečnost, hygienu a případné škody. Jaká rizika je třeba předem vyhodnotit a jak nastavit pravidla, aby se z dog-friendly kanceláře nestal problém?

Státní úřad inspekce práce zveřejnil výsledky kontrol za první pololetí roku 2026. Porušení právních předpisů zjistili inspektoři téměř v šesti z deseti dokončených kontrol a na pokutách uložili více než 304 milionů korun. Nejčastější pochybení se týkala odměňování zaměstnanců, pracovní doby a bezpečnosti práce.

Venkovní teploty už zase přesahují třicítky. Na co máte jako zaměstnanci v takových podmínkách nárok a co vám podle BOZP musí zaměstnavatel zajistit? Záleží na tom, v jaké pracovní třídě se vaše zaměstnání nachází podle fyzické náročnosti. S rostoucí teplotou totiž rostou i povinnosti zaměstnavatele při ochraně zdraví zaměstnanců.   Mezi základní opatření, se kterými právní předpisy počítají, patří zejména:  Pitný režim na pracovišti. Zaměstnavatel musí zajistit trvalý přístup k pitné vodě. Úprava pracovního prostředí. Zaměstnavatel by měl vytvářet co nejpříznivější pracovní podmínky, například větrat nebo využívat rolety a žaluzie. Klimatizace na pracovišti není povinná. Bezpečnostní přestávky. Pokud teplota na pracovišti překročí 36 °C (nebo podle třídy fyzické práce i nižší limit), vzniká povinnost zavést střídání práce nebo bezpečnostní přestávky. Ty se započítávají do pracovní doby a tráví se na chladnějším místě, například ve stínu nebo v klimatizované místnosti. Úprava pracovní doby. Zaměstnavatel může posunout začátek směny na brzké ranní hodiny nebo fyzicky náročnou práci přesunout na chladnější část dne. Mnoho firem během veder zavádí také dočasný home office nebo zkrácení pracovní doby bez krácení mzdy. Jde však o dobrovolné opatření a záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Informujte se proto u svého zaměstnavatele a nezapomínejte chránit své zdraví.   Stáhněte si doporučení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), jak chránit zdraví zaměstnanců a účinně řídit rizika spojená s prací ve vysokých teplotách.

Samotný vstup do areálu zaměstnavatele ještě neznamená, že případný úraz je pracovním úrazem. A co když v areálu sídlí více zaměstnavatelů? Představujeme klíčový judikaturní závěr Nejvyššího soudu, který vysvětluje, kde leží hranice mezi úrazem na cestě do zaměstnání a pracovním úrazem.

AFRY je mezinárodní poradenská a inženýrská společnost se švédskými kořeny, která působí v oblasti energetiky, průmyslu, infrastruktury, dopravy a rozvoje měst. Na českém a slovenském trhu je součástí řady strategických projektů, které mají dlouhodobý dopad na podobu krajiny, měst i každodenního života. Vedle odbornosti a technického know‑how se AFRY profiluje také jako zaměstnavatel, který systematicky pracuje s rozvojem lidí a firemní kulturou. O tom, jak k těmto tématům přistupuje HR a jakou roli v tom hrají zaměstnanecké aktivity i společenský přesah, hovoříme s Evou Markovou, Talent Acquisition Partnerem EMEA.

Dle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, případnou ztrátu na výdělku. Jak je to v případě, kdy zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy a zaměstnanec se podrobil pracovnělékařské prohlídce v této době? Přísluší mu za dobu této prohlídky náhrada mzdy? Zaměstnanec neuposlechl výzvy zaměstnavatele, aby se dostavil k pracovnělékařské prohlídce. Tudíž byl zdravotně nezpůsobilý a vznikla překážka v práci na jeho straně bez náhrady mzdy. V době této překážky souhlasil s provedením pracovnělékařské prohlídky.

Platformová práce se během několika let stala pevnou součástí trhu práce – pro jedny flexibilním přivýdělkem, pro jiné hlavním zdrojem obživy. Zároveň vyvolává silné otázky o ochraně pracujících, roli algoritmů i odpovědnosti digitálních platforem. Evropská unie dnes nastavuje nová pravidla a státy včetně Česka hledají rovnováhu mezi podporou inovací a pracovně-právní jistotou. O tom, kde končí flexibilita a začíná odpovědnost, mluvíme s paní Veronikou Bush, která vede agendu veřejné politiky pro střední a východní Evropu ve společnosti Wolt.

„Rozdíl mezi dobrou a výjimečnou firmou často vzniká v tom, kolik motivovaných lidí organizace má.“ Milí uživatelé, dnes vám přinášíme rozhovor, ve kterém Šárka Fričová hovoří s Group HR Director v OREA Hotels & Resorts Petrou Slabou, o tom, co dnes znamená být skutečným partnerem byznysu v oblasti HR. Dotýkají se proměny role HR, významu práce s daty i vlivu firemní kultury a ukazují, proč už nestačí jen spravovat agendu, ale je potřeba aktivně spoluvytvářet výkon a směřování celé organizace.

I v době, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci, může dojít k pracovnímu úrazu. Pokud zaměstnanec během překážky v práci z vlastní iniciativy vykonává činnost, která má objektivní souvislost s jeho zaměstnáním a není mu zakázána ani vázána na zvláštní oprávnění, může být případné zranění posouzeno jako pracovní úraz. Judikatura Nejvyššího soudu ukazuje, že rozhodující není výslovný pokyn zaměstnavatele, ale účel, povaha a okolnosti vykonávané činnosti.