BOZP

I v době, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci, může dojít k pracovnímu úrazu. Pokud zaměstnanec během překážky v práci z vlastní iniciativy vykonává činnost, která má objektivní souvislost s jeho zaměstnáním a není mu zakázána ani vázána na zvláštní oprávnění, může být případné zranění posouzeno jako pracovní úraz. Judikatura Nejvyššího soudu ukazuje, že rozhodující není výslovný pokyn zaměstnavatele, ale účel, povaha a okolnosti vykonávané činnosti.

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnanec pracuje na 12hodinové směny, jednosměnný provoz, jen denní 6–18 hod. dle rozvrhu (40 hod./týdně). Dne 15. 4. 2026 jsem mu oproti podpisu předala žádost na preventivní prohlídku II. kat. k jedné z našich dvou závodních lékařek. Prohlídku měl mít hotovou do 4. 5. 2026, ten den jsem ji požadovala. Prý se hned 15. 4. 2026 objednal, ale lékařka ho vezme až 6. 5. 2026. Sdělila jsem mu, že do platné prohlídky nemůže pracovat, je nezpůsobilý, že měl zavolat naší druhé lékařce nebo říct mně či vedoucímu, abychom se s některou lékařkou domluvili na termínu do 4. 5. 2026. Další směnu má až 6. 5. 2026, kdy je na 11 hod. objednaný k lékařce. Prý tedy do práce nepřijde. Čekala jsem, že si vezme indispoziční volno nebo dovolenou. Dne 6. 5. 2026 mi volal jeho vedoucí, že nepřišel do práce a neřekl mu o tom, že tedy nepracuje, jak má a že mu dá neomluvenou absenci. Rozmluvila jsem mu ji, že si přinese omluvenku, kterou může dodat do týdne. Rozhodl se, že mu dá vytýkací dopis, protože neoznámil, že nepřijde, nechová se dobře ke klientům (přišla na něj písemná stížnost) a vyřizuje si soukromé věci v pracovní době. Mezitím zaměstnanec do práce po prohlídce přišel (cca ve 12 hod.) a dožaduje se uznání směny, protože byl u závodní lékařky, což je omluvené. Směnu má od 6 hod. do 18 hod. U lékařky byl objednaný na 11 hod., s cestou to je cca od 10:30 do 12:00 hod.  Jak mu mám „uznat směnu“? Indispoziční volno, dovolená ani neplacené volno se u nás na část dne (na pár hodin) nedává. Jsou na něj stížnosti, ale co mu vedoucí řekne, to udělá. Na to si dává pozor. Zatím žádný vytýkací dopis nedostal, malé odměny ano. Je možné mu napsat vytýkací dopis s upozorněním na možnost výpovědi § 52 písm. g) ZP a pak do 6 měsíců rovnou dát výpověď, když se to bude opakovat nebo vznikne jiný nedostatek? Vím, že se říká 3× a dost, ale na školení jsem slyšela i názor, že to tak být nemusí.

Spory o pracovní úraz často probíhají v situaci výrazné procesní nerovnosti mezi účastníky řízení. Právě proto klade právo na spravedlivý proces zvýšené nároky na postup soudů, zejména pokud jde o důkazní postup, řádné odůvodnění závěrů a stabilní právní kvalifikaci. Přinášíme judikatorní závěry Ústavního soudu, jimiž vymezuje hranice přípustného soudního postupu v řízeních o náhradu újmy z pracovního úrazu, když je zaměstnanec v postavení slabší strany.

S účinností nového zákona o kybernetické bezpečnosti od 1. listopadu 2025 se pravidla hry zásadně mění. Pro tisíce českých firem a jejich vedení již nejde o doporučení, ale o zákonnou povinnost s hrozbou likvidačních pokut a přímé osobní odpovědnosti managementu. V tomto článku získáte jasný a praktický návod, jak zjistit, zda se zákon týká i vás, jaké konkrétní kroky musíte okamžitě podniknout a jak ochránit nejen svou firmu, ale i sebe.

Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí zřetelně vymezil hranici, kdy újma vzniklá „na pracovišti“ ještě může zakládat odpovědnost zaměstnavatele, a kdy naopak jde o osobní konflikt (tzv. exces), který do rámce plnění pracovních úkolů nespadá a odpovědnost zaměstnavatele tak nevznikne. Pro praxi je rozsudek důležitý zejména proto, že se vypořádává se situací, kdy předmětem sporu byla pracovněprávní otázka (konkrétně mimořádné odměny zaměstnanců), ale samotný incident už měl povahu osobního střetu.

Shrnutí Cílem je vytvořit vzdělávací systém, který připraví mladé lidi na skutečný život a ekonomiku budoucnosti. Text navrhuje posílení odborného a technického školství, rozvoj digitálních dovedností a užší propojení firem se školami. Ambicí je, aby české vzdělávání lépe odráželo reálné potřeby průmyslu, IT a služeb — a zároveň ukázalo, že nová vláda chápe hospodářství lépe než ideologicky ladění teoretici. Hlavní body Český vzdělávací systém potřebuje hlubší propojení s trhem práce, zejména prostřednictvím duálního vzdělávání. Obnova prestiže technických a odborných oborů je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Digitální a AI dovednosti musí být základní součástí vzdělávání napříč všemi stupni i obory.

Nejvyšší správní soud se v předmětném rozhodnutí podrobně vyjádřil k rozsahu povinností zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Potvrdil přitom přísný závěr, a to ten, že zaměstnavatel se nemůže odpovědnosti zprostit poukazem na zkušenost zaměstnance ani na obecné interní pokyny. Rozhodující je aktivní a konkrétní prevence rizik na pracovišti.

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Zaměstnanec byl vyslán po dlouhodobé pracovní neschopnosti na mimořádnou prohlídku. Lékař mu vystavil posudek se závěrem „zdravotně způsobilý s podmínkou – bez fyzické zátěže a noční práce“. Zdůrazňuji, že zaměstnanec vykonává fyzickou práci na stavbě na pozici Stavební dělník. Je zřejmé, že na takové pozici vykonává téměř zcela pouze fyzickou práci (lékař má k dispozici Rozhodnutí KHS, ze kterého jasně vyplývá, v jaké rizikové kategorii je zaměstnanec zařazen, v žádosti o prohlídku jsou rizikové faktory také uvedeny), a přesto do posudku napsal takový závěr. Noční práci bychom nepožadovali, ale je možné, aby lékař napsal takové vyjádření, když je nanejvýš jasné, že jeho pozice vyžaduje pouze takovou práci, kterou sám omezil? Předpokládali bychom, že vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu lékař vystaví s ohledem na pracovní pozici posudek se závěrem způsobilý či nezpůsobilý z důvodu obecného onemocnění. Samozřejmě víme, že se můžeme odvolat.

Vyhlášené předpisy Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/24 ve věci návrhu na zrušení § 41 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno...

Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech: Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod? Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod? 

Výkladové stanovisko XXXVIII./4. „Profesní riziko“ spojené s tuberkulózou přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Praze dne 20. 1. 2026.

Výkladové stanovisko XXXVIII./3. Vzor lékařského posudku přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Praze dne 20. 1. 2026.

Na pracovištích zaměstnavatele vykonávají činnost nejen jeho zaměstnanci, ale často též žáci středních škol a studenti vyšších odborných škol v rámci praktického vyučování a praktické přípravy, které jsou součástí jejich studia. S účinností od 1. 1. 2026 přitom došlo k důležitým změnám, pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti žáků a studentů k takové činnosti. A předmětem právní úpravy ve školském zákoně se stalo též duální praktické vyučování (duální praktická příprava).

Výkladové stanovisko AKV XXXVIII./2. Obsah žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky přijaté na jednání Kolegia expertů v Praze dne 20. 1. 2026.

Výkladové stanovisko AKV XXXVIII./1. Vstupní prohlídka před změnou druhu práce přijaté na jednání Kolegia expertů v Praze dne 20. 1. 2026.

Rozumíme správně znění § 10 zákona č. 324/2025 Sb., který ve zkratce říká, že při souběhu rizikových prací v rámci jednoho měsíce má přednost povinnost zaplatit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří před zaplacením vyššího odvodu pojistného na sociální zabezpečení? Povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří vzniká až v momentě, kdy si o něj zaměstnanec požádá? Někteří naši zaměstnanci pracují jak v rizikovém zaměstnání, tak s riziky, pro které by jim mohl vzniknout nárok na povinný příspěvek. Do doby, než zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek, ale pracuje v rizikovém zaměstnání, do té doby podle nás nevzniká povinnost zaměstnavatele a za zaměstnance budeme odvádět vyšší pojistné. Postupujeme v souladu s platnou legislativou?

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./24. Průměrný výdělek pro účely náhrady škody přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Od 1. 1. 2026 máme v platnosti nové nařízení vlády, které stanovuje povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech. V § 7 písm. b) je řečeno, že zdravotní pojišťovně má být odeslán záznam o pracovním úrazu do 15 pracovních dní. Ovšem zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 45 odst. 4 říká, že kopie záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc mají být zdravotní pojišťovně zaslané nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Kterou lhůtou/dobou se máme tedy řídit? Nebo si máme vždy spočítat, která uplyne dříve a té se držet?