BOZP

Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? Odpovědi na ně Vám představí náš odborník na příjmu, zkušená advokátka se specializací na pracovní právo Mgr. Veronika Odrobinová.

Rok 2026 přinese celou řadu legislativních změn, které budou mít zásadní dopad na zaměstnavatele. Jednou z nich v oblasti pracovního práva je zrušení nařízení vlády č. 201/2010 Sb. , o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, a jeho nahrazení nařízením vlády č. 322/2025 Sb. , o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Přijetí nového nařízení znamená pro zaměstnavatele změnu a zpřesnění stávajících povinností, jakož i zavedení některých nových povinností. Nové nařízení reflektuje potřebu digitalizace a zjednodušení administrativních procesů, které byly často komplikované a náročné na dodržení. Zavedení elektronických formulářů na portálu Státního úřadu inspekce práce zjednodušuje proces hlášení a evidenci pracovních úrazů, čímž zaměstnavatelé získávají výraznější kontrolu nad evidovanými úrazy a mohou očekávat snížení chybovosti. Změny přinášejí moderní, efektivní přístup k bezpečnosti práce, který zároveň snižuje administrativní zátěž pro zaměstnavatele.

Máme zaměstnance ve 3. rizikové skupině (riziko vibrace). Budeme tedy poskytovat povinný příspěvek. Pochopila jsem dobře způsob výpočtu? 8 hodin denně úvazek - práce v riziku 5 hodin - ten den si započítám jako 5/8 = 0,625, práce v riziku 6 hodin - ten den si započítám jako 6/8 = 0,75. Když jiný den už v riziku pracovat nabude tak mám součet 1.375, tzn. že nárok na povinný příspěvek nenáleží? Pochopila jsem evidenci a výpočet správně, nebo je to myšleno, že když má víc než polovinu směny tak to beru za 1 rizikovou směnu, tzn. v tomto případě už bych měla 2 rizikové směny? A u rizika vibrace má zaměstnanec zároveň za každou takovouto odpracovanou hodinu nárok na příplatek za ztížené pracovní prostředí? 

Chladné počasí i práce v prostředí s nízkými teplotami představují pro zaměstnance významnou zátěž. Právní úprava proto přesně stanovuje, kdy je práce v chladu vůbec přípustná a jak musí zaměstnavatel chránit zdraví lidí, kteří se v takových podmínkách pohybují. Klíčovým předpisem je nařízení vlády , které určuje minimální teploty na pracovištích, podmínky práce v chladu a povinnou ochrannou výbavu. Pro kancelářské profese je například minimální teplota 20 °C, ale existují obory – například potravinářství, chladírny či práce venku – kde jsou nízké teploty nedílnou součástí provozu. Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 13 °C, musí zaměstnavatel přijmout konkrétní opatření. Pod 10 °C je povinný pracovní oděv s dostatečnou tepelnou izolací; pod 4 °C už také rukavice a obuv chránící před chladem. Čím nižší teplota je, tím kratší dobu lze práci nepřetržitě vykonávat – od tří hodin při teplotách mezi 13 a 4 °C až po 30 minut při teplotách kolem -30 °C. Pod -30 °C se může pracovat jen výjimečně, například při naléhavých opravách. Na dlouhodobé práci v takovém prostředí právní předpisy nepřipouštějí vystavovat nechráněnou kůži déle než 10 minut. Pokud zaměstnanci pracují v teplotách 4 °C a nižších déle než dvě hodiny, mají právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Ta musí být vytápěna minimálně na 22 °C a vybavena místy k sezení, stolem a věšáky. Stejné povinnosti platí i pro místnosti k odpočinku, které mohou sloužit jako ohřívárny – ty musí nabídnout přiměřený komfort, větrání a podmínky pro odpočinek nebo konzumaci jídla. Bezpečnostní přestávky se přitom počítají do pracovní doby. Součástí ochrany je také poskytování teplého ochranného nápoje vždy, když teplota klesne pod 4 °C, a povinnost přerušit některé práce při extrémním mrazu – například stavební práce pod -10 °C nebo kácení stromů pod -15 °C. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost tato rizika vyhledávat, vyhodnocovat a přijímat opatření, a proto musí být práce v chladu také správně zařazena do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Většina prací v chladu spadá do druhé nebo třetí kategorie, podle toho, zda teplota klesá pod 4 °C a jak dlouho jsou zaměstnanci chladu vystaveni. Pravidla se netýkají jen zaměstnanců, ale i dětí a mladistvých. Vyhláška č. 160/2024 Sb. stanovuje, jaké teploty musí být dodrženy ve školách a zařízeních pro vzdělávání. Pokud tam teplota tři dny po sobě klesne pod stanovené minimum, musí být provoz přerušen. Od března 2025 obdobně upravuje mikroklimatické podmínky i vyhláška č. 43/2025 Sb. pro pobytové prostory, jako jsou ubytovací nebo sociální zařízení. Výsledkem je, že zákony dnes pokrývají jak pracovní prostředí, tak provozy škol a pobytových zařízení. Zaměstnavatelé i provozovatelé musí zajistit nejen vhodné teploty, ale také vybavení, ochranné prostředky, přestávky a organizaci práce tak, aby nízké teploty nepředstavovaly zdravotní riziko. Detailní rozbor nařízení vlády Právní úprava zátěže chladem se nachází v nařízení vlády , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen NV), ve znění pozdějších předpisů, především § 6, 7. Nedávno vyšla jeho novela (NV č. 20/2025 Sb.), ta se však zátěže chladem nedotkla. Požadovaná teplota na pracovišti je uvedena v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 2 (dále jen tabulka).  Z této tabulky je patrné, že například pro třídu práce I (třídy práce jsou popsány v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 1), kam spadají například kancelářské práce, je minimální teplota 20 °C. Podle § 6 NV zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v tabulce, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.  Pokud na pracovišti teplota poklesne pod 10 °C, zaměstnavatel musí zaměstnance vybavit pracovním oděvem s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi (postupuje se podle norem ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování a ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí - Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu). Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 NV musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3 NV. Práce při teplotě od 13 do 4 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4,1 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od 20,1 do -30 °C 30 minut. Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. naléhavé opravy, mimořádné události), nechráněná kůže nesmí být exponována po dobu delší než 10 minut; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. po dobu 4 hodiny za směnu a delší) musí být v zimním a přechodném období, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než minimální teplota (viz tabulka výše), zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu. Podle § 8 NV k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, a sice na a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC, nebo b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací, například na stavbách. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C. Při -10 °C musí být přerušeny práce ve výškách (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), při teplotě -15 °C a nižší kácení stromů (nařízení vlády č. 339/2017 Sb.). Vyhláška č. 160/2024 Sb. Teplotu ve škole upravuje vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb. V § 19 odst. 2 je uvedeno, že zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovna pro výchovu a vzdělávání a dětská skupina musí splňovat parametry mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce (viz níže). Tato zařízení nesmí být provozována v případě, že 3 dny po sobě jdoucí klesne minimální teplota vzduchu v těchto prostorech pod hodnotu uvedenou v této tabulce. Hodnoty teplot, rychlosti proudění a relativní vlhkosti vzduchu Vyhláška č. 43/2025 Sb. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, která vyšla 20. 2. 2025 s účinností od 1. 3. 2025, upravuje mikroklimatické podmínky pro provoz ve vnitřním prostředí pobytových místností (ubytovací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb apod.). Zdroj: https://www.bezpecnostprace.info (autorsky upraveno a doplněno)

Od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která zavádí pro osoby ucházející se o zaměstnání a kteří pocházejí ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy (40 případů na 100 tisíc obyvatel), aby se podrobili skiagramu hrudníku. Platí tato povinnost opravdu pro všechny uchazeče nebo jen pro nově příchozí uchazeče z inkriminovaných zemí? Z logiky věci by se mělo jednat jen o nově příchozí, ale bod 12 přílohy v části II. takto nezní. Znění je následující: „12. Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce. Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku“. Informaci o tom, které země mají vyšší výskyt TBC, máme čerpat z kterého zdroje?

Za účelem omezení administrativní zátěže, zvýšení přehlednosti pro zaměstnavatele a sjednocení nahlašovaných údajů dojde od 1. 1. 2026 k digitalizaci hlášení pracovních úrazů. Od 1. 1. 2026 budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky. Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů bude zpřístupněno od 1. 1. 2026.

Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny. To však platí pouze za předpokladu, že směna jako celek je podle definice vyhodnocena jako směna rizikové práce, tedy že v ní je riziková práce vykonávána alespoň po její převážnou část. Dotaz: Týdenní úvazek máme 37,5 hod týdně. Směny jsou rozvržené na 7,5 hod nebo 11 hod denně. Jestliže směna trvala 11 hodin, z nichž byla 4 hodiny byla vykonávána práce zařazená do kat.3 zátěž teplem. Vyhodnotí se směna jako směna rizikové práce? Nebo se eviduje až od 5,5 hodin? Do evidence se potom započte jako 11 osmin tzn. 1,38 směny?

Nejvyšší soud vydal pro praxi velice důležitý rozsudek, v kterém vysvětlil základní principy povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti zaměstnavatele. Zdůraznil, že zákonná povinnost zaměstnavatele obsažená v § 101 odst. 5 ZP se nevztahuje pouze na zaměstnance či zaměstnance dodavatelů či jiných smluvních partnerů, ale i třeba na OSVČ plnící subdodávku či jiné fyzické osoby.

Od 1. října 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Znamená to, že na vstupní LP (DPP a DPČ) půjde pouze mladistvý a ten, kdo si o ní zažádá? Jak to je s periodickými LP u dohodářů? Příklad: Pracuje na DPČ už několik let, pozice pečovatelka s nočními pracemi. Riziková kategorie 2. Musíme u ní pokračovat s periodickými lékařskými prohlídkami nebo platí, že když byly zrušeny vstupní LP, zaniknou i periodické u těch, kteří na ně chodili pravidelně? Měla by jít na periodickou LP po dvou letech v listopadu 2025.

V následujícím textu si ukážeme rizika používání kamerových systémů na pracovištích. Řekneme si, kde leží hranice mezi užitečným legálním nástrojem pro zaměstnavatele na ochranu jeho majetku a kdy už dochází k nepřípustnému narušování soukromí zaměstnanců. Cílem příspěvku je•    poukázat na konkrétním případu, kdy už použití kamer zaměstnavatelem zasahuje do osobnostních práv zaměstnanců,•    vysvětlit za jakých podmínek může zaměstnavatel provozovat kamerové systémy.

Nedávno vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády nabývá účinnosti 8. listopadu 2025. Určité změny souvisí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, a při té příležitosti byly upraveny další body. V kapitole II u Nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory dochází ke změně v položce 6. Sekundární Raynaudův syndrom prstů ruky způsobený při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Jde o objektivně prokázaný Raynaudův syndrom nejméně dvou článků (dříve 4 článků) prstů ruky v chladu, ověřený plethysmografickým vyšetřením. Klinické podmínky byly původně stanoveny pro obě ruce souhrnně. V položce 11. dochází ke zjednodušení (podmínky byly příliš přísné) u chronického onemocnění bederní páteře způsobeného dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Je spojená s pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců (dříve se uvádělo o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let); dochází ke změně v hodnocení závažnosti v radiologickém vyšetření. V kapitole III u Nemocí z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice a (nově) gastrointestinálního traktu se nově objevily v bodě 1. písm. d) akutní a subakutní formy silikózy. U nemocí způsobených prachem azbestu přibyly v položce 2. písm. d) vedle stávajících nemocí ve spojení s azbestózou další nemoci: rakovina žaludku, rakovina tlustého střeva nebo rakovina konečníku. V kapitole V u Nemocí z povolání přenosných a parazitárních přibyla nová položka 4.: Nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2 přenosné z člověka na člověka a dalšími způsoby přenosu; případně vzniklé v zahraničí. Covid-19 je již běžné respirační onemocnění, dochází tedy ke zpřísnění klinických kritérií. Musí jít o objektivně prokázané onemocnění, jehož závažnost byla vyhodnocena nejméně jako středně těžká nebo onemocnění probíhalo s komplikacemi. Tyto změny se promítly do nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zde však k dalším úpravám nedošlo. https://www.bozpinfo.cz/

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Je nutné, aby mladistvý zaměstnanec znovu absolvoval vstupní prohlídku i v případě, kdy ode dne ukončení pracovněprávního vztahu do uzavření nového pracovněprávního vztahu se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, neuplynuly 3 měsíce?

V současnosti jsme svědky enormně rychlého nástupu digitalizace a rychle se zdokonalujících digitálních technologií. Ty na jednu stranu propojují celou planetu a pomáhají sociálně a ekonomicky vyčleněným jedincům i skupinám, ale na druhou stranu vytvářejí nové prostředí a nečekané situace, které musíme řešit nejen v soukromí, ale také na pracovištích. Právě proto byla na tuto problematiku zaměřena i úspěšná kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), která probíhala v minulých třech letech.

Jak je správný postup u § 2 písm. e) a f) zákona č. 324/2025 Sb., o povinném spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů. Zaměstnáváme traťové dělníky, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie pro faktor pracovních podmínek vibrace. Tito zaměstnanci mají v popisu práce obsluhu stavebních strojů (např. vibračních desek), provádějí montáž kolejí, pokládku velkoplošných panelů apod. Jaké činnosti se mají posuzovat jako riziková práce a odpracovaná doba pro účely uvedeného zákona? Jedná se pouze o dobu, v níž by např. obsluhoval vibrační desku (tedy dobu, kdy působí rizikový faktor), nebo je to veškerá odpracovaná doba v této profesi související s úpravou tratí? 

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 318/2025 Sb. publikována novela zákona č. 309/2006 Sb., která s účinností od 1. ledna 2026 přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tato novela reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví.  Současně s touto novelou byly vyhlášeny i tyto nařízení vlády: č. 319/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, č. 320/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, č. 321/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech Od 1. ledna 2026 se také očekává účinnost několika vyhlášek Ministerstva zdravotnictví, které zavádí jednotný vzor lékařského posudku, revize profesních rizik i nové přístupy k poskytování služeb během krizových stavů. Výrazné změny nastávají také v oblasti nemocí z povolání, práce s azbestem, expozice olovu a hygienických limitů pro diisokyanáty. Získejte přehled o nejnovějších změnách v oblasti BOZP, pracovnělékařských služeb a ochrany veřejného zdraví. Připravili jsme pro Vás dva webináře, na kterých Vám naši odborní lektoři ukážou, co je pro praxi klíčové, a poradí, jak se na nové povinnosti připravit včas a bez stresu: 11. 2025 Novinky v BOZP s důrazem na stavebnictví a digitalizaci pracovních úrazů 28. 11. 2025 Novinky k ochraně veřejného zdraví a pracovnělékařským službám

Pravidla pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání se zpřísní, mírnější naopak budou pro chronické bolesti bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Do seznamu přibudou další druhy rakoviny, které mohou být způsobeny vystavením azbestu. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády připraveného ministerstvem zdravotnictví (MZd). Ve středu návrh projedná vláda. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, covid tvořil téměř 88 procent případů.

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

V nedávné době se množí případy, kdy zaměstnavatele navštíví odborový inspektor, jehož odborová organizace či odborový svaz u daného zaměstnavatele nepůsobí, a dožaduje se vstupu na pracoviště pro účely kontroly bezpečnosti práce dle § 322 zákoníku práce . Má zaměstnavatel povinnost umožnit takovému odborovému inspektorovi kontrolu provést, nebo ne?

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel toto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad.