Práce na dohodu

Zaměstnanci na DPP vznikne nárok na dovolenou pokud odpracuje nejméně 4 týdny a zároveň odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Když mám zaměstnance od 1. 1. do 31. 12., a předpokládám odpracování 300 hodin, můžu dovolenou poskytovat například už v lednu s tím, že obě podmínky splní později v průběhu dohody, nebo lze čerpat až po splnění obou podmínek, to u nás připadá v úvahu asi až od května. A pokud tedy může zaměstnanec na dohodu čerpat roční dovolenou předem (dříve než odpracuje potřebné hodiny): Zaměstnanec na DPP předpokládanou na celý rok chce v červenci na dovolenou a vyčerpá celou roční dovolenou. Následně třeba v září se změní situace a DPP bude předčasně ukončena. Musíme pak nějak řešit poskytnutí delší dovolené, než jakou si zaměstnanec skutečně odpracoval?

Může 15etý nezletilý, který ukončil 9. třídu a v září nastupuje na SŠ, uzavřít DPP od 1. 7. 2024, nebo  jeho ukončená školní docházka končí až k 31. 8. 2024, a tudíž nemůže na DPP pracovat? Jednalo by se o lehké práce ve výrobě. Kolik hodin denně může maximálně pracovat a kolik hodin maximálně za týden? Je DPP odlišná pro nezletilého od DPP pro dospělé osoby? 

Prosím o vypočtení průměru pro náhrady na 3. čtvrtletí u dohod o provedení práce: Dohoda č. 1.: odpracováno duben 25 hodin - rozvrženo do 10 pracovních dní vždy po 2,5 hodině. Květen odpracováno 23 hodin, rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodině, jeden pracovní den 3 hodiny (celkem 9 dnů) a čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 22 hodin - rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodinách a jeden pracovní den 2 hodiny(celkem 9 dnů) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 400 Kč. Dohoda č .2: odpracováno duben 20 hodin - rozvrženo vždy do pracovních dní - někde hodina denně, jinde 0,5 hodiny denně. Květen odpracováno 18 hodin v pracovních dnech (někde po hodině, jinde po půl hodině), čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 17 hodin v pracovních dnech (vždy po 1 hodině) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 167,50.

Mám zaměstnankyni, s kterou jsme uzavřeli DPP, ona má hlavního zaměstnavatele v Rakousku. Musím její odměnu vypočítat podle rakouských předpisů, její měsíční výdělek činí 2 000 Kč, musím ji přihlásit na rakouské úřady? Jedná se o českou občanku, trvalé bydliště má v ČR, výdělek z DPP je v ČR, z ČSSZ mi dorazilo, že dle formuláře A1 bylo zjištěno, že nebyly splněny podmínky pro určení příslušnosti k českým právním předpisům, že podléhá právním předpisům Rakouska.

Máme zaměstnance, kteří pracují v naší společnosti na dohodu o provedení práce, nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč měsíčně a zároveň pracují v naší druhé společnosti také na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Kromě těchto dohod mají v jiné společnosti hlavní pracovní poměr, kde odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak je to od 1. 7. 2024? Sčítají se příjmy, i když se jedná o jinou společnost, a musíme za ně sociální a zdravotní pojištění odvádět i u dohod na DPP, i když jejich příjmy nepřesáhly 10 000 Kč?

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

Dotknou se se změny u DPP také pracovníků dětských táborů (vedoucí, instruktoři, kuchařky)? Dohoda byla sepisována jako zadaný úkol, nikoliv jako rozpis směn. 

Zaměstnankyně má pracovní poměr u zaměstnavatele. V tomto zaměstnání nastoupila na mateřskou dovolenou. V době této mateřské chce uzavřít dohodu o provedení práce s druhým zaměstnavatelem (na jinou pracovní pozici než má v současném zaměstnání, ze kterého čerpá mateřskou dovolenou). Může na tuto dohodu o provedení práce pracovat po celou dobu 28týdenní mateřské dovolené, i v době šestinedělí, dnů kolem porodu?

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

Provozujeme restauraci od jara do podzimu. Na období od dubna do června jsme uzavřeli se zaměstnanci DPP. Protože v letních měsících červenec a srpen odpracují zaměstnanci při stejné činnosti celý fond pracovní doby, uzavřeme s nimi smlouvu na pracovní poměr na dobu určitou 01.07.24 - 31.08.24. V září bychom chtěli, aby zaměstnanci opět pracovali na DPP. Lze uzavřít od 01.09. 24 novou DPP nebo lze uzavřít hned v dubnu DPP na měsíce 4, 5, 6, 9? Nechceme zaměstnance šidit, a proto chceme dovolenou vypočítat z celé odpracované doby DPP, i když doba byla přerušena. Je to tak v pořádku? Můžeme takto střídat DPP a pracovní poměr?

Dohody o provedení práce uzavřené 2. 1. 2024 a ukončené 31. 3. 2024 dovolená 5 týdnů. Brigádník odpracoval celkem 88 hodin. Je tento postup správný? 88/20 = 4,4 tedy 4násobek fiktivní pracovní doby. 4/52 × 20 × 5 = tedy 8 hodin dovolená?

Použije se pro pracovníky zaměstnané na DPČ celý § 115 ZP? Pokud je směna rozvržena na státní svátek a pracovník na DPČ nepracuje, poskytne se náhrada dle § 115 odst. 3 ve výši průměrného příjmu?

Paní na úklid pracuje na základě DPČ (ve smlouvě má, že odpracuje max. 20 hodin týdně, odměna 225kč/hod). V lednu odpracovala 88 hod, částka 19 800 Kč - přihlásila jsem ji a byl proveden odvod SP, ZP. Paní zřejmě už v průběhu ledna onemocněla, ale DPN jsem neobdržela (pracuje na HPP někde jinde) a za únor jsem dostala výkaz, že celý měsíc měla nemoc a výdělek 0kč. Má paní nárok na náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů od nás? A za únor ji tedy musím odhlásit ze ZP, ale SP zůstává dál s přihláškou? 

Musíme zaměstnancům DPP, DPČ poskytnout stejnou výměru dovolené jako zaměstnancům HPP? Zaměstnanci HPP mají nárok na 5 týdnů. Mohou mít kolegové na DPP, DPČ 4 týdny?

Zaměstnanec je u nás zaměstnán na Dohodu o pracovní činnosti. Původní dohoda uzavřená v roce 2023 skončila k 31. 1. 2024. Druhá dohoda na stejnou činnost je uzavřena od 1. 2. 2024 na dobu neurčitou. Posuzují se pro výpočet nároku na dovolenou obě dohody dohromady a dovolená se tedy vypočítá i z hodin odpracovaných v lednu? Nebo je nutné každou dohodu posuzovat zvlášť a za leden tedy nárok na dovolenou nevznikne?

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Je možné uzavřít z brigádníkem dohodu o provedení práce na dobu určitou na celý kalendářní rok, ale bude využíván příležitostně tzn. třeba 4 nebo 5 měsíců v roce? Aby se nemusela uzavírat vždy nová dohoda. V případě, že by se uzavírala vždy nová dohoda na konkrétní měsíc musí se vždy přihlašovat a odhlašovat na správu sociálního zabezpečení?