Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění

Je pravdou, že pouze z předloženého Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele zdravotní pojišťovna nezjistí výši vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců. Výjimkou je v tomto směru pouze situace, kdy má zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci jen jednoho zaměstnance.

Odvod pojistného ze skutečně dosaženého příjmu

Při příjmu nižším než 15 200 Kč musí v roce 2021 zaměstnavatel (resp. mzdová účetní) vědět, zda zaměstnanec nespadá do některé ze skupin osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Pokud zaměstnanec některou ze zde vyjmenovaných podmínek splňuje, pak může být vyměřovací základ zaměstnance nižší než aktuálně platné minimum, což je:

• částka 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc, nebo
• příslušná poměrná část, snížená z důvodů uvedených v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

To znamená, že ze skutečné výše příjmu (nižší než minimum) se odvede pojistné tehdy, pokud je zaměstnanec osobou:

1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;
2. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
3. která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
4. za kterou je plátcem pojistného stát;

za podmínky, že tyto čtyři skutečnosti (samostatně běžící nebo na sebe navazující) trvají po celý kalendářní měsíc.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance nemusí být dodržen ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a zaměstnavateli formou čestného prohlášení potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2021 částka 2 393 Kč. Má zaměstnavatel zkoumat, zda zaměstnanec skutečně tyto zálohy platí? Nikoli. Pokud by k takové situaci došlo, tedy kdyby osoba jako OSVČ alespoň minimální zálohy neplatila, řešila by tuto situaci v rámci výkonu své kontrolní činnosti příslušná zdravotní pojišťovna s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.

Minimum (resp. jeho poměrná část) nemusí být dodrženo například ani tehdy, pokud:

• má zaměstnanec k dispozici doklad o odvodu pojistného alespoň z minima jiným zaměstnavatelem,
• úhrn příjmů u více zaměstnavatelů činí v rozhodném období kalendářního měsíce nejméně 15 200 Kč – v tomto případě je nutná součinnost dotčených zaměstnavatelů, spojená se vzájemným prokazováním dosažených příjmů, což bude zdravotní pojišťovna při kontrole vyžadovat,
• je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce a zaměstnavatel má potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel (úřad) odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, analogicky i v situaci, kdy má zaměstnanec neplacené volno a pracuje v České republice pro jiného zaměstnavatele.

Ve všech výše uvedených případech se pojistné v zaměstnání odvádí z dosaženého příjmu, tedy i nižšího než 15 200 Kč, bez ohledu na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, případné neplacené volno či neomluvenou absenci, rozsah pracovního úvazku apod.

Minimum je zapotřebí dodržet

Jestliže se zaměstnavatel takto – zcela legálně – nedokáže vyhnout povinnosti dodržet u zaměstnance povinné zákonné minimum, pak musí při příjmu nižším než 15 200 Kč postupovat tak, že buď provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc, nebo provede v duchu ustanovení § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu v situacích, které si vysvětlíme níže. Jestliže tedy zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek do částky odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu, což je pro rok 2021 částka 15 200 Kč.

Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu provede zaměstnavatel v těchto situacích:

1. zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),
2. zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),
3. zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce osobou, za kterou platí pojistné stát, osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, či osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Nulový vyměřovací základ

Ve zdravotním pojištění registrujeme nemálo situací, kdy není povinností zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění hradit. Pojistné neodvede zaměstnavatel u pracovní smlouvy například tehdy, pokud zaměstnanec po celý kalendářní měsíc:

• nepracuje z důvodu nemoci,
• má jako překážku v práci na jeho straně ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti dle § 191 zákoníku práce,
• je na mateřské nebo rodičovské dovolené,
• má neplacené volno nebo neomluvenou absenci a zároveň patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ.

Jinak u dohod

Odlišně postupuje zaměstnavatel tehdy, pokud je sjednána dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání. V případě trvající dohody a poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz dále) je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.

Minimálním vyměřovacím základem se zaměstnavatel zabývá tehdy, pokud příjem:

• u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
• u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 500 Kč.

Pokud však zaměstnanec patří mezi výjimky dané ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., je vyměřovacím základem zaměstnance skutečně dosažená výše příjmu, tedy částka i nižší než 15 200 Kč.

Kdyby například dohoda o provedení práce trvala celý kalendářní měsíc a dosažený příjem by činil 10 400 Kč, neprováděl by zaměstnavatel dopočet do minima, ale pojistné by odvedl z částky 10 400 Kč například tehdy, kdyby:

• byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ), nebo
• osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo
• osoba pracující na dohodu o provedení práce současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením aj.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná o typově stejné dohody, pak se sčítají všechny příjmy.