Pracovní cesta

Jak určit čas začátku a konce této služební cesty? Pracovník vyletěl z Prahy v 9:20 a ve Španělsku je v 11:20. To znamená, že služební cesta začala v 9:20. A pracovní den je 8 hodin, takže bude pracovat ten den do 18:20 s tím, že měl hodinu na oběd? A stejný dotaz i pro návrat do Prahy. Odlet ze Španělska v 9:20, v 11 bude v Praze a pojede pracovat do kanceláře, takže pracovní cesta skončí v 11:00? 

Několik zaměstnanců se na pracovní cestě účastnilo konference, výkonný ředitel si do vyúčtování pracovní cesty zahrnul účtenku za oběd pro sebe a 3 další zaměstnance, který zaplatil svou soukromou kartou. Druhý den platil oběd v hotovosti pro sebe a 1 dalšího zaměstnance. Účtenky požaduje proplatit a do vyúčtování uvedl, že mu bylo poskytnuto bezplatné stravování. Pozvaní zaměstnanci také uvedli, že jim bylo poskytnuto bezplatné stravování. Jak v takovém případě postupovat? Jsem toho názoru, že takto placené obědy nelze brát jako zajištění stravování zaměstnavatelem a neměly by být proplaceny. Kdyby obědy platil firemní kartou, byl by v tom nějaký rozdíl?

Zaměstnanec byl v době státního svátku na pracovní cestě, ale v této době se pouze přemisťoval, nevykázal tento den žádný výkon práce. Jak mu správně zaplatit tento den? Den státního svátku připadl v rozvrhu směn na jeho obvyklý pracovní den, kdyby nebyl na pracovní cestě, náležela by mu náhrada mzdy za svátek. 

Firma chce omezit vyplácení hotovosti, a proto uvažuje o dohodě se zaměstnanci, že nebudou poskytovány zálohy na pracovní cesty a vyúčtování se budou proplácet bezhotovostně na účet zaměstnanců. Jak je to s účtováním cestovních příkazů v cizí měně (z většiny jen EUR)? Jelikož většina zaměstnanců má účet jen v Kč, tak budou dostávat náhradu přepočtenou na Kč. Pro účetnictví musíme zaúčtovat náklady naším měsíčním kurzem z účetnictví, nebo můžeme i pro účetnictví použít doložené kurzy a účtovat celý cestovní příkaz rovnou v Kč (přepočty jednotlivých dokladů kurzem dle dokladu ze směnárny nebo doklad zaplacený soukromou kartou doložený výpisem doloženým zaměstnancem)? Zaměstnanci se bude vyplácet vše v Kč (doložené přepočty u přímých úhrad a stravné a další hrazené např. přímo cizí měnou zaměstnance-nedoložen přepočet ze směnárny - přepočtené kurzem ČNB k datu zahájení pracovní cesty). Nákladově bude oboje stejně, v jednom případě vše na 512, v druhém na 512 a 563 (ev. ve výjimečných pohybech kurzu 663) a větší administrativní zátěž na účetní (proúčtování v EUR, příp. proúčtování Kč za tuzemský úsek, přeúčtování na korunový závazek vůči zaměstnanci, vyrovnání kurzových rozdílů).

Dobrý den, žádáme o zaslání stanoviska, zda se jedná o mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště [§ 152 písm. c) ZP] v případě, kdy zaměstnanec držel pracovní pohotovost ve svém bydlišti, vznikla potřeba faktického výkonu práce v místě výkonu práce, k němuž se zaměstnanec musel dostavit a ihned na tento výkon práce mimo rozvrh směn navazovala jeho rozvržená směna. Je v takovém případě zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci cestovní náhrady dle uvedeného ustanovení ZP? Příklad: Zaměstnanec má rozvrženy směny od pondělí do pátku od 6:00 do 14:00 hodin. Od 22:00 ve čtvrtek do pátku 6:00 byla dohodnuta pracovní pohotovost v místě bydliště. V pátek v 1:30 se z důvodu naléhavé provozní potřeby musel dostavit k výkonu práce na pracovišti, kterou vykonával až do 6:00. Poté pokračoval ve výkonu práce v rámci své rozvržené směny od 6:00. Jedná se v takovém případě, kdy byl zaměstnanec povinen dostavit se k výkonu práce přesčas před začátkem rozvržené směny (která na tento výkon práce přesčas navazovala), za mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn, za kterou přísluší cestovní náhrady? 

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Jaký údaj z technického průkazu osobních vozidla se použije při určení spotřeby pohonných hmot? V technickém průkazu, řádek 25 „Spotřeba paliva – předpis č. “ není uvedena žádná norma. V technickém průkazu, řádek 27 jsou uvedeny 3 údaje spotřeby: 1. Automobil HYUNDAI, rok výroby 2018, údaje 8.0/5.6/6.5 2. Automobil VOLKSWAGEN, rok výroby 1999, údaje 10,8/6,2/7,9 Pokud není uvedena v technickém průkazu „norma“, vypočítám spotřebu PHM na 100 km jako aritmetický průměr z uvedených 3 údajů? Nebo mohu použít 3. údaj z řádku 27 technického průkazu? 

Může si zaměstnavatel uplatnit DPH z dokladů přiložených ve vyúčtování pracovní cesty zaměstnancem - např. fakturu za ubytování, PHM, parkovné? Faktury/účtenky bývají hrazené kartou z firemního účtu společnosti.

Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?

Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?

Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu dle §

Náš zaměstnanec objíždí naše provozovny po Plzni, kde uklízí. Platíme mu cesťák. V TP má uvedeno spotřeba paliva: 2015/45W, na 100 km 6.1., 4.2. a 4.9.. Jelikož jezdí po městě proplácíme mu spotřebu 6.1. Je to takto správně? Chtěla jsem se ještě zeptat na přesčas na služební cestě. O přesčas se žádá dopředu, ale o tom, jak byli dlouho na školení se dozvím, až když cesťák odevzdávají. Máme pružnou prac.dobu, ale ve směrnici máme, že pro služebku platí 7-15:30. Pokud zaměstnanec má školení do 22:00 (např. pozorování netopýrů) a pak teprve odjíždí, platí mu přesčas automaticky15:30-22:00 nebo o něj musí žádat? Pokud by se do směrnice napsalo, že přesčasy vzniklé během služební cesty se vybírají náhr.volnem a zaměstnanec pak přesčas zadal do elektr.docházky, kde mu jej schválí vedoucí a pan ředitel, je to takto správné?

Každoročně jezdí naše zaměstnankyně na celý den hodnotit vesnice v rámci projektu vesnice roku. Tzn. objíždí je a hodnotí. Máme pružnou prac.dobu a pro pracovní cestu směrnicí stanoven čas 7-15:30. Zaměstnankyně jezdí cca 8-18 hod. Vím, že do přesčasu se nepočítá čas na cestě, jen výkon práce. Jak to bude v jejím případě? Bude mít přesčas 15:30-18:00?

Plánujeme poskytnout našim zaměstnancům stálou provozní zálohu na úhradu výdajů při služebních cestách, drobné nákupy do kanceláře apod. Záloha bude poskytnuta v CZK bankovním převodem na soukromý účet zaměstnance. Vyúčtování bude probíhat okamžitě na základě doložených účtenek. Doložené výdaje budou zaměstnancům proplaceny rovněž v CZK, čímž dojde k dorovnání poskytnuté zálohy do původní výše. 1. V případě výdajů v cizích měnách doloží zaměstnanec výši nákladů v CZK např. screenshotem z bankovního účtu v případě, kdy zaplatí soukromou bankovní kartou. Jaký kurz ale použít v případech, když zaměstnanec zaplatí v cizí měně v hotovosti, aniž by předtím např. vybíral z bankomatu (kurzem ČNB ke dni vyúčtování, ke dni nástupu na pracovní cestu, platným účetním kurzem)? 2. Musí být tato stálá záloha na konci roku vyúčtována a vrácena nebo ji lze zaměstnanci poskytnout na libovolně dlouhou dobu, např. na celou dobu trvání pracovního poměru? 3. Existují ještě nějaká další úskalí spojená s tímto postupem (zdanění, úročení apod.)?

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Pokud uzavřeme dohodu o provedení práce s mladistvým, který splňuje zákonné podmínky (dovršil 15 let věku, dokončil povinnou školní docházku), je možné ho odeslat na týdenní pracovní cestu se zajištěným ubytováním? Pracovní směny by byly naplánované od pondělí do pátku v čase 7-15,30 hod.

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Zaměstnanec odpracoval 8 hod. pracovní dobu (08:00 - 16:30) a od 16:30 vyjel na služební cestě na Slovensko (příchod na slovenskou pobočku ve 21 hod.). Vzhledem k odpracování více než poloviny pracovní doby na pracovišti (interní předpis), má nárok v tento den diety i stravenkový paušál? Postupujeme správně nebo na stravenkový paušál nemá nárok? Zároveň kdyby vyjel na služební cestu v 15 hod. má nárok na diety i stravenkový paušál?