Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění

Vydáno: 9 minut čtení

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahu výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP, podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Jak se tedy ve zdravotním pojištění přistupuje k některým plněním (ne)zahrnovaným do vyměřovacího základu zaměstnance v právních podmínkách roku 2017?

Zaměstnavatelé a plnění zákonných povinností

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li osobě jako zaměstnanci (mimo výjimek dále uvedených) zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá, typicky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud taková situace nastane, pak vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se dvěma základními povinnostmi zaměstnavatele:

  1. přihlásit tuto osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není,
  2. platit pojistné podle zákona, tj. buď z částky minima 11 000 Kč a vyšší, nebo z příjmu nižšího než 11 000 Kč za předpokladu, že bude mít k tomuto postupu oprávnění na základě dokladu, který předloží případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

V této souvislosti je však zapotřebí zdůraznit tři zásadní výjimky, kdy se pojistné na zdravotní pojištění neplatí:

  1. pokud se osoba nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance dle ustanovení § 5 písm. a) bodů 1.-7. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, což je třeba člen okrskové volební komise nebo zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu nižším než 2 500 Kč,
  2. jestliže je zaměstnanci zúčtován příjem dani nepodléhající nebo od daně osvobozený ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a a zejména pak § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP,
  3. pokud se jedná o plnění jako zákonné výjimky dle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například v případě odstupného a dalšího odstupného, odchodného a odbytného, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměny při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů.

Pracovněprávní vztah, resp. výkon činnosti

Dle § 6 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti, například:

  • plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
  • příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písmen a) až c) ZDP, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání

Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 cit. zákona obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odstavce 1), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2).

Vypuštění formulace „odměny orgánu právnické osoby“

Podle nového občanského zákoníku se již nerozlišuje mezi osobou, která je orgánem právnické osoby, a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. Podle § 151 a násl. nového občanského zákoníku má i jednoosobový orgán právnické osoby člena (například jednatel je členem statutárního orgánu s. r. o.). Odměny člena, ať již individuálního, nebo kolektivního orgánu právnické osoby, jsou od 1. 1. 2014 v podstatě vždy zahrnuty mezi příjmy ze závislé činnosti, definované v § 6 odst. 1 písm. c) bodu 1 ZDP.

Vypuštění pojmu „odměna orgánu právnické osoby“ z § 6 odst. 1 písm. c) ZDP (od 1. 1. 2015) bylo čistě legislativně technického charakteru, což však znamená, že tato odměna nadále patří mezi příjmy ze závislé činnosti.

Osvobození od zdanění

Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmů dále osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

  1. použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
  2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
  3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.

Vzhledem k výše deklarované návaznosti příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance na jejich zdaňování dle § 6 ZDP lze konstatovat, že tato plnění nepodléhají odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Nepeněžní bezúplatné plnění

Od daně z příjmů (a tedy i od povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění) je dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP osvobozena hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, se jedná o hodnotu nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.

Příklad č. 1:

Zaměstnanci bylo poskytnuto peněžité plnění ve výši 2 200 Kč.

Peněžité plnění nemůže splňovat podmínku k osvobození podle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, podléhá zdanění a odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Příklad č. 2:

Hodnota nepeněžního bezúplatného plnění, splňujícího podmínky ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, činí 5 000 Kč.

Nepeněžní bezúplatné plnění splňuje (s výjimkou výše hodnoty) podmínky v § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Proto za měsíc, ve kterém k překročení limitu 2 000 Kč došlo, se pro účely zdanění a odvodu pojistného na zdravotní pojištění připočítá k hrubé mzdě i nadlimitní hodnota 3 000 Kč.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec pracuje v roce 2017 u dvou zaměstnavatelů. U prvního obdrží nepeněžní bezúplatné plnění v hodnotě 1 500 Kč, u dalšího zaměstnavatele pak v hodnotě 2 000 Kč, v obou případech jsou splněny podmínky ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

Obě plnění jsou osvobozena od zdanění a placení pojistného na zdravotní pojištění, neboť osvobození se posuzuje samostatně vůči každému ze zaměstnavatelů. V takových případech nemusí zaměstnavatel věnovat pozornost plnění obdobného charakteru, poskytnutého zaměstnanci jiným zaměstnavatelem.

Bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely

V ustanovení § 6 odst. 6 ZDP je upraven způsob zdanění motorového vozidla, bezplatně poskytnutého zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

Z hlediska věcné povahy se za příjem zaměstnance považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla (minimálně však 1 000 Kč) za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, a pokud vstupní cena nezahrnuje daň z přidané hodnoty, pak se pro účely tohoto ustanovení o tuto daň zvýší.

Počínaje rokem 2015 tak došlo k legislativnímu zpřesnění, aby v kontextu celého ustanovení bylo zcela nepochybné, že nepeněžní příjem poplatníka závisí na poskytnutí vozidla, nikoli na jeho použití.

Jinak také řečeno, pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech „poskytnutých“ motorových vozidel, nikoli „použitých“, jak se posuzovalo do konce roku 2014.

Pokud však dojde k poruše stávajícího vozidla a zaměstnanci je poskytnuto náhradní vozidlo, pak se za příjem zaměstnance v tomto kalendářním měsíci považuje částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny, nikoli z úhrnu vstupních cen.

Od tohoto pojetí se tak odvíjí i zahrnování příslušné hodnoty příjmu do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění. Pokud by například člen statutárního orgánu neměl žádný příjem a používal by za výše uvedených podmínek služební vozidlo ve vstupní ceně 620 000 Kč, musel by zaměstnavatel tuto osobu jako zaměstnance přihlásit dnem nástupu do funkce a při příjmu 6 200 Kč by tak prováděl v roce 2017 dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima 11 000 Kč za podmínky, že by zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Z částky 6 200 Kč (tedy bez doplatku) by se odvádělo pojistné pouze v případě, kdyby se jednalo o osobu nebo situaci taxativně vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. - například tehdy, pokud by tato osoba současně podnikala a zaměstnavateli by čestným prohlášením doložila, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy na pojistné.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení daňové rezidence
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená po mateřské dovolené
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Souběh příplatků

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Zaměstnanecké akcie z pohledu daně z příjmů fyzických osob
Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Plátci a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2023
OECD: Jak se liší zdanění práce dle výše mzdy

Související otázky a odpovědi

Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Odměna jednatele + dohoda o provedení práce: sociální a zdravotní pojištění, zálohová daň
Dva hlavní pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele
Limit nedaněného daru pro zaměstnance
Výhra v soutěži pro zaměstnance jako zaměstnanecký benefit
Krácení cestovních náhrad
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Vedení evidence zaměstnaneckých benefitů
Odvod daně při druhém zaměstnání
Náhrady - jednatelka na mateřské dovolené
Odměny členů orgánů právnických osob
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Nákup drobného občerstvení - zdanění
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
89/2012 Sb. občanský zákoník
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb