Ing. Antonín Daněk

Kdy má zaměstnanec nárok odstupné a jak v případě tohoto plnění postupuje zaměstnavatel ve zdravotním pojištění? Musí zaměstnavatel u příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání věnovat pozornost tomu, u které zdravotní pojišťovny je osoba aktuálně pojištěna? Se kterými zaměstnanci nelze sjednat konkurenční doložku? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Skončení zaměstnání je pro zaměstnance často významným životním momentem, který s sebou přináší řadu otázek nejen v oblasti pracovního práva, ale také zdravotního pojištění. Praktické příklady a aktuální právní úprava vám pomohou zorientovat se v situacích, které mohou po skončení zaměstnání nastat.

Kdy se jedná u cizince o nelegální práci? Ve kterých situacích nemá pojištěnec výkonem své činnosti zajištěn svůj pojistný vztah? Zabývá se zaměstnavatel problematikou minimálního vyměřovacího základu při tzv. nekolidujícím zaměstnání? Může být student starší 26 let veden u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát?

Pokles příjmu zaměstnance pod úroveň minimální mzdy má ve zdravotním pojištění zásadní dopady i v případě, když k němu dochází v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Článek přehledně vysvětluje vazbu mezi minimální mzdou, překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinnostmi zaměstnavatele při odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

K jakému datu poslat přihlášku HOZ nástup zaměstnance na DPČ, která je sjednána na 3 hodiny denně pondělí až pátek? Datum vzniku DPČ je 1. 1. 2026. Za 1. 1. 2026 náleží náhrada za svátek, který odpadl, poprvé zaměstnanec přišel do práce 2. 1. 2026. 

Článek se věnuje novým postupům u „státní kategorie“ osobní a řádné péče o dítě ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2026 a praktickým dopadům této změny do praxe. Vysvětluje, kdo je nově považován za tzv. pečující osobu, kdy je za ni plátcem pojistného stát i při souběhu se zaměstnáním nebo podnikáním a jaké to má důsledky pro odvod pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu. Přehledně popisuje postup zaměstnavatelů, oznamovací povinnost zaměstnance vůči zaměstnavateli, specifika u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a samostatné výdělečné činnosti a upozorňuje na situace, kterým je v praxi zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost.

Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného není jen otázkou pracovního práva, ale i správného postupu zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. V souvislosti s rozvázáním pracovního poměru se zaměstnavatelé zaměřují zejména na posouzení charakteru zúčtovaného plnění (odstupného), tedy především na to, zda zúčtovaný příjem podléhá nebo nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Současně se skončením pracovního poměru je zapotřebí zaměstnance odhlásit. Od 1. června 2025 vycházejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění z podmínek platných po novele zákoníku práce č. 120/2025 Sb. , označované též jako flexinovela, která mimo jiné upravila podmínky rozvázání pracovního poměru. Článek se zaměřuje na typické situace, se kterými se mzdové účetní setkávají při ukončení pracovního poměru, a vysvětluje, jak postupovat, aby nedocházelo k chybám ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Tento článek se zaměřuje na názorné příklady, které objasňují, jakým způsobem musí zaměstnavatelé přistupovat k odvodu pojistného při sjednávání dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Na praktických ukázkách si vysvětlíme důležitost výše příjmu, jak přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele ve vazbě na minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Správný postup je základní podmínkou pro to, aby se zaměstnavatel vyhnul sankčním krokům ze strany zdravotní pojišťovny, kterými jsou vyměření dlužného pojistného a penále včetně možnosti uložení pokuty za porušení některé ze zákonných povinností.

Zaměstnanec byl zaměstnán do července 2025 na dohodu o provedení práce a doložil aktuální potvrzení o studiu, od srpna 2025 je zaměstnanec v organizaci na dohodu pracovní činnosti. Teď, po zpracování mezd za měsíc říjen, bylo zjištěno, že zaměstnanci bylo sraženo zdravotní pojištění včetně minimálního vyměřovacího základu (za všechny 3 měsíce 8–10/2025). Zaměstnanec dodal znovu potvrzení o studiu. Jak správně postupovat s opravou? a vrácením nesprávně sražené částky zaměstnanci? 

Je povinností zdravotní pojišťovny nějakým způsobem vyhovět podané žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále? Musí být dodržen minimální vyměřovací základ i u zaměstnance ze zahraničí? Může být zaměstnanec pracující na základě některé z dohod současně ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Které sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit vůči zaměstnavateli v případě, když jí nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele? Tento článek se zaměřuje na hlavní chyby, kterých se zaměstnavatelé často dopouštějí, a současně nabízí přehled o tom, jak je možné těmto problémům předejít.

Od ledna 2026 dochází ke změnám v oblasti zdravotního pojištění, které ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, podnikatele a pojištěnce. Nový zákon č. 289/2025 Sb. novelizuje klíčové předpisy, jako je zákon č. 48/1997 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb. Kterých oblastí zdravotního pojištění se přijaté změny dotýkají? S účinností od 1. 1. 2026 se například snižuje zátěž zaměstnavatelů při oznamování změn zdravotní pojišťovně (nicméně některé nové povinnosti zaměstnavatelům přibývají), odstraňují se určité nevýhody u zaměstnanců. Nebude se platit pojistné z vybraných nízkých příjmů, některé OSVČ nebudou platit zálohy, zkracuje se lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného. Platby budou probíhat pouze bezhotovostně a hlášení podávaná zaměstnavateli budou jen v elektronické podobě.

Tento článek se podrobně zaměřuje na význam odměňování členů výborů Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) ve zdravotním pojištění, primárně se zaměřením na přihlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny a stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Důraz je položen na klíčové aspekty řešené tematiky s důležitostí parametru minimálního vyměřovacího základu a souvisejících povinností tak, aby SVJ jako speciálnímu zaměstnavateli nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.

Ve zdravotním pojištění je v některých případech pro zaměstnavatele (a pro zaměstnance) důležitá výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce. Naproti tomu u OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, přičemž podnikatelé primárně řeší placení záloh, pokud je to jejich zákonnou povinností. Na které konkrétní částky by se měly obě tyto skupiny plátců zaměřit po změnách účinných od 1. 1. 2026? Jakou částku pojistného obdrží zdravotní pojišťovny měsíčně za tzv. státní pojištěnce? V jaké výši budou platit pojistné osoby bez zdanitelných příjmů?

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Musí zaměstnavatel vždy doplatit minimální pojistné za období neplatné výpovědi? Z jakého důvodu podávají zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele? Které možnosti řešení pojistného vztahu může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) využít, když se se zaměstnavatelem soudí ve věci podané žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru? Tento článek přináší podrobné informace o právních povinnostech zaměstnavatelů při řešení této situace včetně postupu pojištěnce, týkajícího se jeho pojištění u zdravotní pojišťovny.

Člen družstva, pracující pro družstvo bez pracovněprávního vztahu k družstvu, zaujímá ve zdravotním pojištění zvláštní postavení, a to především v souvislosti s výší zúčtovaného příjmu. Kdy se tato osoba stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a jak družstvo postupuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Článek se zaměřuje na tyto otázky a vysvětluje podmínky, za kterých se členové družstva zapojují do systému veřejného zdravotního pojištění, zejména ve vztahu k výši dosaženého příjmu a povinnostem zaměstnavatele. Zároveň se věnuje návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a postupům zaměstnavatele jako plátce pojistného.

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.

Kdo je ve smyslu „evropského práva“ nezaopatřeným rodinným příslušníkem? Kdy je český občan, výdělečně činný v zahraničí, pojištěn ve státě aplikujícím pravidla Evropské unie? Lze se v rozsahu působnosti právní úpravy zdravotního pojištění setkat s pojmem registrovaného partnerství s návazností na účinnost koordinačních nařízení EU? Tento článek provádí analýzu klíčových aspektů koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie, včetně toho, kdo je považován za nezaopatřeného rodinného příslušníka a jaké nároky mají registrovaní partneři. Dále objasňuje, jak se mění povinnosti a práva pojištěnců při jejich pohybu mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení EU a na co je potřeba si dát pozor při návratu do České republiky.

Jak dlouho může být student ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem, když řádně ukončí studium na vysoké škole? Kdy může být „státním pojištěncem“ student starší 26 let? Ve které situaci může být bývalý student-pojištěnec zároveň osobou bez zdanitelných příjmů? Odpovědi například na tyto dotazy najdete v následujícím příspěvku.