Ing. Antonín Daněk

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 

Náš zaměstnanec, občan Slovenska, vyřizoval na Slovensku dokument A1, který určuje příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že jsme původně odváděli zdravotní i sociální pojištění na Slovensko a nyní bylo zpětně stanoveno, že se máme řídit českými předpisy, musíme od února 2022 přepočítat odvody sociálního pojištění. Týká se tento přepočet týká i odvodů zdravotního pojištění. 

Soudním rozhodnutím náleží bývalému zaměstnanci náhrada mzdy s příslušenstvím při neplatném rozvázání pracovního poměru. Bude zúčtováno v nejbližším období. Nyní je pojištěncem VZP, ale ve sporu šlo o období, kdy byl zaměstnanec pojištěncem OZP. Které pojišťovně bude náležet odvod pojistného, pokud bude zúčtován za 8/2023?

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?

Zaměstnankyni končila RD 5. 5. 2023 po 3 letech věku dítěte dle její původní žádosti. Může si prodloužit RD např. do 25. 5. 2023 a 26. 5. 2023 podat zaměstnavateli výpověď, protože pečuje o dítě? Zaměstnankyně se poté přihlásí na úřad práce. Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči ČSSZ a ZP? 

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

Osobou se zdravotním postižením je podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním, ve druhém nebo ve třetím stupni, nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou. Osoby zdravotně znevýhodněné tedy nejsou invalidní, nýbrž představují specifickou skupinu osob se zdravotním postižením, jejichž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.

Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si pojistné na zdravotní pojištění hradí samy. Mění se nějak podmínky odvádění záloh na pojistné v případě, že samoplátce onemocní? Jaký vliv má délka nemoci a platí pro samoplátce rovněž nějaké úlevy?

Zaměstnanci v současné době často žádají o přiznání předčasného důchodu zpětně od 31. 12. 2022 bez výplaty s tím, že jeho výplata začne až v den, kdy mu vznikne nárok na řádný starobní důchod. Zaměstnání zároveň nadále trvá. K jakému datu má zaměstnavatel na zdravotní pojišťovnu oznámit zaměstnance jako důchodce kódem D? K datu 31. 12. 2022 nebo až ve chvíli, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod a bude mu vyplácen?

Zaměstnanec měl během roku uzavřeno několik navazujících dohod DPČ 1. 1. 2022 - 31. 5. 2022, DPP 1. 6 .2022 - 14. 8. 2022, DPČ 15. 8. 2022 - neurčito. Ve všech měsících vznikla účast na pojištění. Je povinnost jednotlivé pracovní vztahy přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovně? 

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, je plátcem pojistného stát. Jestliže pojištěnec není zaměstnán nebo nepodniká jako OSVČ, má vyřešen svůj pojistný vztah například pobíráním rodičovského příspěvku.

Z pohledu zdravotního pojištění existují určité odlišnosti při sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jednak z hlediska plnění oznamovací povinnosti, jednak při placení pojistného. Tyto odlišnosti nalezneme u obou pracovněprávních vztahů i v případě nemoci zaměstnance. V dalším textu se zaměříme na řešení situací zaměstnavatelem (případně pojištěncem) v souvislosti s nemocí zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Z tohoto důvodu je určitě zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly u zaměstnavatele minimalizovány možnosti výskytu chyb a nedostatků. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále nebo uložení pokuty.

Náš jednatel, daňový rezident, bez podepsaného prohlášení k dani, bude mít pravidelnou měsíční odměnu ve výši 1 000 Kč. Jaké bude mít odvody? Co se týče daně, myslím, že bude odvádět 15 % srážkovou daň (tj. 150 Kč). Co se týče sociálního pojištění, protože se jedná o příjem nižší než 4 000 Kč, tak nebude odvádět nic. Jedná se i v případě odměny za jednatelství o malý rozsah (budu MR případně muset uvést v evidenčním listu). Nevím ale, jak je to se zdravotním pojištěním. Zaměstnanec s touto částkou ZP neodvádí, ale myslím, že jednatel musí ZP odvést ( tj. 45 Kč z 1 000 Kč). Jak by to bylo s dopočtem do min.VZ na ZP? Pokud by současně i podnikal, stačí mi, že doloží písemné prohlášení, že na ZP odvádí min. zálohy jako OSVČ hlavní ? Přesto, že má takto nízké příjmy ve více firmách, údajně si platí ZP jako OSVČ hlavní. 

Vztahuje se na zaměstnance, který požádal o předčasný starobní důchod bez výplaty (s uvolněním výplaty až v den dosažení řádného důchodového věku), na období od přiznání tohoto předčasného důchodu, až do dovršení řádného důchodového věku, povinnost dodržovat minimální vyměřovací základ z platby zdravotního pojištění, pokud v tomto období vykonává zaměstnání, které zakládá účast na sociálním pojištění? Kdy se v tomto případě ohlašuje kód D na zdravotní pojišťovnu? 

Dohoda o provedení práce od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 – zaměstnanec nepracuje každý den, ale jeho hrubá mzda v lednu přesáhla 10 000 Kč hrubého, tj. 10 300 Kč. Jde o zaměstnance, který nemá, dle podepsaného čestného prohlášení, nikde jinde žádný pracovní poměr, který by zakládal odvod pojistného a zároveň není pojištěncem státu. Vzniká tedy v tomto případě povinnost doplatku do minimální mzdy 7 000 Kč, aby byl dodržen odvod zdravotního pojištění z minimální mzdy (17 300 Kč)?  

OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech? 1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně? 2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn? 3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?

Pokud pojištěnec podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění četné povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2022 v průběhu roku 2023), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu.

Neuvolněný zastupitel pracuje v Německu. Na OSSZ byl podán formulář A1. Kam máme zastupitele přihlásit na odvod zdravotního pojištění: do německé AOK, nebo české VZP? Jemu v AOK sdělili, že je jeho příjem minimální a nic u nich nebude odvádět. Jeho odměna je 3 000 Kč hrubého. Máme ho přihlásit na českou VZP a odvádět zdravotní pojištění tam? 

Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).