Ing. Antonín Daněk

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Čeští studenti mohou během studia pracovat nebo podnikat i v jiných státech Evropské unie. Jak se v takovém případě určuje jejich účast v systému sociálního zabezpečení, kdo za ně odvádí zdravotní pojištění a na jakou zdravotní péči mají v zahraničí nárok? Přinášíme přehled pravidel vyplývajících z evropských koordinačních předpisů i důvody, proč se vyplatí uzavřít komerční cestovní pojištění.  

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ často představuje ve zdravotním pojištění problémovou oblast, kdy zaměstnavatel musí důsledně zvážit zvolené řešení tak, aby byl ve finále zajištěn postup podle zákona. Musí při souběhu dvou zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ oba zaměstnavatelé? A jak se postupuje v případě, když má zaměstnanec u jednoho ze zaměstnavatelů vykázánu neomluvenou absenci?

Tento článek odpoví například na otázku, do jaké míry je ve zdravotním pojištění přihlašování osoby jako zaměstnance vázáno na výši příjmu nebo na existenci příjmu. Dozvíte se, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, a také o povinnostech pojištěnce jako zaměstnance. Seznámíme se s pravidly platnými pro společníky a jednatele s. r. o. a také s postupy zaměstnavatele v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci při současném výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.

Souběh zaměstnání a podnikání není ničím výjimečným ani u osob, za které odvádí zdravotní pojištění stát. Jaká pravidla platí pro zdravotní pojištění při kombinaci pracovního poměru a samostatné výdělečné činnosti, vzniká povinnost platit zálohy na pojistné a kdo zdravotní pojišťovně oznamuje zařazení do některé ze státních kategorií pojištěnců? Přehledně shrnujeme nejdůležitější podmínky a povinnosti.

Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci, ale především se záměrem vyhnout se možným sankcím. Jaké jsou konkrétní termíny pro oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných i pojištěnců, jak se počítají lhůty podle aktuální legislativy, a jaké pokuty hrozí při jejich nedodržení? Přehledně shrnujeme pravidla, sankce a praktické příklady, které by měl znát každý plátce pojistného ve zdravotním pojištění.

Právní úprava veřejného zdravotního pojištění obsahuje řadu výjimek, kdy se z dosaženého příjmu pojistné neodvádí, a to přesto, že může podléhat dani z příjmů. Článek přehledně vysvětluje, u kterých zaměstnanců, OSVČ i dalších pojištěnců se v roce 2026 zdravotní pojištění neplatí, jaké příjmy se nezahrnují do vyměřovacího základu a jak správně řešit pojistný vztah, aby nevznikl dluh vůči zdravotní pojišťovně.

Kdy má zaměstnanec nárok odstupné a jak v případě tohoto plnění postupuje zaměstnavatel ve zdravotním pojištění? Musí zaměstnavatel u příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání věnovat pozornost tomu, u které zdravotní pojišťovny je osoba aktuálně pojištěna? Se kterými zaměstnanci nelze sjednat konkurenční doložku? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Skončení zaměstnání je pro zaměstnance často významným životním momentem, který s sebou přináší řadu otázek nejen v oblasti pracovního práva, ale také zdravotního pojištění. Praktické příklady a aktuální právní úprava vám pomohou zorientovat se v situacích, které mohou po skončení zaměstnání nastat.

Kdy se jedná u cizince o nelegální práci? Ve kterých situacích nemá pojištěnec výkonem své činnosti zajištěn svůj pojistný vztah? Zabývá se zaměstnavatel problematikou minimálního vyměřovacího základu při tzv. nekolidujícím zaměstnání? Může být student starší 26 let veden u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát?

Pokles příjmu zaměstnance pod úroveň minimální mzdy má ve zdravotním pojištění zásadní dopady i v případě, když k němu dochází v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Článek přehledně vysvětluje vazbu mezi minimální mzdou, překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinnostmi zaměstnavatele při odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

K jakému datu poslat přihlášku HOZ nástup zaměstnance na DPČ, která je sjednána na 3 hodiny denně pondělí až pátek? Datum vzniku DPČ je 1. 1. 2026. Za 1. 1. 2026 náleží náhrada za svátek, který odpadl, poprvé zaměstnanec přišel do práce 2. 1. 2026. 

Článek se věnuje novým postupům u „státní kategorie“ osobní a řádné péče o dítě ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2026 a praktickým dopadům této změny do praxe. Vysvětluje, kdo je nově považován za tzv. pečující osobu, kdy je za ni plátcem pojistného stát i při souběhu se zaměstnáním nebo podnikáním a jaké to má důsledky pro odvod pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu. Přehledně popisuje postup zaměstnavatelů, oznamovací povinnost zaměstnance vůči zaměstnavateli, specifika u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a samostatné výdělečné činnosti a upozorňuje na situace, kterým je v praxi zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost.

Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného není jen otázkou pracovního práva, ale i správného postupu zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. V souvislosti s rozvázáním pracovního poměru se zaměstnavatelé zaměřují zejména na posouzení charakteru zúčtovaného plnění (odstupného), tedy především na to, zda zúčtovaný příjem podléhá nebo nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Současně se skončením pracovního poměru je zapotřebí zaměstnance odhlásit. Od 1. června 2025 vycházejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění z podmínek platných po novele zákoníku práce č. 120/2025 Sb. , označované též jako flexinovela, která mimo jiné upravila podmínky rozvázání pracovního poměru. Článek se zaměřuje na typické situace, se kterými se mzdové účetní setkávají při ukončení pracovního poměru, a vysvětluje, jak postupovat, aby nedocházelo k chybám ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Tento článek se zaměřuje na názorné příklady, které objasňují, jakým způsobem musí zaměstnavatelé přistupovat k odvodu pojistného při sjednávání dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Na praktických ukázkách si vysvětlíme důležitost výše příjmu, jak přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele ve vazbě na minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Správný postup je základní podmínkou pro to, aby se zaměstnavatel vyhnul sankčním krokům ze strany zdravotní pojišťovny, kterými jsou vyměření dlužného pojistného a penále včetně možnosti uložení pokuty za porušení některé ze zákonných povinností.

Zaměstnanec byl zaměstnán do července 2025 na dohodu o provedení práce a doložil aktuální potvrzení o studiu, od srpna 2025 je zaměstnanec v organizaci na dohodu pracovní činnosti. Teď, po zpracování mezd za měsíc říjen, bylo zjištěno, že zaměstnanci bylo sraženo zdravotní pojištění včetně minimálního vyměřovacího základu (za všechny 3 měsíce 8–10/2025). Zaměstnanec dodal znovu potvrzení o studiu. Jak správně postupovat s opravou? a vrácením nesprávně sražené částky zaměstnanci? 

Je povinností zdravotní pojišťovny nějakým způsobem vyhovět podané žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále? Musí být dodržen minimální vyměřovací základ i u zaměstnance ze zahraničí? Může být zaměstnanec pracující na základě některé z dohod současně ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Které sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit vůči zaměstnavateli v případě, když jí nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele? Tento článek se zaměřuje na hlavní chyby, kterých se zaměstnavatelé často dopouštějí, a současně nabízí přehled o tom, jak je možné těmto problémům předejít.

Od ledna 2026 dochází ke změnám v oblasti zdravotního pojištění, které ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, podnikatele a pojištěnce. Nový zákon č. 289/2025 Sb. novelizuje klíčové předpisy, jako je zákon č. 48/1997 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb. Kterých oblastí zdravotního pojištění se přijaté změny dotýkají? S účinností od 1. 1. 2026 se například snižuje zátěž zaměstnavatelů při oznamování změn zdravotní pojišťovně (nicméně některé nové povinnosti zaměstnavatelům přibývají), odstraňují se určité nevýhody u zaměstnanců. Nebude se platit pojistné z vybraných nízkých příjmů, některé OSVČ nebudou platit zálohy, zkracuje se lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného. Platby budou probíhat pouze bezhotovostně a hlášení podávaná zaměstnavateli budou jen v elektronické podobě.

Tento článek se podrobně zaměřuje na význam odměňování členů výborů Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) ve zdravotním pojištění, primárně se zaměřením na přihlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny a stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Důraz je položen na klíčové aspekty řešené tematiky s důležitostí parametru minimálního vyměřovacího základu a souvisejících povinností tak, aby SVJ jako speciálnímu zaměstnavateli nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.