Ing. Antonín Daněk

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Nemoc ovlivňuje (nebo může ovlivnit) situaci u zaměstnance a zaměstnavatele, nebo u podnikající osoby. Jak se projevuje rozdíl v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc u pracovní smlouvy, při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a také u OSVČ? Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být zaměstnavatelem z důvodu nemoci při odvodu pojistného dodržena? A může být účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění i OSVČ ze zahraničí?

Zaměstnavatel musí ve zdravotním pojištění především zajistit řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance a oznamovat změny týkající se zaměstnanců. Pro plnění stanovených povinností jsou určeny lhůty, jejichž nedodržení je (anebo může být) důvodem pro uplatnění sankčního postihu zdravotní pojišťovnou. Jak zdravotní pojišťovna reaguje, když zaměstnavatel například nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele nebo neodvede za zaměstnance pojistné tak, jak mu ukládá zákon? Lze odpustit nějakou platbu pojistného nebo alespoň požádat o prominutí vyměřeného penále? Tento článek přináší podrobný pohled na hlavní povinnosti a potenciální sankce, které může zaměstnavatel očekávat při jejich nedodržení.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Pokud odměna jednatele nepřesahuje limit 4 499 Kč, podle zákona není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Je možné, aby jednatel, i přesto, že jeho odměna je pod stanoveným limitem, dobrovolně platil tyto odvody? Je možné, aby jednatel na základě dohody s firmou platil sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím společnosti, pokud to není povinnost vyplývající ze zákona nebo podle zákona musí jednatel tyto odvody platit jako fyzická osoba sám?

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele jako plátce pojistného je pravidelně každý měsíc sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. K tomuto účelu slouží tiskopis Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“). Jaký je smysl těchto podávaných Přehledů? Touto formou oznamované hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti každé zdravotní pojišťovny, která na základě sdělovaných dat rozhoduje o dalším postupu, jehož cílem je zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok. Následující článek srozumitelně vysvětluje, jaké údaje musí Přehled obsahovat a jak postupovat v případě chyb či nesrovnalostí.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je provádění dopočtu a doplatku pojistného do stanoveného minima tehdy, pokud je zaměstnavatel takto povinen u zaměstnance učinit. V naprosté většině případů hradí tento doplatek zaměstnanec, vždy však zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Jedná se tedy o srážku zaměstnanci. Je možné, aby doplatek do minima uhradil dobrovolně zaměstnavatel v situaci, kdy to není jeho zákonnou povinností?

Zaměstnankyně má u jednoho zaměstnavatele dva pracovní poměry. Každý na 15 000 Kč hrubého, tj. v součtu má 30 000 Kč za měsíc. V březnu pracovala celý měsíc na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr byla 31 dní v pracovní neschopnosti, tj. za březne má k výplatě 15 000 Kč. Bude se jí za měsíc březen dopočítat zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu, tj. do 20 800 Kč nebo její vyměřovací základ zůstane pouze 15 000 Kč?

V praxi dochází k situacím, kdy na skončení zaměstnání navazuje či pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovněprávní činnost. Jaké podmínky a postupy jsou stanoveny ve zdravotním pojištění, když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovněprávní vztah na dobu určitou a následně (případně s určitým časovým odstupem) pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovní smlouva či dohoda za stejných nebo změněných podmínek?

Ve zdravotním pojištění zaměstnavatel především vyhodnocuje, zda musí, nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V návaznosti na výši zúčtovaného příjmu se odlišně postupuje u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V některých případech pak charakter nebo výše zúčtovaného plnění ovlivňují pojistný vztah osoby u zdravotní pojišťovny.

Výkon výdělečné činnosti českými občany v zahraničí není v současné době jevem nijak mimořádným. Které základní kritérium je důležité pro určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení? Jak je řešeno pojištění osoby v situaci, když je v jedné zemi zaměstnána a ve druhé podniká? Jaký je význam formuláře A1 a která instituce jej žadateli vystavuje?

Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?

Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Zaměstnavatel provede dopočet, ale kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí? Víme, že v případě, kdy trvají tyto překážky po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu). Ale jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu (např. zkrácený úvazek) po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?

Období celodenní osobní a řádné péče představuje jednu z problémových oblastí zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců – pečujících osob. Proto se při péči o dítě objevuje spousta nejasností, neboť podmínky péče lze splnit jednak u osoby pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, jednak u osoby pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. Jak má tedy zaměstnavatel správně postupovat při placení pojistného, pokud lze u zaměstnance naplnit podmínky celodenní osobní a řádné péče? A proč je důležitý věk dětí?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příjmů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit. Tito podnikatelé doplácejí pojistné jednorázovou úhradou. Tato platba musí být provedena do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“) za předcházející kalendářní rok. Součástí textu věnovaného této tematice jsou příklady, ve kterých jsou uvedeny správné postupy pojištěnce-OSVČ při zúčtování roku 2024 včetně dopadů na činnost zaměstnavatele.