Ing. Antonín Daněk

Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Tento článek se zaměřuje na názorné příklady, které objasňují, jakým způsobem musí zaměstnavatelé přistupovat k odvodu pojistného při sjednávání dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Na praktických ukázkách si vysvětlíme důležitost výše příjmu, jak přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele ve vazbě na minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Správný postup je základní podmínkou pro to, aby se zaměstnavatel vyhnul sankčním krokům ze strany zdravotní pojišťovny, kterými jsou vyměření dlužného pojistného a penále včetně možnosti uložení pokuty za porušení některé ze zákonných povinností.

Zaměstnanec byl zaměstnán do července 2025 na dohodu o provedení práce a doložil aktuální potvrzení o studiu, od srpna 2025 je zaměstnanec v organizaci na dohodu pracovní činnosti. Teď, po zpracování mezd za měsíc říjen, bylo zjištěno, že zaměstnanci bylo sraženo zdravotní pojištění včetně minimálního vyměřovacího základu (za všechny 3 měsíce 8–10/2025). Zaměstnanec dodal znovu potvrzení o studiu. Jak správně postupovat s opravou? a vrácením nesprávně sražené částky zaměstnanci? 

Je povinností zdravotní pojišťovny nějakým způsobem vyhovět podané žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále? Musí být dodržen minimální vyměřovací základ i u zaměstnance ze zahraničí? Může být zaměstnanec pracující na základě některé z dohod současně ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Které sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit vůči zaměstnavateli v případě, když jí nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele? Tento článek se zaměřuje na hlavní chyby, kterých se zaměstnavatelé často dopouštějí, a současně nabízí přehled o tom, jak je možné těmto problémům předejít.

Od ledna 2026 dochází ke změnám v oblasti zdravotního pojištění, které ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, podnikatele a pojištěnce. Nový zákon č. 289/2025 Sb. novelizuje klíčové předpisy, jako je zákon č. 48/1997 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb. Kterých oblastí zdravotního pojištění se přijaté změny dotýkají? S účinností od 1. 1. 2026 se například snižuje zátěž zaměstnavatelů při oznamování změn zdravotní pojišťovně (nicméně některé nové povinnosti zaměstnavatelům přibývají), odstraňují se určité nevýhody u zaměstnanců. Nebude se platit pojistné z vybraných nízkých příjmů, některé OSVČ nebudou platit zálohy, zkracuje se lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného. Platby budou probíhat pouze bezhotovostně a hlášení podávaná zaměstnavateli budou jen v elektronické podobě.

Tento článek se podrobně zaměřuje na význam odměňování členů výborů Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) ve zdravotním pojištění, primárně se zaměřením na přihlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny a stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Důraz je položen na klíčové aspekty řešené tematiky s důležitostí parametru minimálního vyměřovacího základu a souvisejících povinností tak, aby SVJ jako speciálnímu zaměstnavateli nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.

Ve zdravotním pojištění je v některých případech pro zaměstnavatele (a pro zaměstnance) důležitá výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce. Naproti tomu u OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, přičemž podnikatelé primárně řeší placení záloh, pokud je to jejich zákonnou povinností. Na které konkrétní částky by se měly obě tyto skupiny plátců zaměřit po změnách účinných od 1. 1. 2026? Jakou částku pojistného obdrží zdravotní pojišťovny měsíčně za tzv. státní pojištěnce? V jaké výši budou platit pojistné osoby bez zdanitelných příjmů?

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Musí zaměstnavatel vždy doplatit minimální pojistné za období neplatné výpovědi? Z jakého důvodu podávají zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele? Které možnosti řešení pojistného vztahu může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) využít, když se se zaměstnavatelem soudí ve věci podané žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru? Tento článek přináší podrobné informace o právních povinnostech zaměstnavatelů při řešení této situace včetně postupu pojištěnce, týkajícího se jeho pojištění u zdravotní pojišťovny.

Člen družstva, pracující pro družstvo bez pracovněprávního vztahu k družstvu, zaujímá ve zdravotním pojištění zvláštní postavení, a to především v souvislosti s výší zúčtovaného příjmu. Kdy se tato osoba stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a jak družstvo postupuje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Článek se zaměřuje na tyto otázky a vysvětluje podmínky, za kterých se členové družstva zapojují do systému veřejného zdravotního pojištění, zejména ve vztahu k výši dosaženého příjmu a povinnostem zaměstnavatele. Zároveň se věnuje návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a postupům zaměstnavatele jako plátce pojistného.

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.

Kdo je ve smyslu „evropského práva“ nezaopatřeným rodinným příslušníkem? Kdy je český občan, výdělečně činný v zahraničí, pojištěn ve státě aplikujícím pravidla Evropské unie? Lze se v rozsahu působnosti právní úpravy zdravotního pojištění setkat s pojmem registrovaného partnerství s návazností na účinnost koordinačních nařízení EU? Tento článek provádí analýzu klíčových aspektů koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie, včetně toho, kdo je považován za nezaopatřeného rodinného příslušníka a jaké nároky mají registrovaní partneři. Dále objasňuje, jak se mění povinnosti a práva pojištěnců při jejich pohybu mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení EU a na co je potřeba si dát pozor při návratu do České republiky.

Jak dlouho může být student ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem, když řádně ukončí studium na vysoké škole? Kdy může být „státním pojištěncem“ student starší 26 let? Ve které situaci může být bývalý student-pojištěnec zároveň osobou bez zdanitelných příjmů? Odpovědi například na tyto dotazy najdete v následujícím příspěvku.

Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci. Které skutečnosti oznamují u studentů zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně? Do jaké míry se zaměstnavatelé zabývají u studentů tematikou minima? A platí univerzálně věková hranice 26 let pro posouzení nezaopatřenosti, tedy ve zdravotním pojištění „státní kategorie“?

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Nemoc ovlivňuje (nebo může ovlivnit) situaci u zaměstnance a zaměstnavatele, nebo u podnikající osoby. Jak se projevuje rozdíl v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc u pracovní smlouvy, při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a také u OSVČ? Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být zaměstnavatelem z důvodu nemoci při odvodu pojistného dodržena? A může být účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění i OSVČ ze zahraničí?

Zaměstnavatel musí ve zdravotním pojištění především zajistit řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance a oznamovat změny týkající se zaměstnanců. Pro plnění stanovených povinností jsou určeny lhůty, jejichž nedodržení je (anebo může být) důvodem pro uplatnění sankčního postihu zdravotní pojišťovnou. Jak zdravotní pojišťovna reaguje, když zaměstnavatel například nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele nebo neodvede za zaměstnance pojistné tak, jak mu ukládá zákon? Lze odpustit nějakou platbu pojistného nebo alespoň požádat o prominutí vyměřeného penále? Tento článek přináší podrobný pohled na hlavní povinnosti a potenciální sankce, které může zaměstnavatel očekávat při jejich nedodržení.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit?