Daň z příjmů FO

Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?

Pozůstalé manželce po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu, jsme poskytli peněžní sociální výpomoc 50 000 Kč. Jak se bude tato sociální výpomoc danit?

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 (příjem pouze u jednoho zaměstnavatele). Dodatečně přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Bytové družstvo, úhrn zúčtovaných příjmů 31 169 Kč, úhrn srážkové daně 4 675 Kč. Musí si tento zaměstnanec podat sám daňové přiznání na finanční úřad?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 1.1. 2025. Dne 2. 1. 2025 podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů a uplatnil slevu na poplatníka. Mzdová účetní zapomněla zadat slevu na poplatníka do mzdového program, a proto byla zaměstnanci ve výplatě za leden sražena srážková daň ve výši 432 Kč. V únorové výplatě chybu napravila, tím byla odečtena srážková daň ve výši 432 Kč za leden a vypočtena zálohová daň/sleva ve výši 435 Kč. Jak tuto opravu zohledním ve Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466-vzor 19)?

Informace pro zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s příjmem zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů ve zdaňovacím období roku 2024 a 2025

Opakování je matka moudrosti – a v případě ročního zúčtování daně to platí dvojnásob. Zaměstnavatel hraje klíčovou roli při správném vypořádání daňových povinností svých zaměstnanců. Každoročně se musí postarat o srážku daně, uplatnění odpočtů ze základu daně, slev na dani a podání vyúčtování správci daně. Tento článek rekapituluje postupy, termíny a nejčastější chyby, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají – aby nám v hektickém začátku roku nic neuniklo.

Zaměstnanec požádal o RZD a předložil potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - DIP za období 1–12/2024. Částka je uvedena v dolarech souhrnně za celý rok. Jakým způsobem postupovat, abych mohla danou částku v Kč zadat do RZD pro účely odpočtu od základu daně? Mám použít kurz ČNB k jakému datu?

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Podle znění zákona o dani z příjmů se částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance považují za nepeněžní příjem zaměstnance a jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Je potřeba u každého jednotlivého zaměstnance i toto nepeněžní plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance, musí se takto chápat znění § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP? Evidujeme na mzdovém listě pouze příspěvek na stravování a příspěvek na rekreaci (jiné benefity neposkytujeme - vyjma školení, na které se ptám). Bylo by možné uvést přehled všech nepeněžních plnění ve prospěch zaměstnance, které je nutné na mzdových listech vést? Nebo platí, že vše co je osvobozeno od daně-ano, to se uvádí a co není předmětem daně, to se neuvádí? Co hrozí zaměstnavateli za sankci v případě kontroly ze strany finančního úřadu, když takovou evidenci nepovede, nebude úplná a podobně? 

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 v Austrálii, v Čechách měla vše odhlášené. Daně do května si udělala v Austrálii. Od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla na úřadu práce, od 1. 7. do 30. 11. 2024 byla zaměstnána u českého zaměstnavatele a od 1. 12. 2024 pracuje u nás (český zaměstnavatel). Mohu jí zpracovat daně u zaměstnavatele, nebo si musí podat daňové přiznání sama

Jak vyplnit vyúčtování daně vybírané srážkou 2024? Srážková daň ve výši 150 Kč ze mzdy za leden 2024 nebyla odeslána na účet FÚ. Zjištěno nyní, doplaceno dnes. Do sloupce 10 mám dát 0, nebo tu pozdě zaplacenou daň a v části II. řádek 4 - na dani odvedeno celkem dát včetně této daně nebo bez ní a zohlednit až ve vyúčtování roku 2025?

Kolegyně loni dostala darem malý kus pozemku od sousedky, který sousedí s její zahradou. Je to tedy cizí dárce, takže povinnost podat daňové přiznání by měla. Nakonec na to byla upozorněna i finančním úřadem. Oceněný pozemek by se danil podle § 10 ZDP jako ostatní příjem, ale bude muset vůbec podávat daňové přiznání (jiné příjmy, kromě ze zaměstnání už neměla), když pozemek byl oceněn částkou 23 000 Kč? Vztahuje se i na tento případ limit do 50 000 Kč bez zdanění?

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

V minulém roce 2024, když zaměstnanci požádali o roční zúčtování za rok 2023, tak vyšel u dvou z nich na řádku 23. přeplatek ve výši 60 Kč a u třetího zaměstnance vyšel na řádku 30. rozdíl na daňovém bonusu 525 Kč, který vznikl díky tomu, že zaměstnanec měl slevu na dani za umístění dítěte a díky tomu mu vyšla daň po slevách na dani 0 Kč. Následně jsme poslali žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, žádost jsme odeslali 16. 3. 2024. O přeplatky 2 × 60Kč jsme neponižovali odvod nejbližších záloh na daň, ani jsme nežádali o vrácení této částky, protože 120 Kč je částka pod 200 Kč, takže by nám ji finanční úřad nevrátil. Řekli jsme si, že tam tuto částku ponecháme, a když k ní další rok přibude další a přesáhne to částku 200 Kč, tak bychom potom o tuto částku mohli požádat. Chtěla bych se zeptat, zda to mám správně, když ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období rok 2024 uvádím v 06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům částku 645 Kč (což je těch 525 Kč daňový bonus z řádku 29 a 2 × 60 Kč přeplatek z řádku 23) a dále v tabulce uvádím „Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen v měsíci březen, v částce 645 Kč, z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce 525 Kč“ (zde jsem uvedla pouze ten bonus, který nám na základě žádosti FÚ poslal), podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne 16. 3. 2024. V třetím sloupci zleva si nejsem jistá, zda mám uvést pouze tu částku 525 Kč, o kterou jsme zažádali a FÚ nám ji poslal na účet, anebo tam napsat celou částku 645 Kč, kde jsou uvedené i ty dva přeplatky 2 × 60 Kč, které tam zatím zůstaly a nežádali jsme o ně.

Cizinec se svojí manželkou žijí posledních 10 let v České republice. Trvalé bydliště Indie, žijí v ČR v nájmu. V roce 2024 měl dva zaměstnavatele 1-7/2024 a 8-12/2024. Druhý zaměstnavatel mu do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvedl na ř. 14. "Úhrn pojistného podle § 38 j odst. 10 zákona, které je povinen platit daňový nerezident ČR" vyčíslenou částku. Předpokládám, že se jedná o daňového rezidenta ČR, jelikož žije dlouhodobě v ČR i se svojí manželkou? Je zapotřebí do daňového přiznání fyzických osob zohledňovat uvedený ř. 14 od zaměstnavatele, nebo se jedná o informativní přehled?

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají 1 společné dítě (dítě č. 1), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Nyní chce uplatňovat i 2 děti manželky. Manželka má tyto děti z předchozích vztahů: 1 dítě má soudem svěřené do své péče (dítě č. 2), 2. dítě nemá soudem svěřené do péče, s bývalým partnerem se dohodla ústně na tom, že bude žít s ní. Všichni (3 děti + manželka) žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti. Stačí, když s bývalým partnerem uzavře manželka písemnou dohodu, nebo stačí manželčino čestné prohlášení o tom, že 2. dítě manželky žije ve společné domácnosti s ní nebo vůbec takové dítě bez soudního rozsudku nemůže manžel u zaměstnavatele uplatnit? Případně, zda otec 2. dítěte manželky má doložit od svého zaměstnavatele potvrzení o neuplatnění daňového zvýhodnění?

Může náš zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na své vyživované dítě, 22letou dceru, která studuje řádné studium na vysoké škole i v případě, že se vdala? I s manželem bydlí ve společné domácnosti s naším zaměstnancem. Manžel vyživované dcery na ni žádnou slevu neuplatňuje.