Dohled nad BOZP

Již v loňském roce byla publikována novela č. 470/2024 Sb., která změnila kromě zákona o zaměstnanosti ještě šest dalších zákonů včetně zákona o inspekci práce. Novela přináší změny legislativně technického charakteru, které zvyšují efektivitu kontrol inspekcí práce, včetně oprávnění k využívání audiovizuálních záznamů během kontrol a zjednodušení přestupkových řízení. Další změny, již platné, ale s nabytím účinnosti v roce 2026, se týkají modernizace informačních systémů používaných Úřadem práce a inspektoráty, včetně systému pracovních úrazů. Celkově tyto novely představují komplexní revizi stávajícího rámce s cílem zlepšit pracovní podmínky a zajistit lepší dodržování pracovního práva v České republice.

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

Třetí článek ze série navazuje na své předchůdce a zabývá se problematikou povinných přestávek u řidičů segmentu regionální dopravy. Obecně byly základní principy popsány již minule, souhrnně jak pro osobní, tak nákladní dopravu, dnes bude pozornost zaměřena výhradně na osobní dopravu vzhledem k jejím specifikům a také vzhledem k větší zodpovědnosti při převážení cestujících.

Terciární sektor, neboli také sektor služeb, patří v 21. století mezi největší sektor světového hospodářství. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v oblasti terciární sféry je již dlouhodobě zaměřena na kontrolu zajišťování BOZP v rámci vybraných služeb vůči veřejnosti. Nedodržování požadavků právních předpisů k zajištění BOZP, která jsou při kontrolách zjišťována, se může negativně odrazit na pracovní úrazovosti zaměstnanců v organizaci. Je tak zapotřebí v organizacích zavést kulturu prevence v oblasti BOZP, kdy dodržování předpisů je nezbytným základem pro dosažení bezpečných a zdravých pracovišť.

Zpracování tohoto příspěvku vychází zejména z opakujících se nedostatků u zdvihacích zařízení zjištěné při kontrolní činnosti v rámci hlavního úkolu pro rok 2021, ale také i z kontrolních zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále také z vysoké pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení a činnostech souvisejících s manipulací s břemeny pomocí jeřábů, a to i přes jisté omezení výroby vlivem výskytu virového onemocnění COVID-19. Dalším důvodem jsou také velmi časté dotazy z řad odborníků v oblasti bezpečnosti práce. V úvodu příspěvku sdělíme zásadní informace o hlavním úkolu v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021 včetně jeho průběžného vyhodnocení. Ve druhé části tohoto příspěvku se s Vámi podělíme o informace týkající se pracovní úrazovosti v ČR a u zdvihacích zařízení.

Na začátku dnešního příběhu ze světa inspektorů BOZP byl covid. Všichni se ho báli, zavírali se doma, děti nechodily do školy a místo „neseď u počítače a běž ven“ slyšely „nechoď ven, seď u počítače“. Zodpovědní lidé omezovali osobní kontakty, aby se covid nešířil. Pojem home office se ze stránek sci-fi a společenských magazínů konečně začal přesouvat do praxe. Ta praxe zákonitě zasáhla i oblast bezpečnosti práce. Nebudu se zde věnovat BOZP při práci z domova. Naopak, chci se podělit o zkušenost, kterou tato éra přinesla do práce inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.

MV GŘ HZS ČR uveřejnilo na svých webových stránkách 28. února 2018 sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení1), které nahradilo původní text z roku 2017. Sjednocení aplikační praxe se opírá o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a o rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-1382).

Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce potvrzuje skutečnost, že nejrizikovější oblastí lesního hospodářství zůstává se značným náskokem těžba dříví, při které dochází ke vzniku velkého počtu pracovních úrazů.

Je daňově uznatelná "smluvní pokuta za porušení BOZP"- text na a vystavené faktuře? Není zřejmé, jestli firma si stanovila do smlouvy dodržování určitých podmínek BOZP, anebo firma dostala pokutu za porušení BOZP a toto přefakturovala dodavateli. Jaký je daňový dopad, stačí pouze, aby v textu na faktuře bylo, že se jedná o smluvní pokutu, aby byla pokuta daňově uznatelná?

Článek se zabývá povahou, smyslem a procesním postupem při ukládání rozhodnutí o zákazu inspektorem orgánu inspekce práce, jakožto institutem, který může do určité míry zasáhnout do samotné kontinuity zaměstnavatelem vykonávané práce a ve svém důsledku může představovat daleko citlivější dopad do jeho majetkové sféry, než případně ex post uložená pokuta za nesplnění, resp. porušení povinností, které mu vyplývají z právních předpisů.

Činnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce se v roce 2017 řídila, mimo další činnosti, schváleným programem Státního úřadu inspekce práce na rok 2017.

V každém větším městě naší republiky dnes najdeme menší nebo větší obchodní centrum. Někde alespoň jedno, ve větších městech několik. Za posledních asi 25 let se u nás vyrojily jako houby po dešti. Někdy je to přízemní, nejvýše dvoupodlažní objekt, jindy několikapatrová budova nebo i několik budov vzájemně propojených. Vždy to je objekt, jehož vnitřní prostory jsou rozčleněny na řadu menších nebo větších jednotek, které majitel, resp. provozovatel obchodního centra, pronajímá jiným podnikajícím subjektům k provozování nejčastěji obchodní činnosti pro zákazníky.

V návaznosti na novelizační zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce, došlo také k zakotvení některých institutů a skutkových podstat a k dalším změnám právní úpravy, které přímo ovlivní také činnost orgánů inspekce práce. Uvedený článek tak má za cíl upozornit na změny nejdůležitější, ačkoliv v širším pojetí lze konstatovat, že většina změn provedená zmiňovaným novelizačním zákonem se v určitém, byť minimálním ohledu, může činnosti orgánů inspekce práce dotknout.

Identifikování nebezpečí na pracovištích a hodnocení úrovně s ním spojeného rizika je z hlediska prevence ochrany zdraví zaměstnanců asi tou nejdůležitější činností ve všech organizacích. Efektivní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích je založeno na porozumění přítomným rizikům a způsobům jejich řízení. K identifikování nebezpečí na pracovištích jsou používány různé metody a techniky.

Je obecně známo, že skladové provozy (areály) pro zabezpečení účelu (souboru činností) musí být vybaveny příslušnou skladovací a manipulační technikou, a to jak uvnitř skladu (příjmu zboří ke skladování), tak při jeho vyskladňování (výdeji zboží). Mezi skladovací a manipulační techniku lze považovat velmi rozšířené manipulační vozíky bez vlastního pohonu tzv. ručně vedené (paletové vozíky) a manipulační vozíky s vlastním pohonem tzv. motorové (elektrické, naftové, hybridní atd.), ale také i různé skladovací systémy (regálové zakladače, regály, palety atd.). Z pohledu bezpečnosti práce má ve skladových provozech významný podíl i ruční manipulace (vychystávání, překládání, zvedání, balení, evidence atd.). Navážeme-li dále, pak s jakoukoliv manipulací pochopitelně souvisí lidský faktor, a s tím i riziko vzniku možného pracovního úrazu.

Zaměstnavatelé potřebují jednoduché a nenákladné nástroje k zajištění neustálého zlepšování jejich systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Jednou z možností je využití principů benchmarkingu a výsledků měření a monitorování jejich výkonnosti v oblasti BOZP. U organizací se zavedeným systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví podle mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001 nebo národního programu Bezpečný podnik se často prokazuje jejich neustálé zlepšování v oblasti BOZP za pomocí indikátorů, kterými jsou například počty úrazů za kalendářní rok a závažnosti vyjádřené v průměrném počtu zameškaných dnů na jeden pracovní úraz.

Dne 12. října 2016 předal náměstek pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek MPSV Jiří Vaňásek a generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn u příležitosti slavnostního večera v rámci 1. ročníku konference „Bezpečnost práce a kvalita života“ ceny vítězům 1. ročníku národní soutěže PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI.

Kromě porušení pracovněprávních předpisů v dalších oblastech pracovního práva a v oblasti BOZP byly kontrolami zaměřenými speciálně na oblast rovného odměňování mužů a žen zjištěny dva případy genderové nerovnosti v odměňování.

Zpracování tohoto příspěvku je zaměřeno nejen na informace z oblasti celkové statistiky vývoje pracovní úrazovosti, ale také na informace o vývoji pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a závěsných prostředků. Dále v tomto příspěvku uvedeme i charakteristické příklady pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a vázacích prostředků.

Harvestorové technologie těžby dříví představují v současné době vrchol moderních těžebních a dopravních postupů v lesnictví a významně se podílí na trvale udržitelném hospodaření v lesích. Rovněž z hlediska bezpečnosti práce se při dodržení všech stanovených zásad a postupů jedná o stroje velmi bezpečné.