Mezinárodní zdanění příjmů

Naše česká společnost zaměstnává zaměstnance s místem výkonu práce na Slovensku. Pracovní Smlouva byla uzavřena dle slovenského zákoníku práce. K sociálnímu a zdravotnímu pojištění je zaměstnanec také přihlášen na Slovensku. Pro účely potvrzení sociálního zabezpečení v ČR máme formulář (A1), vystavený slovenskou soc. pojišťovnou. Daň ze mzdy je také odváděna na Slovensku, jsme zde přihlášeni k dani ze závislé činnosti. Diety (v případě služebních cest na Slovensku) jsou počítány a následně zaměstnanci propláceny také dle slovenského zákoníku. Můj dotaz se nyní týká výši těchto diet spočítaných dle SK zákonů a jejich porovnání dle CZ legislativy. Každý měsíc provádím interně porovnání SK výše diet na CZ výši diet a chápu-li správně, rozdíl, kdy by vypočtené CZ diety > než SK diety proplacené, musela by se výše rozdílu zaměstnanci dodanit dle CZ zákona o dani z příjmu, a zde v ČR také z tohoto rozdílu odvést daň ze závislé činnosti. Můj dotaz se však týká kurzu přepočtu. Jaký kurz Kč/ EUR pro přepočet porovnání výše diet (SK x CZ) mám prosím použít? A dále, dle mým interních výpočtů vychází rozdíl CZ diety > než SK diety např. 15 Kč (kurz jsem zatím pro mé výpočty vždy použila aktuální ČNB). Je tedy prosím dána nějaká určitá korunová hranice, do které není třeba rozdíl zde v ČR zaměstnanci dodaňovat? Viz výše uvedená částka 15 Kč. 

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč. 

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Předpokládám, že tedy můžu v ročním zúčtování u daňového nerezidenta uplatnit celou základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a příjmy, které měl pravděpodobně na území Ukrajiny od 1/22 do 5/22 vůbec neřeším. Řešila bych pouze příjmy v tomto období, které by byly na území našeho státu. Je to tak správně?

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Fyzická osoba, daňový rezident ČR, je zaměstnaný v Rakousku. Rakouský zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění z tohoto zaměstnání. Tato fyzická osoba by zároveň chtěla uzavřít dohodu o provedení práce s českým zaměstnavatelem, s výkonem práce v ČR. Měsíční příjem z této DPP by nepřesáhl 10 000 Kč. Má uzavření této DPP nějaká úskalí? Nepodléhá příjem z této DPP odvodům sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku?

Cizinka - rezidentka ČR si chce uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Otec dětí - cizinec - žije mimo ČR. Je možné, aby si uplatnila daňové zvýhodnění a jakou formou? Měsíčně, ročně, jen v daňovém přiznání? Jak doloží, že otec si děti neuplatňuje?

Česká společnost se dohodne se svým zaměstnancem, že po dobu tří měsíců tento zaměstnanec (český daňový rezident) bude pracovat pro společnost vzdáleně ze země, se kterou česká republika nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění a ani žádnou smlouvu pro oblast zdravotního a sociálního pojištění. Společnosti v této zemi nevznikne stálá provozovna a ani nepožádá českého správce daně, aby mohla po tuto přechodnou dobu přestat sážek a odvádět českou zálohu na daň (společmost zároveň splní předpisy dané země, ze které bude pracovník dočasně práci vykonávat a přihlásí se k "místním" odvodům). Není nám ale jasné, zda můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně (zaměstnanec nemá jiné příjmy než příjmy ze závislé činnosti) nebo je nutné, aby si zaměstnance podal daňové přiznání z důvodu, že realizoval příjmy ze zahraničí? 

Zaměstnanec má chorvatské občanství. V Chorvatsku má aktivní IČO, v ČR pracovní smlouvu. Je to jeho první zaměstnání v ČR. Zaměstnanec bude mít hlavní zájem v ČR, kde i jeho příjmy budou vyšší než v Chorvatsku. Jak máme postupovat v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění? Kdo popř. určuje, v jaké zemi bude plátcem? 

Fyzická osoba-nepodnikatel, český daňový rezident má příjmy z Chorvatska. Jednak příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku, jednak příjem z prodeje nemovitosti v Chorvatsku. Chápu správně, že v rámci českého daňového přiznání se příjem z prodeje nemovitosti (nesplňující podmínky pro osvobození) uvede jako příjem podle § 10 a uplatní se jako výdaj pořizovací cena této nemovitosti? Dále je možné započítat daň zaplacenou v Chorvatsku? Příjmy z pronájmu realizované v Chorvatsku se pak zdaní podle § 9, kdy k příjmům lze uplatnit i výdaje (tzn. vč. odpisu dle českého zákona o DP) a dále pak lze započítat daň zaplacenou v Chorvatku? Stačí, aby daň v Chorvatsku byla uhrazena do dne podání českého daňového přiznání - aby bylo možné ji započítat? Je nutné si vyžádat potvrzení tamního správce daně k prokázání zaplacení chorvatské daně? 

Budeme, v jaké výši a kam, odvádět sociální a zdravotní pojištění a daň ze mzdy zaměstnance ze třetí země, který bude vykonávat činnost pro českou firmu, která má sídlo v České republice? Činnost bude vykonávána v rámci dubajské zóny volného obchodu na pobočce, která nemá charakter právnické osoby. Se zaměstnancem bude uzavřena pracovní smlouva a mzda má být vyplácena v dolarech. 

Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy o výkonu funkce (člen dozorčí rady a.s.) české společnosti s občanem Německa? Občan Německa nám doložil formulář A1, který určuje příslušnost k právním předpisům SRN. Zároveň je německým daňovým rezidentem. Z odměny za výkon funkce v naší společnosti budeme odvádět srážkovou daň ve výši 15% místně příslušnému FU v ČR. Vzniká nám zároveň povinnost odvádět pojistné (SP a ZP) do Německa a v jaké procentuální výši? Nebo tento druh příjmu dle platné německé legislativy pojistnému nepodléhá? Kde lze získat relevantní informace? 

Občan se rozhodl, že si koupí nemovitost na Kanárských ostrovech a tam se přestěhuje. V ČR vlastní byt, který poté plánuje pronajímat. Kde bude podávat daňové přiznání k příjmům z pronájmu? Předpokládá se, že kromě těchto příjmů bude pobírat jen důchod z ČR nebo možná bude na území Kanárských ostrovů podnikat či bude zaměstnán.

Majitel firmy má trvalé bydliště v SR, v ČR se zdržuje denně kvůli práci. Ve své firmě pobírá jednatelskou odměnu a uplatňuje ze mzdy základní slevu na poplatníka. Nyní se mu narodilo dítě a on se ptá, zda může ve mzdě uplatnit slevu na dítě? Jeho rodina nyní žije na Slovensku. A dále pronajímá v ČR byt, tzn. bude muset podat daňové přiznání a je otázka, ve které zemi a jaké všechny příjmy zahrnout? A když se přesune i s rodinou do ČR, bude to jinak? 

Zaměstnanec s občanstvím v Maďarsku je celý rok zaměstnán v ČR, jiné příjmy nemá, je daňovým rezidentem ČR. Manželka má také maďarské občanství, žije s dětmi na Ukrajině. Hospodaří společně. Má zaměstnanec nárok na slevu na dani na manželku a na děti?

Máme v USA fungující společnost v právní formě LLC. Jsme tři společníci a daníme způsobem rozdělením příjmů na 3 stejné části. Za minulý rok jsme se rozhodli, že zdaněný zisk necháme ve společnosti. Máme povinnost tento příjem zahrnout do našeho osobního daňového přiznání v ČR, když si podíl fyzicky nevyplatíme a nepřevedeme na své účty do ČR?

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.

Občan ČR má bydliště v ČR, nicméně celý rok žije v Austrálii a má zde australský domicil. V ČR vlastní byt, který pronajímá. Může si v DPFO, které podává na § 9 v ČR uplatnit slevu na poplatníka?