Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění

Vydáno: 14 minut čtení

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.

Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. ledna 2017 se zvyšuje minimální mzda na 11 000 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2017 z této nové částky.

Minimální vyměřovací základ musí být dodržen

Po datu 1. 1. 2017 musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného alespoň z minima 11 000 Kč, případně alespoň z jeho poměrné části, zejména při:

  1. provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 11 000 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec;
  2. provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek naopak plně hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce;
  3. provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů – dopočet a doplatek do minima provádí zaměstnancem pověřený zaměstnavatel;
  4. dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. – například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc. Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem dále projeví především při:
  5. odvodu pojistného z poskytnutého neplaceného volna nebo z důvodu neomluvené absence zaměstnance – k rozsahu takové nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání se fakticky nepřihlíží, důležitým parametrem je tak (od 1. 1. 2015) minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část;
  6. řešení přečerpané dovolené (dny přečerpané dovolené se posuzují jako dny neplaceného volna, za které se od 1. 1. 2015 pojistné již neplatí). Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance tak zaměstnavatel pouze odečítá náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou s přihlédnutím k povinnému minimu;
  7. neplatném rozvázání pracovního poměru;
  8. zvýšení hranice přípustného příjmu u tzv. nekolidujícího zaměstnání na částku 5 500 Kč;
  9. placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2017 částku 1 485 Kč.

Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen

Když zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci příjem nižší než 11 000 Kč, musí této okolnosti vždy věnovat zvýšenou pozornost, neboť právě na takové situace se kontrolní orgány zdravotních pojišťoven primárně zaměřují. Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je výše uvedené zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit v návaznosti na ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. například některý z těchto dokladů respektive dokumentů:

  1. veškeré příjmy, započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 7 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 6 000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy ze závislé činnosti, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění;
  2. potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu;
  3. doklad o výši příjmu zúčtovaného v daném kalendářním měsíci u jiného zaměstnavatele, kdy
    1. zaměstnavatel neprovádí dopočet – například při příjmu 8 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 7 000 Kč;
    2. zaměstnavatel provádí dopočet, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen – například při příjmu 4 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele 3 000 Kč;
  4. Čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2017 částka 1 906 Kč;
  5. doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Pokud zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, netrvá po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel přihlédnout k povinnosti zajistit odvod v návaznosti na poměrnou část minima podle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.
  6. čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Zaměstnání na základě pracovní smlouvy nebo dohody, případně příjem z titulu odměny za výkon funkce

Povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění podléhá:

  1. bez ohledu na jeho výši příjem buď na základě pracovní smlouvy, nebo z titulu odměny za výkon funkce (funkční požitek) podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) bodu 1., resp. § 6 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jedinou výjimku představuje v této souvislosti situace, kdy se pojistné na zdravotní pojištění odvádí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován, při příjmu alespoň 2 500 Kč;
  2. u dohody o pracovní činnosti (a u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby) příjem ve výši alespoň 2 500 Kč;
  3. u dohody o provedení práce příjem převyšující 10 000 Kč.

U těchto skupin osob jako zaměstnanců však současně platí, že nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem 11 000 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, s výjimkou osob, pro které minimum neplatí podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Specificky se postupuje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel z pohledu zdravotního pojištění neřeší případy, kdy výše příjmu na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč. V této souvislosti se ve zdravotním pojištění rovněž neberou v úvahu podmínky tzv. zaměstnání malého rozsahu. Činí-li však příjem z dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč, přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, případně i s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu.

V případě trvajících dohod a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku 2 500 Kč (dohoda o pracovní činnosti), resp. na úroveň 10 000 Kč a nižší (dohoda o provedení práce), musí zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, ev. měsíce, odhlásit.

Sčítání příjmů

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Nadále však není právní opora pro sčítání příjmů z dohody o provedení práce s příjmy z dohody o pracovní činnosti. Takže například pokud má zaměstnanec v jednom kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele příjem na dohodu o provedení práce 9 600 Kč a na dohodu o pracovní činnosti 2 200 Kč, pak se tyto příjmy nesčítají. Pokud takto zaměstnaná osoba nemá jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění, není OSVČ anebo nepatří mezi osoby, ze které je plátcem pojistného stát, stane se na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů (viz výše).

Chybné postupy zaměstnavatele

Na základě poznatků a zkušeností z praxe si předvedeme nesprávný postup zaměstnavatele při výpočtu výše pojistného v návaznosti na novou výši minimální mzdy, tedy s ohledem na podmínky platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2017.

Příklad č. 1:

Hrubý příjem zaměstnance činí 6 000 Kč, zaměstnavatel tedy provádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Pojistné z „rozdílové“ částky 5 000 Kč ve výši 675 Kč odvedl tím způsobem, že jednu třetinu (225 Kč) srazil zaměstnanci a dvě třetiny (450 Kč) uhradil zaměstnavatel.

Správně měl zaměstnavatel srazit celkovou (tj. rozdílovou) částku pojistného 675 Kč zaměstnanci, pokud se nejedná o situaci ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce. Při dopočtu a následném doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance platí, že doplatek hradí v plné výši buď zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, dělení na třetiny se v této situaci neprovádí.

Příklad č. 2:

Vyměřovací základ zaměstnance činí 8 200 Kč, přičemž zaměstnanec prohlašuje, že má ještě další pravidelné příjmy u jiného zaměstnavatele ve výši 5 000 Kč. Zaměstnavatel dopočet do minima neprováděl.

Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, musí mít průkazně potvrzeno, že jiným zaměstnavatelem je buď odváděno pojistné nejméně ze zákonného minima, nebo musí být dokladována výše příjmu v příslušném kalendářním měsíci u jiného zaměstnavatele. V takových případech nelze spoléhat na nepodložené prohlášení či tvrzení zaměstnance, ale patřičný doklad musí být vyžadován buď po zaměstnavateli, nebo jej doloží samotný zaměstnanec. Tímto dokladem může být i potvrzení o příjmu u dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Není-li v rozhodném období kalendářního měsíce úhrnem všech zúčtovaných příjmů dosaženo částky 11 000 Kč, musí být pověřeným zaměstnavatelem proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 12. 1. 2017. Za tento měsíc dosáhl příjmu 9 600 Kč, zaměstnavatel však provedl dopočet do minimálního vyměřovacího základu 11 000 Kč.

V takových případech se dopočet do minimálního vyměřovacího základu neprovádí, protože je výší příjmu zabezpečen v tomto měsíci odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v částce 7 096,77 Kč [(20: 31) x 11 000], což je v souladu s ustanovením § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb. Dopočet do hodnoty 7 096,77 Kč by zaměstnavatel provedl pouze tehdy, pokud by vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl za měsíc leden této částky.

Poznámka:

Obdobně se dopočet do minima 11 000 Kč (od 1. 1. 2017) neprovádí například ani tehdy, jestliže je zaměstnanec po část kalendářního měsíce nemocen.

Vystavování potvrzení pro jiného zaměstnavatele

Za účelem zajištění postupu zaměstnavatele při placení pojistného podle zákona se za konkrétních podmínek vyskytují situace, kdy zaměstnavatel vystavuje zaměstnanci (nebo jinému zaměstnavateli) potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda) potvrzení o tom, že v jiném („hlavním“) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima 11 000 Kč, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance. Jestliže však zaměstnavatel tímto potvrzením nedisponuje, musí provádět dopočet.

Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, pak fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že je u konkrétního zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet do aktuální výše minimální mzdy. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových podkladových materiálech plátců pojistného – zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ, či nikoliv. Z praktického hlediska nepovažuji za nezbytné, aby se vystavené potvrzení při každém zvýšení minimální mzdy obnovovalo. V této souvislosti pouze nabádám k obezřetnosti v situaci, kdy bylo takové potvrzení dříve vystaveno a příjem zaměstnance byl (nebo aktuálně je) nižší než 11 000 Kč. V tomto případě musí být součinností příslušných zaměstnavatelů v úhrnu zúčtovaných příjmů minimum 11 000 Kč dodrženo, jinak provádí pověřený zaměstnavatel dopočet dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Nedodržení odvodu pojistného ve vazbě na zákonné minimum

Jak má zaměstnavatel správně postupovat, když neprovedl odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, byť se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) tato povinnost vztahuje?

Pokud zaměstnavatel nesprávně odvede pojistné ze skutečné výše příjmu nižšího než minimální mzda, ačkoliv měl zajistit odvod pojistného z minima 11 000 Kč, musí provést dopočet (a následný doplatek) pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 11 000 Kč. Doporučuji prověřit, zda k obdobné chybě nedošlo i v dřívějším období, a pokud byl nesprávný postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých letech – s ohledem na aktuálně desetiletou promlčecí dobu), promptně sjednat nápravu. To znamená, urychleně vypočíst a odvést dlužné pojistné a za příslušné měsíce podat zdravotní pojišťovně opravné Přehledy. Na vyměřené penále si lze podat žádost o jeho prominutí.

Závěr

Při placení pojistného nehraje ve zdravotním pojištění rozsah pracovního úvazku žádnou roli, jinými slovy, jestliže se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem tento odvod zabezpečen.

Minimální vyměřovací základ platí i pro osoby ze zahraničí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky v situaci, kdy zúčtovaný příjem zakládá svojí výší nebo povahou účast na zdravotním pojištění. To znamená, že tuto povinnost plní zaměstnavatelé při zaměstnávání osob ze států Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska ve smyslu příslušných koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009), nebo i tehdy, zaměstnávají-li osoby z tzv. „třetích“ zemí.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Minimální mzda
Zaručená mzda
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Dovolená po mateřské dovolené
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)

Související články

Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2017
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Minimální mzda od 1. 1. 2019
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Plátci a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2023
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Poměrná část minima ve specifických situacích
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022

Související otázky a odpovědi

Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Odměny členů orgánů právnických osob
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Zaměstnání malého rozsahu
Odvod zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance
Neplacené volno
Oprava mezd
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Česká firma a slovenský zaměstnanec
Odměna za výkon funkce jednatele 2018
Odměna jednatele + dohoda o provedení práce: sociální a zdravotní pojištění, zálohová daň
Dohoda o pracovní činnosti u jednatele s. r. o.

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů